Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace Jméno autora: RNDr. Rostislav Herrmann

1. Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace Jméno autora: RNDr. Rostislav Herrmann Datum: 7. dubna 2013 Ročník: druhý, čtyřleté studium Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Tematický okruh: Biologie živočichů Téma: OCASATÍ (CAUDATA)– XVIII. Metodický list/Anotace: Materiál slouží k pochopení typických znaků a projevů mlokovitých obojživelníků. S jeho využitím se žák také dovede orientovat v jejich systému, poznat a pojmenovat typického zástupce v naší fauně. Žák dovede objasnit jeho ekologii a vyvozuje důsledky změn prostředí pro zkoumaný taxon. Dovede hodnotit míru základních rizik pro jeho přežití. Zdroje: Uvedeny na konci prezentace III/2 VY_32_INOVACE_338

2. SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ OCASATÍ (CAUDATA) – XVIII. RNDr. Rostislav Herrmann Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace http://www.hlasek.com/salamandra_salamandra_ec7582.html

3. SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – OCASATÍ (CAUDATA) – XVIII. • MLOKOVITÍ • Larvy mají 3 páry vnějších žaber. • Dospělci mají zuby na čelistech i na patře. • Mají také vcelku dobře vyvinuté plíce. • Většinou žijí alespoň částečně na souši. MLOK SKVRNITÝ http://cs.wikipedia.org/wiki/Mlok_skvrnit%C3%BD

4. SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – OCASATÍ (CAUDATA) – XVIII. • MLOKOVITÍ • Patří mezi ně dvě poněkud odlišné skupiny – mloci a čolci. • Mloci jsou více vázáni na souš a jejich ocas je na průřezu oblý a nevytváří lem. • Čolci jsou více vázáni na vodu, ocas je ze stran zploštělý a u samců je v době rozmnožování opatřen lemem. • Mlokovití se vyskytují v Evropě, severozápadní Africe, v Asii a v Severní Americe. • Tento areál je ale nesouvislý. • Příklady: • MLOK SKVRNITÝ • ČOLEK OBECNÝ • ČOLEK VELKÝ • ČOLEK HORSKÝ http://www.hlasek.com/triturus_vulgaris_ha7338.html http://www.hlasek.com/salamandra_salamandra_ec7582.html

5. SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – OCASATÍ (CAUDATA) – XVIII. • MLOK SKVRNITÝ • Dorůstá až do 28 cm, v ČR do 20 cm. • Za očima má výrazné parotidy. • Jejich toxický výměšek má také pro predátory odpornou chuť. • Na nohách nemá plovací blány. • Má výrazné výstražné zbarvení. • Na černém podkladu jsou žluté až oranžové skvrny, které mohou na hřbetě splývat ve dva podélné pruhy (podle poddruhu). Vyústění jedových žláz se jeví jako výrazné černé tečky na parotidách. http://www.naturfoto.cz/mlok-skvrnity-fotografie-8298.html

6. SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – OCASATÍ (CAUDATA) – XVIII. • MLOK SKVRNITÝ • Je to pozemní druh. • Aktivní je v noci. • Ve dne a za sucha se ukrývá ve vlhkých štěrbinách apod. http://www.naturfoto.cz/mlok-skvrnity-fotografie-673.html

7. SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – OCASATÍ (CAUDATA) – XVIII. MLOK SKVRNITÝ Zbarvení v rámci areálu výskytu se liší – zde ze Španělska (Pyreneje). http://www.naturfoto.cz/mlok-skvrnity-fotografie-18397.html

8. SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – OCASATÍ (CAUDATA) – XVIII. • MLOK SKVRNITÝ • Rozmnožují se na souši. • Samec nesoucí samici na zádech odkládá na zem balíček spermií (spermatofor), který samice okrajem kloaky sebere. • Vývoj oplozených vajíček probíhá dlouho v těle samice. • Na jaře následujícího roku klade do vody vajíčka s vyvinutými larvami, které již mají všechny 4 nohy a ihned opouštějí vaječné obaly (vejcoživorodost). • V některých oblastech svého areálu v rámci Evropy je živorodý. • Larvy se živí vodními bezobratlými. Mladý mlok krátce po proměně. http://vkskaut.blog.cz/0704/mlok-skvrnity

9. SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – OCASATÍ (CAUDATA) – XVIII. • MLOK SKVRNITÝ • Dospělci bezobratlými na souši. • Přezimuje často ve větších skupinách v podzemních úkrytech. • Obývá vlhké listnaté a smíšené lesy ve středních polohách, méně v nížinách nebo vyšších horách. • Vyhledává členitý terén podél čistých lesních potůčků nebo tůní. • V ČR se vyskytuje mozaikovitě. • S nástupem smrkových monokultur, intenzifikací zemědělství apod. se jeho stavy rapidně snížily. • Pro ČR zranitelný druh. Rozšíření mloka skvrnitého. http://cs.wikipedia.org/wiki/Mlok_skvrnit%C3%BD

10. ZDROJE – ELEKTRONICKÉ DOKUMENTY • HLÁSEK, Lubomír. Salamandra salamandra ec7582. In: Hlasek.com [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.hlasek.com/salamandra_salamandra_ec7582.html • Mlok skvrnitý. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mlok_skvrnit%C3%BD • BOHDAL, Jiří. Mlok skvrnitý. In: Naturfoto.cz [online]. 2010. vyd. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.naturfoto.cz/mlok-skvrnity-fotografie-673.html • ANDĚRA, Miloš. Mlok skvrnitý. In: Naturfoto.cz [online]. 1992. vyd. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.naturfoto.cz/mlok-skvrnity-fotografie-18397.html • MRÁZ, Luboš. Mlok skvrnitý. In: Naturfoto.cz [online]. 2008. vyd. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.naturfoto.cz/mlok-skvrnity-fotografie-8298.html • HLÁSEK, Lubomír. Triturus vulgaris ha7338. In: Hlasek.com [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.hlasek.com/triturus_vulgaris_ha7338.html • Mlok skvrnitý. In: Vkskaut.blog.cz [online]. 2007 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://vkskaut.blog.cz/0704/mlok-skvrnity

11. ZDROJE – LITERATURA • DUNGEL, Jan a Zdeněk ŘEHÁK. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005, 181 p. ISBN 978-802-0012-821. • ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců: evoluce, fylogeneze, systém. Vyd. 1. Praha: Academia, 2002, 512 p., [16] p. of plates. ISBN 80-200-0858-6. • Flóra a fauna Evropy. 1. české vyd. Editor Michael Chinery. Praha: Slovart, 1998, 384 s. ISBN 80-720-9038-0. • Zvíře: Obrazová encyklopedie živočichů všech kontinentů. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2002, 624 s. ISBN 80-242-0862-8.