170 likes | 296 Views
Základy evropského práva. Úvod do evropských studií, 13.10. 2008. Proč potřebujeme evropské právo?. vynutitelný právní rámec základem pro každý politický systém bez práva vymezujícího povinnosti a autority vynucující právo by nebylo efektivní rozhodování možné
E N D
Základy evropského práva Úvod do evropských studií, 13.10. 2008
Proč potřebujeme evropské právo? • vynutitelný právní rámec základem pro každý politický systém • bez práva vymezujícího povinnosti a autority vynucující právo by nebylo efektivní rozhodování možné • právo vs praxe (konsenzus v Radě atd.), ale vymezení rámce • klíčové i pro implementaci rozhodnutí • jen pomocí mezivládních dohod? • podmínka: stejné předpisy s jednotným výkladem ve všech členských státech • Unie jako „společenství práva“
Definice • evropské právo • širší vymezení: veškeré právo vydávané v rámci Unie • užší vymezení: pouze 2.+3. pilíř (právo EU) • 1. pilíř: komunitární právo
Zdroje evropského práva (prameny) • typologie a hierarchie • neupraveno, vývoj díky Soudnímu dvoru • primární právo • sekundární právo • judikatura Soudního dvora a Soudu prvního stupně • nepsané prameny: obecné zásady právní • vnější smlouvy
Zřizovací smlouvy • struktura Unie vymezena těmito dokumenty • velmi složité a právně nejasné • např. důležitost subsidiarity v čl. 2 SEU, ale definice v čl. 5 SES • jen určité části podléhají jurisdikci Soudního dvora (srv. čl. 46 SEU) • viz také otázka práva Společenství/Unie
Zřizovací smlouvy jako ústava Unie? • smlouvy jsou akty mezinárodního práva veřejného • původní záměr otců zakladatelů • průběh uzavírání (sjednávání, ratifikace) • ale: zvláštní obsah, vývoj v judikatuře Soudního dvora • 26/62 Van Gend en Loos: „Společenství vytváří nový právní řád mezinárodního práva, v jehož prospěch členské státy omezily, byť jen ve vymezených oblastech, svá suverénní práva, a jejichž subjektem nejsou jen členské státy, ale i jejich příslušníci.“ • 6/64 Costa: „vlastní právní řád, integrovaný … do právních systémů členských států, jenž je závazný pro jejich sousedy“ • Posudek 1/91: „Smlouva EHS, byť uzavřena ve formě mez. smlouvy, vytváří ústavní chartu Společenství založenou na panství práva… zakládací smlouvy založily nový právní řád, v jehož prospěch omezily svá suverénní práva“
Zřizovací smlouvy jako ústava Unie? • proč tento posun (jen smlouvy)?: • vlastní institucionální rámec a rozdělení pravomocí • charakter institucí (nezávislost, vlastní úkoly) • závazná sekundární legislativa • lidská práva (ne katalog, ale něco je- občanství, ekonomické svobody atd.) • pravomoci, včetně výlučných • psaná podoba smluv • rigidita (vs obyčejná legislativa) • termín primární právo • nejen zřizovací smlouvy, ale protokoly (podle někoho i deklarace), smlouvy o přistoupení • zvláštní proces přijímání
Sekundární právo • vydáváno množství legislativních předpisů • kdo vydává: • 1) Rada s Parlamentem, 2) Rada, 3) Komise • základem pro různé akty čl. 249 SES • volbu druhu předvídá SES dle otázky a pravomocí, • není mezi nimi hierarchie • nařízení • obecně závazný normativní akt • práva a povinnosti přímo • nelze transponovat do vnitrostátního práva (93/71 Variola) • výjimka: rámcová nařízení (podobné směrnici) • především oblast hlavních pravomocí (CAP)
Sekundární právo • směrnice „Směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba forem a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům.“ • nástroj harmonizace, adresáty členské státy • závaznost výsledku: obecnost a přesnost • lhůta k dosažení: různá, dosaženo přijetím předpisu vnitrostátního • na státech uvážení co do prostředků převedení (pouze minimální požadavky) • méně zaměřené na aplikaci politiky, spíše vymezení zásad • co ale omezuje: většinou pro všechny státy, obsah, důsledky neprovedení (včetně přímého účinku) • rozhodnutí „Rozhodnutí je závazné ve všech svých částech pro toho, komu je určeno.“ • adresáty členské státy, ale i fyzické a právnické osoby • velmi rozdílný obsah (obecné i velmi konkrétní) • občas nutné provedení, občas ne • doporučení a stanoviska • nezávazné, nejsou formálně součástí evropského práva • ale někdy s právními účinky, nejasný právní status
Sekundární právo • rozdílné cíle, nutné vyhovět mnoha zájmům, proto nutná flexibilita • množství odlišných nástrojů (formální i neformální) • u směrnic velmi rozdílné lhůty pro implementaci • v legislativě možné zohlednit jiné podmínky (výjimky a derogace, delegace na Komisi) • členské státy mohou zajít za hranici požadovanou legislativou Unie • ze zvláštních důvodů (např. ochrana zdraví nebo veřejného pořádku) • životní prostředí nebo pracovní podmínky (nejnovější poznatky) • nesmí být prostředkem svévolné diskriminace nebo zastřené omezování obchodu a nenarušují vnitřní trh- povolení Komise
Vnější smlouvy • mezinárodní smlouvy uzavírané EU či ES se třetími státy či MO • smlouvy uzavřené Společenstvím • reprezentuje společně Komise a Rada (většinou dle čl. 300 SES), Komise vede jednání • součástí právního řádu jako přílohy sekundárního práva , formálně ale nad ním (C-280/93 SRN v Rada) • smlouvy uzavírané EU • dle čl. 24 a 38 SEU pro II. a III. pilíř
Nepsané prameny práva • obecné zásady právní- čl. 288 SES, rozvinuto soudním dvorem: • obecné zásady společné právním řádům členských států • obecné zásady odvozené ze samotné povahy Společenství • nediskriminace z důvodu státní příslušnosti • solidarita mezi členskými státy • institucionální rovnováha • zásady mezinárodního práva: • respektována jen některá (pacta sunt servanta, C-162/96 Racke) • naopak jiné odmítány: • vlastní interpretační metody (hlavně teleologická) • zákaz exceptionis non adimpleti contractus • ale formálně přednost
Zásady evropského práva: přímý účinek • pojem dle Soudního dbora (106/77 Simmenthal): „přímý účinek znamená, že pravidla komunitárního práva musí vykazovat plné účinky jednotným způsobem ve všech členských zemích po celou dobu jejich platnosti“ • rozdíly mezi MPV a komunitárním právem • účinnost bez recepce (MPV dualismus a monismus, je na výběru) • komunitární monismus- kom. právo je nedílnou součástí národních právních řádům, neztrácí ale svoji povahu (autonomie) • založení práv a povinností přímo jednotlivcům • oproti MPV kvantitativní rozdíl (neboli kolik takových aktů je)
Zásady evropského práva: přímý účinek • terminologie: • někdy přímý účinek také jako bezprostřední použitelnost • právní základ není v primárním právu, doktrína Soudního dvora 26/62 Van Gend en Loos: „Společenství vytváří nový právní řád mezinárodního práva, v jehož prospěch členské státy omezily, byť jen ve vymezených oblastech, svá suverénní práva, a jejichž subjektem nejsou jen členské státy, ale i jejich příslušníci. Nezávisle na legislativě členských států právo Společenství proto nejen ukládá povinnosti jednotlivcům, ale rovněž zakládá jejich práva“ • podmínky: předpis jasný, přesný, bez prováděcí úpravy • co má PÚ: nařízení (ze SES), rozhodnutí, některé články smluv (z judikatury) • druhy PÚ: vertikální (jednotlivec vůči státu), horizontální (mezi jednotlivci)
Zásady evropského práva: přednost • druhý pilíř aplikace kom. práva • 6/64 Costa: „pocházeje z autonomního pramene, právo vzniklé ze smlouvy nemůže být vzhledem ke své originální povaze soudně negováno jakýmkoliv vnitrostátním pravidlem, pokud nemá ztratit svoji komunitární právní povahu, a pokud nemá být zpochybněn právní základ Společenství samého“ • nejde o právní sílu, nadřazenost; pouhá aplikační přednost • důvody zásady přednosti: • volba práva nemůže být na národním soudu • přesun pravomocí z MS na Společenství bezvýznamný při neexistenci přednosti • nelze chápat jinak postavení KP v národních právních řádech
Zásady evropského práva: přednost • důsledky zásady přednosti: • povinnost národního soudce neaplikovat národní normu, pokud odporuje normě KP • někdy i odstranění kolidující normy • nelze přijímat nové normy neslučitelné s KP • nelze přezkoumávat platnost KP z důvodu rozporu s jakýmkoliv vnitrostátním právem, včetně ústavního (11/70 Internationale Handelsgesellschaft) • předmět přednosti (věcná působnost) • všechny závazné normy ES mají přednost před všemi domácími předpisy • námitky ústavních soudů (Solange atd.) • výjimky ze zásady přednosti • konflikt s národní normou, která provádí mezinárodněprávní závazek MS přijatý před vstupem do EU (čl. 307 SES) • nepřiměřené poškození třetích osob jednajících v dobré víře (C-373/97 Diamantis)