520 likes | 704 Views
Evropa po válce. Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC) a Severoatlantická aliance ( NATO) řešily dílčí otázky poválečného uspořádání v počátcích studené války, neřešily však základní problém poválečné Evropy : postavení Německa a záruky proti obnovení německé agrese
E N D
Evropa po válce • Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC) a Severoatlantická aliance (NATO) řešily dílčí otázky poválečného uspořádání v počátcích studené války, • neřešily však základní problém poválečné Evropy: postavení Německa a záruky proti obnovení německé agrese • otázka kontroly německé ekonomiky • Těžký průmysl německého Porúří, zejména těžba černého uhlí a ocelářský průmysl, byl klíčem k řešení. • Jednak tyto kapacity umožnily Německu vyzbrojit se do dvou světových válek, • jednak porúrské uhlí - potřeboval francouzský železářský a ocelářský průmysl, opora poválečné hospodářské rekonstrukce.
Evropského společenství uhlí a oceli(ESUO) • 9. května 1950 (Den Evropy) navrhl Robert Schuman , aby německo-francouzska produkce oceli a uhli spadala pod společny Vysoky uřad. • Ostatni země měly toto Společenstvi nasledovat. • základním kamenem pro rozvoj Evropskeho společenstvi uhli a oceli (ESUO). • 18. dubna 1951 podepsalo 6 statů: Francie, Německo, Italie, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko, zakladajici smlouvu o Evr. spol. uhlí a oceli • ESUO – nazyvane take Montanni unie • zaklad ke zřizeni hospodařskeho společenstvi • ESUO vstoupila v platnost 23. července 1952 • Jean Monet byl prvnim prezidentem „Vysokeho uřadu“. • Doba platnosti Smlouvy o ESUO byla omezena na 50 let • V r. 2002 Smlouva o ESUO vypršela • její relevantní zbylá ustanovení přešla do Smlouvy o ES.
Evropského společenství uhlí a oceli(ESUO) Institucionální členění ESUO (Společenství zastupují následující instituce): • Vysoký komisariát • Shromáždění • Rada • Soud
Evropské obranné společenství (EOS) • EOS • Rene Pleven (F předseda vlády) usiloval o vytvořeni společné evropské armády pod jedním evropským ministrem obrany. • tvorba protipólu ke komunistickým státům ve východní Evropě • 17. března 1948 podepsaly Francie, Velká Britanie a země Beneluxu Bruselsky pakt, kterým vytvořily vojensky spolek. • 27. května 1952 ji podepsalo 6 států ESUO • zakládající smlouvu o Evropském obranném společenství (EOS) v Paříži (vojensky bylo začleněno i Zapadni Německo) • Smlouva o EOS ztroskotala 30. srpna 1954, neboť francouzske Narodni shromažděni odmítlo smlouvu ratifikovat.
Evropské politické společenství (EPS) • Alcide de Gasperi (Italie) - pokusil se o doplněni ESUO o politicke společenstvi. • ESUO Evropské společenství uhlí a ocele mělo být spojeno s EOS Evropskym obrannym společenstvim. • 10. zaři 1952 se ministři zahraničnich věci členskych zemi rozhodli vypracovat smlouvu o Evropskem politickem společenstvi (EPS). • vývoj EPS ztroskotal - některé státy se nechtěly vzdat své suverenity a francouzské Národní shromáždění odmítlo EOS (1954) • Neuspěch - podnět ke vzniku EHS a EURATOMU
Západoevropská unie (ZEU) • je mezivládní vojenská a obranná organizace púsobící ve spolupráci s Evropskou unií, • se sídlem v Bruselu (původně v Londýně), • vznikla rozšířením Bruselského paktu (Západní unie) o dva nové členské státy 1 Německou spolkovou republiku 2 Itálii • prostřednictvím Pařížských dohod uzavřených 23. října1954, které završily londýnskou a pařížskou konferenci. • Hlavním důvodem tohoto procesu bylo začlenění NSR do euroatlantických bezpečnostních struktur zejména Severoatlantické aliance, což se nezdařilo cestou skrze Evropské obranné společenství. • Téhož dne, kdy vznikla Západoevropská unie, byl podepsán také „Protokol o přístupu SRN k Severoatlantické smlouvě“. • ZEU neměla v porovnání s NATO větší politicky ani vojensky význam • tvoří pouze rámec pro bezpodmínečnou pomoc členským zemím v případě napadnuti z vnějšku (článek 5 Smlouvy o ZEU).
Západoevropská unie (ZEU) • V 60. a 70. letech nehrálo ZEU významnou roli, protože její členové byly současně přítomni v hlavní obranné alianci NATO. • Do vstupu Spojeného království do Evropského hospodářského společenstvíregulovala vztahy mezi NATO a Evropskými společenstvími. • Amsterodamská smlouva vytvořila základ pro postupné odevzdání kompetencí ZEU na EU • Operativní funkce byly postupně předávány Evropské bezpečnostní a obranné politice (EBOP). • K těmto funkcím patřily Petersberske úkoly (pojmenovány podle setkání ministrů v r. 1992 v Petersbergu u Bonnu). • Petersberske úkoly stanovily, že členské státy dají EU k dispozici vojenské oddíly k provedení humanitárních a záchranných akcí, akcí k udrženi míru a akcí v krizových situacích včetně prosazování míru. • Generálním tajemníkem ZEU je od r. 1999 Javier Solana.
Západoevropská unie (ZEU) Amsterodamská smlouva • definovala pozici ZEU v rámci Evropské unie jako „nedílnou součást jejího vývoje“ • delegovala na ni část gesce obranné a bezpečnostní politiky. ZEU se účastnila na realizaci Petersberských úkolů, • operací v Iráku počátkem 90. let, • kam se řadila spolupráce EU s albánskými policejními sbory, • či přítomnost policejních jednotek v Mostaru. Od 1. ledna 2002 byly dceřiné organizace ZEU, vyjmuty z řízení této organizace a v současnosti podléhají přímo EU (Ústav bezpečnostních studií a Satelitní středisko) • Niceská smlouva zrušila řadu bodů týkajících se vzájemných vztahů mezi ZEU a EU. • Přesto byl bezpečnostní organizaci ponechán V. bod o kolektivní obraně EU.
5 zemí se statutem pozorovatele: Řím - 1992 - přidružené členství bylo vytvořeno pro situaci, kdy státy byly členy NATO, nikoli však Evropské unie. - Od vstupu ČR, Maďarska a Polska do EU v roce 2004 jsou zde i členové EU 10 členských zemí ustanoveny modifikací Bruselského paktu - 1954 - Všechni členové jsou současně členy NATO a Evropské unie - Jen tyto státy mají plné hlas. právo 7 zemí se statutem přidruženého partnerství se ZEU: Kirchberg - 1994 - v době vzniku statutu pozorovatelů ZEU nebyly členy ani EU, ani NATO. - tyto země se však v průběhu pozorovatelství staly členy obou organizací. 6 přidružených členů: Řím - 1992 Pozorovatelé jsou členy Evropské unie, nikoli však NATO Struktura členů Západoevropské unie (ZEU) ZEU
10 členských zemí: ⋄ Belgie ⋄ Německo ⋄ Francie ⋄ Řecko ⋄ Velká Británie ⋄ Itálie ⋄ Lucembursko ⋄ Nizozemsko ⋄ Portugalsko ⋄ Španělsko 5 zemí se statutem pozorovatele: ⋄ Dánsko ⋄ Finsko ⋄ Irsko ⋄ Rakousko ⋄ Švédsko 7 zemí se statutem přidruženého partnerství se ZEU: ⋄ Bulharsko ⋄ Estonsko ⋄ Lotyšsko ⋄ Litva ⋄ Rumunsko ⋄ Slovenská republika ⋄ Slovinsko 6 přidružených členů: ⋄ Island ⋄ Norsko ⋄ Polsko ⋄ Česká republika ⋄ Maďarsko ⋄ Turecko Struktura členů Západoevropské unie (ZEU) ZEU
Římské smlouvy - ceremónie EHS a EURATOM • V r. 1955 konference v Messině • ministři zahraničí států ESUO na základě Spaakovy zpravy rozhodli o rozšíření evropské integrace na celé hospodářství a o vytvoření celní unie. Konference v Messině (1955): vznik EHS/Euratomu; Konference ve Strese (1958): vznik Společné zemědělské politiky (SZP). • 25. března 1957 byly podepsany Řimske smlouvy, které ustanovily Evropske hospodařske společenstvi (EHS) • a Evropske společenstvi pro atomovou energii (EURATOM) a vstoupily v platnost 1. ledna 1958. • Cilem těchto smluv bylo vytvořeni nejprve celni unie (odstraněni vnitřnich cel, společna cla na vnějšich hranicich) a konečně společny trh (volny pohyb zboži, osob, služeb a kapitalu) a sjednoceni životni urovně ve všech členskych zemich. Dale byl vytvořen pravni ramec pro společnou politiku zahraničniho obchodu a pro společnou zemědělskou politiku.
Římské smlouvy - ceremónie EHS a EURATOM • Strukturálně spočívaly kompetence převážně na ESUO. • nicméně EHS a EURATOM disponovaly výkonnými orgány • Slučovaci smlouvou z r. 1965 byly tyto orgány sloučeny • vedle Komise - jako exekutivní moci a Rady ministrů - jako legislativního orgánu bylo založeno parlamentní shromáždění, které mělo zajistit spojení s národními parlamenty. • Již v r. 1958 označovali poslanci své shromáždění jako „Evropský parlament“ a • signalizovali tak svou vůli k dalšímu rozšířeni Evropských společenství. • Od roku 1986 se název „Evropsky parlament“ stal oficiálním označením.
Evropskem sdruženi volneho obchodu (ESVO)(EFTA) • Z iniciativy Spojeneho kralovstvi byla 4. ledna 1960 ve Stockholmu podepsana smlouva o Evropskem sdruženi volneho obchodu (ESVO), European Free Trade Association (EFTA), • Společenství vzniklo 3. května1960 jako alternativa pro ty státy, kterým nebylo dovoleno (zejména ty „chudší“), nebo které si nepřály (zejména ty „bohatší“) připojit se k Evropskému společenství (dnešní Evropská unie). • Evropské sdružení volného obchodu bylo definováno tzv. Stockholmskou smlouvou z roku 1960 a sdružilo státy, které zůstaly mimo ES, • vedoucí zemí v tomto uskupení byla Velká Británie. • Členské státy ESVO společně uzavřely další smlouvy o volném obchodování s řadou zemí po celém světě.
Zakladajici členy sdruženi ESVO (EFTA) • Zakladajicimi členy sdruženi ESVO byly: • Dánsko, • Norsko, • Rakousko, • Portugalsko, • Švedsko, • Švycarsko a • Spojene kralovstvi.
ESVO (EFTA) přistopili 1970,1986 Island 1970 Finsko 1986
ESVO (EFTA) 1886 • 1973 – • Dánsko a Velká Británie členy ES • čímž přestaly být členy EFTA. • 1986 • Portugalskopřechází do ES • čímž přestává být členem EFTA
ESVO (EFTA) 1995 • 1995 z EFTA do EU přestoupily • Rakousko, Švédsko a Finsko.
ESVO (EFTA) dnes Dnes jsou členy asociace: Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko, z nichž tři Island, Lichtenštejnsko, Norsko jsou účastníky Evr. hosp. prostoru
60. léta – základní rysy Evropských společenství • vznikala základní pravidla hlavních politik společenství • celní unie, • společné obchodní politiky, • společné zemědělské politiky • ustálila se praxe řešení klíčových otázek budoucího vývoje společenství, • vznikal základ právního systému • vývojem mezinárodního systému a změnami v postavení klíčových aktérů uvnitř společenství: • Kubánská krize – poní uvolnění vztahů Z – V • USA – pozornost na JV Asii • zesílenou snahu francouzské politiky o mocenský vzestup země • Británie - role globální velmoci je dohrána - Evropa nejejdůležitějším regionem pro britskou zahraniční politiku. • prostor pro posilování postavení SRN
60. léta – budování klíčových politik • Tyto faktory spolu s dalšími se na půdě ES projevily ovlivněním způsobu budování klíčových politik • společné zemědělské politiky - SZP • řešení institucionálních otázek projekt politické unie, krize prázdné židle lucemburský kompromis • na přístupu k otázce možného rozšíření ES o další evropské státy.
Fouchetův plán a rozšiřování EHS • Součástí francouzských snah o využití platformy EHS k vlastnímu mocenskému vzestupu se stal též plán institucionalizace politické spolupráce (Fouchetův plán). • Mezivládní mechanismus konzultací měl zastřešit existující tři společenství. • Obavy ostatních členských států z narušení vztahů v NATO a možného ohrožení fungování ES vedly na jaře 1962 k nepřijetí plánu. • Dalším tématem, které formovalo vztahy uvnitř EHS v 60. letech, byla otázka rozšíření. • Britská vláda se proto rozhodla požádat o členství v EHS. • Trvalo ale více než jedenáct let, než se Británie stala členem EHS • Státy Beneluxu a Itálie jednoznačně podporovaly rozšíření EHS, neboť znamenalo zmírnění dominantního vlivu Francie • Velká Británie ani další státy do EHS v 60. letech vpuštěny nebyly
Integrace a překážky 60. letech • S podpisem Elysejske smlouvy 22. ledna 1963 - impuls ke smiřeni Francie s Německem. • Smlouva zavazovala obě vlady ke konzultacim ve všech důležitych otazkach zahranični a bezpečnostni politiky a v oblastech mladeže a kultury. • 8. dubna 1965 byla podepsana Slučovaci smlouva sloučila exekutivni organy tři společenstvi (ESUO, EHS a EURATOM) do Evropskych společenstvi (ES). • Od jejiho vstupu v platnost 1. července 1967 existuje pouze jedna Rada a jedna Komise. • Integračni proces Společenstvi často vaznul - prosazovat narodni zajmy „politika prazdne židle“ „Lucembursky kompromis“
Integrace a překážky 60. letech • Společenstvi finančně zavisle na přispěvcich členskych statů. • v roce 1968 vstoupila v platnost celni unie, • odstraněna cla mezi členskymi staty - zaveden společny celni sazebnik na vnějšich hranicich • Samostatnost Společenstvi byla posilena v roce 1970, když Rada v ramci rozpočtove reformy rozhodla o financovani vlastnimi zdroji: zemědělska cla, celni vynosy z uplatňovani na dovoz zboži z třetich zemi, podily z daně z přidane hodnoty a odvody z produkce cukru a všechny další přijmy, ktere byly zavedeny smlouvami ve společne politice. • Dale byly rozšiřeny kompetence Evropskeho parlamentu v oblasti kontroly.
Europské společenství 70. léta až současnoat • Dobudování společného trhu a rozšíření ES • Evropské politické spolupráce (EPC), • „Euroskleróza" -- 70. - 80. léta • Oživení integrační dynamiky - 80.-90. léta • návrh smlouvy o Evropské unii • Jednotný evropský akt (JEA), • Evropská unie - 90. léta • Smlouvy o Evropské unii (SEU).
Demokratickáspolupráce států EU stojí na právních základech - smlouvách 1958Římské smlouvy: Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii(EURATOM) 1952Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli ESUO EHS a EURATOM 1987Jednotný evropský akt:Jednotný trh 2007podpis Lisabonské smlouvy Posílí pravomoci Parlamentu SEA 1993Smlouva o Evropské unii(Maastricht) 2003Niceská smlouva 1999Amsterodamská smlouva Institucionální reforma EU Rozhodování Rady EU kvalif. většinou ne jednomyslně EU
1950 1960 1970 1980 1990 2000 Pařížská smlouva • Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) • Podepsaná v Paříži • zástupci zemí Belgie, Francie, Itálie, Spolkové republiky Německo, Lucemburska a Nizozemska. • Smlouva vstoupila v platnost na 50 let. • vnitrostátní parlamenty vybíraly poslance Evropského parlamentního shromáždění • Shromáždění mělo pravomoc rozpustit Vysoký úřad (předchůdce dnešní Komise). • Místo podpisu: • Paříž (Francie) dne 18. dubna 1951 • Vstup v platnost: 26. července 1952 • Konec platnosti: 23. července 2002 Pařížská smlouva z roku 1951
1950 1960 1970 1980 1990 2000 Římská smlouva (EHS) • Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství (EHS) • 25. března 1957 byly podepsány dvě smlouvy: 1. Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství (EHS) 2. Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). • Tato společenství byla s malými změnami založena na principu ESUO. • Platnost Římských smluv byla na rozdíl od Pařížské smlouvy neomezená. • Tato dvě nová společenství pracovala na vytvoření společné celní unie a spolupráce v oblasti atomové energie. • Římskými smlouvami bylo konkrétně stanoveno, že poslanci budou voleni v přímých volbách (to se realizovalo v roce 1979). • Místo podpisu: Řím (Itálie) 25. března 1957 • Vstup v platnost: 1. ledna 1958 Římská smlouva z roku 1957
1950 1960 1970 1980 1990 2000 Římská smlouva (EURATOM) • Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) • 25. března 1957 byly podepsány dvě smlouvy:kromě smlouvy EHS 2. Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). • Mezi hlavní cíle Smlouvy Euratom patří: - podpora výzkumu a šíření technických informací - zavedení jednotných bezpečnostních norem na ochranu veřejnosti i pracovníků v tomto odvětví - napomáhání výzkumu - předcházení využívání civ. jaderných materiálů k jiným účelům (vojenským) • Význam smlouvy - v kontextu rozšíření • Jaderná energie-zdroj energie pro zem.VE • Bez. normy a úroveň ochrany- nedostačující • Smlouva Euratom-rámec pro podporu ze strany EU. Římská smlouva z roku 1957
1950 1960 1970 1980 1990 2000 Smlouva o jednotných orgánech • Smlouva o vytvořen jednotné Rady Evropských společenství a jednotné Komise Evropských společenství • Smlouva o založení Evropského společenství / Smlouva o jednotných orgánech • Smlouvou o jednotných orgánech z roku 1965 byly sloučeny výkonné orgány tří Společenství (ESUO, EHS, EURATOM) vytvářející jednotnou Radu a jednotnou Komisi • Sloučením orgánů ESUO, EHS a Euratom vznikla Evropská společenství. • Místo podpisu: Brusel 8. dubna 1965 • Vstup v platnost: 1. července 1967 Smlouva o jednotných orgánech z roku 1965
1950 1960 1970 1980 1990 2000 Lucemburská smlouva • Smlouva pozměňující některá rozpočtová ustanovení/První rozpočtová smlouva • Pozměňuje některá rozpočtová ustanovení Smluv • Podpisem se posílily pravomoci Shromáždění v rozpočtové oblasti, protože finanční příspěvky členských států byly nahrazeny „vlastními zdroji“. • Místo podpisu: Lucemburk (Lucembursko) dne 22. dubna 1970 • Vstup v platnost: 1. ledna 1971 Lucemburská smlouva z roku 1970
1950 1960 1970 1980 1990 2000 Bruselská smlouva • Druhá rozpočtová smlouva / Bruselská smlouva • opět pozměnila některá finanční ustanovení obsažená ve Smlouvách • posílila pravomoci Shromáždění v rozpočtové oblasti • (Evropský parlament má právo zamítnout rozpočet a udělit Komisi absolutorium za plnění rozpočtu) • stanovila zřízení Účetního dvora. • Místo podpisu: Brusel (Belgie) dne 22. července 1975 • Vstup v platnost: 1. června 1977 Bruselská smlouva z roku 1975
1950 1960 1970 1980 1990 2000 Jednotný Evropská akt z roku 1986 Podpisová strana - První reforma evropského uspořádání stanovena Římskou smlouvou Jednotný evropský akt • První mezivládní konference zahájila činnost dne 9. září 1985 pod vedením Itálie • Výsledek - přijetí Jednotného evropského aktu dne 28. února 1986 v Bruselu. • byly ním pozměněny smlouvy o založení ES • byla zavedena evropská politická spolupráce EPS • po vstupu Jednotného evropského aktu v platnost se začalo oficiálně používat označení Evropský parlament (které Shromáždění užívalo od roku 1962) • vzrostly legislativní pravomoci Evropského parlamentu Zavedením postupu spolupráce a souhlasu Jednýho E aktu • Místo podpisu: Lucemburk (Lucembursko)17. února 1986 Haag (Nizozemsko) 28. února 1986 • Vstup v platnost: 1. ledna 1987
1950 1960 1970 1980 1990 2000 Jednotný Evropská akt z roku 1986 Jednotný evropský akt • Německy ministr zahraničnich věci Hans Dietrich Genscher vyzval již v roce 1981, aby se cil „Evropske unie“ realizoval vytvořenim Evropskeho aktu. • Předevšim Altiero Spinelli, italsky politik a člen Komise, požadoval v roce 1984 ve sve zpravě posileni demokratickych prvků a evropske společenstvi solidarity. • Nakonec byl na lucemburskem summitu 3. prosince 1985 schvalen Jednotny evropsky akt (v platnost vstoupil 1. července 1987). • Jednotny evropsky akt (JEA) je prvni rozsahla změna zakladajicich smluv (Řimske smlouvy) a dava impuls k evropske integraci. • Jednou z nejdůležitějšich změn v Jednotnem evropskem aktu bylo rozšiřeni hlasovani kvalifikovanou většinou na důležite politicke oblasti. • Tim byl rozhodovaci proces v Radě vyznamym způsobem urychlen.
1950 1960 1970 1980 1990 2000 Jednotný Evropská akt z roku 1986 Jednotný evropský akt (SEA): Jednotný trh Hlavní přínos SEA • přijetí celé řady konkrétních opatření sledujících vytvoření vnitřního trhu mezi členskými zeměmi ES do konce roku 1992 • Vnitřní trh byl vymezen jako: • „prostor bez vnitřních ekonomických hranic, ve kterém jsou zajištěny čtyři fundamentální svobody: volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu.“ • Z konkrétních opatření SEA: • odstranění kontrol osob a zboží na vnitřních hranicích, • vzájemné uznávání výrobních norem a standardů, • dosažení větší otevřenosti trhů práce • liberalizaci v řadě oblastí (např. v pojišťovnictví a dopravě). • Diky Jednotnemu evropskemu aktu dostaly menši členske staty větši přiležitost prosadit se vůči většim sousedům.
1950 1960 1970 1980 1990 2000 Jednotný Evropská akt z roku 1986 Jednotný evropský akt (SEA): Jednotný trh • SEA též zavedl významné změny v institucionálním fungování ES • Ustavena byla Evropská rada - místo pravidelného setkávání vrcholných představitelů vlád členských zemí. • Rozšířená oblast, ve které Rada EU rozhodovala kvalifikovanou většinou, což se týkalo zejména problematiky vnitřního trhu. • Posílena role Evropského parlamentu v legislativním procesu. • Na posílení sociální soudržnosti ekonomicky heterogenního integračního uskupení byly vytvořeny speciální strukturální fondy. • Evropská politická spolupráce (EPS) byla Jednotným evropským aktem poprvé sloučena s ES. • Dále byly rozšířeny kompetence ES na oblasti ochrany životniho prostředí, výzkumu a technologického rozvoje. • Jednotný evropský akt stanovil dokončeni vnitřního trhu k 1. lednu 1993. • Tím se umožnil volný pohyb zboží, kapitálu a služeb • občanům ES bylo umožněno svobodně si zvolit, v které členské zemi budou bydlet, pracovat či studovat
1950 1960 1970 1980 1990 2000 Maastrichtská smlouva • Smlouva o Evropské unii / Maastrichtská smlouva • Podepsalo ji 12 ministrů zahraničí v Maastrichtu • Za přítomnosti předsedy Evropského parlamentu Egona Klepsche • podle Smlouvy je Unie založena na třech pilířích (obl. spolupráce) 1 Eropských společenstvích (první pilíř) 2 Společná zahraniční a bezpečnostní politika a 3 Spravedlnost a vnitřní věci • z EHS (Evropského hospodářského společenství) se stalo ES (Evropské společenství) • rozrostly se pravomoci Evropského parlamentu díky zavedení postupu spolurozhodování a rozšíření spolupráce. • E parlament nově schvaluje celou Komisi a jmenuje evropského veřejného ochránce práv. • Místo podpisu: Maastricht (Nizozemsko) dne 7. února 1992 • Vstup v platnost: 1. listopadu 1993 Maastrichtská smlouva z roku 1992
1950 1960 1970 1980 1990 2000 Schengenská dohoda • Schengenská dohoda o volném pohybu osob byla podepsána 14. června 1985 na palubě lodi „Princezna Marie Astrid“ na řece Mosele u malého lucemburského městečka Schengen, které leží v blízkosti francouzské a německé hranice. • Schengenská dohoda nadviazala na Saarebruckskú dohodu medzi Francúzskom a Nemeckom z 13. júla 1984 riešiacu nadchádzajúci štrajk európskych dopravcov proti neúnosnej situácii na hraniciach oboch krajín. • Táto dohoda postupné rušila kontroly na spoločných hraniciach, čím sa uplatnila zásada voľného pohybu tovaru i osôb. • Pretože Schengenská dohoda bola len rámcovým dokumentom bol 19. júna 1990 prijatý Schengenský dohovor, • ktorý obsahuje podrobný postup a pravidlá krokov pri zrušení kontrol na vnútorných hraniciach zmluvných štátov, • vytvára spoločné pravidlá kontrol na vonkajších hraniciach • a zavádza sprievodné tzv. kompenzačné opatrenia. • Amsterdamská zmluva od mája 1999 začlenila súbor právnych predpisov z tejto oblasti (Schengenské acquis) do právneho rámca EÚ (Acquis communautaire).
Schengenská dohoda • původně vznikla jako běžná mezistátní smlouva, kterou uzavřelo 5 evropských států – Francie, SRN, Belgie, Nizozemí a Lucembursko. • Tyto země se v ní zavázaly, že postupně - odstraní hraniční kontroly na společných hranicích a - zavedou úplnou svobodu pohybu osob. • K dosažení cíle došlo 10 let po podpisu smlouvy.
Schengenská dohoda • Schengenský prostor, jak jej známe dnes, funguje od 26. března 1995. • 5 původních evropských států – Francie, SRN, Belgie, Nizozemí a Lucembursko - 1985 • K Schengenu postupně přistupovaly další evropské země. - V roce 1990 vstoupila Itálie, - v následujícím roce 1991 Španělsko a Portugalsko. - K dalšímu rozšíření došlo v roce 1992 – Řecko, - 1995 – Rakousko - 1996 – Švédko, Dánsko a Finsko - vstup Švédska a Finska měl za následek také přistoupení Norska a Islandu. • Tyto státy, jež nejsou členy Evropské unie, tvoří totiž spolu se Švédskem a Finskem tzv. Nordickou pasovou unii a vstup těchto zemí do schengenského prostoru zakládal potenciální konflikt mezi těmito dvěma systémy. • Tento problém byl tedy vyřešen začleněním Norska a Islandu do Schengenlandu formou přidruženého členství. • Z členských států Evropské unie do Schengenu nepatří Velká Británie a Irsko, kterým to umožňuje jim to trvalá výjimka, kterou si tyto dva státy vyjednaly při podpisu Amsterdamské smlouvy.
1950 1960 1970 1980 1990 2000 Amsterodamská smlouva • Mezivládní výbor zahájil činnost v Turíně (Itálie) v březnu 1996 s cílem provést revizi Smlouvy o Evropské unii. • Výsledek: Amsterdamská smlouva • Pozměňuje Smlouvu o Evropské unii, Smlouvy o založení Evropských společenství a některé související akty • vstupem Smlouvy v platnost v květnu 1999 se zjednodušil postup spolurozhodování a rozšířil se jeho rozsah působnosti. • Parlament dostal pravomoc schvalovat předsedu Komise. • Místo podpisu: Amsterdam (Nizozemsko) dne 2. října 1997 • Vstup v platnost: 1. května 1999 Amsredamská smlouva z roku 1997
1950 1960 1970 1980 1990 2000 Amsterodamská smlouva Obsahovala v zásadě následující reformy institucí Evropské unie: • rozšíření oblasti, v nichž se používá proces spolurozhodování • tím i rozšíření právního postavení Parlamentu • posílení SZBP a to Vysokým zástupcem (tzv. Pan Evropa) - momentálně je jim Javier Solana. • reprezentuje zahraniční politiku a podporuje spolu s Komisi předsedu Rady; • vytvoření společné azylové a přistěhovalecké politiky (pod kontrolou ESD a Evropského parlamentu); • rozšíření oblasti, v nichž se rozhoduje kvalifikovanou většinou v Radě EU • poprvé zaveden princip flexibility • větší transparentnost EU • Evropský občan získává právo na přístup k dokumentům Komise, Evropského parlamentu a Rady Amsredamská smlouva z roku 1997
1950 1960 1970 1980 1990 2000 Niceská smlouva • Niceská smlouva pozměňuje Smlouvu o EU, Smlouvy o založení Evropských společenství a některé související akty • byla podepsána za přítomnosti předsedkyně Evropského parlamentu Nicole Fontainové. • Cílem Niceské smlouvy byla reforma institucionálního uspořádání Evropské unie, • příprava na výzvy spojené s rozšířením o nové členské státy • Díky Niceské smlouvě vzrostly legislativní a kontrolní pravomoci Parlamentu a hlasování kvalifikovanou většinou v rámci Rady se rozšířilo na další oblasti. • Listinu základních práv podepsali předsedové Evrop. parlamentu, Komise a Rady při zasedání Evropské rady • Místo podpisu: • Nice (Francie) dne 26. února 2001 • Vstup v platnost: 1. února 2003 Niceská smlouva z roku 2001
1950 1960 1970 1980 1990 2000 Smlouva o Ústavě pro Evropu • představuje návrh nového základního dokumentu Evropské unie, • který má za cíl nahradit složitou strukturu smluv EU jediným právním předpisem • v návrhu byla také zapracována nová ustanovení a několik zásadních změn ve fungování Unie oproti předchozímu stavu. • dokument mnohými považován za kontroverzní a je předmětem časté kritiky • Návrh ústavní smlouvy (Návrh smlouvy o Ústavě pro Evropu) byl zveřejněn Konventem18. července2003. • Po dlouhých jednáních byl návrh schválen i mezivládní konferencí, která probíhala od října 2003 do června 2004. • Ústavní smlouva byla poté 29. října 2004 podepsána v Římě. • Po vstupu v platnost měla nahradit Maastrichtskou smlouvu a Smlouvu o založení Evropského společenství. Smlouva o Ústavě pro Evropu z roku 2003 - 2004 • V některých zemích o návrhu rozhodovaly • národní parlamenty, v jiných byla k vypsána referenda, • jinde k rozhodování o této smlouvě ani nedošlo. • Proces ratifikace skončil poté, co ústavní smlouvu v • referendech odmítla Francie a posléze Nizozemí. • Po tomto odmítnutí následovalo rok a půl vyčkávání • přerušilo ho německé předsednictví v roce 2007, které • přišlo s návrhem Reformní smlouvy, která by převzala • podstatnou část textu neratifikované Ústavní smlouvy a • zapracovala ji do stávajících základních smluv EU.
1950 1960 1970 1980 1990 2000 Lisabonská smlouva • Mezivládní výbor pověřený přípravou Evropské reformní smlouvy zahájil činnost v Lisabonu dne 23. července 2007 • Znění smlouvy bylo schváleno na zasedání hlav států a předsedů vlád v Lisabonu ve dnech 18.–19. října 2007. • smlouva byla podepsána za přítomnosti předsedy Evropské parlamentu Hanse-Gerta Pötteringa dne 13. prosince 2007 poté, co předsedové Evropského parlamentu, Komise a Rady vyhlásili v Parlamentu Listinu základních práv EU. • Dne 19. února 2008 Lisabonskou smlouvu schválil Evropský parlament • Podle Lisabonské smlouvy má Parlament pravomoc jmenovat předsedu Evropské komise na základě návrhu Evropské rady zohledňujícího výsledky voleb do Evropského parlamentu. • Postup spolurozhodování se rozšíří o nové oblasti a stane se „řádným legislativním postupem“. • Irsko – jediná země referendum o přijetí LS (2008)- odmítnuta, ale 2009 byla ratifikována • Ostatní Smlouvu ratifikovali v parlamentu - ČR??? • Místo podpisu: Lisabon (Portugalsko) 13. prosince 2007 • Vstup v platnost: ratifikována 3. listopadu2009 a vstoupila v platnost 1. prosince 2009 Lisabonská smlouva z roku 2007
3. listopad 2009 1. prosinec 2009 Ratifikace ČR vstoupila v platnost Lisabonská smlouva
Lisabonská smlouva – Evropa v 21. století • Evropská unie díky této smlouvě bude … • lépe fungovat • zavádí jednodušší postupy, • zavádí stálou funkci předsedy Evropské radyatd. • demokratičtější • posiluje úlohu Evropského parlamentu a • parlamentů členských států, • občanské iniciativy, • Listiny základních právatd. • transparentější • ujasňuje,kdo za co zodpovídá, • umožňuje veřejnosti lepší přístupk dokumentům a jednánímatd. • vystupovat • zavádí funkci vysokého představitele pro navenek společnou zahraniční politikuatd. • jednotněji • bezpečnější • otevírá nové možnosti, jak bojovat se změnou klimatu • jak bojovat a s terorismem, • jak zabezpečit dodávky energieatd.