1 / 42

Klinický obraz, komplikace a léčba chřipky

Klinický obraz, komplikace a léčba chřipky. Klinika infekčních a tropických nemocí 1. LF UK a FN Na Bulovce v Praze Pavel Chalupa Hotel Gomel, České Budějovice, 21.11.2009. Klinický obraz I. ID: několik hodin až 2 (3) dny Zdroj nákazy: nemocný člověk

donal
Download Presentation

Klinický obraz, komplikace a léčba chřipky

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Klinický obraz, komplikace a léčba chřipky Klinika infekčních a tropických nemocí 1. LF UK a FN Na Bulovce v Praze Pavel Chalupa Hotel Gomel, České Budějovice, 21.11.2009

  2. Klinický obraz I • ID: několik hodin až 2 (3) dny • Zdroj nákazy: nemocný člověk • Přenos: především kapénkovou infekcí, také předměty kontaminovanými sekrety nemocného • Přežití viru: ruce cca 5 min., oblečení, papírové kapesníky a papír až 12 hod., tvrdé neporézní povrchy (plast, nerez) až 48 hod. • Nakažlivost: 1.-4. den nemoci

  3. Klinický obraz II Vylučování viru: • Chřipka bez komplikací – pac. infekční po dobu trvání zvýšené T, tj. 3-5 dnů, max. 7 • Pac. se závažnou poruchou imunity – vylučování viru může být delší. Pokud pac. užívá antivirotikum - neinfekční po poklesu T nebo po uplynutí 7 dní terapie, i když zůstává febrilní. Terapie v tomto případě se prodlužuje na 10 dní

  4. Klinický obraz III • Infekce začíná na sliznicích HCD, především trachey. Virus proniká do bb. řasinkového epitelu, kde se množí • Replikace viru velmi rychlá (asi 4 hod.), zralé viry opouštějí hostitelskou buňku, která většinou odumírá a napadají okolní buňky • Rozpad postižených bb. – vs příčina vzniku klin. příznaků – především horečky

  5. Řasinkový epitel dýchacích cest před a po infekci chřipkovým virem typ A (Beran, J., Havlík, J.: Chřipka. 2. rozš. vyd. Praha, MAXDORF 2005, 175 s.)

  6. Klinický obraz IV • Od nakažených osob možná izolace viru již 24 hod. před prvními příznaky • Replikace virů po nákaze rychle narůstá, vrcholí do 24 hod., přetrvává dalších 24-48 hod. Do té doby, tj. první 2 dny onemocnění lze průběh příznivě ovlivnit antivirotiky • Po 5. dnu od prvních příznaků kvantum replikovaných virů rychle klesá a izolace se již nedaří • U imunosuprimovaných a u dětí vylučování viru až 10 dní

  7. Klinický obraz V • Nejčastěji nastupují příznaky nekomplikované chřipky náhle - někteří mohou určit začátek téměř na minutu. Člověk se cítí náhle velmi nemocen a „spěchá, aby byl v posteli“ • U dospělých rychle stoupající horečka, často začínající zimnicí a třesavkou, bolest a točení hlavy, myalgie, značná únava, nechutenství, překrvené spojivky, suchý, dráždivý a bolestivý kašel, bolest v krku, pocit ucpaného nosu • Kašel, nejprve suchý, později produktivní, vede k pálení a bolestem za sternem

  8. Klinický obraz VI • U dětí bývá vysoká horečka, může dojít k febrilním křečím, častější zduření krčních uzlin, zvracení, bolesti břicha, u dětí do 6 měsíců i průjem, otitidy nebo i pseudokrup a bronchiolitida (méně častá než při infekci RSV nebo parainfluenzy, ale probíhá závažněji) • Kašel, bolesti svalů a pocení u dětí méně časté

  9. Klinický obraz VII • Při nekomplikovaném průběhu trvá chřipka 7-10, ale i 14 dnů • Rekonvalescence s únavností a malátností může trvat déle • Chřipka sice postihuje mladou generaci mnohem častěji než osoby vysokého věku, ale prognóza na přežití u mladších mnohem lepší

  10. Komplikace I • Častější u starých osob (nad 65 let) • Rizikoví pacienti:CHOPN, cystická fibróza, těžké astma bronchiale, kardiaci, DM na inzulinové léčbě, jaterní cirhóza – Child-Pugh B nebo C, CHRI (hemodialyzovaní), pac. neutropeničtí nebo s maligními procesy, obesita – BMI > 35. Těžká porucha imunity (biologická léčba, st.p. transplantaci orgánů, dlouhodobá th kortikoidy nebo cytostatiky, onkologická léčba, HIV+, těžká imunodeficience).

  11. Komplikace II • V čase pandemie výrazně ohroženou skupinou těhotné ženy ve 2. a 3. trimestru. Život ohrožující komplikace a úmrtí mnohonásobně častější než u negravidních stejného věku • V 1. trimestru jen Relenza Ve 2. a 3. trimestru Tamiflu nebo Relenza Ve 3. trimestru možné podat Tamiflu 3x denně, dávkování Relenzy se nezvyšuje

  12. Komplikace III • Primární chřipková pneumonie – nejnebezpečnější, postiženy zvláště osoby s KV onemocněním, především revm. MS, méně často s jiným srd. nebo plic. onem. Vzniká do 5 dnů od začátku nemoci. Nízké zánětlivé ukazatele, na rtg intersticiální postižení. U dětí výskyt vzácný. U imunosuprimovaných dětí s karcinomy bývá průběh zvládnutelný, ale u leukemiků a dětí po transplantaci kostní dřeně průběh vždy velmi těžký a často smrtelný

  13. Komplikace IV • Sekundární chřipková pneumonie – spíše osoby starší nebo s chron. chorobami, za 4-14 dní po skončení horeček znovu zvýšení teploty s produktivním kašlem a vykašláváním hnis. sputa Původci: S. pneumoniae (krupózní pneumonie), H. influenzae, (K. pneumoniae, M. pneumoniae) Nebezpečné stafylokokové pneumonie - dochází k tvorbě plic. abscesů • Léčbu volit tak, aby pokrývala hlavní původce (pneumokoky a St. aureus). U těžkých, život ohrožujících bakt. pneumonií linezolid (Zyvoxid)

  14. Komplikace V • V průběhu chřipky časté ak. exacerbace chron. bronchitidy, zhoršení astma bronchiale až status astmaticus a závažné komplikace u pac. s cystickou fibrózou plic

  15. Komplikace VI • Predispozici k pneumokokovým onemocněním zvyšují: KV onemocnění Plicní onemocnění Diabetes mellitus Cirhóza jaterní • Chřipka zvyšuje predispozici k pneumokokovým onemocněním (v období pandemie španělské chřipky za 2/3 úmrtí zodpovědný pneumokok) • Prevence: Pneumo 23™, Prevenar™

  16. Komplikace VII • Chřipkový (pseudo)krup u dětí- poměrně vzácná, ale nebezpečná, vyžadující někdy akutní chir. zákrok včetně trecheostomie • Akutní katarární zánět stř. ucha – je velmi často vir. původu a pokud k němu u dětí dojde v době chřipkové epidemie, je účast virů chřipky A nebo B velmi pravděpodobná • Sinusitida a otitida bakteriální etiologie • Myokarditidy a perikarditidy – poměrně vzácné. Naproti tomu pac. s vleklým srd. onemocněním nezřídka podléhají srdečnímu selhání za týden i déle po překonání chřipky

  17. Komplikace VIII • Myozitidy – u větších dětí, méně často dospělých, po chřipkách A i B. Postiženy především velké svaly DKK, event. zad. Mohou způsobit značné potíže při chůzi. • Rhabdomyolýza – v těžších případech, provázená myoglobinurií, zvýšením S-CPK, S-ALT, S-AST a akutním renálním selháním • Syndrom toxického šoku – závažná a až ve 40 % smrtelná příhoda, způsobená kolonizací a replikací St. aureus, produkujícího toxin TSST-1

  18. Komplikace IX • Reyeův syndrom – u dětí ve věku 5-14 let. Výskyt v USA u 31-58/100 000 dětí s chřipkou B a u 2,5-4,3/100 000 dětí s chřipkou A. Za několik dní po infekci rozvoj hepatocerebrálního syndromu s letargií, obluzerním, deliriem, křečemi. V CSF nález většinou normální, zvýšeny jaterní transaminásy, stoupá amoniak (akutní steatóza jater). Při sekci edém mozku. • Prevence: při horečnatých infektech dýchacích cest jiná antipyretika než kys. acetylosalicylovou

  19. Komplikace X • Syndrom Guillain-Barré – v předchorobí bývají různé virové infekce, včetně chřipky B a A • Encefalitidy, encefalomyelitidy, transverzální myelitidy – v literatuře jsou údaje, ale přímý vztah mezi chřipkovými viry a těmito onemocněními objasněn nebyl

  20. Komplikace XI • Encephalitis lethargica Economo – z historie zůstává neobjasněn vztah původce španělské chřipky H1N1 k tomuto závažnému onemocnění, jemuž mnozí podlehli a u mnoha tisíc došlo k následnému postencefalitickému parkinsonskému syndromu. Onemocnění se vyskytovalo v Čechách v letech 1920-1930. Etiologické agens nebylo nikdy objeveno a onemocnění se v dalších letech se již nevyskytlo

  21. Léčba I • Osoby, které nepatří mezi rizikové skupiny, překonají v mezipandemickém období chřipku zpravidla bez komplikací i bez kauzální léčby • Pobyt na lůžku nejméně po dobu horeček, příznaky se tlumí symptomaticky (antipyretika, antitusika, expektorancia), zvýšit dodávku vit. C, dostatek teplých tekutin • Rekonvalescence může být pomalá, pac. se cítí i týdny značně unaveni

  22. Léčba II • Antiviremika 1. generace (M2 inhibitory) amantadin a rimantadin. Profylaktika, částečně terapeutika chřipky A. Doporučovala se profylakticky po celé období zvýšeného rizika nákazy, ne déle než 90 dnů. Nevelký terapeutický účinek – zkrácení trvání horečky asi o 1 den a rychlejší ústup resp. příznaků. Asi u 5 % pac. nežádoucí účinky

  23. Léčba III • Antiviremika 2. generaceinhibitoryneuraminidázy (IN) Znemožňují výstavbu neuraminidázy a tím uvolnění viru chřipky z napadené buňky zanamivir a oseltamivir • Pro léčbu, prevenci a postexpoziční profylaxi sporadické, epidemické, pandemické i ptačí chřipky • Obecně se preferuje léčba IN před profylaktickým podáváním • Výjimečně IN pro prevenci či profylaxi Plošnou profylaxi IN nelze doporučit

  24. Léčba IV • Rizikové skupiny pro léčbu IN: - osoby starší 65 let (ne dle WHO) - osoby s chron. zákl. onemocněním bez rozdílu věku - osoby mladší 19 let, které užívají dlouhodobou aspirinovou terapii • těhotné ženy • děti do 2 let (dle CDC ze 16.10.09) • děti do 5 let (dle WHO ze 4.11.09)

  25. Léčba V • Užití IN co nejdříve po nástupu příznaků onemocnění (nejlépe do 48 hod.) • Má-li nemocný horečku a klin. projevy odpovídající chřipce (tj. stále běží replikace viru), možné zahájit léčbu antivirotikem až do 7. dne od začátku nemoci • Dávkování oseltamiviru může být zvýšeno o 50 % (podávání 3x denně)

  26. Léčba VI • Léčba IN u jinak zdravých osob - individuálně - pokud došlo k těmto komplikacím: * horečka 39,5-40 °C nereagující na antipyretika * náhlá dušnost, či průjem a zvracení s výraznou dehydratací • Těhotenství – pro léčbu standardní sezónní chřipky se léčba IN nedoporučuje. V případě epidemie prasečí chřipky je léčba IN doporučena, i pokud je zahájena později než za 48 hod. V 1. trimestru možná Relenza (nevstřebává se) Oba IN možno kojícím matkám

  27. Léčba VII • Oba IN možno podávat i u dětí • Zanamivir – dávkování stejné jako u dospělých • Oseltamivir – u dětí dle váhy • Nežádoucí účinky u dětí – zvracení, méně bolesti břicha, epistaxe, konjunktivitida • Dle CDC: Oseltamivir lze použít i u novorozenců k profylaxi i léčbě chřipky A i B. Zanamivir k léčbě chřipky A i B od 7 let a v prevenci od 5 let, spíše jako druhou volbu (děti neumí správně inhalovat)

  28. Tamiflu suspenze u dětí(dle Tempus medicorum 2009;18(9):s.37)

  29. Léčba VIII Pokud není Tamiflu oral suspenze • Lékárna může připravit sirup s oseltamivirem, který s konzervační látkou vydrží v lednici měsíc • Tamiflu suspenzi lze připravit z tobolek 75 mg rozředěním do převařené vody, čaje apod.

  30. Léčba IX • Peramivir – IN pro i.v. použití, ve 3. fázi klin. zkoušení. Nikde ve světě není registrován • V ČR bude probíhat klin. studie: FN Na Bulovce, FN H. Králové, FN Brno, FN Motol, FTN, Masarykova nem. Ú n/L, Nemocnice Tábor

  31. Preventivní podávání IN • Při současných podmínkách výskytu viru Pandemic (H1N1) 2009 Influenza a relativně pomalém průběhu epidemie na našem území se preventivní podávání IN nedoporučuje • Maximální délka preventivního podávání IN je limitována časově (oseltamivir 6 týdnů, zanamivir 4 týdny), přičemž epidemické období by mělo trvat několik měsíců

  32. Nežádoucí účinky IN • Oseltamivir– převažují GI než. účinky, které jsou méně výrazné při podání s jídlem, dále neuropsychické projevy, výjimečně změny chování, zmatenost až delirium, sebepoškození, hlavně u dětí při léčebném použití • Zanamivir– nejčastější než. účinek bronchospasmus, zvláště u astmatiků, nebo chron. plic. onemocnění

  33. Kombinace IN s jinými léky • IN možno kombinovat se všemi léky, nutná opatrnost, kde se další léky vylučují stejnou cestou, nebo pokud dojde k poruše vylučování ledvinami • Oseltamivir obezřetnost při současném podávání: chlorpropamidu metotrexatu fenylbutazonu

  34. Zásady podávání zanamiviru a oseltamiviru (Tempus medicorum 2009;18(9):s.37)

  35. Zásady podávání oseltamiviru (dle Tempus medicorum 2009;18(9):s.37) • Léčba chřipky dospělých a adolescentů od 13 let • I děti s váhou nad 40 kg • Zahájit do 2 dnů • Standardně neužívat v těhotenství • Změna dávkování u snížené funkce ledvin • Léčba: 75 mg 2x denně po dobu 5 dnů • Profylaxe: Po kontaktu s nemocným do 2 dnů 75 mg 1x denně po dobu 7-10 dnů • Prevence: 75 mg 1x denně v období největšího výskytu onemocnění, ale maximálně 6 týdnů

  36. Zásady podávání zanamiviru (dle Tempus medicorum 2009;18(9):s.37) • Léčba chřipky dospělých a dětí (≥ 5 let) • Aplikace v průběhu prvních 48 hod • Dávkování není třeba upravovat seniorům, dětem, pac. s poruchou funkce jater nebo ledvin • Léčba: Dvě inhalace (2 x 5 mg) po 12 hod. po dobu 5 dnů • Profylaxe: Po kontaktu s nemocným do 36 hod 2 inhalace 1x denně po dobu 10 dnů • Prevence: 2 inhalace 1x denně v období největšího výskytu onemocnění, max. 4 týdny

  37. Literatura • Antivirotika v léčbě tzv. prasečí chřipky. Tempus medicorum 2009;18(9):s.36-37 • Beran, J., Havlík, J.: Chřipka. Klinický obraz, prevence a léčba. 2. rozš. vyd. Praha, MAXDORF 2005, 175 s. Informace o Pandemic (H1N1) 2009 na internetu • WHO: http://www.who.int/csr/disease/swineflu/en/index.html • MZD: http://pandemie.mzcr.cz/ • SZÚ: http://www.szu.cz/ • ECDC: http://ecdc.europa.eu/en/healthtopics/Pages/Influenza_A(H1N1)_Outbreak.aspx • CDC: http://www.cdc.gov/h1n1flu/

  38. Děkuji Vám za pozornost

More Related