Bioodpad na GVP

1. Bioodpad na GVP

2. Co vás čeká? • Proč jsme tu – o projektu • O bioodpadu obecně • Kompostování, jeho typy • Bioodpad na GVP v číslech • Systém sběru a kompostování bioodpadu na GVP • Co jako bioodpad třídit a co ne

3. Proč jsme tu – o projektu • chtěli jsme začít třídit bioodpad (analýza Ekoškoly – měření, dotazníky) • projekt byl podpořen v rámci Rozvojového programu MŠMT Podpora environmentálního vzdělávání výchovy a osvěty (EVVO) ve školách v roce 2008 • jako studenti máme významný podíl na přípravě a realizaci projektu

4. Bioodpad • jakýkoliv biologický odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu (potraviny, zbytky zeleně, papír…) • 40% komunálního odpadu • většina ukládána na skládky -> nežádoucí dopady na ŽP + plýtvání živinami • zpracování bioodpadu: 1. kompostování 2. v bioplynových stanicích

5. nejčastější likvidace odpadu hnití = anaerobní rozklad vznik toxinů a skleníkových plynů zápach ztráta využitelných živin výluh toxinů do podzemních vod vysoké náklady na svoz odpadu, izolaci, rekultivaci skládek domácírecyklace odpadu tlení = aerobní rozklad vznik přírodního hnojiva správně udržovaný nezapáchá navrací živiny půdě šetříme na svozu (Kč i ŽP) a na skládkách -> eko-logické i eko-nomické skládkování x kompostování

6. Složení půdy • Minerální složka 95 – 98 % • Organická složka 2 – 5 % • nehumifikované org. látky 10 – 15 % = živný humus • humifikované org. látky 85 – 90 % = trvalý humus Pokud do půdy nevracíme organickou složku v míře, v které ji sklízením odebíráme, dochází k vyčerpávání půdy, snižuje se její úrodnost.

7. Význam humusových látek • postupné uvolňování živin rostlinám (brání vyplavování do spodních vod) • struktura půdy • jímavost půdy pro vodu (protipovodňová fce) • vážou těžké kovy • podpora růstu rostlin • rozpouští živiny z půdních minerálů

8. Pravidla kompostování • Každý kompost by měl mít • správnou vlhkost • dostatek vzduchu • pestrou skladbu materiálu • správný poměr dusíkatých a uhlíkatých látek • školení Jana Šarapatky ze sdružení Ekodomov 25.6.2008 v 09:00 v učebně č. 211 (+ zakládání kompostérů)

9. Typy kompostování • domácí kompostování • na hromadách • v kompostérech • vermikompostování • komunitní kompostování • komunální kompostování

10. Domácí kompostování • nejjednodušší, nejlevnější zpracování bioodpadu • zpracování přímo u zdroje • zisk hnojiva pro sebe • na hromadách nebo v kompostérech

11. Domácí kompostování

12. Vermikompostování • kompostování pomocí žížal v tzv. vermikompostéru • uzavřený, kde ho můžeme umístit? • vhodné pro domácnosti bez zahrady • optimální teplota 20°C • žížala hnojní nebo speciálně vyšlechtěné kalifornské žížaly

13. Vermikompostování

14. Komunitní kompostování • kompostoviště sdíleno více domácnostmi • např. Praha – Řepy

15. Komunitní kompostování

16. Komunální kompostování • sběr do nádob na bioodpad, pravidelný svoz • vyšší náklady za manipulaci = úspory na skládkování • problém s umístěním kompostárny • hnojivo využívá obec nebo jej prodává

17. Komunální kompostování

18. Bioodpad na GVP • 10,22 kg (bez školní jídelny) -> 31 % • při 100 % třídění bioodpadu, papíru a plastu do směs. popelnic jen 15 % všeho odpadu

19. Zavedení sběru a kompostování bioodpadu na GVP • červen • 1-2 týdenní pilotní sběr z chodeb • založení vermikompostéru a kompostéru na školním pozemku • září • sběr ze všech tříd a některých kabinetů

20. Kompostovací sáčky • budou umístěny ve stojanech ve třídách • jsou biologicky rozložitelné • odvádějí vlhkost, zabrání hnilobnému rozkladu bioodpadu a zápachu • bude vynášet pan školník

21. Kompostovací sáčky

22. Kompostéry na GVP • dva uzavřené kompostéry na školním pozemku • první hotový kompost očekáváme na jaře 2009 • vermikompostér

23. Co do sáčků vhazovat ■ listy a natě ze zeleniny, její zbytky ■ pecky od ovoce, ohryzky ■ odpad z pokojových rostlin (zvadlé listy apod.) ■ slupky z plodů (i citrusových) ■ zbytky pečiva a obilnin ■ kávový odpad včetně filtrů a ubrousků ■ čajový odpad, čajové sáčky ■ znečištěné ubrousky (které už nelze vytřídit do papíru) ■ skořápky z vajíček a ořechů Dále do kompostu patří: ■ tráva, plevel, košťály i celé rostliny, seno, sláma, podestýlka, hnůj z chovu drobných zvířat, slepičí trus ■ listí, dřevní hmota, hobliny, piliny, jemné nebo nadrcené větve, popel ze dřeva

24. Co do sáčků nevhazovat ■ živočišné zbytky jako např. salám, vajíčka, maso, kůže, kosti, exkrementy masožravých zvířat ■ ostatní nebiologický odpad – může narušit rozkladné procesy v kompostu Živočišné zbytky lze za jistých okolností kompostovat. - časem se v každé třídě objeví leták znovu připomínající co do sáčků patří a co ne

25. I třídění bioodpadu je dobrovolné Kdo nechce krmit žížalky, nemusí .

26. Další informace • www.ekodomov.cz • www.biosance.cz • Miroslav Kalina – Kompostování a péče o půdu • www.gvp.cz/bioodpad(od září) • vedoucí projektu: prof. Lenochová (kabinet 212)

27. Další průběh projektu • červen 2008 • prezentace na pedagogické radě • prezentace s pracovníky úklidu • pilotní sběr, vyhodnocení • školení na téma péče o kompost (sdružení Ekodomov) + založení kompostérů • září 2008 • sběr ze všech tříd • prezentace v 1. ročnících • zprovoznění www stránek projektu • vyvěšení informačních plakátů • prosinec 2008 • závěrečné vyhodnocení (odpadová analýza + dotazníky)

28. Děkuji za pozornost…