ŘÍZENÍ LÁTKOVÉ

1. ŘÍZENÍ LÁTKOVÉ Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2. Řízení látkové • je uskutečňováno prostřednictvím hormonů, které jsou vylučovány do krve žlázami s vnitřní sekrecí, neurohormonů, produkovaných neurosekrečními buňkami, a tkáňových hormonů, jež jsou vylučovány z tkání • buňka reagující na hormon musí obsahovat receptor • hormon působí na buňky cílových orgánů přímo – proniká do buňky a reaguje s receptorem přítomným v cytoplazmě buňky za vzniku hormon-receptorového komplexu, který ovlivňuje syntézu buněčných bílkovin • při nepřímém působení je receptor obsažen v cytoplazmatické biomembráně buňky; vzniklý hormon-receptorový komplex ovlivňuje propustnost biomembrány pro určité látky • hormonální regulace je uspořádána do hierarchických systémů, z nichž nejvýznamnější postavení má komplex hypotalomohypofyzární, v němž zaujímají nejvyšší postavení neurosekreční buňky hypotalamu (spodina mezimozku)

3. Adenohypofyzární hormony Mezi adenohypofyzární hormony patří: 1. Růstový hormon (somatotropní hormon, STH) - ovlivňuje metabolismus bílkovin, tuků, sacharidů a minerálních látek - uplatňuje se v dětství a dospívání - při hyperfunkci v době neukončeného růstu dochází k obřímu růstu (gigantismu) - při hypofunkci dochází k trpasličímu růstu (nanismu) - při zvýšené tvorbě hormonu po ukončeném růstu narůstají části kostry, které nebyly osifikovány, a zvětšují se nadměrně vnitřní orgány = akromegalie 2. Hormony řídící činnost jiných endokrinních žláz: a) adrenokortikotropní hormon ACTH – ovlivňuje činnost nadledvinek b) tyreotropní hormon TSH – ovlivňuje činnost štítné žlázy c)gonadotropní hormony – ovlivňují růst a činnost ženských a mužských pohlavních orgánů; mezi ně patří: folikulostimulující hormon FSH a luteinizační hormon LH d) prolaktinLTH – řídí rozvoj mléčných žláz, vyměšování mléka, rozvoj žlutého tělíska a ovlivňuje rodičovské chování

4. Neurohypofyzární hormony • Produkují neurosekreční buňky hypotalamu, které vysílají svá zakončení do zadního laloku hypofýzy (neurohyphophysy) Mezi neurohypofyzární hormony patří: 1. Antidiuretický hormon ADH – ovlivňuje propustnost ledvinových kanálků pro vodu a její zpětné vstřebávání z moči do krve 2. Oxytocin – působí na hladké svalstvo dělohy, vyvolává jeho stahy při porodu a stahy hladkého svalstva ve vývodech mléčné žlázy při sání kojence

5. Endokrinní žlázy Mezi endokrinní žláza patří: • šišinka • štítná žláza • příštítná tělíska • Langerhansovy ostrůvky • nadledviny • varlata • vaječníky • plodové lůžko

6. Šišinka Hormon melatonin: • brzdí pohlavní činnost • jeho produkce je závislá na délce osvětlení; s prodlužováním světelného dne na jaře jeho tvorba klesá

7. Štítná žláza • párová žláza, jejíž oba laloky leží po stranách chrupavky štítné • při mikroskopickém zkoumání lze pozorovat žlázové buňky, uspořádané do uzavřených váčků, které jsou vyplněny bílkovinným roztokem, obsahujícím hormon tyroxin • tyroxin – ovlivňuje oxidační procesy v buňkách - nedostatečnost štítné žlázy v dětství vede ke zpoždění tělesného i duševního vývoje (kretenismus), u dospělého člověka se projeví útlumem celé řady tělesných funkcí; nadměrná činnost vede k opačným projevům (předrážděnost, zrychlení srdeční činnosti, zvýšená produkce tělesného tepla, hubnutí, zvětšení štítné žlázy)

8. Příštítná tělíska • čočkovité útvary uložené na zadní straně štítné žlázy, které produkují hormon parathormon • parathormon – udržuje stálou hladinu vápenatých a fosforečnanových iontů v krvi - při hyperfunkci dochází k odvápnění kostí - při hypofunkci se snižuje obsah vápníku v krvi, zvyšuje se nervosvalové dráždění až ke křečím (tetanie) dýchacích svalů, což může být i příčina udušení

9. Langerhansovy ostrůvky • shluky buněk, roztroušené v hmotě slinivky břišní • dva typy buněk, z nichž jeden produkuje hormon insulin, druhý typ buněk produkuje hormon glukagon • tvorba hormonů je závislá na koncentraci glukózy v krvi - zvýší-li se hladina krevního cukru, zvýší se produkce insulinu a klesne produkce glakagonu a naopak • insulin – snižuje hladinu glukózy v krevní plazmě • glukagon – zvyšuje hladinu glukózy v krevní plazmě

10. Nadledviny • párové orgány uložené na horním pólu ledvin; lze na nich rozlišit korovou a dřeňovou část Kůra nadlevin produkuje: 1.Glukokortikoidy, z nichž je nejdůležitější kortisol – zúčastňuje se při řízení přeměny všech živin a zvyšuje celkovou pohotovost organismu při zátěžových situacích 2.Mineralokortikoidy, z nichž nejvýznamnější je aldosteron – řídí zpětné vstřebávání sodíku a současně vylučování draslíku v ledvinových kanálcích 3. Estrogeny – jsou vylučovány v nepatrných množstvích a teprve v důsledku genetických postižení mohou být příčinou maskulinních znaků u žen nebo feminizačních znaků u mužů Dřen nadledvin produkuje: 1. Adrenalin – vyvolává rozšíření svalových cév, podporuje srdeční činnost, zvyšuje sílu srdečního svalu, působí také na hladkou svalovinu průdušek 2. Noradrenalin – vyvolává zúžení cév, a zvyšuje tak krevní tlak Oba hormony také zvyšují odbourávání tuků a glykogenu, zvyšují tak obsah glukózy v krvi.

11. Varlata • produkují hormon testosteron, který ovlivňuje růst a rozvoj mužských sekundárních pohlavních znaků; testosteron podporuje tvorbu bílkovin v těle (anabolický účinek) a urychluje zánik růstových chrupavek Vaječníky • buňky tvořící stěnu Graafových folikulů produkují estradiol: řídí menstruační cyklus a podmiňuje vývoj sekundárních pohlavních znaků • žluté tělísko (vzniká přeměnou Graafova folikulu) produkuje progesteron: působí na sliznici děložní, brání zrání dalších Graafových folikulů (došlo-li k oplození vajíčka) a působí na buňky mléčných žláz Plodové lůžko (placenta) • vytváří během těhotenství hormon choriongonadotropin: působí na žluté tělísko a udržuje ho v činnosti

12. Použitá literatura: JELÍNEK, J. - ZICHÁČEK, V.: Biologie pro střední školy gymnazijního typu. Olomouc: FIN PUBLISHING, 1996. ISBN 80–86002–01-2.