Kvantifikace a statistiky škod na zdraví POV se zaměřením na typové znaky vážných škod na zdraví

1. Kvantifikace a statistiky škod na zdraví POVse zaměřením na typové znaky vážných škod na zdraví Petr JedličkaSeminář z aktuárských věd Praha, 2.12.2011

2. Osnova prezentace • Úvod ke škodám na zdraví v „povinném ručení“ • Hlavní typy nároků škod na zdraví • Důraz na rentové škody • Statistické modelování rizikových znaků pro výskyt nejzávažnějších škod na zdraví • Klasické mnohorozměrné metody • Datamining– stromová struktura segmentace – závažnost výše škody na zdraví • Textmining - využití nestrukturované textové informace • Zhodnocení praktického použití výsledků • Závěr

3. Vývoj počtu škod POV (1) • U roku vzniku 2010 nárůst počtu škod na majetku se současným poklesem škod na zdraví • Zima roku 2010 = o 13 tis. škod POV více proti roku 2009, vyšší počty škod za 01-03 i 12 / 2010 • Podíl škod na zdraví cca. 4%, ale v r. 2010 mírný pokles na 3,5%

4. Vývoj škod na zdraví POV • Pokračování sezónního charakteru výskytu škod na zdraví • V roce 2010 cca. 9% pokles počtu škod na zdraví • Nárůst afinity uplatňování nároků škod na zdraví ze strany poškozených • Lehké zranění: z 55% na 60% • Těžké zranění: z 80% na 85% • Úmrtí: Uplatnění nároků téměř 100% poškozených

5. Škody na zdraví - aktualizace podílů v POV • V roce 2010 pozitivní výkyv v podílu škod na zdraví („pouze“ 36% celkového objemu škod) • Pro ročníky 2009 a 2011 podíl ŠZ již přes 40%

6. Škodní inflace vývoj průměrných škod • Škody na majetku • Roční škodní inflace / nárůst prům. škody aktuálně cca3,7% • Průměrná škoda cca. 31,3 tis. Kč (plnění a rezervy) • Škody na zdraví • Pravidelné valorizace (např. pro ztráty na výdělku) • Vzrůstající cena lékařské péče • Povědomí o rozsahu nároků se zvyšuje • Roční škodní inflace / nárůst prům. škody aktuálně cca13,2% • Průměrná škoda na zdraví cca. 500 tis. Kč

7. Škodní inflace vs. CPI • Oba typy škodní inflace překračují výrazně index spotřebitelských cen (CPI) • Od roku 2002 nárůst cenové hladiny o 20% • Za stejné období nárůst škod na majetku o 31% • Navýšení škod na zdraví ale o 167%

8. Vývoj celkového závazku POV • Přes mírné zpomalení škodní inflace a nižší objem škod na zdraví v roce 2010 objem škod narůstá • Od roku vzniku 2000 nárůst na dvojnásobek • Celkového objemu škod • Podílu škod na zdraví na celkových závazcích POV

9. Škody na zdraví – úvod a připomenutí z loňska • Problematika škodní inflace • Vyšší tendence k uplatňování nároků ze strany poškozených (zejména u lehkých zranění) • Vývoj závazků • objem škod na zdraví již téměř 40% závazků POV • ale podíl na celkovém počtu škod pouze 4% • Cíl: najít typové znaky pro vznik závažných škod na zdraví z pohledu • pojistných segmentů • místa nehody • průběhu nehodového děje

10. Hlavní typy nároků u škod na zdraví z hlediska finančního objemu • Proti loňskému přehledu bez výrazné změny • 32% bolestné a ZSU • 22% na náklady léčení a ztrátu na výdělku během PN • 16% = jednorázové odškodnění pozůstalých • 30% = rentové škody (UV po PN, výpomoc)

11. Frekvence hlavních nároků u škod na zdraví • Náklady léčení u87% škod na zdraví • Bolestné u 85% škod na zdraví • ZSU „pouze“ u 19% škod na zdraví • Jednorázy pro pozůstalé u 3,8% škod na zdraví = cca. 420 ŠU z POV za celý trh ročně • Rentové nároky u 3,4% škod na zdraví = 370 / rok

12. Rentové škody (1) • Pouze 3,4% škod na zdraví obsahuje rentové škody, ale generují téměř 50% závazků šz • Ročně cca 370 škod s rentami • Ca.12% poškozených s těžkým zraněním nárok rent(u) • Pokles nehod s T zraněním = očekávaný pokles rent • Pojem těžkého zranění používaný PČR velmi široký účelná segmentace  sledování rizikových znaků

13. Rentové škody (2) • Vývojové diagramy škod s rentou mírný pokles ŠU s trvalými následky potvrzují • Nahlášení rent a stabilizace závazku až 4 roky po vzniku ŠU

14. Přestávka

15. Detekce vysokých škod typové znaky • Dlouhá doba vývoje do stabilizace nároků u závažných škod na zdraví (zpravidla v řádu let) • Lze identifikovat vysokou škodu v rané fázi šetření? • Urychlení tvorby RBNS rezervy = redukce tvorby IBNER • Objemy nároků pak lze dříve přiřadit konkrétní ŠU, PS… • Ano, lze 2 způsoby • Individuální zkušenost likvidátora z řešení podobných případů • Statistické modelování = predikce vzniku vysoké škody z indicií známých bezprostředně po nehodě (relace PČR) • Oba přístupy nejdou proti sobě, ale vhodně se doplňují PomůckaČKP pro správné nastavení počátečních RBNS rezerv

16. Tvorba a výsledky modelů (1) • Propojení škodních a policejních dat k událostem s těžce zraněným poškozeným • Detekce výskytu vyšších škod a trvalých následků dle podkladových dat / faktorů ze znalosti „vyvinutých“ škod • Ukázka statisticky významných faktorů • Typ poškozeného účastníka – navyšuje škodu i podíl rent • Region bydliště pojistníka (velká města nad 65 tis. obyvatel a okolí Prahy X ostatní) • Ve „venkovských oblastech“ nižší průměrná ŠU o 28% a podíl rent o 26%

17. Výsledky modelů (2) • Statisticky významné faktory – pokračování • Věk pojistníka • průměrná ŠU i pravděpodobnost renty s věkem klesá • Pohlaví pojistníka - ŠU na zdraví u žen méně závažné • Průměrná škoda o 47% nižší proti mužům • Pravděpodobnost renty o 58% nižší než u mužů • Místo nehody – ŠU na zdraví v obci méně závažné • Průměrná škoda o 53% nižší než na silnicích mimo obec • Pravděpodobnost renty o 39% nižší

18. Výsledky modelů (3) – textové řetězce z nehodového děje • Čerpání klíčových slov a textových řetězců indikující závažnou škodu z popisu nehody dle PČR • Dvě hlavní skupiny slov z textových řetězců • Transport a léčení účastníka nehody (1) • Letecký převoz, vrtulník, JIP, ARO, Traumacentrum… • Indikace závažných zranění (2) • Hlava, mozek, mnohočetné zlomeniny, deformace • Průměrná škoda i pravděpodobnost renty výrazně vyšší u 1. skupiny textových řetězců:

19. Výsledky modelů (4) stromová struktura • Postupná segmentace průměrné škody a rizika výskytu rent: 100% = Všechny ŠU s těžkým zraněním 959 tis. Kč, 9% rent 24% = ŠU stxt řetězci 1 (vrtulník nebo JIP…) 2,1 mil. Kč, 15% rent 76% = beztxt řetězců 1 (bez vrtulníku, JIP, ARO) 590 tis. Kč, 6,9% rent 24% = ŠU navíc s odběrem krve 965 tis. Kč, 12,9% rent 12% = ŠU navíc bez odběru krve 1 mil. Kč, 7,7% rent 12% = ŠU navíc s odběrem krve 3,3 mil. Kč, 22,9% rent 52% = ŠU navíc bez odběru krve 419 tis. Kč, 4,1% rent • Průměrná škoda s typovými znaky 1,6 mil. Kč

20. Použité statistické metody • Analýza nestrukturovaného textu popisu nehody pomocí technik Text Miningu • získání klíčových slov z popisu nehody do „standardních“ datových proměnných • Aplikace klasických mnohorozměrných statistických metod • logistická regrese, • diskriminační analýza…) • ke kvantifikaci rizika závažných škod dle „typových znaků“ • Dále na proměnné získané text miningem aplikovány metod data miningu • Regresní stromy k „segmentaci“ hodnoty průměrné škody

21. Doporučení pro iniciační rezervování (1) • Stromová struktura pro praktické použití komplikovaná 2 kategorie těžkých zranění • Bez rizikových faktorů  prům. RBNS 400 tis. Kč • S rizikovými faktory (RF) prům. RBNS 1,6 mil. Kč • Rozpad RBNS 1,6 mil. Kč na nároky • Bolestné 300 tis. Kč • ZSU 600 tis. Kč • Náklady léčení 500 tis. Kč • Ztráta na výdělku během PN 150 tis. Kč • Ostatní (znalečné, právní zastoupení) 50 tis. Kč • Výrazně nadprůměrné hodnoty nároků u ŠZ s RF • Očekávaná hodnota pro cca. 25% „nejhorších“ případů

22. Doporučení pro iniciační rezervování (2) • Iniciační rezerva nejen pro těžká zranění • Škoda na zdraví bez rozlišení – průměrně 200 tis. Kč • Lehké zranění – průměrně 50 tis. Kč • Úmrtí poškozeného – průměrně 1,2 mil. Kč • U lehkých zranění a úmrtí typové znaky nerelevantní • Kvantifikace odhadovaných případů za 1 škodní rok:

23. Praktické použití typových znaků • Nejen ze statistik, ale i ze zkušeností likvidace v případech statisticky neodhalitelných dějů z dat PČR • Typové znaky (faktory) těžkých zranění • Nakládání s poškozeným záchrannými složkami • převoz letecky / vrtulníkem, odběr krve namísto dechové zkoušky • Hospitalizace na JIP, traumacentrum, ARO, • Těžká zranění slabších účastníků • Chodec, cyklista, motocyklista • Deformace vozidla • V místech, kde cestoval zraněný, využití fotodokumentace • Úmrtí dalších účastníků nehody

24. Typové znaky a zastoupení nároků u škod na zdraví • Ze všech škod je podíl rentových (E) a jednorázů poškozených (D) do 5,5% • U škod s rizikovými znaky stejný podíl 26%

25. Výše nároků škody na zdraví dle typových faktorů (1) • Rozdíl v průměrné ŠU dle přítomnosti typových faktorů i u ŠU pouze s krátkodob. nároky (A–B–C) • Bez typových faktorů průměr A–B–C cca. 100 tis. Kč • S typovými faktory cca. 600 tis. Kč (6 krát více než u stejného typu ŠZ bez TF)

26. Výše nároků škody na zdraví dle typových faktorů (2) • Jednorázová odškodnění pozůstalých se dle přítomnosti typových znaků výrazně neliší • Průměrná ŠU stále cca. 1,2 mil. Kč • Na rozdíl od těžce zraněného typový znak neovlivní nároky za usmrceného.

27. Výše nároků škody na zdraví dle typových faktorů (3) • Škody s rentovými nároky rovněž výrazně vyšší v případě typových znaků • Riziko vyššího počtu poškozených s trvalými následky • Vyšší rozsah rentových nároků (výpomoc, trvalé léčení) • Rozpětí průměrné ŠU s rentami 3 mil. Kč vs. 7 mil. Kč

28. Shrnutí / závěry • Aktualizace a detailnější pohled na vývoj škod na zdraví • Detekce typových znaků odděluje závažné a méně závažné škody na zdraví v segmentu nehod s těžkým zraněním • Pomůcka ČKP k rezervování škod na zdraví v počáteční fázi

29. Otázky ?

30. Děkuji Vám za pozornostPetr Jedličkapojistný matematikČeská kancelář pojistitelů221 413 119739 451 817petr.jedlicka@ckp.cz