Vzdělanost, literatura a hudba 18. stol.

1. Vzdělanost, literatura a hudba 18. stol. Vzdělanost a literatura v Evropě

2. Anotace • Materiál tvoří 14 slidů, v nichž je zachycena doba 18. století co se týče vzdělanosti, literatury a hudby té doby • Autor: Mgr. Tomáš Kozák • očekávaný výstup: žák se seznámí s částí kulturních dějin 18. století obecně i v našich zemích • použitý materiál. učebnice SPN a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia • průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek • následuje možnost zápisu do sešitu

3. Vzdělanost, věda a technika • v první polovině 18. století úroveň vzdělanosti spíše stagnovala, než aby se nějak výrazně zvyšovala • ke změně došlo až po polovině století, kdy mnozí panovníci nařizovali povinné vzdělávání pro všechny své poddané (Marie Terezie a o něco dříve i pruský král Fridrich II.) • většina Evropy však i nadále zůstává negramotná

4. Vzdělanost, věda a technika • 18. stol. bylo ale i obdobím mohutného rozvoje různých vědních oborů • pokračuje průzkum zámořských oblastí a dochází k novým zámořským objevům (Austrálie – James Cook) • obrovské množství nových poznatků nutně musí vést ke specializaci vědních oborů • vědci se věnují už pouze části oboru, protože už jej nejsou schopni obsáhnout celý • klade se velký důraz na rozumové poznání světa, což vyžaduje jeho důkladné prozkoumání • roste zájem např. o fyziku a chemii

5. Vzdělanost, věda a technika

6. Vzdělanost, věda a technika – vynikající objevy • Carl Linné – roztřídění všech živých tvorů a rostlin do přehledných skupin • Antoine LaurentLavoisier – chemická terminologie • Isaak Newton – gravitační zákon • James Watt – parní stroj • bratři Montgonlfierové – první let horkovzdušným balónem

7. Carl Linné

8. Antoine-Laurent de Lavoisier (26. srpna1743, Paříž – 8. května1794, Paříž) byl francouzský šlechtic, chemik, ekonom, právník a daňový úředník

9. Isaac Newton 4. ledna1643 – 31. března1727 v Londýně) byl anglickýfyzik, matematik, astronom, přírodní filosof, alchymista a teolog, jenž bývá často považován za jednu z nejvlivnějších osob v dějinách lidstva

10. James Watt (19. ledna1736Greenock, Skotsko – 19. srpna1819Handsworth, Anglie) byl skotský mechanik, vynálezce a fyzik – samouk, známý především skrze své vynálezy a vylepšení parních strojů.

11. Joseph-Michel Montgolfier Joseph-Michel Montgolfier (1740 – 1810) byl francouzský vynálezce, který žil v Lyonu. Se svým bratrem Jacques ÉtienneMontgolfierem sestrojil papírový horkovzdušný balón.

12. Vzdělanost, věda a technika – Encyklopedie • mnoho učenců se domnívá, že učení a věda je to nejcennější, co lidstvo má • francouzští učenci a filozofové sestavují Encyklopedii umění věd a řemesel • měla shrnout všechny vědomosti ze všech oborů, kterých lidstvo do té doby dosáhlo • Denis Diderot, Voltaire, Jean Jacques Rousseau a další

13. Denis Diderot (5. října1713Langres, Champagne – 31. července1784Paříž) byl francouzskýosvícenecký spisovatel a filozof. Zabýval se mnoha vědními obory – filosofií, estetikou, teologií, matematikou, fyzikou.

14. Voltaire Voltaire, vlastním jménem François Marie Arouet (21. listopadu1694 v Paříži - 30. května1778 v Paříži) byl osvícenskýfrancouzský filozof, básník a spisovatel.

15. Jean-Jacques Rousseau (28. června1712, Ženeva – 2. července1778, Ermenonville, Francie) byl francouzský filozof a preromantický spisovatel švýcarského původu. Jeho dílo ovlivnilo Velkou francouzskou revoluci i následující vývoj kolektivistických teorií. Podstatou jeho učení bylo, že lidé se rodí dobří a kazí se teprve vinou společnosti. Volal po návratu k přírodě a k lidské přirozenosti, kterou spatřoval v absenci novodobých dějin, jež člověka uvrhly do okovů konvencí a nesmyslných řádů.

16. Literatura • v 18. století se objevují první „národní literatury“ • vzniká stále se zvyšující počet děl v národních jazycích • dosud se nejčastěji vědecká pojednání psala v latině, poezie ve francouzštině bez ohledu na spisovatelovu národnost • nejznámější knihy té doby: • Daniel Defoe – Robinson Crusoe • Jonathan Swift – Gulliverovy cesty

17. Daniel Defoe (rozený Daniel Foe;1660 – 24. dubna1731) byl anglický spisovatel a novinář, představitel novoklasicismu.

18. Jonathan Swift (30. listopadu1667 – 19. října1745) byl anglickýspisovatel, satirik, pamfletista, básník a anglikánskýkněz, autor slavného fantastického cestopisuGulliverovy cesty.

19. Vzdělanost a literatura v českých zemích - literatura • česká národní literatura vzniká ve stejné době jako „zahraniční“ národní literatury • pozice češtiny však nebyla jednoduchá • viz OZZ, doba Temna • chyběla slovní zásoba nebo byla velice zastaralá • čeština se v oficiální komunikaci nepoužívala (studovat střední školu bez znalosti němčiny nebylo umožněno) • čeští vzdělanci se snažili dokázat, že čeština je na stejné úrovni jako ostatní jazyky • vznikají spisy, zabývající se gramatikou, dějinami a vývojem jazyka i literatury • v čele snah o národní obrození stojí Josef Dobrovský • vycházejí česky C. a K. Pražské poštovské noviny, které v nakladatelství Česká expedice vydává Václav Matěj Kramerius • hrají se české nebo do češtiny přeložené divadelní hry

20. Josef Dobrovský (17. srpna1753Ďarmoty, nyní Balassagyarmat, Maďarsko – 6. ledna1829Brno) byl kněz, jezuita, český filolog, historik a zakladatel slavistiky v českých zemích. Je považován za vzor kriticky důsledného, racionálního osvícenského vědce. Někdy bývá také považován za představitele tzv. 1. obrozenecké generace. Ačkoli nepsal česky a nevěřil v budoucnost českého jazyka, bývá řazen do české literatury, protože se na záchraně českého jazyka svými filologickými pracemi výrazně podílel. Někdy je mu přezdíváno "modrý abbé". Jako jeden z prvních evropských lingvistů rozpoznal existenci indoevropské jazykové rodiny a příslušnosti slovanských jazyků k ní, a dokumentoval ji pravidelnými podobnostmi.

21. Václav Matěj Kramerius (9. února1753Klatovy – 22. března1808Praha) byl český spisovatel, nakladatel a novinář. Pokřtěn byl jako Matěj Valentin, jméno Václav přijal později jako vlastenecké. Sám své příjmení psal většinou bratrským pravopisem jako Kraméryus

22. Vzdělanost a literatura v českých zemích - hudba • v 18. století zůstává obliba mší, oper a koncertů • roste i zájem o skladby pro menší počet nástrojů – dua, tria, kvarteta, kvintety • šlechta si po vzoru panovníků vydržuje na svých dvorech orchestry • skládají se symfonie • skladatelé pracují se silou zvuku = dynymikou – Jan Stamic, Josef Mysliveček • na Stamice a Myslivečka navázal především Wolfgang Amadeus Mozart , Ludwig van Beethoven • hudebníci spolupracují i se spisovateli – Beethoven do 9. symfonie vložil pasáž pro sbor – Óda na radost od Fridricha Schillera • objevuje se i nový hudební nástroj – klavír, který umožnuje silou úderu měnit sílu tónu, což dosud používané cembalo neumožňovalo

23. Jan Václav Stamic (19. června1717Německý Brod/Deutschbrod – 27. března1757Mannheim) byl český skladatel a houslista světového významu. Ten tkví v objevu klasické cyklické sonátové hudební formy, podílu na výstavbě čtyřvěté symfonie a rozšíření nástrojového obsazení orchestru. Díky svému novátorskému přístupu předešel dobu a stal se spolutvůrcem nově vznikajícího klasicistního hudebního slohu. Barvitost jeho hudby, svěží a odvážné nápady obdivoval i Wolfgang Amadeus Mozart. Byl považován též za nejlepšího dirigenta své doby. Zpočátku se proslavil převážně jako houslový virtuóz. Založil tzv. "mannheimskou školu", z níž vyšli další skladatelé klasicismu.

24. Josef Mysliveček (9. března1737Praha – 4. února1781Řím) byl významný český hudební skladatel období klasicismu.

25. Wolfgang Amadeus Mozart (27. ledna1756, Salzburg – 5. prosince1791, Vídeň) byl klasicistní hudební skladatel a klavírní virtuos; geniální hudebník, který za svého života vytvořil 626 děl světského i duchovního charakteru – opery, operety, symfonie, koncerty, komorní hudbu, mše a chorály. Ačkoli ve svém dětství koncertoval po celé Evropě, nakonec nenalezl ani vhodné místo k uplatnění svého obrovského díla. Provinil se tím, že už nechtěl sloužit jako lokaj aristokratické společnosti a stal se svobodným umělcem. Mezi jeho nejproslulejší díla se řadí opery (zvláště Figarova svatba a Don Giovanni) a Rekviem.

26. Ludwig van Beethoven (pravděpodobně 16. prosince1770, Bonn – 26. března1827, Vídeň) byl významný německýhudební skladatel, dovršitel vídeňského klasicismu. V průběhu svého života rozvinul klasicistní slohové a formové prostředky do svého individuálního hudebního stylu a otevřel tak dveře nové hudební epoše – romantismu.

27. Fridrich Schiller Johann Christoph Friedrich von Schiller (10. listopadu1759MarbachamNeckar – 9. května1805Výmar) byl německýspisovatel, básník, dramatik a překladatel.

28. Zápis - Vzdělanost, věda a technika • 1. pol. 18. století = stagnace vzdělanosti • pokrok přináší povinná školní docházka • některé vědní obory se začínají rychle rozvíjet • pokračuje průzkum a objevování nových zámořských krajin • vědní obory se specializují • vynikající vědci: Linné, Lavoisier, Newton, Watt • encyklopedisté: Voltraire, Diderot, Rousseau, • snaha zachytit veškeré lidské poznatky pro budoucnost

29. Zápis - Vzdělanost, věda a technika Literatura • vznik národních literatur • nutnost povznést češtinu na úroveň ostatních jazyků – Dobrovský, Kramerius Hudba • obliba mší, oper, koncertů i menších děl • začíná se používat dynamika – Stamic, Mysliveček • Wolfgang Amadeus Mozart • Ludwig van Beethoven – symfonie, pěvecký sbor • nový nástroj - klavír

30. Shrnutí: • Jaká byla v 18. století obecná úroveň vzdělanosti v Evropě? • Co je specializace vědních oborů? • Proč došlo k rozvoji vědy? • Co je to zoologická a botanická systematika? • Které významné vědce a vynálezce té doby znáte? • Co je to encyklopedie? • Proč došlo k úpadku češtiny? • Proč bylo důležité vydávat české noviny a hrát české hry? • Porovnej slohy 17. a 18. století. K jakým změnám došlo a proč? • Která literární a hudební díla v této době vznikla?