KRESBA JAKO DIAGNOSTICKÝ NÁSTROJ

1. KRESBA JAKO DIAGNOSTICKÝ NÁSTROJ

2. NEPROJEKTIVNÍ KRESEBNÉ TECHNIKY OBKRESLOVÁNÍ PŘEDLOH • Úroveň jemné motoriky a zrakového vnímání • Senzomotorická zralost • Neverbální inteligence dítěte • Paměť a představivost zde nehrají roli

3. TEST KRESBY LIDSKÉ POSTAVY • 1926 – F. Goodenoughová • 1982 upraven a standardizován na českou populaci (Šturma a Vágnerová) – 3,5 – 11 let • Vývoj percepce, senzomotorické koordinace, jemná motorika, orientačně i mentální vývoj • Použití jako úvodní část diagnostické baterie

4. HODNOCENÍ KRESBY LIDSKÉ POSTAVY • 2 hlediska – obsahové a formální • O-skór – zachycuje kvalitu a počet detailů kresby • F-skór – zpracování tématu – proporce částí těla, dvojdimenzionální provedení, spojení částí těla, symetrie

5. HODNOCENÍ KRESBY LIDSKÉ POSTAVY • Třídy hodnocení: • A = 0 – v kresbě nelze rozeznat pokus o znázornění lidské postavy (pokud to dítě pojmenuje, pak se hodnotí podle B) • B = 1 – daný prvek lze rozeznat v kresbě • Poloviční body se neuznávají

6. OBSAHOVÁ KRITÉRIA (O-SKÓR) • TRUP – dvojdimenzionální znázornění • KRK – dvojdimenzionální, odlišení hlavy od trupu • ÚSTA – každý jasný způsob provedení • NOS – každý jasný způsob provedení • OBOČÍ NEBO ŘASY • PANENKA OKA • VLASY – jakýkoliv způsob provedení, stačí čmáranice • VLASY – lepší než čmáranice, nesmí prosvítat hlava

7. OBSAHOVÁ KRITÉRIA (O-SKÓR) • PAŽE – jakýkoliv způsob provedení • PRSTY – jakýkoliv způsob provedení • PRSTY ve správném počtu • CHODIDLA NEBO BOTY– jakýkoliv způsob provedení • ODĚV I. – jakékoliv znázornění oděvu, stačí knoflíky • ODĚV II. – alespoň 2 součásti oděvu správně provedeny, bez průhlednosti • ODĚV III. – úplné oblečení zřetelně znázorněné

8. FORMÁLNÍ KRITÉRIA (F-SKÓR) • TRUP – délka je větší než šířka • PŘIPOJENÍ nohou ke trupu • PŘIPOJENÍ paži ke trupu nebo ke krku • PŘIPOJENÍ paží k trupu na správném místě • PAŽE nejsou upaženy nebo v vzpaženy • RAMENA jsou spolehlivě vyznačena • KLOUB LOKTE • PROPORCE HLAVY– hlava je menší než polovina trupu a větší než desetina trupu • NOS je dvojdimenzionální • PROPORCE OKA– vodorovný rozměr oka je větší než svislý

9. FORMÁLNÍ KRITÉRIA (F-SKÓR) • PAŽE dvojdimenzionální • PROPORCE PAŽÍ– obě paže jsou přibližně stejně dlouhé jako trup • SYMETRIE HORNÍCH KONČETIN – paže jsou přibližně v stejné délce i šířce • PRSTY ve dvou dimenzích • NOHY jsou dvojdimenzionální • PROPORCE NOHOU – délka obou nohou nesmí být menší než délka trupu a ne větší než 2 délky trupu • SYMETRIE DOLNÍCH KONČETIN– obě nohy jsou přibližně v stejné délce i šířce • PROPORCE CHODIDLA – chodidlo je dvojdimenzionální, délka je větší než šířka • CHODIDLO JE ROZČLENĚNO – zřetelné oddělení podpatku nebo paty • PROFIL je správně znázorněn

10. HODNOCENÍ Vysoký celkový skór • celkově vyzrálé a inteligentní děti, některé velmi pečlivé a klidné děti s vysokou motivací ke kreslení (zvláště dívky) Nízký celkový skór • typický pro děti s ADHD DMO, děti s nízkou úrovní rozumových schopností, děti s poruchou zraku Ještě větší snížení celkového skóru • charakteristické pro kombinovaná postižení U dětí s ADHD a DMOstejně tak u dětí zrakově postižených je výsledek v kresebném testu obvykle nižší než pásmo jejich rozumových schopností, zejména verbálních

11. HODNOCENÍ • Obsahový skór - méně citlivý na nejrůznější změny a postižení, psychická i somatická • bývá většinou vyšší než celkový skór a F-skór, ať již jde o poruchu jakéhokoliv typu. • O-skór je vyšší než F-skór – děti s organickým postižením CNS • děti s pohybovým postižení • děti s poruchami zraku.

12. HODNOCENÍ • F-skór je vyšší než O-skór • u dětí s nápadně nízkou motivací ke kreslení • u dětí s emočními poruchami nebo adaptačními obtížemi • u dětí psychicky deprivovaných • U těchto dětí bývá lepší úroveň zpracování než bohatost detailů také spíše následkem lhostejnosti a nedostatečné motivace než neschopnosti zobrazit vývojově přiměřený počet detailů • Úzkostné ladění a vnitřní tenze může vést k nadměrné pečlivosti a hyperkritičnosti při zpracování tématu

13. KRESBA POSTAVY Anička (3 roky) Anička (4 roky)

14. KRESBA POSTAVY Kresba lidské postavy vývojově opožděného chlapce ve věku 5,8 Typické infantilní znaky

15. SEMINÁRNÍ PRÁCE VÁŠ ÚKOL: • Opět popsat kresbu • Dítě – vlastnosti, chování • Postup při kresbě • Mít spočítané skóry • Porovnat je a zkusit vytvořit závěr

16. KRESBA LIDSKÉ POSTAVY JAKO PROJEKTIVNÍ TECHNIKA • Lidská postava • Postava opačného pohlaví • Jaká je, jaké má vlastnosti,… • Při kreslení postavy dochází podle Machoverové k projekci v tom smyslu, že se testované dítě vědomě či nevědomě identifikuje s kreslenou postavou a dává jí rysy, jež podle vlastního názoru sám má, případně jež víceméně vědomě touží mít. • Kreslenou postavu, zvláště opačného pohlaví, však můžeme identifikovat i s jinou osobou, která je pro něj významná, zejména s rodičovskou postavou.

17. NĚKTERÉ PŘÍKLADY INTERPRETACE Velikost postavy • velmi malé postavy kreslívají děti úzkostné, s pocity nejistoty a nedostačivosti, s neurotickými rysy • velké postavy se objevují u dětí se sklonem k silnému sebeprosazování, agresivitě, vůbec dětí s výchovnými potížemi (je třeba vyloučit organické postižení CNS, často kreslívají tak velkou postavu, že se jim ani nevejde na papír) • Obecně může být nápadnost ve velikosti nakreslené postavy signálem určitých potíží v sebepojetí a ve vztazích s prostředím, kde dítě žije.

18. NĚKTERÉ PŘÍKLADY INTERPRETACE Kvalita čar • slabé, nejisté, črtané či přerušované čáry, stínování, začernění, nápadně mnoho oprav a škrtání nebo gumování svědčí pro úzkost, depresi, vnitřní napětí a nejistotu • v některých případech je důležité i to, ve kterých částech postavy se tyto znaky vyskytly • kvalita obrysových čar může odrážet velikost psychické bariéry mezi subjektem a prostředím. (Tato bariéra může být vyjádřena i jinak, např. tak, že dítě nakreslí postavu za plotem.)

19. NĚKTERÉ PŘÍKLADY INTERPRETACE Chybění podstatných částí těla • hlava, trup, končetiny, rysy obličeje - vyskytuje se u inhibovaných dětí s adaptačními potížemi, které se cítí bezmocné, bezradné, vyčerpané, s pocitem prázdnoty • Tento znak bývá projevem apatie či depresivního ladění, vyskytuje se např. u schizofreniků, v menší míře u neurotických dětí

20. NĚKTERÉ PŘÍKLADY INTERPRETACE Hlava nápadně malá nebo asymetrická • s nápadnostmi obličeje  může být výrazem citové nerovnováhy, komunikačních a adaptačních obtíží • Např. zvýrazněné oči bývají ve vztahu k paranoidním rysům • zvýrazněné zuby lze najít u agresivních dětí • prázdné oči mohou znamenat poruchu vztahů s okolním světem • nápadně malé detaily obličeje mohou svědčit o úzkosti

21. POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA: • Svoboda, M., Krejčířová, D., Vágnerová, M. (2001). Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Portál : Praha • Říčan, P., Krejčířová, D. a kol. (1997). Dětská klinická psychologie. Grada : Praha • Hort, Vl., Hrdlička, M., Kocourková, J., Malá, E. a kol. (2000). Dětská a adolescentní psychiatrie. Portál : Praha