Univerzita Pardubice Fakulta filozofická Katedra sociálních věd

1. Univerzita PardubiceFakulta filozofickáKatedra sociálních věd SPOKOJENOST OBČANŮ S ROZVOJEM OBCE A CESTOVNÍHO RUCHU V ČERNÉM DOLE Petra Benešová POHOSTINSTVÍ V OBCI ČERNÝ DŮL HanhNguyen

2. Popis terénu • Kde: Černý Důl v Krkonoších Tři části - Černý Důl, Čistá a Fořt 6,5 km východně od Vrchlabí 684 m. n. m. Součást KRNAPu (Krkonošský národní park) • Kdy: 20. 6. až 4. 7. 2012 • Vedení: PaedDr. Hana Horáková, Ph.D a PhDr. Tereza Hyánková, Ph.D

3. Metodologie • Strukturovaný a polostrukturovaný rozhovor: předem domluvené rozhovory, náhodné rozhovory • Trvání: přibližně 20 – 30 minut • Zúčastněné a polozúčastněné pozorování: př.: pozorování zaměstnanců a klientely v restauracích, mapování terénu, pozorování obyvatel (činnosti, kam chodí atd.) • Žádné velké komplikace: zpočátku menší problém s komunikací (lidé nechtěli být nahráváni na diktafon), jazyková bariéra (Holanďané)

4. ÚVOD • 724 obyvatel • Co se v obci vyskytuje: • Pošta, úřad, mateřská škola, základní škola, zdravotní zařízení, obchod, hotel, penziony, restaurace • Poskytuje - uspokojení zájmů a potřeb turistů, cykloturistů, vyznavačů zimních sportů, milovníků odpočinku v létě u vody • Široké spektrum služeb - poskytují místní podnikatelé • V blízkosti – Černá Hora (1299 m n.m.) • Dříve německá obec • Stěhování lidí za prací • První písemné zmínky: 1383 počátky dolování železné rudy • 1564 povýšen na městys • 16. století počátky dřevařství a těžby dřeva • 18. století - důležitá těžba vápence - funguje dodnes • Zajímavost: 1874 vznik prvních spolků (dobrovolní hasiči)

5. Spokojenost občanů s rozvojem obce a cestovního ruchu v černém dole Jak jsou obyvatelé spokojeni s rozvojem obce? Co jim chybí a proč? Jak jsou spokojeni s rozvojem cestovního ruchu? Je z jejich pohledu cestovní ruch přínosem či nikoliv a proč? Výzkumné otázky

6. SPOKOJENOST Co lidé řekli o spokojenosti? • Spokojeni - lidé staršího věku, především lidé v důchodu • Spíše nespokojeni – mladí lidé • Kultura - většinou spokojeni • Služby - spokojeni • Důležitý - spolek Krakonoš - výrazný vliv na rozvoj obce • nejvíce kulturních akcí • Příjezd Krakonoše (30 let), maškarní ples pro děti, dětský den, drakiáda • pro dospělé pivní den, taneční zábavy, koncerty, den městyse Co lidem chybí? • Vybavenost obce: • některým nechybí nic - spíše lidé v důchodu (moc toho nepotřebují) • pro mladé je toho málo, nemají, co dělat • divadlo a nejvíce dětské hřiště, naučné stezky, vycházkové stezky, welness • Uvítali by : • bobová dráha, minigolf, U-rampy, rozšíření parkovací plochy u Ski parku, relax park, kulturní dům (plesy, koncerty, divadlo) • ALE - spousta záležitostí by se neuživilo (obchody, kino a další)

7. SPOKOJENOST Zaměstnanost: • Největší zaměstnavatel - textilní závod Mileta (50 místních obyvatel) • Lomové hospodářství KVK Kunčice (12 zaměstnanců) • Hotel Aurum • Skipark • Pronajímání části domu • Vlastnictví penzionu, restaurace • Často dojíždění za prací do jiných měst Věkové složení obce: • Průměrný věk obyvatel je necelých 40 let (39,84) • Velmi málo mladých lidí, spíše lidé v důchodu • Staří lidé vymírají, mladí nepřicházejí

8. Textilní závod Mileta

9. Skipark

10. Penzion Lukáš

11. SPOKOJENOST Spokojenost s rozvojem CR: • Velmi malá – čím dál větší úpadek • CR - uživí se hlavně jen díky Ski areálu a českých rodin s dětmi • Vyžití pro turisty - hlavně v zimě, v létě také chybí Je turismus přínosem? • Ano • Proč? – obživa většiny obyvatel • Problém s turisty a ruchem – není, vnímáni pozitivně Pokles turismu: • Turismus klesá – od dob krize • Holanďané, Němci – jezdí velmi málo – stálý pokles • Posledních 5 let – velká změna struktury návštěvníků – Češi, Poláci (Češi převažují)

12. Rekreační objekt

13. VEDENÍ OBCE Co řekl starosta: • Do roku 2000 – Bohem zapomenutý kraj • Cestovní ruch: • Připravuje se - plán rozvoje cestovního ruchu • Prezentace obce: • Prostřednictvím dvou svazků obcí - Svazek měst a obcí Krkonoše • Účast na veletrzích cestovního ruchu • Nové - Region Card = tzv. slevové karty pro návštěvníky Krkonoš • Rozvoj: • Snahy o změnu k lepšímu – v posledních letech velké zlepšení • Podílení se na rozvoji a tvorbě veřejně prospěšných projektů

14. VEDENÍ OBCE Rozvojové projekty: • Rozšiřování Ski- parku, nové cyklostezky, turistické trasy • Golfové hřiště, dětská hřiště ve všech třech částech Černého Dolu • Opravy památek, opravy silnice, vodovodní věci, zastávky, orientační systém • Rekonstrukce náměstí • Prostor pro kulturní záležitosti

15. Náměstí – Černý Důl

16. ZÁVĚR Spokojenost: • Lidé jsou vesměs spokojeni s životem v Černém Dole – velkým pozitivem je příroda, zdravé životní prostředí a klid. • Chybí kulturní vyžití pro mladé, obchody. • Na druhou stranu chápou, že Černý Důl je malá obec a některé záležitosti nelze uskutečnit. • Za kulturním vyžitím, nákupy, do škol není problém dojíždět.

17. Výzkumné otázky Pohostinství v obci Černý Důl Do jaké míry pohostinství ovlivňuje život obce Černý Důl? Co ovlivňuje podobu pohostinství v Černém Dole? Jaké typy restaurací tam jsou?

18. Typy restaurací • Restaurace u Pajerů: • Menší hlavní místnost + kuřácký salónek + menší venkovní terasa • Interiér budí dojem typické horské hospůdky • Pestrý nápojový a jídelní lístek, v češtině i němčině • Obsluha přívětivá a ochotná • Stálá domácí i zahraniční klientela • Dobrá cena, dobrá kvalita • Dobré místo pro setkání (sportovní)

19. Typy restaurací • Bistro u Švandů: • Malá místnost rozdělená na dvě části – regály se smíšeným zbožím / jídelní stoly, bez venkovní terasy (pouze lavička se stolem) • Vzhled působí obyčejně • Nízká cena, špatná kvalita • Obsluha nesympatická a neochotná • Klientela klesá • Cizinci sem nechodí

20. Typy restaurací • Restaurace u Tibora: • Velký vnitřní prostory + velká venkovní terasa • Vzhled velmi hezký, nelaciný • Jídelní a nápojový lístek velmi rozšířený, v češtině, němčině, angličtině i holandštině • Obsluha velmi přívětivá a ochotná • Dobrý servis a jídlo, ceny vyšší • Velká a stálá domácí i zahraniční klientela • Skvělé místo pro rodinné oslavy

21. Vliv restaurací • Vztah mezi cizinci a místními: • Denně mnoho setkání místních s cizinci • Kladný postoj: navazování vztahů s cizinci – udržení klientely, snaha místních poznat cizince • Záporný postoj: lidé si na cizince stěžují (hlučnost, nepořádek, krádeže) • Hierarchie: • Různé restaurace = různá klientela • Důvody: finanční, vzdělanostní, zájmové • Jedinec komunikuje spíše s jedincem téže skupiny

22. Vliv restaurací • Konkurence: • Turisticky navštěvované místo – mnoho restaurací • Žádná konkurence – pomáhají si navzájem, všichni se mezi sebou znají • Ekonomika: • Čím více turistů, tím lepší ekonomický rozvoj • Dobrá kvalita restaurace – klientela je doporučí dál = růst přijíždějících turistů

23. Závěr • Pohostinství ovlivňuje ve velké míře: hierarchii společnosti, vztahy mezi cizinci a místními, ekonomiku • Neovlivňuje míru konkurence