VYTÁPĚNÍ V ŘÍMSKÝCH LÁZNÍCH 2 Hypokaustus ve stěnách

1. VYTÁPĚNÍ V ŘÍMSKÝCH LÁZNÍCH 2Hypokaustus ve stěnách Ing Jan Mareček

2. Schema lázní • Vnitřní stěna lázní je složena z komínových tvárnic propojených • mezi sebou. • Zajímavé řešení, které odporuje filosofii komínů. • Proti je i teorie o vysoušení stěn

3. Kdo byl Vitruvius? • Byl to voják znalý písma, kterému vděčíme za popis zvyků a údajů o architektuře starého světa. Podle některých badatelů znal toho nejvíce o vojenském umění a pro větší slávu to zastíral vztahem k architektuře. Nebo se architekturou tehdy nazývala účelnost a krása konstrukcí všeho druhu? Tak vznikla kniha svyobrazením mnoha konstrukcí, mezi které se mohly přimíchat obrázky vlastních návrhů, které nedošly obecnému použití. Je možné, že některé konstrukce kreslil podle ne příliš přesné interpretace ústního podání. Na některé konstrukce se můžeme dívat kriticky ale nezbývá nám než poděkovat za tak úžasné dílo.

4. Stěna složená ze samých komínků • Princip stěny složené z komínových tvárnic je sice originální řešení ale v žádném případě nemohlo být nejúspěšnějším řešením pro odvod kouře z otevřeného ohniště. Myslel to autor vážně, když v jiném místě popisuje velmi přesně funkci vnitřního krbu. Ve stěně lázní byly komíny propojeny mezi sebou co mohlo způsobit zmenšení komínového tahu a následné zanesení všech uzavřených dutin sazemi.

5. Zapomenutá konstrukce • Uvedená komínková stěna byla nakreslena 100 let před n.l. Škoda,že se na takové řešení nezachovala žádná památka. Nám nezbývá nic jiného, než politovat zlepšovatele, jehož myšlenka čekala 2 tisíciletí na svou realizaci v továrnách pana SCHIEDLA, který plně rozvinul myšlenku komínové tvárnice ke všeobecnému použití.

6. Komínová tvárnice • Z čeho měla být tvárnice zhotovena? • Jediná reálná možnost bylo vydlabání takové tvárnice ze sopečného tufu. • Jak byly komínky ukončeny a svedeny mimo objekt lázní? • Založení a kotvení komínků není z nákresu jasné.

7. Pravděpodobně se komínková stěna neujala a zvítězil obklad stěn známými deskami pro vysušování zdiva. • Obklady keramickými desky s bradavkami se používaly pro vysušování zdiva a bylo by logické, kdyby stejným způsobem byl veden teplý vzduch pro ohřívání stěn.

8. Záběr na dvojitou stěnu lázní • Příklad obkladu z Pompejí je výmluvný, jen na stáří je příliš čistý a bez poskvrny. • Je zajímavé, že jeskyně po prvních křesťanech v Turecku jsou nádherně poznamenané kouřem a ve všech římských lázních jsou prostory topných kouřovodů bez zbytků sazí.

9. Dvojitá stěna • Ještě jeden pohled do nitra zdvojené stěny.

10. Keramická komínová vložka • Keramická tvárnice= vložka z té doby vypadala trochu jinak . • Vypálený keramický střep se obezdíval drobnými kameny a pro komínkové stěny nebyl pravděpodobně použit.

11. Vedení komínků ve stěnách • Komínové vložky se nedochovaly ale stopy zůstaly

12. Příklad samostatného komínku nelze srovnávat s komínkovou stěnou. • V Pompejích znali pálené kanalizační trouby, takové byly zazdívány do konstrukce stěn ale nikde není k nalezení tak perfektní tvárnice pro odvod kouře v teplých lázních. Konstrukce komínové stěny složená z řady trub které by byly zazděny drobnými kameny ztrácí své opodstatnění ve vlhkém provozu lázní, kdy se bude pára na kameni srážet.