140 likes | 340 Views
Substantiva - rod. rody. U podstatných jmen rozlišujeme podle koncovek tři rody: m askulinum = rod mužský f emininum = rod ženský n eutrum = rod střední. Kolísání v rodě. U některých podstatných jmen dochází ke kolísání v rodě (=mohou mít dvojí rod ):
E N D
rody • U podstatných jmen rozlišujeme podle koncovek tři rody: • maskulinum = rod mužský • femininum = rod ženský • neutrum = rod střední
Kolísání v rodě • U některých podstatných jmen dochází ke kolísání v rodě (=mohou mít dvojí rod): • Vlastní kolísání: esej, kyčel, rukojmí…(mají dvojí rod) • Vespolnost: popleta, nešika, průvodčí, Jarka, Míša…(jejich skloňování záleží na tom, jaký označují přirozený rod) • Dubletnost: kedluben - kedlubna, brambor – brambora, okurka – okurek, řádek – řádka, náruč – náručí, šál - šála…(dvojí rod je vyjádřen odlišným zakončením)
Nesklonná substantiva • I u nesklonných podstatných jmen lze rod určit (př. (to) kupé, (to) filé, (ta) lady…
Mluvnický a přirozený rod • Přirozený rod můžeme určit jen u živých bytostí (tj. lidí, některých zvířat) a rozdělujeme rod mužský a ženský, mluvnický rod sice mnohdy kopíruje rod přirozený (např. (ten) kohout – (ta) slepice, (ten) autor – (ta) autorka…), u zbývajících slov není mluvnický rod na význam slova vázán (př. okno, stodola, chlév..)
Mluvnický rod určujeme vedle podstatných jmen i u přídavných jmen, většiny zájem a číslovek. Jejich rod se řídí rodem řídícího podstatného jména (př. vysoká lípa, můj sešit, jedno rozhodnutí)
Životnost a neživotnost • U maskulin lze rozlišit, zda jsou životná či neživotná: • U životných maskulin se liší tvar 1. a 4. pádu jednotného čísla (př. drak, pes, Řek…) • U neživotných maskulin je tvar 1. a 4. pádu jednotného čísla shodný (př. rozhovor, koberec, proutek…) • POZOR! Gramatická životnost nemusí odpovídat přirozené životnosti. Reálně živoucí, ale gramaticky neživotná jsou například substantiva dub, petrklíč, hmyz…
Životné a neživotné koncovky některých slov • Některá slova mohou mít vedle koncovek neživotných i koncovky životné, dochází ke kolísání • Ledoborce - ledoborci, ukazatele – ukazatelé, činitele – činitelé, dny – dnové, bacily – bacili, uzenáče – uzenáči… • Shoda podmětu s přísudkem se pak řídí gramatickým rodem! Ledoborce odpluly. Ledoborci odpluli. • Některá neživotná podstatná jména přejímají ve 4. pádě jednotného čísla životnou koncovku. Slova jsou pak citově zabarvená. • dám si ruma, našel jsem hřiba, plave kraula, nosil kulicha….
Cvičení 1 Stanovit, mezi kterými dvěma rody kolísají slova: Hřídel…. Choť… Rez… Bronz… Svízel… Kredenc… Svaťa… Image… Louda… Naivka…
Cvičení 2 Určit gramatický rod těchto nesklonných substantiv: Angažmá… Klišé… Šapitó… Menu… Turné… Taxi… Atašé…
Cvičení 3 Určení rodu není vždy snadné, například u pomnožných substantiv. Vyhledejte, ke kterému rodu patří výraz ve Slovníku spisovné češtiny: Velikonoce… Kamna… Játra… Tepláky… Sáňky… Ústa… Vidle.. Housle… Pardubice…
Cvičení 4: Přechylování je tvorba slov v ženském rodě z již existujících slov v mužském rodě (např. Novák – Nováková, malíř – malířka, …) V následujících výrazech vytvořit přechýlená jména a vypsat typické přechylovací přípony: Prodavač… Bojovník… Otrok… Mistr… Král… Běžec… Ředitel… Krasavec… Pracovník… Švagr… Kníže…
Cvičení 5: Určit rod substantiv, u maskulin stanovit jejich životnost, či neživotnost. Plachetnice na bílém moři vypadaly jako drobné bílé trojúhelníky. Harry se otočil k domu. Motýli vylétali z trávy a třepotali se mezi jabloněmi před otevřenými okny. Byl to velký dům, postavený z černých kulatin. Dům stavěný na zimu, ne na léto. Jo Nesbo: Pentagram
Použitá literatura • MARTINEC, Ivo; TUŠKOVÁ, Jana Marie; ZIMOVÁ, Ludmila. Mluvnice – učebnice českého jazyka pro střední školy. Plzeň: Fraus, 2009. • KOSTEČKA, Jiří. Český jazyk pro 2. ročník gymnázií. Praha: SPN, 2002. • SOCHROVÁ, Marie. Cvičení z českého jazyka v kostce. Praha: Fragment, 2008. • NESBO, Jo. Pentagram. Zlín: Kniha Zlín, 2012. • HAVRÁNEK, Bohuslav; JEDLIČKA, Alois. Stručná mluvnice česká. Praha: Fortuna, 1996.