Sociální politika III. Mezinárodní aspekty sociální politiky

1. Sociální politika III.Mezinárodní aspekty sociální politiky Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

2. Sociální politika na Jaboku/ETF • 1. semestr – teoretický úvod, celkový přehled (MM) • 2. semestr – systém sociálního zabezpečení v ČR (IP) • 3. semestr – sociální politika v mezinárodním kontextu (MM): • Základní orientace v mezinárodní politice • Globální sociální situace, rozvojová pomoc • Hlavní mezinárodní politické instituce (OSN, NATO) • Evropská unie: historie, instituce, politiky, sociální politika • Poslední 3 hodiny: současná sociální reforma v ČR (IP) – pouze prezenční studium • Požadavky: • test znalostí z mezinárodní politiky • souborná ústní zkouška z celého předmětu – leden, pouze prezenční studium Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

3. Sylabus předmětu sociální politika III Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

4. Literatura • Základní: • KÖNIG, LACINA, PŘENOSIL. Učebnice evropské integrace. Brno, Barrister & Principal, 2007. • BAŇOUCH, FEDORKO a kol. Mezinárodní organizace. Brno, Masarykova univerzita, 2000. • Doporučená: • BRDEK, M.; JÍROVA, H.: Sociální politika v zemích EU a ČR. Praha : Codex Bohemia, 1998 • BRDEK, M.: Trendy v evropské sociální politice. Praha : ASPI, 2002 • EASTERLY, William. Břímě bílého muže. Praha : Academia, 2010 • FUKUYAMA, Francis. Konec dějin a poslední člověk. Praha : Rybka Publishers, 2002 • HUNTINGTON, S. P.: Střet civilizací. Praha : Rybka Publishers, 2001 • SEDLÁČEK, Tomáš. Ekonomie dobra a zla. Praha : 65. pole, 2009 • TOMEŠ, L: Sociální politika, teorie a mezinárodní zkušenost. Praha : Socioklub, 1996 • Základní internetové zdroje: • Ministerstvo zahraničních věcí ČR: www.mzv.cz • Evropská unie: www.europa.eu • Organizace spojených národů: www.osn.cz Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

5. http://www.worldometers.info/ • 6,988,430,090Current World Population • 89,909,525Births this year • 38,399,574Deaths this year   • 51,509,952Net population growth this year • 5,161,115Deaths of children under 5 this year • 28,525,330Abortions this year • 233,428Deaths of mothers during birth this year • 916,581Road traffic accident fatalities this year • 729,776 Suicidesthisyear • 918,166,632Undernourished people in the world • 1,545,543,708Overweight people in the world • 515,181,236Obese people in the world • $ 271,633,487,206World spending on illegal drugs this year Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

6. 1. Současný stav světa – globalizace • Politická situace: existence států, její vývoj, současné nerovnosti; války (mezinárodní a vnitřní), terorismus, závislá území, zhroucené státy • Ekonomická a sociální situace: hlavní světová ekonomická centra, rozdíl mezi chudými a bohatými státy, cesty k vyrovnání, globalizace • Kulturní a náboženská situace: střet civilizací, odlišnost muslimských států, hledání světového étosu Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

7. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

8. Mapa světa • Výsledek historického vývoje: po většinu dějin existovaly velké a mocné říše, které si podmaňovaly – vojenskou nebo diplomatickou cestou – menší a slabší národy. • 1500 – 1950: ekonomicky silné evropské státy kolonizovaly většinu světa. • Kolonialismus: rozšiřování svrchovanosti určitého národa na teritorium a lid mimo vlastních hranic, často za účelem zlepšení vlastní ekonomiky prostřednictvím využívání domorodých přírodních zdrojů, pracovní síly a místního trhu. • Specifickou formou kolonialismu bylo vytváření mocenského bloku Sovětského svazu 1917 – 1990 (spíše „imperialismus“) • 1945 – 2000: na základě principu lidských práv aplikovaného na lidská společenství („sebeurčení národů“) proběhl proces dekolonizace. • Současné pojetí: jedinou právoplatnou jednotkou politické organizace je svrchovaný stát, do jeho vnitřních věcí nesmí zasahovat žádný jiný stát. Vztahy mezi státy vymezuje mezinárodní právo. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

9. Koloniální rozdělení světa v roce 1945 Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

10. Dekolonizace • Navazuje na proces uplatňování principu lidských práv, která jsou chápána nejen jako práva jednotlivce, ale i práva národů na sebeurčení. • Probíhala ve třech vlnách: • Přelom 18. a 19. století: založení USA 1776, osvobození států Latinské Ameriky z koloniální nadvlády Španělska, resp. Portugalska (Brazílie) • Po 2. světové válce (1945 – 1970): zpočátku spontánní (Indie), později koordinovaná dekolonizace (OSN – Deklarace o poskytnutí nezávislosti koloniálním územím a národům, 1960) asijských a afrických území, závislých především na Británii a Francii. • Po zániku sovětského bloku (1990): osamostatnění 14 států závislých na Rusku. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

11. Globální politická situace Po roce 1945 vzniklo 125 nových států, zejména zánikem koloniálních říší. V současnosti existují: • nezávislé státy (193), všechny jsou členy OSN kromě Vatikánu • závislá území (asi 40): např. Grónsko (Dánsko), Gibraltar (Británie), Francouzská Guyana (součást Francie, jeden ze 100 departementů) • sporné oblasti: • Palestina (západní břeh Jordánu + pásmo Gazy, formálně součást Izraele, bojuje za nezávislost), • Západní Sahara (okupována Marokem, usiluje o nezávislost), • severní Kypr (okupován Tureckem, formálně součást státu Kyperská republika), • Kosovo (vyhlásilo jednostranně samostatnost 2008, dělá si na něj nárok Srbsko), • Náhorní Karabach (součást Ázerbajdžánu, usiluje o samostatnost) • Abcházie a Jižní Osetie (součást Gruzie, okupovány Ruskem) • Tchaj-wan (formálně součást Číny, fakticky nezávislé) • Tibet (od 1950 okupován Čínou) • mezinárodní oblast: Antarktida (Smlouva o Antarktidě 1959, v současnosti ji uznává celkem 48 zemí včetně ČR; Antarktida je nadnárodní území, určené pouze pro vědecké účely; vyloučeny jsou jakékoliv zábory území pro konkrétní stát a také vojenské aktivity). • Řád maltézských rytířů: suverénní nestátní subjekt bez vlastního území (mezi znalci mezinárodního práva není tento názor zcela jednoznačný). Sídlem řádu je Řím, řád vydává vlastní mince a poštovní známky a má vlastní značku aut, udržuje plné diplomatické styky s 94 státy světa (včetně ČR), v dalších šesti je zastoupen, má status pozorovatele v OSN atd. Oficiálně je řád teokratickou volenou monarchií. Znáte další sporná území? Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

12. Typy politických režimů • Demokracie (včetně konstituční monarchie) – celkem asi 170 • Absolutní monarchie: • Islámské náboženské státy: Bahrajn, Brunej, Katar, Omán, Saúdská Arábie, Sjednocené arabské emiráty(SAE), • Křesťanský náboženský stát: Vatikán • Komunistické státy: Kuba, Severní Korea, Čína, Vietnam • Islámské státy: Afghánistán, Írán, Kuvajt, Libye, Pákistán, Súdán a další • Zhroucené státy: Somálsko, Súdán, Irák, Kongo, Afghánistán, Bangladéš, Myanmar, Haiti Znáte další zhroucené státy? Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

13. Zhroucené státy • Za zhroucený stát označujeme takovou zemi, která neplní své základní funkce. Jde tedy o případy, kdy vláda nemá kontrolu nad územím státu, nedokáže zajistit základní potřeby svých občanů nebo o případ, kdy v zemi vůbec žádná centrální moc neexistuje. Kritéria pro určení zhrouceného státu • Společenské faktory • Demografický tlak • Masový přesun uprchlíků nebo vnitřně vysídlených osob způsobující komplexní humanitární krizi • Nenávist mezi skupinami obyvatel (Častý výskyt skupiny rozhořčených lidí hledajících mstu nebo paranoidní nálady ve společnosti) • Lidé, kteří jsou trvale na útěku • Ekonomické faktory • Nerovnoměrný ekonomický vývoj různých skupin • Ostrý a tvrdý ekonomický propad • Politické faktory • Kriminalizace a/nebo delegitimizace státu • Postupující úpadek veřejných služeb • Potlačení principů právního státu a široké porušování lidských práv • Bezpečnostní složky operující jako "stát ve státě" • Nástup elitních frakcí • Intervence jiných států nebo externích politických činitelů Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

14. Islámské státy • Státy, • v nichž převažuje obyvatelstvo s muslimskou vírou, • v nichž je islám státním náboženstvím • v nichž má islám hlavní vliv v politické rovině. • Islámské státy • Afghánistán • Bahrain • Írán • Mauritánie • Somálsko • Omán • Pákistán • Jemen • Saúdská Arábie • Státy, v nichž je islám státním náboženstvím • Alžírsko • Bangladéš • Egypt • Irák • Kuvajt • Libye • Malajsie • Maledivy • Maroko • Katar • Tunisko • Spojené arabské emiráty Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

15. Ozbrojené konflikty • Rozdělení: • Válka = ozbrojený konflikt mezi dvěma nebo více státy • Občanská válka = ozbrojený konflikt mezi skupinami uvnitř jednoho státu • Terorismus = nepředvídatelné násilné akty, obvykle zaměřené na civilisty, vedoucí k vytvoření atmosféry strachu za účelem dosažení politických cílů. • Od roku 1945 nevedly mezi sebou žádnou válku státy sdružené v NATO. • Hlavní válečné konflikty ve světě po roce 1945: • Indie – Pákistán, • Izrael – Egypt, • USA – Vietnam, • SSSR – Afghánistán • Po skončení studené války • ubývá mezistátních ozbrojených konfliktů, • přibývá občanských válek • vzniká nový fenomén: globální terorismus. • Na území Evropy se od roku 1945 vedly války jen mezi nástupnickými státy bývalé Jugoslávie: • Srbsko-chorvatská válka (1991 – 1995) • Válka v Bosně a Hercegovině (1992 – 1995) • Válka v Kosovu (1999) • V posledních 20 letech vedly USA spolu se spojenci NATO tři války na Blízkém východě: • 1991 operace Pouštní bouře (Kuvajt) • 2001 operace Trvalá svoboda (Afghánistán) • 2003 operace Irácká svoboda (Irák) Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

16. Zbraně hromadného ničení • Zbraně, které jsou schopny usmrtit velké množství lidí nebo způsobit velké materiální škody. Jsou určeny k ničení civilních i vojenských cílů a zpravidla konstruovány tak, že to znemožňuje či velmi ztěžuje jejich taktické užití proti čistě vojenským cílům. • Jaderná (atomová) zbraň: založena na principu neřízené řetězové reakce jader těžkých prvků. • termonukleární zbraň: založena na slučování jader lehkých prvků, • špinavá bomba: radioaktivní materiál slouží jen jako zdroj radioaktivního zamoření cílové oblasti (radiologická zbraň). • Použita 1945: Hirošima, Nagasaki • Jaderné mocnosti: USA, Rusko, Čína, Velká Británie, Francie (stálí členové RB OSN s právem veta). • Další státy disponující jadernými zbraněmi: Indie, Pákistán, Severní Korea, pravděpodobně Izrael, Írán. • Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

17. Biologické a chemické zbraně • Biologická zbraň: založena na principu nějakého organismu (nejčastěji patogenu) nebo jím produkované látky (nejčastěji toxinu), jejichž cílem je nejčastěji přímo člověk, u něhož má vyvolat chorobný stav (infekční onemocnění či otravu), jehož přímým následkem je významné oslabení či smrt. • Vývoj, výroba a skladování biologických zbraní je od 26. března 1975 zakázána tzv. Konvencí o biologických zbraních (podepsána v Moskvě 10. dubna 1972). • Státy podezřelé z organizace programů výzkumu a výroby biologických zbraní: Irák, Írán, KLDR, Čínu, Libye, Zimbabwe. • Chemické zbraně: na objekt útoku působí anorganickými či organickými sloučeninami, jejichž účelem je působit buď dráždivě nebo toxicky na různé organizmy (rostliny, zvířata, lidi). • Vývoj, výroba a skladování chemických zbraní je od 1993 zakázána Úmluvou o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení. Přesto je v současné době vlastní řada států i nestátních (teroristických) organizací – jejich výroba je snadná a levná. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

18. Občanské války • Občanská válka je takový ozbrojený konflikt, v níž obě válčící strany tvoří (alespoň z části) obyvatelé jednoho státu bojující zpravidla na jeho území. • Mezi základní důvody vzniku občanských válek patří národností a etnické rozpory, mocenské, hospodářské a ideologické rozpory a náboženské rozpory. Ne vždy však lze války dle tohoto rozdělení specifikovat, neboť někdy mohou být založeny na více důvodech. • Probíhající konflikty: • Libye • Izrael – Palestina • Irák • Afghánistán • Kašmír • Kongo (Dárfúr) • Somálsko • Kolumbie • Mexiko (drogová válka) Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

19. Terorismus • Nepředvídatelné násilné akty, obvykle zaměřené na civilisty, vedoucí k vytvoření atmosféry strachu za účelem dosažení politických cílů. • Země podporující terorismus: • Irák - teroristické akce, které údajně podnikal režim Saddáma Husajna zejména proti Íránu a Spojeným státům, kde se důkazy nepotvrdily. • Írán - akce na Blízkém a Středním Východě a proti Izraeli. • Kuba - skupiny ze zemí Latinské Ameriky, zejména Kolumbie a baskické ETA. • Libye - evropské teroristické skupiny v Evropě (IRA), Africe a podpora protiizraelských organizací. • Sýrie - teroristické akce zaměřené proti Izraeli a Turecku (podpora PKK) • Súdán - podpora svaté války islámu ( džihád ) • Korejská lidově demokratická republika - vlastní teroristické akce, podpora asijských skupin • Afghánistán - dřívější vláda Tálibánu podporovala džihád, po útocích z 11. září 2001 byl Tálibán Spojenými státy obviněn z ukrývání Usámabin Ládina a po selhání jednání a nevojenských prostředků zahájila americká armáda Operaci Trvalá svoboda. Tálibán byl zahnán do těžko přístupných horských oblastí a v Afghánistánu ustanovena prozatímní a od roku 2004 oficiální nová vláda, v čele s prezidentem HamídemKarzáím. Během posledních několika měsíců začíná Tálibán opět získávat v Afghánistánu vliv. • USA - podpora terorismu např. v některých státech Střední Ameriky (Salvador, Nikaragua), výcviková základna WHINSEC (dříve SOA) ve Fort Benning[7], Georgia. Podpora UCK v Kosovu. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

20. Teroristické organizace • Óm šinrikjó (japonská náboženská teroristická organizace (sekta), která roku 1995 provedla útok bojovým plynem na tokijské metro) • Hizballáh (libanonská militantní organizace, označovaná mnohými západními médii i vládami za teroristickou. Zajišťuje část veřejných statků v Libanonu) • Hamas (palestinská militantní organizace, odmítající uznání Izraele a používající vůči němu teroristických praktik. Na území palestinské samosprávy působí jako politická strana, buduje zde veřejné statky a zajišťuje jejich chod). • Fatah (pouze ozbrojené křídlo) (palestinská organizace, umírněnější než Hamas, souhlasí s uznáním Izraele) • Islámský džihád • Al-Kájda (světová teroristická organizace, včele s UsámouBinLádinem usiluje o zničení Západu a vytvořením celosvětové islámské republiky) • ETA (španělská teroristická organizace, usilující o odtržení Baskicka) • IRA (severoirská teroristická organizace, usilující o sjednocení Irska) - dnes oficiálně rozpuštěna a odzbrojena Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

21. Atlas světového terorismu 2001 Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

22. Globální ekonomická a sociální situace • Ekonomická produkce (a s ní související bohatství) je rozdělena velmi nerovnoměrně: převážně na severní polokouli v rámci tří hlavních center – evropského, amerického a východoasijského. • Nejchudšími oblastmi jsou subsaharská Afrika, jihovýchodní Asie, některé ostrovy Oceánie, Haiti (Karibik) a Afghánistán (střední Asie). • Části světa v různém stadiu ekonomického rozvoje: • Nejsilnější ekonomiky: severní Amerika, západní Evropa, východní Asie • Evropské a asijské postkomunistické země • Latinská Amerika • Severní Afrika (Maghríb) a Blízký východ • Jihovýchodní Asie a Oceánie • Subsaharská Afrika Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

23. Státy světa podle HDP na obyvatele Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

24. Současný svět • Státy podle HDP (v bilionech dolarů): • (EU): 16,5 • USA: 14,3 • Čína: 5,3 • Japonsko: 5,1 • Německo: 3,4 • Francie: 2,7 • Spojené království: 2,2 • Itálie: 2,1 • Brazílie: 1,6 • Španělsko: 1,5 • Kanada: 1,4 • Státy podle počtu obyvatel (v milionech): • Čína: 1 400 • Indie: 1 200 • (EU): 500 • USA: 310 • Indonésie: 250 • Brazílie: 200 • Pákistán: 180 • Bangladéš: 160 • Nigérie: 150 • Rusko: 140 • Státy podle rozlohy (v km2): • Rusko 17 075 200 • Kanada 9 976 140 • USA: 9 629 091 • Čína 9 596 960 • Brazílie 8 511 965 • Austrálie 7 686 850 • (EU): 4 200 000 • Indie 3 287 590 • Argentina 2 766 890 • Kazachstán 2 717 300 Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

25. Významné státy světa Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

26. Střet civilizací (Samuel Huntington) • Podle Huntingtona se svět po skončení studené války ještě výrazněji rozštěpil na jednotlivé civilizační okruhy. Národy těchto okruhů vyznávají podobné společenské, morální, náboženské a jiné hodnoty, které jsou obvykle trvanlivější než aktuální politická situace. • Každý z těchto celků je veden ústředním státem, který nad ní do jisté míry může držet „ochrannou ruku“ - západní civilizace například USA, pravoslavná Ruskem, v islámské o vůdčí pozici soupeří více států (Írán, Egypt...). • Různé civilizace mají různý sklon k vzájemnému souboji - velký například západní a islámská, malý například západní a subsaharská (africká). Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

27. Rozdělení světa na civilizační celky podle Huntingtona - červená je západní civilizace (tedy i Česká republika), hnědá pravoslavná civilizace, zelená latinskoamerická civilizace, žlutá islámská civilizace, modrá subsaharská Afrika, fialová buddhistická civilizace, růžová čínská civilizace, světle zelená hinduistická civilizace, béžové Japonsko a tmavě šedé takzvaně „osamělé státy“ (lonestates) - Turecko, Izrael a Etiopie. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

28. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek