KOMUNIKACE A EMPATIE VE VÝCHOVĚ

1. KOMUNIKACE A EMPATIE VE VÝCHOVĚ Zpracovala: Mgr. Markéta Zachová, katedra pedagogiky

2. Vymezení komunikace CO JE KOMUNIKACE? • Spojení • Vzájemné dorozumívání • Interakce, při které jsou sdělovány a přijímány • nejen informace CO VŠECHNO SDĚLUJEME? • Zprávy, informace • Jak chápat sdělení • Svoje pocity • Postoje k tomu, o čem hovoříme • -----------------------------------------------?

3. STRUKTURA KOMUNIKACE • Komunikátor (ten, který vysílá určitou informaci) • Komunikátor – recipient (ten,kdo přijímá určitou informaci • Komuniké – obsah sdělení • Komunikační kanál (cesta, po níž komunikace probíhá)

4. Způsoby neefektivní komunikace: • zaměření na chyby: „to cvičení jsi zvoral, máš tam jednu chybu vedledruhé“…máš to za čtyři… • Negativní scénáře, proroctví : „Co z Tebe bude, rosteš pro kriminál“…, Co jsem Tiříkala, na má slova došlo“…, • Negativní nálepkování: „Katka je naše šmudla“.., „To je náš matematickýantitalent“… • Pozitivní nálepky: „Ivanka je vždy dobře připravená“.., „Jirka je jedničkář, vždy všeumí“..,

5. Srovnávání, dávání za vzor: „Milane, vezmi si příklad ze Zuzky, takto mají vypadatdomácí úkoly, Tvůj je bídný“.., • Ironie, veřejné shazování, urážky, ponižování : „Ty jsi náš génius“.., K tabuli Evaať se pobavíme…, • Křik

6. Proč tato komunikace nefunguje? • Představuje psychické ohrožení • Vyvolává negativní emoce (hněv, lítost, strach, nenávist, pocity křivdy) • Vyvolává pocity nízké hodnoty snížení sebedůvěry (jsem neschopný, k ničemu, nemají mě rádi) • Zaměřuje se na to, co nefunguje • Obsahuje nepravdivé zobecňování • Místo výchovného efektu (přijetí požadavku) – vlastní obrana – vzdor

7. Způsoby efektivní komunikace • Popis, konstatování – „vidím, slyším, vypadáš, že“…, něco sdělujeme bez hodnocení osoby, zaměřujeme se na to CO se stalo, ne na toho, kdo to udělal, informace, argumenty, popisujeme i to pozitivní • Informace, sdělení – používat oznamovací věty, liší se od příkazů, zákazů, křiku, předává poznatky, informace • Vyjádření vlastních potřeb a očekávání (já-výroky) – sdělit to, co chceme, vyjádřit co nám vadí, co nás zlobí, co bychom potřebovali, uvítali

8. Prostor pro spoluúčast, aktivitu dětí – „Co si o tom myslíš?“,“Máš to mezi 2-3, co s tím uděláme?“ • Šetřit otázkami – řadu otázek lze nahradit popisem, dáváme tomu druhému prostor, aby se vyjádřil, sdělil své stanovisko, návrh řešení atd…

9. EMPATIE A EMPATICKÁ REAKCE Empatie = schopnost vcítit se do pocitů a jednání druhého člověka, největší přínos má pro rozvoj osobnosti a udržování dobrých vztahů, projevy empatie přispívají k emocionálnímu rozvoji dětí, empatická reakce vyjadřuje „kruh bezpečí“ – jsme vyslechnuti, nikdo nás nezpovídá, nehodnotí, můžeme sami přemýšlet co dál, cítíme porozumění, emoce se ztišují. Emoční inteligence, emoční gramotnost (D.Goleman) – na tom, jak jsme v životě úspěšní a šťastní se rozumová inteligence (IQ) podílí jen z 20%, větší roli hraje soubor schopností – emoční inteligence

10. Základní složky empatické reakce: 1.aktivní naslouchání 2. pojmenování pocitů, záměrů, očekávání druhé osoby 3.vyjádření podpory  Pozor na nesprávné reakce: srovnávání, zlehčování, kategorická vyjádření…, nezdůrazňovat svou osobu a svůj názor • Empatickou reakcí NEJSOU kategorická vyjádření typu: Vím přesně, jak ti je! Chápu tě.

11. Úloha sociální percepce v komunikaci • Které faktory subjektivity se objevují a odrážejí se ve vzájemné komunikaci učitel – žák? (dle výzkumných šetření, Pelikán) • vliv „předinformace“, sdílený pohled • učitelovo očekávání – pojetí „koncepce dobrého žáka“ • vliv ústředního dojmu, halló-efektu • tzv.spouštěcí mechanismy, které vedou ke vzniku podvědomých sympatií, nebo naopak antipatií vůči některým žákům: např. žáci, kteří působí „dětským vzhledem“ (K.Lorenz), žáci, kteří na učiteli „visí očima“, žáci, kteří nosí brýle…

12. Důsledky vlivu subjektivních faktorů na sebereflexi a sebepojetí žáka • trvale podhodnocení žáci – ztráta sebedůvěry, úzkosti, obavy při zkoušení – zhoršený výkon, ztráta motivace ke studiu – nižší sebedůvěra, zakomplexovanost X • trvale nadhodnocení žáci – „naučená bezmocnost“ – nepřipravenost čelit sami nesnázím, umět si poradit, zvyklí na cizí pomoc, v cizím prostředí, kde princip zvýhodnění nefunguje, se nedokáží s novou situací vyrovnat, kolabují

13. Doporučená studijní literatura: Kopřiva, P. a kol.: Respektovat a být respektován. Spirála, Kroměříž 2008. Křivohlavý, J.: Jak si navzájem lépe porozumíme: kapitoly z psychologie sociální komunikace. nakl.Svoboda, Praha 1988. Pelikán, J.: Výchova jako teoretický problém. Amosium, Ostrava 1995. další tituly viz courseware KPG/OTV