Společná zemědělská politika po roce 2013

1. Společná zemědělská politika po roce 2013 Ing. Šárka Picková, Ph.D.

2. Obsah prezentace • Cíle SZP – minulé i budoucí • Budoucí podoba přímých plateb - složky přímých plateb - pozice ČR • Budoucí podoba Společné organizace trhu a Rozvoje venkova

3. Cíle SZP čl. 39 (1) Smlouva o založení EHS: zvýšit produktivitu zemědělství podporou technického pokroku a zajišťováním racionálního rozvoje zemědělské výroby, jakož i optimálním využitím výrobních činitelů, zejména pracovních sil zajistit tak slušnou životní úroveň zemědělského obyvatelstva, zejména zvýšit individuální příjmy osob pracujících v zemědělství stabilizovat trhy zaručit spolehlivost dodávek zajistit přiměřené ceny zboží dodávaného spotřebitelům

4. Výdaje na SZP v letech 1980-2009 (ve stálých cenách roku 2007) Zdroj: Evropská komise – GŘ pro zemědělství a venkov (Unit I.1/L.1) a GŘ pro hospodářské a finanční věci (databáze AMECO)/Eurostat

5. Budoucí podoba SZP 1) Přezkum rozpočtu EU (19. říjen 2010) 2) Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (březen 2010) 3) Budoucnost SZP do roku 2020: Řešení problémů v oblasti potravin a přírodních zdrojů a územní problematiky • potřeba zajistit pro venkovské oblasti Evropy udržitelný a inteligentnější růst a růst více podporující začlenění; dvou pilířová SZP: • 1. pilíř - ekologičtější a spravedlivěji rozdělený • 2. pilíř (rozvoj venkova) - zaměřený na konkurenceschopnost a inovace, změnu klimatu a životní prostředí. tři největší problémy a cíle budoucí SZP: • životaschopná produkce potravin • udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu • vyvážený územní rozvoj

6. Příjmy ze zemědělské činnosti v letech 1998-2009 ve vybraných státech EU (index =2005) 1) životaschopná produkce potravin Zdroj: zpracováno na základě dat z Eurostat

7. Trend emisí skleníkových plynů 2) Udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu Zdroj: zpracováno na základě dat z Eurostat

8. Trend emisí skleníkových plynů v sektoru zemědělství v EU a) Snížit trend emisí skleníkových plynů v sektoru zemědělství v EU Zdroj: zpracováno na základě dat z Eurostat

9. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v r. 2008 a cíl do r. 2020 (%) b) zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v naší konečné spotřebě energie na 20 % Zdroj: zpracováno na základě dat z Eurostat

10. Energetická náročnost vybraných EU-27 a vybraných ekonomik (kgoe / tis EUR) c) Zvýšení energetické účinnosti o 20 % Zdroj: zpracováno na základě dat z Eurostat

11. Význam zemědělství na území EU 3) Vyvážený územní rozvoj Zdroj: Evropská Komise, GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova

12. 3 možné směry vývoje budoucí SZP Možnost 1 - status quo - postupné zavádění změn do stávajícího rámce politiky, zaměření se pouze na úpravunejkritizovanějších oblastí SZP (spravedlivé rozdělování PP mezi ČS). Možnost 2 - přepracování politiky podstatným způsobem, tak aby se stala udržitelnějšía aby byla více zajištěna rovnováha mezi různými cíli politiky, zemědělci a členskými státy, prostřednictvím cílenějších opatření Možnost 3 - dalekosáhlá reforma SZP se silným důrazem na cíle v oblasti ŽP a změny klimatu a zároveň na postupný odklon od podpor příjmu a většiny tržních opatření

13. Nové legislativní návrhy • oficiálně zveřejněny dne 12. října 2012 • čtyři legislativní návrhy upravující: • poskytování přímých plateb (včetně návrhu upravující podmínky pro rok 2013); • poskytování podpory pro rozvoj venkova prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova; • financování, řízení a sledování SZP; • společnou organizaci trhů se zemědělskými produkty.

14. Přímé platby • ukončení SAPS i historického či hybridního modelu SPS • regionální model založený na platebních nárocích • vícesložková platba: • základní platba • platba „ozeleňování“ tzv. greening • platba pro oblasti s přírodními omezeními • podpora pro mladé farmáře • couplovaná platba (vázaná na produkci) • zjednodušená platba pro malé farmáře povinné složky : 1), 2), 4) a 6) dobrovolné složky: 3) a 5)

15. Základní platba • určena pro „aktivního“ farmáře • aktivním farmářem není: a) farmář, jehož roční částka přímých plateb je nižší než 5% celkových příjmů z nezemědělské činnosti, které obdržel v předchozím kalendářním roce b) farmář, jehož zemědělské plochy jsou zvláště přírodní plochy přirozeně udržované ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování a na nichž nejsou vykonávány minimální činnosti, které si stanoví ČS neplatí pro „malého farmáře“ (PP do 5ooo €)

16. podmínka: celková částka přímých plateb (před případným snížením nebo vyloučením z platby) v daném kalendářním roce je nižší než 100 EUR nebo plocha deklarovaná v žádosti je nižší než 1 ha. • platební nároky (PN) mohou obdržet farmáři, kteří podají žádost o základní platbu do 15. května 2014 a zároveň: 1) v roce 2011 podali žádost o platbu SAPS 2) v roce 2011 nepodali žádost, avšak užívali pouze plochu, která nebyla v dobrých zemědělských podmínkách k 30. 6. 2003 počet alokovaných PN bude roven počtu způsobilých ha • současný návrh: PN lze převést v případě prodeje nebo pronájmu podniku pouze na jednoho farmáře, který později bude splňovat podmínky, a to smlouvou podepsanou před 15. 5. 2014

17. zastropování plateb resp. snížení plateb • o 20 % pro platby od 150 tis. € do 200 tis. € • o 40 % pro platby od 200 tis. € do 250 tis. € • o 70 % pro platby od 250 tis. € do 300 tis. € • o 100% pro platby nad 300 tis. € ALE : odpočet mzdových nákladů vyplacených v předchozím roce (včetně daní a sociálních příspěvků na zaměstnanost) • prostředky ze zastropování plateb budou převedeny do finančního rámce rozvoje venkova daného ČS

18. Platba ozelenění • povinná pro všechny žádající o základní platbu • potřeba dodržování zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí: • pěstovat na své orné půdě 3 různé plodiny, pokud orná půda zemědělce zahrnuje více než 3 ha a po významnou část roku není zcela využívána k produkci trávy (seté nebo přírodní), neleží zcela ladem nebo není zcela oseta plodinami pěstovanými ve vodě • zachovávat ve svém zemědělském podniku stávající trvalé travní porosty • mít v rámci svých zemědělských ploch plochu využívanou v ekologickém zájmu

19. Platba na oblasti s přírodními omezeními • dobrovolný režim pro ČS – rozhodnutí do 1.srpna 2013, možnost přezkumu rozhodnutí ČS do 1. srpna 2016 s platností od 1. ledna 2017 • max. 5 % ročního vnitrostátního stropu • pro zemědělce, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby a jejichž zemědělské podniky se plně nebo částečně nacházejí v oblastech s přírodními omezeními určených členskými státy v souladu s ustanoveními nařízení na rozvoj venkova • ČS se mohou rozhodnout o poskytnutí této platby na všechny oblasti definované v rámci rozvoje venkova jako oblasti s přírodními omezeními nebo alternativně a na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, o omezení platby pouze na některé z těchto oblastí

20. Platba pro mladé farmáře • povinná pro všechny ČS, na financování použijí členské státy max. 2 % z ročního vnitrostátního stropu • mladými zemědělci se rozumějí: • fyzické osoby, které poprvé zahajují činnost zemědělského podniku jako jeho vedoucí, nebo kteří již zřídili takový podnik během pěti let před prvním předložením žádosti v režimu základní platby; a zároveň • kteří jsou v okamžiku předložení žádosti mladší 40 let. • poskytuje se jednomu zemědělci po dobu nejvýše pěti let, přičemž tato doba se zkracuje o počet let, které uplynuly od zřízení podniku do prvního podání žádost

21. Couplovaná platba • režim dobrovolný pro ČS, na financování použijí členské státy 10 % z ročního vnitrostátního stropu • odvětví a produkty: obiloviny, olejnatá semena, bílkovinné plodiny, luskoviny pěstované na zrno, len, konopí, rýži, skořápkové ovoce, brambory určené pro výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, bource morušového, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku, ovoce a zeleninu a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích • může být poskytnuta pouze v odvětvích nebo regionech ČS, kde zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví čelí určitým obtížím a přitom jsou obzvláště důležité z hospodářských, sociálních a/nebo environmentálních důvodů a zároveň maximálně v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v příslušných regionech.

22. Platba pro malé farmáře • povinná pro všechny ČS, na financování použijí členské státy max. 15 % z ročního vnitrostátního stropu • platba nahradí všechny ostatní složky přímých plateb (základní, ozeleňování, přírodní znevýhodnění, mladí zemědělci a couplovaná platba) • osvobozeni od dodržování zemědělských postupů stanovených v rámci ozelenění i podmínek Cross Compliance

23. Úroveň roční platby • stanoví ČS, a to jako částku a) nepřesahující 15 % vnitrostátní průměrné platby na jednoho příjemce; b) odpovídající vnitrostátní průměrné platbě na 1 ha vynásobené počtem maximálně 3 ha • nesmí být nižší než 500 € a nesmí být vyšší než 1 000 € • zemědělci, kterým budou příslušet PN přidělené v roce 2014, se budou moci rozhodnout pro účast na tomto zjednodušeném režimu • zemědělci, kteří nepožádají o účast v režimu pro malé zemědělce do 15. října 2014, příp. svou žádost stáhnou, nebo se rozhodnou žádat o podporu pro mladé farmáře v rámci rozvoje venkova, nebudou již mít právo účastnit se uvedeného režimu

24. Další složky přímých plateb zvláštní podpora pro bavlnu národní restrukturalizační programy pro odvětví bavlny

25. Pozice ČR podporuje prodloužení aplikace režimu SAPS z důvodu jeho jednoduchosti a snadné administrativy tohoto systému; staví proti návrhu na zastropování (capping); rozumí nezbytnosti vymezitaktivního farmáře, nicméně současný návrh je administrativně nekontrolovatelný - požaduje flexibilitu pro definici aktivního farmáře na národní úrovni; složka ozelenění by měla mít motivační charakter a být založena na dobrovolnosti – požaduje detailnější diskusi e konkrétním prvkům navržených opatření, tak k navržené celkové 30% hranici pro ozelenění;

26. rezervovaný postoj především k opatření ekologicky zaměřených oblastí - k vlastnímu opatření i k navržené hranici 7 %; podpora pro mladé farmáře – „ano“ pro řešení aktuálního problému s věkovou strukturou evropských zemědělců, nicméně s ohledem na národní specifika (v rámci národní flexibility); podpora pro malé farmáře – ano, avšak rozhodnutí o poskytování takovéto podpory musí být v kompetenci daného ČS (opatření by mělo být z pohledu zemědělce i z pohledu ČS dobrovolné); couplované podpory – plně podporuje a požaduje umožnění jejich poskytování i na jiné sektory (př. prasata).

27. Společná organizace trhu nástroje řízení krizí - EK navrhuje účinnější záchranné sítě, jež dokážou pohotověji reagovat a budou lépe přizpůsobeny novým hospodářským výzvám. Součástí lepšího fungování záchranné sítě by mělo být zvýhodnění vytváření pojištění a vzájemných fondů. modernizace tržních opatření tak, aby pružněji a efektivněji reagovala na vývoj situace na trhu a stala se reálnou záchrannou sítí, nikoliv odbytištěm produkce. ČR požaduje prodloužení stávající společné organizace trhu s cukrem do roku 2020

28. Rozvoj venkova • umožněna značná variabilita a flexibilita systému podpor - jeho implementace podmíněna podrobnou analýzou a reálným zdůvodněním potřeb ve vztahu k plnění šesti priorit EU včetně konkrétního závazku k plnění cílů a stanovení konkrétních hodnot, které budou dosaženy;

29. nově definováno 6 priorit EU(místo stávajícího konceptu „os“ ) • podpora přenosu znalostí v zemědělství a lesnictví • zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a životaschopnosti zemědělských hospodářství a lesnictví • podpora pro organizaci potravinového řetězce a řízení rizik • obnova, ochrana a udržení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví • podpora efektivního využívání zdrojů a přechod na nízkouhlíkové hospodaření v oblasti zemědělsko-potravinářského odvětví a lesnictví • podpora sociálního začleňování, redukce chudoby a ekonomický rozvoj venkovských oblastí

30. opatření • v obdobném rozsahu jako doposud; • nově zavedena podpora řízení rizik (pojištění, podílové fondy) • významný důraz je kladen na inovace, spolupráci a zmírňování klimatických změn. • míra EU příspěvku • až 85 % (navýšení oproti stávajícímu období) pro méně rozvinuté regiony (ve stávajícím vymezení celá ČR bez Prahy) - konkrétní vymezení dosud nebylo stanoveno (pro ostatní regiony je míra příspěvku EU max. 50 %) • až 90 % (vzdělávání, seskupení producentů, spolupráce a LEADER, podpora zahájení činnosti mladých zemědělců), • až 100 % v případě významně inovativních investic (prostředky z I. pilíře, tj.  cappingu) • zvýšení EU příspěvku je výhodné pro SR, nicméně při zachování takto vysokého procentního podílu EU:ČR (85:15, či dokonce 100:0) dojde ve výsledném efektu ke snížení celkového rozpočtu programu na období 2014 – 2020.

31. Děkuji Vám za pozornost.