N_STFS zimní semestr 2012 přednáška č. 2

N_STFSzimní semestr 2012přednáška č. 2 Charakteristika základních objektivních tendencí vývoje finančních služeb

2. Charakteristika základních objektivních tendencí vývoje finančních služeb • hybné síly ekonomického rozvoje • kvantitativní a kvalitativní tendence rozvoje a větvení ekonomických činností (dělba práce a specializace) b) technické aspekty (podmínky) ekonomického rozvoje, c) Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb

a/ Hybné síly ekonomického rozvoje (obecně a ve finanční sféře) • proces dělby práce a specializace; • koncentraci a centralizaci ekonomiky a finanční sféry v národním i v mezinárodním měřítku; • Proces mezinárodní monopolizace (vznikají nadnárodní monopoly, konglomeráty); • institucionalizace; vzniká řada mezinárodních organizací a institucí (světových i regionálních), vznikají jejich nové funkce a dochází k a posilování jejich významu a reálného vlivu; • tendence k posilování regulace finanční sféry v národním měřítku a ke zvyšování pravomoci supervize, + snahy o dosažení obecného konsensu s posilováním mezinárodní regulace a dohledu na finanční sféru.

Kvantitativní tendence rozvoje finanční sféry • Od 2. světové války pokračuje dlouhodobý (sekulární) trend růstu objemu finančních obchodů transakcí ve finanční sféře ve světovém měřítku. • Hlavní příčinou je růst světového světové výroby a obchodu a jiných služeb.

Růst NYSE

Komentář • Mohutný nárůst počtu obchodovaných instrumentů a objemů s nimi uzavíraných obchodů, které se odrazily v nárůstu celkové tržní kapitalizace kapitálových trhů, jsou důsledkem celé řady okolností, mezi které patří : • dlouhodobý vzestupný trend ve vývoji světové ekonomiky, • zvýšená poptávka ze strany institucionálních investorů, • nárůst počtu burzovních trhů a počtu tržních segmentů na nich, • vznik nových finančních instrumentů, • zvýšení počtu realizovaných primárních emisí, • sekuritizace, • internacionalizace a globalizace finančních trhů aj

Kvalitativní tendence rozvoje finanční sféry • Tendence k růstu podílu finanční sféry ve vyspělých zemích na HDP. • roste význam pojišťovnictví a kolektivního investování. • Kolektivní investování vyvolává „větvení“ bankovních činností. Aplikace nových forem vnitrobankovní organizace a řízení, a vznik nových forem bankovnictví, zejména tzv. elektronické bankovnictví. • Koncentrace a centralizaci v mezinárodním měřítku, důsledkem je vznik velkých mezinárodních finančních subjektů působících v celosvětovém (globálním)měřítku. • V bankovnictví se koncentrace projevuje jednak ve „zhušťování“ bankovního kapitálu v bankách stále větších rozměrů, jednak tím, že bankovní kapitál je ovládán z centrály banky nebo bankovní skupiny. • Ve finanční sféřevznikly nové organizační formy v podobě tzv. finančních konglomerátů. • Koncentrační a centralizační tendence nejsou absolutní , protitendencí, je dekoncentrace a decentralizace, když míra koncentrace a centralizace ohrozí rentabilitu a operabilitu příliš velkých finančních subjektů.

Kvalitativní tendence rozvoje finanční sféry • Ve finanční sféře rovněž pokračuje proces dělby práce a specializace, který se např. v bankovnictví projevuje dalším „větvením“ a diverzifikací bankovních činností. • Bankovní soustavy ve vyspělých zemích mají pluralitní charakter: zahrnují banky s úplnou nebo neúplnou licencí – universální i specializované (např. hypoteční banky) i další subjekty (např. směnárny, družstevní záložny, stavební spořitelny, aj.); • charakteristickým rysem bankovních soustav méně vyvinutých zemí je menší pestrost struktury bankovnictví (a omezený okruh činností, produktů a služeb); • ve světovém měřítku převládá dvojstupňový model bankovní soustavy (tj. centrální banka + banky). • mezinárodní monopolizace spojená se vznikem nadnárodních monopolů na základě zahraniční expanze velkých bank a došlo • ke „globalizaci“ podnikání v oblasti bankovnictví, finančního investování i v pojišťovnictví. • Během druhé poloviny 20. století vznikla řada nových mezinárodních organizací a institucí (světových i regionálních), jako např. Světová banka (WB), Mezinárodní měnový fond IMF), Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD), Evropská centrální banka (ECB) v EU aj.; • posílila i úloha dříve založených mezinárodních institucí, jako např. basilejské Banky pro mezinárodní platby (BIS).

b/ Technické aspekty ekonomického a finančního rozvoje • Technické aspekty ekonomického a finančního rozvoje • Vývoj finanční sféry je silně ovlivňován disponibilní finanční infrastrukturou. • Rychlý rozvoj finanční sféry během 20. století byl do značné míry umožněn aplikací významných technických a technologických inovací. (Uplatnění telegrafu a telefonu) • Komputerizace finančních transakcí a operací, vznik automatických obchodních systémů (párování transakcí v reálném čase v globálních sítích – Forex) • Propojení trhů v důsledku vývoje ICT a zasíťování trhů, spolu se vznikem a všeobecným rozšířením světové sítě Internetu. • Značný význam pro finanční sféru mají tzv. média – tisk, rozhlas, film a televize.

c/ Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Rozvoj a růst významu finančních a kapitálových trhů • Růst objemu obchodů a poskytovaných služeb • Odraz růstu světové ekonomiky do roku 2008 • Výsledek vzniku nových institucí, organizací a firem působících ve sféře finančních služeb, zejména kapitálových trhů (burzy v nových, postkomunistických zemích)

Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Procesy internacionalizace a globalizace • Roste počet transakcí a případů poskytovaných finančních služeb, zejména zprostředkování přes hranice států, národních kapitálových trhů • Mezinárodní finanční trh je široký a hluboký, tj. dokáže zajistit hladký průběh transakcí i s méně frekventovanými a obchodovanými tituly • Proces propojování a prorůstání trhů je spojen s liberalizací kapitálových pohybů mezi zeměmi • Výhodami jsou nivelizace cen v důsledku široké konkurence, snižování transakčních nákladů, racionalizace a efektivita lokace kapitálových investic. • Nevýhody : rychlé, kontinentální přesuny horkých peněz a krizové impulzy z toho vyplývající, zesílení měnových a komoditní poruch v důsledku panik a spekulativních útoků

Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Silná vlna elektronizace finančních služeb a kapitálových trhů, byla umožněna technickou a technologickou revolucí v oblasti výpočetní a telekomunikační techniky. • Homebanking se změnil v on-line banking, makléři nabízejí individuálním investorům vstup na trhy on-line (RMS, Forex) • Charakter a podoba obchodování na burzách se v důsledku elektronizace • zásadně změnily. Na většině burz se přestalo obchodovat na parketu, obchodníci a burzovní zprostředkovatelé se přestali osobně setkávat. • Obchody na organizovaných trzích jsou uzavírány automaticky prostřednictvím počítačového obchodního systému, který je dokonce schopen zcela nahradit roli některých, dříve nezbytných účastníků obchodování (např. dohodce v systému řízeném příkazy). • na burzách, kde je v modifikované podobě zachováno obchodování na parketu a vždy masivně podpořeno výpočetní technikou (např. NYSE).

Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Deregulace a liberalizace finančních služeb a kapitálových trhů • znamená opouštění přísných, striktních administrativních metod a nástrojů regulace a jejich nahrazování tržními, liberálními metodami a nástroji. • Regulatorní orgány výrazně omezují své zásahy do fungování trhu. Dochází k uvolnění regulatorních bariér pro pohyb kapitálu, ale i finančních a nefinančních institucí. • Současně s deregulací probíhá liberalizace v oblasti finančního podnikání, fungování finančních trhů a pohybu kapitálových toků. • proces deregulace byl umožněn podstatnými změnami v ekonomickém myšlení, ke kterým došlo v 70. a 80. letech 20. století a zároveň také masivním rozvojem výpočetní a telekomunikační techniky • deregulace iniciovala a umožnila nástup dalších trendů na finančních trzích (např. vznik nových finančních instrumentů, internacionalizace a globalizace, proces slučování burzovních trhů aj.).

Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Sekuritizace • Proces relativního snižování objemu finančních prostředků, jež jsou alokovány prostřednictvím bankovních úvěrů, a zároveň k relativnímu zvyšování objemu finančních prostředků, které jsou alokovány prostřednictvím cenných papírů. • Cílem sekuritizaceje přeměnit neobchodovatelné aktivum (bankovní úvěr) na aktivum obchodovatelné (dluhopis). • Trend sekuritizace, jenž na finančních trzích probíhá již od 70. let 20. století, byl vyvolán přísným bankovním regulatorním opatřením typu kapitálová přiměřenost, které striktně vymezuje rozsah aktivních operací banky. Ve • Ve snaze získat prostor pro další aktivní ochody, zvýšit rentabilitu vlastního kapitálu a snížit úvěrové a úrokové riziko banka úvěry o stejných charakteristikách (např. hypotéky, půjčky na nákup automobilů, půjčky na studium aj.) shromáždí do „balíků“, které prodá nebankovní instituci, na níž se nevztahuje bankovní regulace. • Nebankovní instituce na budoucí příjmy z úvěrů (splátky) emituje postupované cenné papíry, které za pomoci investiční banky umístí na finančním trhu. • Pozitivními důsledky sekuritizace jsou snížení nákladů na získávání kapitálu, zvýšení likvidity aktiva, snížení rizika a zvýšení rentability vlastního kapitálu banky. • Za negativní rys sekuritizace lze považovat mnohdy vysoké transakční náklady, které jsou spojeny s vytvořením a prodejem „balíku“ úvěrů a následně s emisí postupovaných cenných papírů.

Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Finanční inovace a inženýrství. • V důsledku internacionalizace roste prudce riziko, každý typ pozice má být možno jistit opačnou pozicí • v 70. a 80. letech vznikají různé druhy nových instrumentů, (dluhopisy FRN, CP s odloženými aktivy ABS, opce, financialfutures, swapy) a inovací na trhu dluhopisů, po r. 2000 pak typu CDO • Investorům měly umožnit zajistit se proti narůstajícím rizikům na finančních trzích. Vedle zajištění se proti rizikům nabízí většina těchto instrumentů investorům zároveň možnost spekulace. • Syntetické cenné papíry – finanční inženýrství – (opce, swapy, futures)

CDO • CollateralizedDebtObligation, tj. zajištěná dluhová obligace, patří mezi moderní finanční a úvěrové deriváty. • CDO je cenný papír emitovaný na základě podkladového aktiva, které je zdrojem výnosů plynoucích z držby CDO. • CDOs jsou cenné papíry s různou úrovní stáří, s úroky a splátkami jistiny plynoucími z cash flow podkladového portfolia dluhových instrumentů. • Většinou se v portfoliu nacházejí dluhopisy, půjčky a hypotéky, které banka zkombinuje a vytvoří tak podkladové aktivum pro emitované CDO. CDOs se emitují ve skupinách, tzv. tranších.

Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Institucionalizace • se projevuje tím, že zcela rozhodující roli na světových trzích sehrávají velcí institucionální investoři, kteří spravují ohromný objem majetku (penzijní fondy, pojišťovny, investiční společnosti a fondy). • Drobným investorům dnes na kapitálových trzích přísluší nevýznamná, zcela zanedbatelná role, • Tato situace modifikuje závěry a použitelnost některých investičních teorií (např. Keynesova investiční psychologie) nebo analytických indikátorů (např. anticyklický technický indikátor index odd-lot)

Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Desintermediace • pokles zprostředkování je termín, kterým se označuje situace, kdy dochází k přelévání stále většího objemu volných finančních prostředků mezi přebytkovou a deficitní jednotkou bez účasti • Finančního , bankovního zprostředkovatele. • Desintermediace tedy bývá chápána jako obcházení bankovního systému. • V důsledku desintermediace je bankovní úvěrování stále častěji nahrazováno půjčkami od nebankovních institucí, což vede k zesílení konkurence na finančních trzích. • Dalším projevem desintermediace je nahrazování klasických kontokorentních úvěrů emisemi FRN (FloatingRate Notes = dluhopis s proměnlivým zúročením) nebo nahrazení emisí určitého typu dealerských komerčních papírů emisemi přímých komerčních papírů určitého typu. • Trend desintermediace se projevuje i na kapitálových trzích, a to snahou obejít se bez některých investičních služeb poskytovaných obchodníky s cennými papíry a investičními bankami

Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Cenová integrace • Projevuje se úzkým cenovým propojením jednotlivých finančních a kapitálových trhů a jejich segmentů • způsobuje, že jednotlivé segmenty kapitálových trhů nebo samotné kapitálové trhy jsou udržovány ve vzájemné rovnováze. • V zásadě tedy neexistují rozdíly mezi cenami jednoho instrumentu na různých tržních segmentech nebo na různých trzích. • Pokud by se objevily diskrepance mezi cenami určitého instrumentu na různých tržních segmentech nebo trzích, jsou rychle, téměř okamžitě eliminovány aktivitami ziskovým motivem poháněných arbitražérů.

Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Intelektualizace • V posledních 30 letech se zřetelně projevuje tendence k intelektualizaci přístupu k obchodování na finančních trzích, což vede ke zdůrazňování významu informací, vědomostí, dovedností a znalostí jako základních faktorů, které determinují investorův úspěch. • Fungování finančních trhů a nově vznikající instrumenty představují stále složitější mechanismy propojené složitými vazbami. • Pochopení a dobrá orientace v těchto složitých mechanismech si nezbytně vyžaduje odborných znalostí podstaty fungování a principů ohodnocování investičních instrumentů, metod konstrukce a řízení portfolia, ale i všech principů, zákonitostí a souvislostí ve fungování finančních trhů doplněných zkušenostmi a praxí

Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Aktuální trendy na soudobých finančních trzích • Zvyšování rychlosti obchodování • Zvyšování objemu dostupných informací • Vznik nových produktů, derivátů a strukturovaných produktů • Vznik nových obchodních platforem mimo systém burz + vlna fúzí a akvizicí • Změna institucionální infrastruktury finančních trhů • Růst významu činnosti mezinárodních organizací ve finanční sféře

Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Zvyšování rychlosti obchodování • Důsledek komputerizace finančních trhů • Zvýšení volatility a rizik • Ovlivňuje významně regulaci trhů

Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Zvyšování objemu dostupných informací • Matematicko-statistické modelování poskytuje přesnější prognózování a řízení rizik • Přebytek informací a problém jejich třídění – plethora • Řešením je přístup data mining a MIS zaměřený na příslušný segment fin. trhu

Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Vznik nových produktů, derivátů a strukturovaných produktů • algoritmické obchodování na kapitálových trzích, • Systémy obchodování, včetně vyhodnocení rizik výsledkem finančního inženýrství

Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Vznik nových obchodních platforem mimo systém burz + vlna burzovních fúzí a akvizicí Nové obchodní platformy fungují i mimo systém burz (RMS,) Fuze a akvizice mění strukturu globálních finančních trhů (prodej BCPP)

Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Změna institucionální infrastruktury finančních trhů • Změna platebního styku a dalších součástí finanční infrastruktury • Zvýšení vlivu médií na FT • Zvýšení vlivu marketingu finančních institucí • Zvýšení úlohy ratingu finančních institucí i zemí • Zvýšení významu výzkumu ve finanční oblasti a sféře FT

Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Růst významu činnosti mezinárodních organizací ve finanční sféře • SB, MMF, EBRD, ECB, BIS, atd • Mezinárodní standardizace finančních produktů, dokumentů a procedur • Tvorba kodexů, zejména etických kodexů chování bank a dalších subjektů FT • Tendence posílení a koordinace národní a mezinárodní regulace FT

Aktuální inovační trendy na FT /by IOSCO/ • Obchodování podle algoritmů( algorhitmic, trading) • Fragmentace trhu(market fragmentation) • Temná likvidita(darkliquidity) • Přímý elektronický vstup ( directelectronicaccess) • Kolokace (co-location) • Stanovení minimálního rozsahu změn ceny (ticksize) • Struktura poplatků (feestructure)

IOSCO • Mezinárodní organizace sdružující komise pro cenné papíry (International OrganizationofSecuritiesCommissions, IOSCO) • vznikla v roce 1983 transformací původně americké regionální asociace v mezinárodní instituci. • Cílem mezinárodní organizace IOSCO je vzájemná spolupráce při podpoře vysokých standardů regulace s cílem udržet spravedlivý, efektivní a finančně zdravý kapitálový trh. • IOSCO významně přispěla ke zkvalitnění přeshraničního vymáhání a výměně informací mezi orgány dohledu nad kapitálovým trhem. • IOSCO má v současnosti 110 řádných členů (ordinarymembers), 11 přidružených členů (associatemembers) a 73 ostatních členů (affiliatemembers). • Česká národní banka je signatářem (březen 2007) Mnohostranné dohody o spolupráci v rámci Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry. V rámci dohody aktivně spolupracuje s konkrétními státy. Zástupci ČNB se účastní prací zejména v EuropeanRegionalCommittee (IOSCO ERC), EmergingMarketsCommittee (IOSCO EMC) a dále se účastní výroční konference IOSCO.

Aktuální inovační trendy na FT /by IOSCO/ Obchodování podle algoritmů (algorithmic, trading) • Algoritmické obchodování (Algorithmictrading), známé též jako „black-box trading“, je využití výkonné výpočetní infrastruktury pro automatické podávání jak limitních, tak tržních objednávek na základě příchozí informace. • Algoritmické obchodování, je založeno na sofistikovaných matematických modelech. Tyto modely aplikují v praxi hluboké výsledky teoretické matematiky na finančních trzích. • Týmy matematiků obchodníků neustále zlepšují modely a vytváří modely nové. • Vstupem u těchto modelů jsou postupně přicházející data (formou tick-by-tick) z obchodovaného trhu, jakož i z jiných zdrojů. • Parametry modelů se kalibrují za použití zdokonalených statistických postupů. Každý den logujeme desítky gigabajtů tržních dat přicházejících formou tick-by-tick.

Aktuální inovační trendy na FT /by IOSCO/ Obchodování podle algoritmů (algorithmic, trading) • Vysokofrekvenční obchodování ( HFT ) je druh algoritmického obchodování , s použitím sofistikovaných technologických nástrojů a počítačových algoritmů lze rychle obchodovat s cennými papíry • HFT používá softwarové obchodní strategie prováděné a obnovované počítači, které obchodují a mění pozice obchodníka v sekundách nebo ve zlomcích sekundy. • V roce 2009 , studie ukázaly, že HFT firmy představovaly 60 až 73 % všech obchodních amerického akciového objemu, tento objem se v důsledku krize snížil na cca 50% v roce 2012. • Vysokofrekvenční obchodníci mění krátkodobé pozice s cílem zachytit někdy jen zlomek centu na zisku z každého obchodu. • HFT firmy nedrží portfolio ani přes noc. Typicky soutěží proti ostatním HFTs , spíše než s dlouhodobými investory .

Aktuální inovační trendy na FT /by IOSCO/ Obchodování podle algoritmů (algorithmic, trading) • Nové strategie vyvíjejí globální firmy (Stealth – Deutsche Bank) • HFT má potenciální Sharpe Ratio (míra rizik a přínosů ) tisíckrát vyšší, než tradiční buy- and-hold strategie . FT může způsobit nové druhy závažných rizik pro finanční systém. • Algoritmizace a HFT přispěly k propadu Dow Jones 6.5.2010 (FlashCrash) , kdy se vysokofrekvenční obchodníci bleskově stáhli z trhu a způsobili jeho propad likvidity. • Několik evropských zemí navrhuje zkrácení nebo zákaz HFT kvůli obavám z nestability .

Aktuální inovační trendy na FT Fragmentace trhu (market fragmentation), darkliquidity • Kromě koncentrovaných trhů (burzy, elektronické burzy) přichází likvidita na trh také prostřednictvím ATS - alternativetradingsystems, v USA • V Evropě prostřednictvím multilaterárních obchodních zařízení (MTF) • Nesplňují požadavek na transparentnost zdroje terminologicky se jedná o temnou likviditu (darkliquidity) • Koncentrované trhy mohou potenciálně poskytovat větší hloubku , vyšší jistotu vyřízení objednávky , a větší transparentnost , pokud jde o informace o cenách . Nicméně, koncentrovaný trh může vést k monopolnímu chování. • Roztříštěný trh poskytuje výhody větší konkurence na toku zakázek a větší pobídky určené k zavedení nových inovativních způsobů obchodování. Výhody jsou kompenzovány potenciálně vyššími náklady na vyhledání dostatečné likvidity, sníženou transparentností ceny cenných papírů a větší nejistotou vyřízení objednávky .

Aktuální inovační trendy na FT Přímý elektronický vstup ( direct electronicaccess - DEA) - přístup na trhy i bez licence zprostředkovatele finančních služeb • Přímý vstup ve dvou podobách – bez a se zprostředkovatelem • Přímý přístup k obchodování je technologie, která umožňuje klientům obchodovat přímo s tvůrci trhu nebo specialisty, bez služeb a prostřednictví makléřů. • Přímý přístup k obchodování systémy používají obchodní software a vysokorychlostní linkování na burzách cenných papírů, jako jsou NASDAQ, NYSE a v různých elektronických komunikačních sítí. • Transakce obchodního systému DEA jsou prováděny ve zlomku vteřiny a jejich potvrzení se okamžitě zobrazí na obrazovce počítače obchodníka. To je rozdíl od typického běžného internetového obchodníka, kde odezva vyžaduje sekundy nebo minuty k provedení obchodu. • Zvyšuje se riziko netransparentních obchodů v důsledku darkliquidity

Aktuální inovační trendy na FT /by IOSCO/ Kolokace (co-location) – lokalizace technických zařízení • Umísťování obchodních softwarových a informačních systémů (data vendors) co nejblíže serverům v sítích ICT, umožňujícím přístup na trh. • Automatizované obchodování typu vysokofrekvenčního obchodování využije i milisekundové zkrácení při zadání mnohokrát za den opakované objednávky (obchodního případu) s výnosem v řádu 0,001 USD. (desetiny centu)

Aktuální inovační trendy na FT /by IOSCO/ Stanovení minimálního rozsahu změn ceny (ticksize) - • Minimální změna ceny (tick), o kterou se cena finančního nástroje na trhu může změnit. • Rozpětí 102 – 10 -3 měnové jednotky (USD) v závislosti na ceně, nebo likviditě nástroje.

Aktuální inovační trendy na FT /by IOSCO/ Struktura poplatků (feestructure) Reaguje na turboobchodování, mění se s rozsahem a frekvencí objednávek

Americká centrální banka Fed vyšetřuje příliš rychlou a přitom tržně správnou reakci na jeho nečekané rozhodnutí ponechat rozsah kvantitativního uvolňování v nezměněném rozsahu 85 miliard dolarů měsíčně Kauza z minulé středy má zjevně větší rozsah než jednu "zázračnou stamilionovou investici" trvající 7 milisekund. Existuje snad někde systém rychlejší než světlo? A nebo došlo k prostému úniku informací Fedu ještě před jejich oficiálním zveřejněním? Zvláštní jsou dle něj zejména masivní transakce na futures na zlato v řádu milisekund kolem zveřejnění rozhodnutí o QE, což vidí bez dřívější jinak než správně dostupné znalosti informace jako nemožné, pokud nejde o "geniální sázku". Akcie, dluhopisy i cena zlata minulou středu ve 20.00 našeho času prudce vystřelily vzhůru v reakci na rozhodnutí amerického Fedu ponechat měsíční odkupy v rámci QE v rozsahu 85 miliard dolarů. Na trhu se přitom sázelo na omezení odkupů, konsenzuálně o 10 miliard dolarů. Někdo přitom ale vložil objednávky na futures kontrakty na zlato v rozmezí milisekund kolem publikace rozhodnutí. Sedm milisekund mělo trvat, než se data dostala z "lock-up" Fedu k médiím a skrze ně projevila v pokynech na chicagské burze. Data jasně ukazují na něco, co fyzicky nemohlo nastat... Zpráva FOMC musela dorazit do Chicaga před 2pm ET," CNBC s nadsázkou navozuje tři možnosti, jak se to mohlo stát: 1) některý z traderů byl mimořádně šťastlivý ve své sázce, 2) došlo k úniku informací z médií, která informaci mají pod embargem, nebo dokonce přímo z Fedu, 3) byly porušeny zákony fyziky a informace z Washingtonu do Chicaga putovala rychleji, než se to může podařit světlu. A dodává – pouze možnost dvě je zřejmě správně. CNBC navozuje, že jde velmi pravděpodobně o další případ, kdy se data k některé z high-frequency firem dostala o milisekundy dříve, což stačí s jejich technikou k bleskovému zadání pokynů a vytěžení informace. Fed se nyní zajímá, zda došlo k nějaké technické nepředvídatelnosti, či zda jde o vědomé porušení pravidel. 26.9.2013, ihned

N_STFS zimní semestr 2012 přednáška č. 2