Proč Marx myslel, jak myslel

1. Proč Marx myslel, jak myslel Marek Matějka

2. Dedikace • Tuto přednášku věnuji přátelům „pátečníkům“ a zejména paní MUDr. Miroslavě Lemežové.

3. Proč Marx právě v dnešní den? • Dnes je 25. února 2008. • Jaké výročí si připomínáme právě dnes? • Omyl, nejedná se výročí Vítězného února. • Jde o připomínku úmrtí Albrechta z Valdštejna (25.2. 1634, Cheb). 

4. Motto „Člověk může dělat to, co chce, ale nemůže chtít, aby chtěl.“ Artur Schopenhauer

5. Úvod • Proč přednáška věnována Karlu Marxovi? • Protože se o něm hodně mluví a málo ví. • Proč srovnání Marxe s Einsteinem? • Protože jejich osobnosti mají podobný základ a snažili se o podobné.

6. Metoda • K analýze myšlení a následnému pochopení díla Karla Marxe je použita: • metoda rozboru osobnosti na základě původního Jungova pojetí psychologických typů, • jež je běžně známa pod zkratkou MBTI. • MBTI – Myers – Briggs Type Indicator (indikátor osobnostních typů podle Myersové a Briggsové)

7. Metoda • MBTI je ryze empirická metoda • Typologie vychází z dichotomie: • myšlení a cítění • intuice a smyslů.

8. Pár slov ke Carlu Jungovi • Carl Gustav Jung (*1875, †1961) • Oblasti zájmu - pojmy • Nevědomí • Psychická realita • Fantasie • Koexistence obrazu a instinktu • Archetyp • Komplex(y) • Struktura psýchy • Individuace • Jedinec • Religiózní funkce • Aj.

9. Pár slov ke Carlu Jungovi • Dílo (například): • „Erinnerungen, Traume, Gedanken“ • „Collected Works“ • „On Synchronicity“

10. Pár slov ke Carlu Jungovi • Doporučený odkaz: • Rudolf Starý, Jungova psychologie jako „srovnávací psychologie“, Kapitoly k filosofii člověka, ČVUT, Praha, 1996, str. 165 – 172 • Rudolf Starý, Krize subjektu a světonázorové aspekty Jungovy psychologie, Kapitoly k filosofii člověka, ČVUT, Praha, 1996, str. 153 – 164

11. MBTI • Tato typologie rozlišuje šestnáct základních osobnostních typů • Jednotlivé osobnostní typy vykazují specifické charakteristiky • Jedná se o ryze empirickou typologie • Ročně ji absolvují cca 4 mil. probandů

12. MBTI • V rámci jednotlivých parametrů a charakteristik se nám zobrazují: • základní lidské psychické funkce • základní typy zaměření. • Základní funkce v lidské psychice definují tzv. „kognitivní styl.“

13. MBTI • Do kognitivního stylu, respektive k základním psychickým funkcím řadíme: • vnímání (S a N) • zpracování (T a F).

14. MBTI • Základní zaměření představují: • extraverzi a introverzi (E a I) • usuzování a vnímání (J a P).

15. MBTI • I … INTROVERSION (introverze) • E … EXTRAVERSION (extraverze) • S … SENSING (smyslové vnímání) • N… INTUITION (intuitivní vnímání) • T … THINKING (myšlenkové zpracování) • F … FEELING (citové zpracování) • J … JUDGING (usuzování) • P … PERCEIVING (vnímání).

16. MBTI

17. MBTI

18. MBTI • Temperamentové typy osobnosti na základě MBTI • DIONÝSOVSKÝ TEMPERAMENT tj.: • smysly + vnímání … SP • EPIMÉTHEOVSKÝ TEMPERAMENT tj.: • smysly + usuzování … SJ • PROMÉTHEOVSKÝ TEMPERAMENT tj.: • intuice + myšlení … NT • APOLLÓNSKÝ TEMPERAMENT • intuice + cítění … NF

19. MBTI a Karel Marx • Karel Marx byl s největší pravděpodobností typu INTJ tj.: • introvertní intuitivní usuzující typ s převahou myšlení • Na jeho typové určení odkazuje životopis, údaje o něm od jeho vrstevníků a zejména jeho dílo

20. Charakteristika Marxe (MBTI) • INTJ • Temperament NT – prométheovský • Popisná slova: • nezávislí, logičtí, kritičtí, originální, pevní v názorech, vizionářští, nároční, privátní, myslící v souvislostech, autonomní, teoretičtí, uvažující systémově

21. Charakteristika Marxe (MBTI) • „Tam, kde se INTP spokojí s vytvořením systému, INTJ budou organizovat politické strany a další účelová seskupení pro to, aby svým nápadům pomohli na svět. Jejich "šachový" přístup k realitě může způsobit, že je pro ně jenom jednou z forem laboratorní situace, a proto jí mohou ordinovat i krajně neprověřené recepty.“ Michal Čakrt

22. Charakteristika Marxe (MBTI) „Filosofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit." Karel Marx Výrok typický pro INTJ.

23. Filosofie • Základní filosofické otázky • Platon: • Pravda • Dobro • Krása • Kant: • Co mohu vědět? (metafyzika) • Co mám činit? (etika) • V co smím doufat? (náboženství) • Co je člověk? (antropologie)

24. Antropologie Etika Estetika Metafyzika a ontologie Logika Nauka o poznání a teorie vědy Filosofie jazyka Filosofie dějin Filosofie náboženství Filosofie přírody Filosofie práva Společenská a politická filosofie Filosofie

25. Karel Marx *5.5. 1818, Trevír †14.3. 1883, Londýn Otec: Heinrich Matka: Henriette Sourozenci: tři bratři, pět sester

26. Karel Marx Manželka: Jenny von Westphalen Děti: Jenny, Laura, Eleanor, Edgar Životní přítel: Friedrich Engels

27. Karel Marx • Karel Heinrich byl nejbystřejším a nejoblíbenějším dítětem rodiny Marxových • Vyrůstal tak trochu jako preferovaný „jedináček“ svého otce (advokát) • Od dětství byl skvělým vypravěčem a autorem historek a pohádek

28. Jak Marxovo okolí charakterizovalo Karla coby dítě v popisných slovech: Bystrý, skvělý vypravěč, neuvěřitelný příběhotvůrce, abnormálně oddaný svému otci, senzitivní, jemný, abnormálně citlivý na jakoukoli nespravedlnost a bezpráví. Karel Marx

29. Karel Marx • V roce 1830 vstoupil na gymnasium v Trevíru • Citace z vysvědčení Karla Heinricha: „Jeho kompozice vynikají bohatstvím myšlenek a hlubším pochopením předmětu, při studiu klasických jazyků snadno a s jistotou vysvětluje staré texty, zvláště když obtížnost nespočívá tak ve zvláštnosti jazyka jako ve věci a myšlenkové souvislosti.“

30. Karel Marx • Ředitelem gymnasia byl Johann Wyttenbach, velmi vzdělaný pedagog své doby (dějepis, filosofie) • Ovlivnil mladého Marxe idejemi německého a francouzského osvícenství • Wyttenbachovo krédo: Je zapotřebí vychovávat hochy „ve svaté víře v pokrok a zdokonalování.“

31. Karel Marx • Marxova maturitní práce z roku 1835: „Úvahy mladého muže při volbě povolání“ • Práce je orientována altruisticky (volba povolání má být předurčena snahou co nejvíce prospět lidstvu)

32. Karel Marx • Citace z maturitní práce: „Jestliže tvoří jen pro sebe, může být slavným vědcem, velkým učencem, význačným básníkem, ale nikdy dokonalým, opravdu velkým člověkem.“ • Zjevné ovlivnění osvícenstvím a odsouzení tehdejších pruských reakčních poměrů.

33. Karel Marx • Citace hodnocení abiturientské (maturitní) práce: Chvalitebně „Práce působí příznivým dojmem, neboť je myšlenkově bohatá a dobře, plánovitě rozvržená. Jinak se pisatel i zde dopouští své obvyklé chyby, že přehnaně usiluje o neobvyklé, obrazné výrazy, proto na mnoha vyznačených místech chybí výkladu potřebná jasnost a určitost, často i správnost, a to jak v jednotlivých výrazech, tak i ve stavbě souvětí.“ Wyttenbach

34. Karel Marx • Říjen 1835 – imatrikulace na univerzitě v Bonnu (studium práv) • Po dvou semestrech odjíždí studovat do Berlína • Léto 1836 – zásnuby s Jenny von W. (*1814) • Otec Jenny, Ludwig von Westphalen přivedl Karla k učení Saint-Simonovu

35. Karel Marx • Mladý Karel Marx a jeho vztah k Jenny: „Teď vše jsem rázem chápal, Můj zrak byl oslněn, V čem jsem jak ve tmě tápal, je jasné jako den. Co nedovedlo kouzlo, Čím duch jen ztrácel čas, To do srdce hned vklouzlo, Jak na mne pohlédlas.“

36. Karel Marx • Sňatek s Jenny až po sedmi letech od zásnub, tedy v roce 1843 • V roce 1842 zemřel otec Jenny (po smrti Karlova otce ho přichýlil jako syna) • V roce 1838 zemřel Marxův otec

37. Karel Marx • V Berlíně napsal tři sešity sonetů (většinou věnovaných Jenny) • Sepsal dokonce: • veršovanou tragédii (Oulanem) • humoristický román. (Scorpion a Felix) • Publikovány byly jen Divoké zpěvy (1841)

38. Karel Marx • Ukázka z Divokých zpěvů: (Marx třiadvacetiletý) Co mou duši uchvátilo, Už mi nedá pokoje, Pohodu už vyhostilo, Já se vrhám do boje. Do díla se dejme s chutí, Nikdy pohov, nikdy klid, Jen ne mlčky, bez pohnutí Nic nedělat a nic chtít. Ne, já v plachém rozjímání Otrocky se neskloním, Vždyť pro naše touhy, přání Zbyl nám čin, a ten je vším.

39. Karel Marx • Mladý Marx vyjadřoval odpor k abstraktním filosofiím (reakce na německé klasiky – Kant, Fichte, Hegel) „Kant a Fichte chtěli vesmír ztéci, Hledali v něm dálnou zem, Já se snažím chápat jádro věcí, V ulici, co našel jsem.“

40. Karel Marx • Disertační práce z roku 1841: „Rozdíl mezi démokritovskou a epikúrovskou přírodní filosofií“ • Tato práce navázala na jeho dřívější „Sešity k epikúrovské, stoické a skeptické filosofii“ z roku 1839 (vydáno po cca 90 letech)

41. Karel Marx • Pro ekonomickou náročnost obhajoby disertační práce v Berlíně poslal Marx svou práci do Jeny, kde ji 15.4. 1841 úspěšně obhájil a získal titul doktora filosofie.

42. Karel Marx • Berlínská univerzita, hlavní místo studií Karla Marxe v druhé polovině třicátých let

43. Karel Marx • Jena, město, kde Karel Marx obhájil svou disertaci v roce 1841

44. Karel Marx • V roce 1841 vyšla práce Ludwiga Feurbacha „Podstata křesťanství“ • Jednalo se de facto o snesení náboženství (boha) z nebes na zem („manifest ateismu“). • Nepochybně toto dílo formovalo Marxův kritický vztah k náboženství a jeho ateismus.

45. Karel Marx • Tvůrčí etapy: • Vybrané spisy, sv. 1 • (1843 – 1849) • Vybrané spisy, sv. 2 • (1850 – 1866) • Vybrané spisy, sv. 3 • (1867 – 1875) • Vybrané spisy, sv. 4 • (1875 – 1883) ____________________________po smrti (Engels) • Vybrané spisy, sv. 5 • (1883 – 1895)

46. Karel Marx • Poznámka historika filosofie: Za filosoficky nejhodnotnější lze považovat právě období raného Marxe, tj. mimo jiných i texty sdružené v prvním svazku Vybraných spisů, tj. produkci čtyřicátých let 19. století. Osobně kladně hodnotím Marxovu disertační práci a Ekonomicko-filosofické rukopisy.

47. Karel Marx • Doporučené tituly: • Ke kritice Hegelovy filosofie práva • Ekonomicko-filosofické rukopisy • Teze o Feuerbachovi • Bída filosofie

48. Karel Marx • 11. teze o Feuerbachovi „Filosofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit." • Na dalším snímku faksimile této teze

49. Karel Marx

50. Karel Marx • Několik ukázek z výroků Karla Marxe, které lze dobře číst (dešifrovat) prostřednictvím typizovaných projevů INTJ. • Lidí typu INTJ se vyskytuje v celosvětové populaci (statistický předpoklad) maximálně 1%.