Vyhodnocení Územní energetické koncepce Karlovarského kraje

1. Vyhodnocení Územní energetické koncepce Karlovarského kraje ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb. a nařízení vlády ČR č. 195/2001 Sb.

2. Cíle územní energetické koncepce • Na základě zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií §4 • (1) Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje. Vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. • (2) Územní energetickou koncepci pořizuje kraj, hlavní město Praha a statutární města v přenesené působnosti. Územní energetická koncepce je závazným podkladem pro územní plánování. • (3) Obec má právo pro svůj územní obvod nebo jeho část pořídit v přenesené působnosti územní energetickou koncepci v souladu se státní energetickou koncepcí. Územní energetická koncepce je neopomenutelným podkladem pro územní plánování. • (4) Územní energetická koncepce se zpracovává na období 20 let a v případě potřeby se doplňuje a upravuje. • Naplňování územní energetické koncepce vyhodnocuje pořizovatel nejméně jedenkrát za 4 roky a na základě vyhodnocení může zpracovávat návrhy na změny

3. Základní body vyhodnocení • Územní energetická koncepce (dále ÚEK) vychází ze státní energetické koncepce (tato koncepce formuluje strategické cíle energetiky) a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství kraje. Zpracování koncepce obsahuje následující: • vývoj spotřebitelských energetických systémů za uplynulé období • vývoj vnějších podmínek a energetické legislativy • rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií ve vztahu na územní plány velkých územních celků • zpracování vyhodnocení Územní energetické koncepce Karlovarského kraje • Hlavním cílem vyhodnocení územní energetické koncepce Karlovarského kraje bude aktualizace stávající koncepce vypracované v roce 2001 a nástin vise v dalším období v oblasti využívání energií v kraji.

4. Základní fakta řešeného území Karlovarský kraj se nachází na západě území České republiky a vznikl rozdělením kraje Západočeského na Plzeňský a Karlovarský. Na severu a západě uzavírá území republiky státní hranicí s Německem, na východě sousedí s Ústeckým krajem a na jihu s krajem Plzeňským. Jeho rozloha je 3314 km2, což činí 4,25% rozlohy České republiky. Z plochy kraje je 43,1 % pokryto lesy.

5. Kraj tvoří 3 okresy – chebský, karlovarský a sokolovský a celkem se zde nachází 132 obcí, které jsou dále členěny do 518 částí. Svou rozlohou (3 314 km2) se Karlovarský kraj řadí k těm nejmenším, zaujímá pouze 4,2 % území ČR

8. Vývoj spotřebitelských energetických systémů za minulé období v jednotlivých odvětvích

9. Energetické systémy • elektrická energie • zemní plyn • teplo z CZT • pevná paliva • OZE - sluneční energie, větrná energie, malá voda,biomasa a dřevo, ostatní • K roku 2011 mají zpracovanou Územní energetickou koncepcemi města: Karlovy Vary; Kraslice; Mariánské Lázně; Františkovy Lázně; Ostrov

10. Elektrická energie • Na území Karlovarského kraje je respektována koncepce rozvoje stávající elektrizační soustavy zásobující území elektrickou energií prostřednictvím distribuční sítí 110kV. Soustava je napojena na nadřazený energetický systém 400kV přes rozvodnu Hradec s transformací 400/220/110kV a na systém 220kV přes rozvodnu Vítkov s transformací 220/110kV. • Přenosovou soustavu jako jediný držitel licence provozuje společnost ČEPS, a.s.

12. Na území Karlovarského kraje jsou v současné době zastoupeny následující typy výrob elektrické energie: • klasické elektrárny spalující pevná, případně plynná paliva, jejichž konfigurace a instalovaný výkon přesahují rámec kraje - Elektrárna Tisová (295,8 MWe) a Elektrárna Vřesová (395 MWe) • menší výrobny elektrické energie – teplárenské zdroje s výrobou elektrické energie • malé vodní elektrárny 6,9 MW • větrné elektrárny 4 MW • fotovoltaické elektrárny 7,157 MW • V karlovarském kraji je elektrická energie napojena přes 14 velkých trafostanic 110/22 kV

13. Vývoj spotřeby elektrické energie Karlovarského kraje

14. Zemní plyn • Dovoz zemního plynu a obchod se zemním plynem zajišťuje v ČR koncern RWE. Mezinárodní energetická skupina RWE v ČR vlastní společnosti RWE Transgas, a.s., Severočeská plynárenská, a.s., a Západočeská plynárenská, a.s. Dále drží majoritní majetkové podíly ve společnostech Jihomoravská plynárenská, a.s., Severomoravská plynárenská, a.s., Středočeská plynárenská, a.s., Východočeská plynárenská, a.s. • Skupina RWE řídí své obchodní aktivity v České republice prostřednictvím divize RWE Energy. Vedoucí společností v ČR je RWE Transgas, který odpovídá za řízení dovozu a tranzitu zemního plynu a za dálkové zásobování zemním plynem. Prodej zemního plynu zabezpečuje prostřednictvím regionálních plynárenských společností. Skupina RWE v ČR čítá 21 společností. • Od 1. 1. 2007 se z každé z těchto společností oddělila činnost přepravy zemního plynu. Regionální plynárenské společnosti se tak staly výhradně obchodníky s touto komoditou a nové společnosti - provozovatelé distribučních soustav - mají v názvu slovo „Net“, pro oblast Karlovarského kraje ZCP Net.

16. Distribuční soustava je zásobována z celkem 10 předávacími stanicemi z přepravní soustavy, s celkovým smluvním výkonem cca. 600 tis. m 3/hod.  • Odběr plynu pro potřebu Karlovarského kraje je realizován z tranzitního plynovodu zemního plynu do sítě vysokotlakých plynovodů z předávací stanice Sviňomazy (mimo území kraje - u Tachova). Ze Sviňomaz je pak zemní plyn veden: • plynovodem DN 500 po trase Sviňomazy – Vřesová, • plynovodem DN 200 Sviňomazy – Mariánské Lázně. • K důležitým plynovodům v kraji patří i: • plynovod DN 300 Vřesová – TP Úžín (mimo jiné zabezpečuje dodávku plynu do severovýchodní části území kraje), • plynovod DN 500 Vřesová – Prunéřov (posílení trasy DN 300 Vřesová – TP Úžín), • plynovod DN 700 Vřesová – Jižní Čechy.

17. Stupeň plynofikace kraje

18. Celkem je v kraji plynofikováno 79 obcí (což je cca 60% z celkového počtu 132 obcí kraje). Mimo tyto obce je zde plynofikováno 13 městských části či osad. • Počet odběrných míst v Karlovarském kraji v jednotlivých kategoriích odběratelů činí k roku 2010 • kategorie domácností cca 82 219 odběratelů, • kategorii maloodběru cca 6 213 odběratelů, • kategorii středního odběru a velkoodběru cca 258 odběratelů.

19. Rozdělení zákazníků

20. Spotřeba zemního plynu Karlovarského krajeZ podkladů RWE GasNet s.r.o. byla sestavena následující tabulka v kWh za roky 2008,2009, a 2010 podle jednotlivých kategorií.

21. Podíl obchodníků dodávajících zemní plyn konečným zákazníkům v ČR

22. Výroba a spotřeba tepla • Hlavním zdrojem paliva pro tepelné elektrárny a výtopny v Karlovarském kraji jsou dostatečné zásoby hnědého energetického uhlí, zemní plyn a v malé míře i topné oleje. Systémy zásobování území teplem je možné dělit do skupin podle druhu a velikosti zdroje tepla, druhu přenosového media a jeho dopravní vzdálenosti. • Zdroje tepla • Teplárenská výroba s dodávkou tepla do veřejné sítě vč. kombinované výroby elektřiny a tepla - kogenerace ( zdroje a soustavy CZT); • Podniková výroba s částečným podílem dodávky tepla do veřejné sítě; • Podniková výroba tepla pro vlastní spotřebu; • Blokové a domovní kotelny; • Lokální vytápění pevnými, kapalnými nebo plynnými palivy;

23. V karlovarském kraji existují dva dominantní provozovatelé rozsáhlých teplárenských soustav - ČEZ, a.s., Elektrárna Tisová, s celkovým instalovaným tepelným výkonem pro CZT 324 MWt a roční dodávkou tepla odběratelům CZT cca 1 500 TJ. Dalším velkým výrobcem a dodavatelem tepla je elektrárna Sokolovské uhelné, a.s. ve Vřesové s celkovým instalovaným tepelným výkonem 1 540 MWt a roční dodávkou tepla cca 2000 TJ. • Mezi ostatní systémy CZT s vlastními zdroji tepla s roční dodávkou tepla pro bytový sektor nad 100 TJ lze zařadit soustavy ve městech Cheb, Aš, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně, Kraslice a Ostrov, Žlutice

24. Vybrané zdroje tepla a soustavy CZT • CZT ETI - Elektrárna Tisová – nejvýznamnější tepelný zdroj a soustava CZT pro oblast Sokolovska – roční prodej přesahuje 1000 TJ – parní soustava • Teplo je dodáváno do lokalit – město Sokolov, Bukovany, Habartov, Královské • Poříčí, Březová, Svatava. • Celkový instalovaný tepelný výkon pro dodávku do sítě CTZ je 237 MWt. • Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 80 MWt. • CZT EVR - Elektrárna Vřesová - významný zdroj a soustava CTZ pro oblast Karlovarska – roční výroba je přes 2 000 TJ • Zásobovány jsou lokality – město Karlovy Vary, Chodov, Vintířov, Staré a Nové Sedlo u Lokte, Dalovice a Nejdek. (CZT Karlovy Vary) • CZT Chodov – zdrojem tepla je EVR, horkovodní soustava dodává teplo pro Chodov • Vintířov, Staré a Nové Sedlo u Lokte. • Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 60 MWt

25. Z rozvodů Karlovarské teplárenské je v havarijním režimu možnost dodávky do soustavy cca 22 MWt • CZT Nejdek - zdrojem tepla je EVR, parní soustava dodává teplo pro Tatrovice, Černavu a Nejdek. • Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 60 MWt • CZT Ostrov - zdrojem tepla je Teplárna Ostrov, soustava je parní. Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 80 MWt • CZT Nová Role - Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 14 MWt • CTZ Karlovy Vary - Současná dodávka tepla do soustavy CZT činí cca 174 Mwt

26. Celkový instalovaný teplárenský výkon v kraji

29. Přehled vytápěných bytů

31. Spotřeba paliv v Karlovarském kraji • Elektrická energie – se využívá pro technologické účely, osvětlení, el. spotřebiče, v minimální míře k přípravě pokrmů, k přípravě TV, částečně i k vytápění • Zemní plyn – se využívá především k topení, přípravě TV, přípravě pokrmů a částečně pro technologické účely • Hnědé uhlí – se využívá především v rámci CZT pro vytápění a spolu briketami v některých okrajových částech měst též pro vytápění nebo tam, kde není zemní plyn • Biomasa ( dřevo a dřevní odpad ) – se využívá pro vytápění převážně v rámci CZT

32. Spotřeba paliv a energie v roce 2010 v celé ČR

33. Spotřeba paliv a energií Karlovarském kraji v roce 2010

34. Přepočet na využití energií pro topení a přípravu TV

35. Hodnocení využitelnosti klasických zdrojů energie • Elektrická energie • Distribuční organizace ČEZ předpokládá v rámci svých rekonstrukčních prací a staveb v letech 2010 -2015 provést následující stavby : (čerpáno z podkladů ČEZ Distribuce, a.s.) • vedení 2x110kV, propojení Vítkov/Jindřichov – Drmoul ; • vedení 400kV, TR Vernéřov-TR Vítkov (zpřesnění koridoru a plochy technické infrastruktury mezinárodního významu E2 dle PÚR _R 2008) ; • vedení 400kV Vítkov-Pomezí; • vedení 400kV Vítkov – Přeštice; • plochy pro TR400kV- Vítkov;

36. Zemní plyn V Karlovarském kraji je připravena výstavba těchto VTL plynovodů: • Bochov – Andělská Hora; • Dlouhá Ves – Žlutice – Chyše; • Toužim – Štědrá; • Hazlov – Polná ; • Dobroše – Návrší ;

37. CZT CZT je řešeno v kraji 74 zdroji tepla napojenými především na spotřebu hnědého uhlí, ale i na zemní plyn a i využívající jiné druhy paliva jako je biomasa. Zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší – včetně doplňků. V §3 odst. 8 – se praví – citace • „Právnické a fyzické osoby jsou povinny, je-li to pro ně technicky možné a ekonomicky přijatelné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít centrálních zdrojů tepla, popřípadě alternativních zdrojů, pokud jejich provozování s tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení. Současně jsou povinny ověřit technickou a ekonomickou proveditelnost kombinované výroby tepla a energie.“ Lze konstatovat, že z  provedené analýzy vyplývá, že Karlovarský kraj je plně zabezpečen energiemi a pokrývá svoje potřeby.

38. Hodnocení ekonomicky využitelných úspor energie • Vzhledem k tomu, že v některých oblastech spotřebitelských systémů se trend poptávky po energiích předpokládá neustále rostoucí ( zejména oblast služeb a oblast dopravy ), je potenciál úspor obrovský. • Potenciál ke snižování spotřeby energie jak u panelových domů, tak u stávajících rodinných domů a i domů v majetku soukromých společností, ale i státních objektů – školy, školky, úřady, provozovny. • U novostaveb je nutné stavebním odborem kontrolovat předkládání „Průkazu energetické náročnosti budovy“ – dle vyhlášky č.147/2007 Sb. o energetické náročnosti budovy • Velké snížení energie lze dosáhnout využitím Obnovitelných zdrojů energie (OZE). • Na řešeném území se především jedná o kontrolu stavu rozvodů, uniku tepla, kontrolu a opravy výměníkových stanic, kotelen a výtopen a úspory paliv a energie metodou EPC na vlastních objektech kraje.

39. Dosažení úspor je dlouhodobý proces, který mimo jiné vyžaduje : • určité finanční prostředky • informační kampaň • cílevědomou vzdělávací kampaň • v neposlední řadě i chuť uspořit energii u provozovatelů energetických zdrojů a vlastních uživatelů • Vybrané přínosy schválených projektů OPŽP prioritní osy 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie k 9.červnu 2011 • V Karlovarském kraji bylo vybráno 55 projektů, celkové výše podpory 491 257 181,- Kč, úspora energie 100 607 GJ a úspora současných provozních nákladů 32 265 tis. Kč/rok. • V  celé ČR bylo vybráno 1765 projektů, celkové výše podpory 12 436 421 773,- Kč, úspora energie 1 615 102 GJ a úspora současných provozních nákladů 1 666 680 tis. Kč/rok.

40. Trendy v oblasti zásobování energií • Trendy v oblasti zásobování energií jsou závislé na evropské, ale i celosvětové politice s energiemi. Jasným cílem je snižování energetické náročnosti, a to jak ve výrobě, tak i ve vlastní spotřebě. V současné době je naše závislost na dovozu energií menší než 50 %. Ke stávajícímu stavu je možné říci jediné, ve výrobě elektrické energie pokrýváme naší spotřebu v rámci celé ČR s 96 %, v oblasti plynárenství jsme plně závislí na dovozu zemního plynu a to v současné době ze dvou zdrojů a to z Ruska a z Norska. Z hlediska těžby hnědého uhlí bude postupně docházet v dlouhodobém vývoji ke snižování těžby. Velký rozvoj by měl nastat v oblasti obnovitelných zdrojů energie, kde se do roku 2020 předpokládá podíl 13% na konečné spotřebě energie. (v současné době se pohubujeme někde kolem 6%) .

41. Hodnocení obnovitelných a druhotných zdrojů energie • V dosud platné Energetické politice ČR (schválená usnesením vlády č. 50/2000) se předpokládá, že jejich podíl na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů bude zvýšen z dnešních 1,5 % na cca 3 až 6 % k roku 2010 a cca na 4 až 8 % k roku 2020. V návrhu aktualizace SEK a z podkladů EU je k roku 2020 podíl 13%. Předpoklad v roce 2030 je 15 %. • Za obnovitelné zdroje energie se považuje potenciál sluneční energie, biomasy, bioplynu, větru, tzv. malé vody (elektrárny s instalovaným výkonem do 10 MW) a částečně horninového prostředí a geotermální energie.

42. Biomasa

43. Sluneční enrgie

45. Větrné elektrárny

47. Geotermální energie: - jak již bylo uvedeno v předešlých kapitolách, je z hlediska geologického oblasti chebské pánve a Františkových Lázní dobrým místem pro využití této energie. Vzhledem k tomu, že jsou prameny velmi nízko položené a jsou chráněné, není možné tuto energii využít. • Kogenerace : - jedná se metodu, kdy při výrobě tepelné energie dochází i k výrobě elektrické energie. Je vhodné nasazení tam, kde je pravidelný odběr elektrické energie. Její vhodné využití je v nemocnicích, v nepřetržitých provozech, jako doplňkový zdroj v kotelnách atd. Z dostupných podkladů je instalovaný výkon 815 MWe. • Vodní energie: - v řešeném území jsou malé vodní elektrárny využívány na řekách a vodotečích Karlovarského kraje.

50. Tepelná čerpadla