1 / 25

Historie mezinárodních organizací

Historie mezinárodních organizací. Mezinárodní organizace. Historie. Kdy se objevují mezinárodní organizace?. Historie. MO začínají vznikat v souvislosti s rostoucí závislostí mezi státy. 3 podmínky: Problem condition: existuje problém, jehož řešení vyžaduje spolupráci států.

dulcea
Download Presentation

Historie mezinárodních organizací

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Historie mezinárodních organizací Mezinárodní organizace

  2. Historie Kdy se objevují mezinárodní organizace?

  3. Historie • MO začínají vznikat v souvislosti s rostoucí závislostí mezi státy. • 3 podmínky: • Problem condition: existuje problém, jehož řešení vyžaduje spolupráci států. • Cognitive condition: státy si musí uvědomit, že tento problém existuje, že je společný více státům a že je možné ho společně řešit. • Hegemonic condition: hegemon v mezinárodním systému je ochotný podpořit vznik MO a nést náklady za její vznik.

  4. Sociální a technické organizace • Objevily v důsledku průmyslové revoluce, zvýšení komunikace a vzájemné závislosti států. • Problemcondition: usnadnění obchodu a tranzitu zboží • Cognitivecondition: rychle uznáno → úplně první MO v 19. století • Hegemoniccondition: podpora Velké Británie a Francie jako tehdejších velmocí.

  5. Sociální a technické organizace • Doprava: • Cíl: zabezpečit volný a bezpečný tranzit zboží • Říční doprava: • 1815 byl přijat Rýnský navigační akt → specifická IGO, v jejíž kompetenci byla správa lodní přepravy po Rýnu • Po ní následovalo několik podobných – 1821 (Labe), 1856 (Dunaj), 1885 (pro řeku Kongo) • Námořní doprava: stanovení mezinárodních pravidel námořní přepravy zboží a bezpečnosti dopravy • 1889 byly přijaty Mezinárodní regulace pro zabránění kolizi na moři • V současnosti Mezinárodní námořní organizace (IMO)

  6. Sociální a technické organizace • Železnice: první organizace v pol. 19 stol. → od r. 1922 pod správou Mezinárodní železniční unie (UIC) • Letecká doprava → první na poč. 20. století → od r. 1944 funguje Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO). • Míry a váhy → rozdílné způsoby měření a vážení zboží ztěžovaly obchod. • V r. 1875 vznikl Mezinárodní úřad pro míry a váhy.

  7. Sociální a technické organizace • Komunikace: • Spolupráci si vyžádaly rychlé technologické pokroky v komunikaci • V r. 1865 byla založena Mezinárodní telegrafická unie (ITU) → po 2. světové válce Mezinárodní telekomunikační unie (ITU). • Pošty: problematická dohoda mezi státy → teprve v r. 1874 byla založena Generální unie pošt, pozd. Univerzální poštovní unie (UPU). • V současnosti se jedná o největší světovou IGO. • Internet → zatím se neobjevila MO, reguluje se sám skrze Konsorcium světové síťě (W3C, 1994) a Internetovou korporaci pro přidělená jména a čísla (ICANN, 1998)

  8. Sociální a ekonomické organizace • Sociální sféra: • 1880 přijetí Mezinárodního sanitárního kódu • V r. 1907 byl založen Mezinárodní hygienický úřad, předchůdce Světové zdravotnické organizace (WHO) • Zlepšení životních a pracovních podmínek dělníků • V r. 1901 byla založena Mezinárodní asociace pro pracovní zákonodárství. • Již v r. 1919 byla založena Mezinárodní organizace práce (ILO) na základě iniciativy evropských odborů • Hybridní organizace → vlády, svazy zaměstnavatelů a zaměstnanců v rozhodovacích orgánech • V současnosti je agenturou OSN

  9. Historie MO v oblasti bezpečnosti • Mezníkem vzniku moderního mezinárodního systému (MS) je Vestfálský mír v r. 1648. • Problem condition: válka a anarchie v MS • jak omezit mocenskou politiku států? Jak dosáhnout míru? • Státy ale dlouho nebyly ochotné uznat existenci problému a v MS chybí hegemon, který by byl ochotný vznik MO podpořit.

  10. Historie MO v oblasti bezpečnosti • Teprve během Napoleonských válek je uznána existence problému a vznikají koalice států. • Vídeňský kongres v r. 1815 → vznik koncertu velmocí. • Považován za předchůdce IGO v oblasti bezpečnosti. • Konzultace velmocí, které měly vést k vyřešení konfliktů mírovou cestou → kongresová diplomacie. • Kodifikace pravidel a norem diplomacie.

  11. Historie MO v oblasti bezpečnosti • Koncert = multilaterální fórum velmocí → proměna bilaterálních jednání v multilaterální • Reflektuje rovnováhu moci mezi velmocemi. • Dohoda pravidel hry, která regulují vzájemné vztahy velmocí. • Dohoda o zónách vlivu velmocí. • Rozpadá se, když se zájmy velmocí od sebe vzdálí. • Koncert velmocí nefungoval kontinuálně, ale do krymské války (1853-1856) a znovu po sjednocení Itálie a Německa.

  12. Historie MO v oblasti bezpečnosti • Haagské mírové konference v r. 1899 a 1907 • Přijetí Konvence o mírovém řešení sporů (1899) • Konvence o pravidlech pozemního vedení války (1899) • Konvence o pravidlech vedení námořní války (1899) • Vznik Stálého arbitrážního soudu v Haagu (řešení konfliktů mírovou cestou) • Účast i některých latinskoamerických a asijských států. • Limity: státy nebyly ochotny dohodnout se ohledně kontroly zbrojení → první světová válka

  13. Historie MO v oblasti bezpečnosti • Po první světové válce vytvoření první světové MO = Společnost národů (1919) • Splněny všechny tři podmínky (válka jako problém, jeho uznání státy, tlak USA během konce války na vznik MO) • Vytvoření systému kolektivní bezpečnosti a řešení konfliktů mírovou cestou. • Rozdíly vůči koncertu velmocí: zahrnula i malé státy a měla organizační strukturu (Rada, Shromáždění, sekretariát).

  14. Historie MO v oblasti bezpečnosti • Problémy: • Nevstup USA • Důraz na suverenitu států. • Proti velkým státům byla bezmocná. • Činnost oficiálně ukončena v r. 1946 → dokumenty a závazky přeneseny na OSN

  15. Historie MO v oblasti bezpečnosti • Po druhé světové válce splněny 3 podmínky: • Válka je problém, uznání války jako problému státy a ochota spolupracovat, hegemon USA tlačí na vznik světové MO • OSN: bezpečnostní systém založený na zákazu použití síly či hrozby silou mezi státy.

  16. Historie MO v oblasti bezpečnosti • Rada bezpečnosti → jejím úkolem je zajistit světový mír, může odpovědět na akty agrese nevojenskými nebo vojenskými donucovacími prostředky. • Studená válka → systém zablokovaný • Vyvinutí jiných prostředků pro zajištění míru → např. peacekeepingové mise • Po skončení SV může OSN zasáhnout vůči agresorovi • Např. Irák (válka v Perském zálivu)

  17. Historie MO v oblasti bezpečnosti • Kromě OSN vzniklo po 2. světové válce několik regionálních bezpečnostních organizací • 1945: Arabská liga • 1948: Organizace amerických států • 1963: Organizace africké jednoty (od r. 2002 Africká unie) • Tyto organizace ale mají skromné výsledky co se týče udržení míru

  18. Historie MO v oblasti bezpečnosti • Asie: • ANZUS (1951): Austrálie, Nový Zéland a USA • Evropa: • NATO (1949) • Varšavský pakt (1955-1991) • OBSE (1975)

  19. Historie MO v oblasti bezpečnosti • NATO: • Kolektivní bezpečnost → útok na jednoho člena je chápán jako útok na všechny, ale závisí na každém státu, jaká opatření přijme. • Po skončení SV reakce na nové hrozby. • Varšavský pakt: • Ustaven v reakci na přijetí západního Německa do NATO • Nástroj kontroly SSSR nad východním blokem • mechanismus vzájemné pomoci

  20. Historie MO v oblasti bezpečnosti • OBSE • 1972-1975 Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě • 1991 přijetí Pařížské charty • Cíl: vytvoření celoevropské organizace pro zabezpečení míru • Mechanismus konzultace a spolupráce v reakci na výjimečné situace (tzv. berlínský mechanismus) • 1994 proměna v OBSE • Věnuje se oblastem, které stojí na okraji zájmu NATO (demokratizace, ochrana menšin, podpora občanské společnosti, prevence konfliktů)

  21. Mezinárodní organizace v oblasti ochrany lidských práv • Problem condition: Zvěrstva spáchaná během 2. světové války. • Cognitive condition: stát musí mít morální zodpovědnost ke svému obyvatelstvu a musí existovat mezinárodní garance lidských práv. • Hegemonic condition: tlak USA, aby se přijaly mezinárodní normy týkající ochrany lidských práv. • Velká změna v náhledu na domácí politiku států → po druhé světové válce státy začaly být mezinárodnímu společenství za ni odpovědné.

  22. Mezinárodní organizace v oblasti ochrany lidských práv • Základem univerzální ochrany lidských práv byla Atlantická charta z r. 1941 podepsaná Churchillem a Rooseveltem. • 1945: Charta OSN • 1948: Všeobecná deklarace lidských práv → politická a občanská práva, ale i ekonomická, sociální a kulturní → není právně závazná • Výsledek kompromisu mezi Západem a Východem

  23. Mezinárodní organizace v oblasti ochrany lidských práv • V rámci OSN vznik Komise pro lidská práva (spadá pod Hospodářskou a sociální radu) • Úkol kodifikovat lidská práva v mezinárodním právu → tvrdá jednání mezi Západem, Východem a Jihem vedla k přijetí dvou konvencí v r. 1966. • Mezinárodní konvence o občanských a politických právech (tzv. Občanský pakt) • Mezinárodní konvence o ekonomických, sociálních a kulturních právech (tzv. Sociální pakt) • Dlouhý proces ratifikace, v r. 2003 pouze 148 států ratifikovalo obě konvence

  24. Mezinárodní organizace v oblasti ochrany lidských práv • Problém s implementací • Komise OSN pro lidská práva může vést vyšetřování, a to i bez souhlasu daného státu. • Podpora NGO na ochranu lidských práv • Rada bezpečnosti – sankce • Poprvé v r. 1966 uvalila sankce na Rhodésii a JAR za porušování lidských práv • Lidská práva se stala důležitým prvkem v rozhodování RB po skončení SV → mírové mise v Somálsku (1992-1995), Kambodži (1991-1997), na Haiti (1993-1996) • V 90. letech praxe vytváření mezinárodních trestních tribunálů

  25. Mezinárodní organizace v oblasti ochrany lidských práv • Regionální organizace: • V každém regionu je odlišný stupeň ochrany lidských práv, nejvyšší je v Evropě • V r. 1949 byla založena Rada Evropy • V r. 1950 byla podepsána Evropská konvence o lidských právech • Systém ochrany je založen jednak na vyhodnocování zpráv, které poskytují členské země, ale i na možnosti stížnosti států nebo jednotlivců. • Evropský soud pro lidská práva, kam může podat žalobu stát nebo jednotlivec x systém OSN je založený nejvíce na monitoringu a vyhodnocování zpráv členských zemí.

More Related