Klima třídy na 2. stupni základních škol z hlediska projevů rizikového chování ve třídě

1. XII. ročník konference ČAPV Klima třídy na 2. stupni základních škol z hlediska projevů rizikového chování ve třídě Jitka Skopalová a Helena GrecmanováÚstav pedagogiky a sociálních studií PdF UP v Olomouci, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc ÚVOD • Výzkumné šetření realizováno v rámci projektu IGA_PdF_2014021. • Integrovaný výzkum-kombinace kvantitativních a kvalitativních přístupů: • Dotazník klimatu třídy (inspirace-Lašek, 2007; Gavora, Braunová, 2010; Mareš, Ježek, 2012) pro žáky 2. stupně ZŠ- červen 2014. • Strukturovaný rozhovor s třídními učiteli-červen-2014 • Polostrukturovaný rozhovor-školní metodici prevence-říjen 2014. • Aktuální fáze výzkumu: • 756 vyplněných dotazníků od žáků (třídění prvního stupně, třídění druhého stupně-září), • 35 listů šetření-strukturované rozhovory s třídními učiteli dotázaných žáků. METODY Pořadí tvrzení (od vysoce kladného hodnocení po vysoce záporné) V koeficient Jsem ochoten pomoci svým spolužákům.  +0.8287 Třídní učitel/ka se zajímá o dění ve třídě. +0.7645 Ve třídě mám spolužáka, kterému se můžu s čímkoliv svěřit.  +0.6046 Když potřebuji pomoci, mohu se obrátit na třídního učitele.  +0.6008 K třídní/mu učitelce/učiteli mám důvěru.  +0.5910 Před třídní učitelkou/učitelem mohu vyjádřit svůj názor. +0.5789 S třídní/m učitelkou/učitelem mám dobré vztahy. +0.5646 Školní povinnosti si plním. +0.5381 Těším se na své spolužáky.  +0.4853 Před spolužáky mohu klidně přiznat chybu.  +0.4654 Když něčemu nerozumím, tak mně to spolužáci vysvětlí.  +0.4382 V naší třídě se cítím spokojený.  +0.4358 Se spolužáky držíme pospolu.  +0.3231 Vzájemně si se spolužáky nasloucháme.  +0.1207 Spolužáci přijímají moje návrhy.  +0.1123 Ve třídě se hádáme.  +0.0772 V naší třídě dodržujeme domluvená pravidla chování.  -0.0120 Mezi spolužáky jsou konflikty.  -0.0646 Někteří spolužáci ničí zařízení třídy/tříd.  -0.1032 Říkám spíš to, co chce třídní učitel/ka slyšet, než to, co si doopravdy myslím.  -0.1162 Tvrzení V koeficient O přestávkách se u nás dějí věci, které mi vadí. -0.2951 Ve třídě si spolužáci ubližují.  -0.3280 Někteří spolužáci mě urážejí.  -0.5268 O přestávce se cítím osamocený.  -0.7340 Některých spolužáků ve třídě se bojím.  -0.7673 Pětina dotázaných (19,98%) byla opakovaně napadena svým spolužákem. Škola-základní pilíř výkonu primární prevence projevů rizikového chování (RICHO). RICHO- „chování, v jehož důsledku dochází k prokazatelnému nárůstu zdravotních, sociálních, výchovných a dalších rizik pro jedince nebo společnost“ (Miovský a kol., 2010, s. 23). Aktuálnost: Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí mládeže na období 2013-2018, resortMŠMT ČR. Zásady efektivní prevence-nejen předcházení či oddálení RICHO u žáků, ale především zaměření se na budování zdravých mezilidských vztahů a příznivého třídního klimatu. Vztahy -nejvýznamnější „klimatotvorný“ faktor (Rosolová, Střelec, 2003). Každé chování a tedy i to rizikové, může být činitelem i důsledkem určitého klimatu. Dellar (1999) považuje klima třídy za zprůměrované vznímání sociálního prostředí jejími aktéry, jde o vysoce subjektivní perspektivu aktérů (srov. Mareš, Ježek, 2012). Výzkumný problém- zjištění vztahu mezi klimatem třídy a projevy rizikového chování. Kontext výzkumu tvoří teorie klimatu třídy a činitelé ovlivňující klima třídy a projevy RICHO. ZÁVĚRY • Realizace šetření by měla, mimo uvedené výsledky, přispět: • ke zkvalitnění profesních i osobnostních dispozic budoucích pedagogů, • k pochopení vztahu mezi klimatem třídy a projevy RICHO na základních školách. • Strategie MŠMT ČR (2013) počítá s hlubším pregraduálním vzděláváním v oblasti primární prevence u budoucích pedagogů, což by následně u třídních učitelů mělo podstatně zlepšit vztah k této problematice, ale také nezapomíná ani na mnohdy nevyhovující přístup ředitelů škol, kdy problematiku primární prevence hodlá včlenit do jejich ze zákona povinného funkčního vzdělávání. VÝSTUPY • S ohledem na studie (Štefunková, 2012, Miovský, 2010, 2012, Novák, 2011 aj.) formulovány výzkumné otázky: • jak výskyt RICHO ovlivňuje klima třídy? • jaká je úloha třídního učitele a školního metodika prevence (resp. školy) v oblasti prevence RICHO? • Výzkumný cíl-popis klimatu tříd, ve kterých bylo nebo nebylo identifikováno RICHO z hlediska žáků a třídních učitelů. • Dílčí cíle: • identifikovat rozdíly v percepci klimatu u respondentů (porovnání názorů žáků a jejich třídních učitelů ) na klima třídy; • informovat školy, které se zúčastnily • výzkumu, o výsledcích klimatu třídy a projevů • rizikového chování. • Cílová skupina- žáci staršího školního věku, jejich třídní učitelé a školní metodici prevence z vybraných základních škol různého zaměření, charakteru a specializace v Olomouckém kraji. • Žáci staršího školního věku, dle Skácelové (2003)-vysoce riziková skupina z hlediska ohrožení RICHO. ZDROJE Bakošová, Z., Lubelcová, G. & Potočárová, M. (2005). Sociálna pedagogika. Bratislava: Svornosť. Mareš, J. & Ježek, S. (2012). Klima školní třídy. Dotazník pro žáky. Praha: Národní ústav pro vzdělávání. Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže č.j. 21291/2010-28, 2010. Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí mládeže na období 2013-2018. Dostupné na: www.msmt.cz/file/28077_1_1/‎. Rosolová, M. & Střelec, S. (2003). Klima na střední škole v retrospektivním pohledu studentů učitelství. In M. Chráska, D. Tomanová & D. Holoušová. Klima současné české školy. Sborník příspěvků z 11. konference ČPdS (s. 331). Brno: Konvoj. Skácelová, L. (2003). Osobnost, dovednosti a techniky v primární prevenci. In K. Kalina a kol. Drogy a drogové závislosti 2. Praha: Úřad vlády České republiky. Zpracování dat se zatím uskutečnilo pouze na úrovni třídění dat 1. stupně a V – koeficientu = [ (součet kladných hodnocení) - (součet záporných hodnocení)] : součet všech hodnocení. Zachycuje celkové možné chování vůči sociálnímu objektu od hodnot extrémně pozitivních do hodnot extrémně negativních v intervalu V = <-1,1>. Interpretace hodnot V - koeficientu: 0 - 0,19 - velmi slabě kladné (záporné) 0,20 - 0,39- slabě kladné (záporné) 0,40 - 0,49- středně kladné (záporné) 0,50 - 0,59- silně kladné (záporné) 0,60 < - velmi silně kladné (záporné)