MATURITNÍ OTÁZKA 12 HDP a další ukazatelé makroekonomické výkonnosti

1. MATURITNÍ OTÁZKA 12 HDP a další ukazatelé makroekonomické výkonnosti rbKHÚT 13:30 – 14.15 ST 13:30 – 14.15

2. STRUKTURA OTÁZKY I/II • HDP • Hrubý domácí produkt. • Hrubý národní produkt. • Metody výpočtu HDP. • Nominální HDP. • Reálné HDP. • Inflace a její typy • Obecně o inflaci. • Poptávková a nabídková inflace. • Mírná, pádivá a hyperinflace

3. STRUKTURA OTÁZKY II/II • Míra nezaměstnanosti • viz. maturitní otázka – trh práce • Míra zadluženosti • Míra otevřenosti ekonomiky • viz. maturitní otázka – zahraniční obchod

4. 12.1 HDP

5. 1. HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT angl. GROSS DOMESTIC PRODUCT – GDP • souhrn vytvořené produkce na území určitého státu za určité období (rok) • započítávají se do něj • zisky českých firem v ČR, • zisky zahraničních firem v ČR • metody výpočtu • výdajová • metoda přidané hodnoty • důchodová • HDP na 1 obvyvatele = HDP / počet obyvatel • důvod: lepší srovnatelnost ekonomické výkonnosti • Angl. GDP per CAPITA

6. 2. HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT angl. GROSS NATIONAL PRODUCT – GNP • produkce vytvořená národními výrobními faktory kdekoliv na světě za určité období (rok) • započítávají se do něj pouze zisky všech českých firem nezávisle na tom, kde podnikají

7. přichází správná chvíle na malé a jednoduché schémátkosledujte chvíli tabuli ; - )

8. 3. METODY VÝPOČTU HDP • Výdajová metoda • Metoda přidané hodnoty • Důchodová metoda • Podklady pro výpočet HDP jsou zachyceny v tzv. národním účetnictví • V ČR provádí národní účetnictví Český statistický úřad • Každého čtvrt roku uvádí aktuální údaje o vývoji ekonomiky • HDP se zjišťuje vždy zpětně (např. v roce 2009 budeme schopni relativně přesně říci přesné údaje o HDP v roce 2007) UVĚDOMTE SI, ŽE: • JE JEDNO, KTEROU METODOU HDP SPOČÍTÁTE • VÝSLEDEK BUDE VŽDY STEJNÝ • nebude … vždy vzniknou malé odchylky, takže výsledek bude maximálně přibližně stejný

9. AD 3a: Výdajová metoda výpočtu HDP • Ekonomika je rozdělena do 4 sektorů: • Spotřeba domácností (C – consum) • Investice soukromých firem (I – investment) • Vládní výdaje - investice (G – goverment) • Sektor zahraničí (netto export /čisté exporty/ ) • X – export • M – import • NX = X – M • HDP = Y • Y = C + I + G + NX, resp. • Y = C + I + G + X - M

10. Ad 3b: HDP - metoda přidané hodnoty • na každém stupni výroby počítáme do HDP pouze hodnoty přidanou zpracováním tzv. přidanou hodnotu (tzn. NIC NEZAPOČÍTÁVÁME 2x) • HDP = ∑ přidaných hodnot PŘÍKLAD: • ČR vyrábí pouze chleba a nic jiného. • HDP tedy bude tvořit pouze zisk z celého procesu výroby chleba. • Zadání je následující, obkreslete si následující tabulku:

11. Výpočet HDP – metoda přidané hodnoty

12. 1. krok • Jsme zemědělci. Urodila se nám pšenice. Pšenici jsme prodali mlynářovi a inkasovali jsme za ní 2 000 Kč.

13. 2. krok • Mlynář z nakoupené pšenice umlel mouku. • Mouku prodal za 2 700 Kč pekařovi. • Jeho přidaná hodnota je však pouze 700 Kč! • Proč? 2 700 (konečná cena) – 2 000 (ceny vstupů, tzv. mezistatky)

14. 3. krok • Pekař upekl chleba. • Chleba prodal za 7 000 Kč. • Jeho přidaná hodnota je však 4 300! Kč • Proč? 7 000 (konečná cena) – 2 700 (hodnota mezistatků)

15. ad 3c: HDP – metoda důchodová • HDP = sumace důchodů vzniklých při výrobě • HDP = HDI (hrubý domácí důchod, I = income) • HDP = w + s + r + z + i, kde: • w = mzdy zaměstnanců • s = příjmy z individuálního podnikání a ze samostatné výdělečné činnosti • r = renty z vlastnictví majetku • z = zisky soukromých firem • i = čisté úroky (přijaté úroky – poskytnuté úroky) • Dále je třeba: • odečíst odpisy (amortizace) • je spotřeba kapitálu při produkci • přičíst daně z výroby a dovozů • odečíst dotace

16. REÁLNÉ A NOMINÁLNÍ HDP Je reálné HDP skutečné?Je skutečné HDP nominální?A když je nominální skutečné HDP, tak co je potom reálné HDP?Znamená to tedy, že reálné HDP je nereálné?Nebo je to celé jinak?

17. Běžné období vs. základní období • běžné období • běžný rok • rok, ve kterém se nacházíme (např. 2009, 2008) • základní období (bazické) období • rok, který si ekonomové stanoví jako základní • rok, se kterým se bude srovnávat produkce ostatních let

18. Proč tohle všechno? Které měřitelné faktory ovlivňují výkon ekonomiky v daném roce?

19. P (cena) Q (množství) Může se stát, že vzroste HDP, aniž by ekonomika reálně vyrobila více statků? M Ů Ž E…ale je tam jisté ale

20. NOMINÁLNÍ HDP (Yn) • souhrn produkce vytvořené v daném roce oceněném cenami téhož roku • Neboli: • výše nominálního HDP ovlivňují CENY i MNOŽSTVÍ produkce • výpočet: Yn,t = ∑ pi,t . qi,t • REÁLNÉ HDP (Yr) • souhrn produkce vytvořené v daném (běžném) roce oceněném cenami základního roku • Neboli: • Výše reálného HDP je ovlivněna pouze MNOŽSTVÍM produkce • ceny byly zakonzervovány na úroveň základního roku a tudíž výši Yr neovlivňují • výpočet: Yr,t = ∑ pi,z . qi,t

21. NEBOLI MŮŽEME ŘÍCI, že… I/III • Je-li nominální HDP běžného roku vyšší než reálné HDP běžného roku, potom ekonomika vyrobila ve skutečnosti …………… produkce, protože toto vyšší nominální HDP táhnou nahoru převážně …………….

22. NEBOLI MŮŽEME ŘÍCI, že… II/III • Je-li nominální HDP běžného roku vyšší než HDP základního roku a reálné HDP běžného roku nižší než HDP základního roku, potom ekonomika vyrobila ve skutečnosti …………… produkce než v základním roce, a vyšší nominální HDP je taženo převážně ………….. ……………. .

23. NEBOLI MŮŽEME ŘÍCI, že… III/III • Je-li reálné HDP běžného roku vyšší než HDP v základním roce avšak nižší než nominální HDP v běžném roce, pak jsme schopni o dané ekonomice říci, že sice reálně vyrábí …………. produkce než v základním roce, nicméně i tento růst je tažen více růstem …………….. .

24. 12.2 Inflace a její typy jistěže NE! Znamená to totéž? Znehodnocení peněz. Inflace. Deflace. Dezinflace.

25. ODLIŠUJTE TEDY: • INFLACE • míra růstu všeobecné cenové hladiny ve zkoumaném období • důsledek inflace: • znehodnocování peněz, reálných mezd v ekonomice, • růst nákladů ekonomických subjektů • v ČR ji zjišťuje a měří ČSÚ • DEFLACE • míra poklesu všeobecné cenové hladiny ve zkoumaném období (samovolně) • DEZINFLACE • záměrné snižování inflace centrální bankou

26. POPTÁVKOVÁ INFLACE • je způsobena pozitivními poptávkovými šoky, • expanzivní vládní daňová a rozpočtová politika • vyšší vládní výdaje a nižší daně vedou k růstu agregátní poptávky a tím i ke zvýšení cen v zemi • expanzivní peněžní (monetární) politika CB • růst množství peněz v ekonomice může vyvolat vyšší inflaci, • růst spotřebitelské poptávky (AD), • přehřátí ekonomiky (ceny vstupů neklesají a ekonomika se snaží stále zvyšovat svůj výkon) • např. workohlici – neustále jedou na maximum, neuvědomují si své možnosti a limity a v určitou dobu selže organismus a stejně reaguje i i ekonomika

27. NABÍDKOVÁ INFLACE • negativní nabídkový šok • inflace „tažená náklady“ • např. • růst mezd v ekonomice • růst cen surovin na zahraničních trzích • s růstem ceny surovin v cizině si „domů“ dovážíme inflaci • růst cen ropy • špatná úroda zemědělců • málo produkce -> zemědělci zvýší ceny -> růst cen zemědělských produktů se promítne do růstu všeobecné cenové hladiny v zemi -> růst inflace

28. Mírná- Hyper- Pádivá- INFLACE a její důsledky pro reálnou ekonomiku

29. MÍRNÁ (BĚŽNÁ) • ekonomické subjekty důvěřují penězům azásadně nemění své chování • nízká - zpravidla jednociferná míra inflace PÁDIVÁ (desítky a stovky procent) • lidé ztrácejí důvěru k penězům, • dvou a tří ciferná • důsledek: odchod subjektů od peněžních aktiv (nevěří jim) • lidé od držby akcií, dluhopisů a • přechází se k držbě reálných aktiv (obrazy, šperky, domy, …) • doprovází ji vážné hospodářsképoruchy

30. HYPERINFLACE (tisíce procent) • rozpad hospodářství • cenová hladina roste o tisíce a více procent ročně, • peníze přestávají fungovat, • rozšiřuje se barterová směna (směna zboží za zboží) • lidé raději používají stabilnější zahraniční měny • je nutná měnová reforma

31. Měření inflace

32. a) Index spotřebitelských cen (CPI) • Cenová hladina vyjádřena jako průměrná úroveň cen souboru (koše) spotřebních výrobků a služeb, spotřebovaných průměrnou domácností b) Index cen průmyslových výrobců (PPI) c) Deflátor HDP • deflátor HDP = (YN,t/YR,t) * 100

33. Vývoj inflace v ČR do roku 2006

34. 4. Hospodářský cyklus • projde-li ekonomika recesí a expanzí, prošla jedním hospodářským cyklem • recese – HDP alespoň 2 období po sobě klesá (popř. zpomaluje svůj růst) • expanze – HDP alespoň 2 období po sobě roste (zrychluje svůj růst) • stagnace – HDP se alespoň 2 období po sobě nemění • obdobím může být • rok, čtvrtletí, apod.

35. Hospodářský cyklus - obrázek

36. Co se děje, upadne-li ekonomika do recese? • klesá HDP • klesá vyrobená produkce • klesají zisky výrobců • klesá inflace • roste nezaměstnanost • klesají investice firem Y = C + I + G + NX ↓ Y = ↓C + ↓I + G + NX

37. Co se děje, je-li ekonomika v expanzi? • roste HDP • roste vyrobená produkce • rostou zisky výrobců • roste inflace • snižuje se nezaměstnanost • rostou investice firem Y = C + I + G + NX ↑ Y = ↑ C + ↑ I + G + NX

38. STRUKTURÁLNÍ CYKLY V EKONOMICE • dochází ke změně struktury ekonomiky • jeden sektor expanduje (roste), druhý se smršťuje (upadá, klesá) • např. ve vyspělých ekonomikách růst terciéru a kvartéru a úpadek primárního sektoru • důsledkem strukturálních cyklů je strukturální nezaměstnanost