Vliv ceny elektřiny na konkurenceschopnost českého průmyslu

1. Vliv ceny elektřiny na konkurenceschopnost českého průmyslu Karel Šimeček - SVSE/AEM Jelenovská 1/2014

2. Ceny energií likvidují energeticky intenzivní průmysl (EII) v EU

3. Definice EII (Energyintensiveindustry) EII dle čl. 17.1(a) EnergetickéDaňové Direktivy (2003/96/EC): Nákup energií > 3% hodnoty výroby, spotřeba elektřiny (plynu) je vyšší než průměrná spotřeba na jednotku přidané hodnoty v EU

4. „ Tool box of policy measures to reduce energy costs “ • Snížení dopadů nákladů na dekarbonizaci do cen energií • Poměrné a úměrné náklady na přenos • Efektivní trh s energetickými komoditami • Přizpůsobení výroby energie poptávce • Podpora inovací pro snížení spotřeby • Pravidelné srovnávací posuzování nákladů průmyslu na energii z hlediska jeho konkurenceschopnosti

5. Strategický cíl SEK – Konkurenceschopnost cen chápeme v těchto postupných krocích: • Dosáhnout podpory podnikatelského prostředí v ČR cenami energií pro průmysl alespoň na úrovni evropského průměru • Snížit úroveň regulované složky cen elektřiny pro velký průmysl (EII) alespoň na úroveň úlev v Německu • Podpořit dosažení nižších cen za energetické komodity než burzovní pro velké odběratele jako ve Francii

6. Vývoj celkových cen elektřiny pro průmysl Eur/kWh Eurostat, kategorie spotřeby (70-150GWh/r)

7. Celkové ceny elektřiny pro ocelářský průmysl v EU €/MWh Podobné porovnání platí pro chemii, stavební hmoty, sklářství, keramiku a papírenský průmysl

8. Porovnání vývoje cen pro průmysl v Evropě • Severní Evropa – nejnižší ceny elektřiny v Evropě (Nordpool), srovnatelné s USA. Výhodou jsou vlastní energetické suroviny a zdroje • Západní Evropa – Francie,Španělsko Benelux, ale i Rakousko a Polsko. Cenová konkurence, vliv OZE, výjimky pro průmysl • Střední Evropa – nejvyšší ceny, lídr trhu Německo, vliv politických rozhodnutí,výjimky pro průmysl pouze v Německu

9. Rozdíl mezi celkovými cenami pro průmysl a obyvatelstvo v ČR a EU €/MWh

10. Zatížení domácností v ČR cenami energií CZ č.3 EU

11. Závěry 1 • V ČR jsou jedny z nejvyšších celkových cen elektřiny v EU pro průmysl. • Rozdíl celkových cen elektřiny pro průmysl a obyvatelstvo je jedním z nejnižších v EU. Přesto jsou ceny elektřiny pro obyvatelstvo jedny z nejvyšších ve skupině států s nižší kupní silou obyvatel. Pokud jsou burzovní ceny v ČR na srovnatelné úrovni, zdražuje nám elektřinu neúměrně vysoká regulovaná složka

12. Porovnání cen elektřiny pro různé skupiny odběratelů

13. Závěry 2 Kromě obyvatelstva dotuje EII průmysl i regulované poplatky elektřiny pro živnostníky a malé podniky Velcí průmysloví odběratelé v ČR nemají žádné úlevy či výhody Struktura regulovaných poplatků v ČR oproti konkurenci paradoxně zatěžuje nejvíce velký, exportní průmysl, který je hlavním aktérem tvorby ekonomiky státu

14. 2014: Zastaven 5ti letý růst regulovaných poplatků • Regulované poplatky za síťové služby rostly po zahájení poklesu ceny komodity od roku 2009 • Prudký růst poplatků za OZE byl zastaven letos díky vyššímu příspěvku ze stát. rozpočtu

15. Úroveň poplatků za OZE v EU a míra podpory průmyslu Úlevy průmyslu v EU(2012) Francie- 10.5 €/MWh,průmysl strop 0.55mil €/r Německo – 35.9 €/MWh, průmysl 0.5 €/MWh Belgie - 8.7 (14.1) €/MWh, průmysl cca 50% Dánsko - 10 €/MWh, průmysl snížená taxa ČR - 16,8 €/MWh (+ 8,3 €/MWh ze SR), ČR -Žádná úleva pro průmysl Podpora OZE umožňuje různou míru protekcionismu průmyslu. Bohatší státy EU toho využívají Průmyslové státy v EU nezatěžují průmysl poplatky za OZE , aby nesnižovaly jeho konkurenceschopnost

16. Tool box IFIEC : Ad1 Řešení CO2 Opatření: Politické prostředky: Pravidla státní podpory Pokyny pro používání elektřiny z obnovitelných zdrojů Pokyny pro státní podporu Realizace v členských zemích Zahrnutí náhrady do systému obchodování s emisemi (ETS) (bezplatné povolenky) • Umožnění dlouhodobých osvobození od regulačních přirážek za elektřinu nebo jejich snížení pro všechna energeticky náročná průmyslová odvětví, jako jsou poplatky sloužící k financování podpory obnovitelných zdrojů • Podpora výzkumu a vývoje pro zajištění zvýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie místo prosazování nezralých technologií; postupné odbourání dotací na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a začlenění elektřiny z obnovitelných zdrojů energie do trhu s elektřinou; současná stimulace používání elektřiny z obnovitelných zdrojů energie nákladově efektivním způsobem (s ohledem na zvolenou technologii) • Urychlit zavedení „předvídatelného“ systému EU pro plnou kompenzaci nákladů na CO2 v cenách elektřiny ve všech členských zemích na základě skutečné výroby

17. Současný stav a úkoly v oblasti OZE • Novelizace zákona 165/2012 a její uvedení do praxe od roku 2014, dokončení notifikace ze strany DG Competition • Tlak na Evropské orgány k zachování a sjednocení protekcionismu evropského průmyslu, nastavení systému osvobození v ČR • Příprava velké novely – ujasnění doby podpory OZE v návaznosti na zákonnou návratnost investic, evropský systém podpory průmyslu

18. Společné výsledky 4-letého úsilí – strop cenové přirážce za OZE

19. Připravované řešení veřejné podpory EU na období 2014 - 2020 • Snížení nebo výjimka z ekologických daní • Harmonizované daně • Platba ve výši minimální úrovně zdanění • transparentní výběr příjemců – výkon činnosti podle Přílohy II Sdělení EK Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2012 • značný růst nákladů = minimálně 5% z hrubé přidané hodnoty • příjemci hradí alespoň 20% nepřímých daní • snížená platba daně se projeví jako jednorázová kompenzace nákladů spojených s úhradou daně podle předchozí spotřeby nebo výroby • Platba nižší než minimální úroveň zdanění – posuzuje se jako neharmonizované daně • Neharmonizované daně • jasný popis rozsahu úlevy a příjemců • značný růst nákladů = minimálně 5 % z hrubé přidané hodnoty • podíl na trhu méně než 25% a Herfingahl-Hirschman Index nižší než 2000 • příjemci hradí alespoň 20% národní ekologické daně nebo dohoda o zlepšování ŽP Možnosti řešení plateb na podporu zdrojů

20. Možné způsoby diferenciace • Odstupňování podle výše spotřeby • odběratel bude platit za celou spotřebu sazbu podle kategorie velikosti spotřeby, do které bude spadat (např. při celkové spotřebě nad 5 GWh bude za svojí celkovou spotřebu platit 30% z hodnoty sazby pro odběry menší než 5 GWh), • odběratel bude platit za spotřebu podle nastavených limitů (např. za spotřebu do 5 GWh zaplatí 100% sazby, za spotřebu nad 5 GWh pouze 30%) z dané sazby, • Odstupňování podle napěťových hladin • nastavení odstupňováním sazeb podle napěťových hladin je opatřením, na jehož základě lze přirozeným způsobem zohlednit specifické postavení průmyslu snížením sazeb na vyšších hladinách, • Další technická kritéria • diferencované sazby lze stanovit například na základě poměru mezi rezervovaným příkonem nebo rezervovanou kapacitou a celkovým ročním odběrem, tento poměr by odpovídal době využití kapacity, • úlevy pro vyjmenované technologické průmyslové procesy. • Ekonomická kritéria • rozdílná velikost plateb může být nastavena například v závislosti na poměru mezi celkovými náklady na elektřiny a tržbami společnosti nebo přidanou hodnotou za sledované období. Možnosti řešení plateb na podporu zdrojů

21. Tool box IFIEC : Ad2 Přenos Opatření: Politické prostředky: Ocenění stabilizující funkce stabilního a přitom dosti flexibilního profilu spotřeby energeticky náročných průmyslových odvětví ve světle kolísavých zdrojů: • Stimulace spravedlivé a nákladově efektivní struktury poplatků za přenos pro průmysl se zohledněním jeho profilu spotřeby včetně předvídatelnosti základního zatížení, modularity a schopnosti pozastavit odběr •   Umožnění osvobození od „vícenákladů“ na přenos kvůli elektřině z obnovitelných zdrojů a stanovení jejich stropu Pokyny pro státní podporu Struktura tarifů za přenos (TSO a NRA) Pravidla státní podpory (včetně Pokynů pro státní podporu) Správci energetických sítí Vnitrostátní regulační orgány

22. Vysoké náklady na přenos a distribuci v ČR Source: European Commission; calculation based on data from Eurostat and ENTSO-E.

23. Porovnání poplatků za přenos elektřiny v EU SK č.1 CZ č.3 Ostatní příplatky Ztráty Systémové služby Infrastruktura

24. Ceny služeb přenosu a distribuce • Pravidelně vyhodnocovat regulované sazby služeb přenosu a distribuce se státy EU • Zcela oddělit distribuci od výroby, spolehlivě zamezit možnosti „přelévání„ nákladů • Řešit možnosti snížení sazeb pro průmysl: – snižování nákladů efektivními investicemi, regulací, a dále motivací řídících orgánů - přenesení větší než nyní části na živnostníky a malé odběratele - přenesení části nákladů za systémové služby na výrobu elektřiny (G komponenta) - financování části nákladů na služby sítí z jiných zdrojů – fondů EU

25. Závěry Strategický cíl SEK: „Konkurenceschopnost cen“ není plněn ve vztahu k hlavnímu motoru ekonomiky – velkému, exportnímu průmyslu. Je nezbytné ukončit praxi růstu zisku energetických firem na úkor průmyslu a obyvatelstva SVSE jako zástupce spotřebitelů bude ve spolupráci s SPČR a oborovými svazy vyvíjet tlak na MPO jako nositele SEK k přijetí akčního plánu a zavedení kontrolního systému k splnění tohoto strategického cíle

26. Koncepce energetiky musí být součástí průmyslové politiky ČR, rozvoj jaderné energetiky a exportu elektřiny do EU je příležitostí pro ČR, ale nesmí být na úkor životní úrovně obyvatel a konkurenceschopnosti průmyslu Děkuji za pozornost svse@aem.cz