Význam vitamínů a stopových prvků ve stáří

1. Význam vitamínů a stopových prvků ve stáří MUDr. Božena Jurašková, Ph.D Subkatedra geriatrie Lékařská fakulta UK v HK Klinika gerontologická a metabolická FN v HK

2. VitaminyOrganické sloučeninysyntetizované autotrofními organismy, heterotrofní organismy je syntetizují omezeně, jako hlavní zdroj slouží potrava. Jsou to látky nezbytné pro látkovou výměnu a metabolismus – součást katalyzátorů chemických reakcí. Velmi chemicky různorodá skupina, proto jejich stanovení složité, nelze použít žádnou univerzální metodu ke stanovení celé skupiny. Velký rozvoj v analytice vitaminů v posledních 50 letech.

3. Vitamíny ve stáří • Kumulace volných radikálů, jejich působení • Negativní vliv VR potlačuje dieta bohatá na kyselinu askorbovou a alfa tokoferol • Potřeba vitamínů a mikroelementů ve stáří stoupá

4. Vitaminy • Vitaminy lipofilní – rozpustné v tucích • (A, D, E, K) • Vitaminy hydrofilní – rozpustné ve vodě • (B1-thiamin, B2-riboflavin, B6-pyridoxin, B12- kobalamin, niacin, kyselina panthotenová, biotin, kys.listová, kyselina askorbová)

5. Vitaminy rozpustné v tucích A sýry D paprika sluníčko ryby rajčata játra rostlinné tuky Rybí tuk máslo kakao ryby E Rostlinné oleje K hrášek Hlávkový salát zelenina Růžičková kapusta brokolice špenát kapusta

6. Vitamin A Vitamin A (retinol) je polyisoprenová sloučenina obsahující cyklohexanové jádro. Pod názvem vitamin A jsou zahrnovány všechny látky živočišného původu s biologickou aktivitou vitaminu A. Většinu aktivity v těle představuje retinol a jeho dva deriváty – retinal a kyselina retinová. Provitaminem vitaminu A je β-karoten Funkce vitamínu A-udržení zdravé sliznice, diferenciace slizničních buněk a funkci dělení, vliv na metabolické funkce epiteliálních buněk kůže,dýchacích cest a GIT, četných endokrinních žláz- hypofýzy, štítné žlázy

7. Vitamín A Funkce vitamínu A-udržení zdravé sliznice, diferenciace slizničních buněk a funkci dělení, vliv na metabolické funkce epiteliálních buněk kůže,dýchacích cest a GIT, četných endokrinních žláz- hypofýzy, štítné žlázy Nedostatek vitaminu A se jako první projeví ve zhoršeném nočním vidění, a to tehdy, když jsou vyčerpány zásoby jaterního vitaminu. Další pokles hladin vitaminu A vede ke keratinisaci epiteliálních tkání očí, plic, trávicího a urogenitálního traktu spojenou se sníženou sekrecí mukosy. Poškození oka může vést až k oslepnutí.

8. Vitamín A • V potravinách hlavně zastoupen ve formě betakarotenu a karotenoidů • Ne vždy suplementace v potravinách zastupuje potřebu. Klesá využitelnost • Nebezpečí přetížení vitamínem A-zpomaleným odsunem lipoproteinů bohatých na karotenoidy do jater

9. Vitamin E Vitamin E se vyskytuje v přírodě v osmi různých formách: α, ß, γ, δ ‑ tocopheroly (které mají chromanolový kruh a phytylový postranní řetězec a liší se počtem a polohou methylových skupin na benzenovém jádře) a α, , γ, δ ‑ tocotrienoly (které mají nenasycené vazby ve phytylovém řetězci)

10. Vitamin E Zdrojem vitaminu E – potraviny rostlinného původu (oleje, cereálie, zelenina) v menší míře živočišný původ Funkce v organismu: centrální biologickou funkcí vitaminu E je jeho zachytávání volných kyslíkových radikálů (scavenger). Díky své chemické struktuře se vitamin E ukládá v membránách buněk všech tkání v těsném sousedství polynenasycených mastných kyselin membránových fosfolipidů i v sousedství membránových enzymů, např. izoenzymů cytochromu P‑450, které při detoxikaci cizorodých látek produkují tzv. volné radikály.

11. Vitamín E • Při nedostatku vitaminu E se snižuje počet molekul tocopherolů uložených v membránách, takže vzniká nerovnováha mezi tvorbou volných radikálů a jejich hlavním scavengrem. Dochází k oxidačnímu stresu, který narušuje celistvost membrán a ohrožuje celou řadu fyziologických procesů závislých na funkční integritě membrán. • Transportován v lipoproteinech VLDL, LDL především • V séru nemocných s Alzheimerovou chorobou prokázáno méně vitamínu E • Denní potřeba lO mg alfa tokoferolu na den

12. Vitamin D Společný název pro skupinu příbuzných 9,10-sekosteroidů. Nejvýznamnější – D3 – cholekalciferol – živočišného původu vzniká v organismu působením UV záření z provitaminu D3 D2 –ergokalciferol – rostlinného původu Obě formy mají stejnou účinnost v organismu Vitamin D se po přeměně na aktivní formu (hydroxylaci) podílí na řízení metabolismu fosforu a vápníku, ovlivňuje ukládání vápníku do kostní trámčiny, prevence osteoporózy.

13. Zdroje vitaminu: a) živočišné - rybí tuk, ryby s vyšším obsahem tuku b) rostlinné – výjímečně – kakao Hypervitaminóza vede k porušení ledvin, jater a k výraznému zvýšení obsahu vápníku v krvi a jeho ukládání v různých tkáních včetně ledvin Deficit při nedostatku světla, dieta chudá na zdroj vitamínu, s věkem klesá počet receptorů pro resorpci Maximální denní dávka – lO pikogramů na den, mezi 50-70 lety až l5 pikogramů Vitamin D

14. Vitamin K • V přírodě se vyskytuje ve 2 formách: • Fylochinon - rostlinné zdroje • Menachinon – vytvářen bakteriemi trávicího traktu • + syntetický menadion • Funkce v organismu: • Účast při srážení krve, který je velice složitým procesem za působení mnoha složek. Ale neproběhne bez přítomnosti vitaminu K. Proto se při jeho nedostatku , např. při porušení střeva, musí dodávat.

15. Vitamin K 2. Součást enzymových reakcí při přeměně bílkovin, aminokyselin se specifickými účinky, např. přestavba kostí a novotvoření kostí Zdroje vitaminu K – hlávkový salát, brokolice, kapusta, špenát Potřeba vitaminu K – 50 mikrogramů za den Denní dávka doporučená 60-80 mikrogramů na den – dospělí

16. Vitaminy rozpustné ve vodě B1 thiamin vitamin C ; B 12 kobalamin B2 riboflavin niacin B6 pyridoxin biotin Kyselina listová Kys. pantothenová

17. Vitamin B1-Thiamin Metabolismus –ovlivňuje nervovou činnost, svalovou činnost, včetně srdce, žlázy s vnitřní sekrecí Zdrojem vitaminu – živočišné zdroje- játra, ledviny, vepřové maso,zvěřina rostlinné zdroje – luštěniny, soja, obiloviny Průměrná denní potřeba- l,2 mg pro muže, l,O mg pro ženy Na 1000 kcal – nutný přívod nejméně 0,5 mg na den Nedostatek- beri , beri- nechutenství, srdeční selhání, svalová slabost

18. Vitamin B2- Riboflavin Velice významný vitamin – součástí 200 druhů enzymů, látková výměna – metabolismus bílkovin, AK, lipidů, sacharidů Oxidoredukční procesy Zdroje – mléko a mléčné výrobky, játra, špenát, luštěniny, kvasnice, těstoviny Denní dávka nad 5O let – 1,2 – 1,5 mg Deficit B2- snížení aktivity glutathionreduktázy v erytrocytech

19. Vitamin B6 - Pyridoxin Metabolismus bílkovin, sacharidů, PUFA, fosfolipidů Imunitní odpověď Funkce steroidních hormomů Tvorba kolagenu Zdroje: 40 % maso a masné výrobky - ryby, drůbež, vepřové maso, 22 % zelenina – brambory, banány Doporučená denní dávka ve stáří 2 mg pro muže, a l,6 mg mg pro ženy

20. Vitamin B6 - Pyridoxin Různé formy vitaminu: Pyridoxin, pyridoxal, pyridoxamin a 5´fosfáty + metabolity –4-pyridoxic acid, 5- pyridoxic acid a jejich laktony Součástí enzymů transamináz,dekarboxyláz, fosforyláz, modulátor struktury bílkovin, receptoru pro steroidní hormony a hemoglobinu Nedostatek-slabost, parestezie, zánětlivé koutky, ústní sliznice, zhoršení buněčné imunity, sklon k infekcím

21. Vitamin B12 - kobalamin Zajišťuje tvorbu červených krvinek, aktivitu nervových buněk a vláken, tvorba bílkovin a nukleových kyselin Vstřebávání je vázáno na přítomnost vazebné látky v žaludeční sliznici – tzv. vnitřním faktorem. Vyskytuje se pouze ve vzorcích živočišného původu Játra, mléko, mléčné výrobky

22. Vitamín Bl2 Plasmatické hladiny jsou ve stáří sníženy vzhledem k malým zásobám ve tkáních-játrech Denní dávka je 3- 5 mikrogramů za den Nedostatek-při atrofii žaludeční sliznice, přerůstání bakterií v tenkém střevě při atrofické gastritidě- velká spotřeba vit Bl2

23. Niacin Niacin je společný název pro kyselinu nikotinovou a její amid – nikotinamid Důležité postavení v látkové přeměně – úloha enzymů – NAD a NADP, které zajišťují řadu energetických a oxidoredukčních reakcí. Hypervitaminóza – poškození jater Hypovitaminóza – poruchy CNS, ztráta paměti, senzitivita kůže na světlo Denní dávka – 16- 20 mg Zdroje: maso, drůbež, ryby, hrášek Není zaznamenána zvýšená potřeba vestáří

24. Biotin Také vitamin H nebo S Metabolismus glukózy, mastných kyselin, látková výměna Růst a obměna buněk, tkání Hypovitaminóza – poškození pokožky Zdroje: kvasnice, játra, vaječný žloutek, soja, ořechy, květák, špenát v malé míře produkován i mikroflórou trávicího traktu Denní dávka 50 mikrogramů

25. Kyselina pantothenová –Vitamin B5 Biosyntéza koenzymu A, který zasahuje do metabolismu všech nutričích substrátů-glukozy, aminokyselin, tuků Zvýšuje odolnost tkání vůči ionizujícímu záření Zdroje: prakticky ve všech potravinách rostlinného a živočišného původu v relativně malém množství Avokádo,brokolice, kvasnice, houby

26. Kyselina pantothenová Hypovitaminóza – změny metabolismu cukrů, změny reprodukce, poruchy imunitní odpovědi organismu, gastrointertinální potíže Hypervitaminóza – řídká, průjem Denní dávka – 3 – 10 mg za den

27. Kyselina listová – Folát Obsažena v listech zelených rostlin Metabolismus bílkovin, nukleových kyselin, růst buněk, dělení a mezibuněčné informace Metabolismus homocysteinu Hypovitaminóza – vyšší hladina homocysteinu – ateroskleroza, vyšší hladiny cholesterolu V těhotenství – špatný vývoj plodu, vznik vrozených vývojových vad Chudokrevnost – snížení tvorby erytrocytů Nádory

28. Kyselina listová Denní dávka – 200 mikrogramů, Ve stáří zřídka nedostatek- při atrofické gastritidě – kompensace přebujelou střevní mikroflorou, vyrábějící kys. listovou Hypervitaminóza neexistuje – denní dávka do 15 mg nevyvolává toxické účinky

29. Kyselina listová – Folát Zdroje: potraviny rostlinného původu, listová a košťálová zelenina, špenát, květák, zelí, brokolice živočišné zdroje – játra Obohacování potravin kys. listovou Stanovení: HPLC metoda – s UV detekcí

30. Vitamin C – kyselina askorbová • Velmi významný vitamin – funkce není ještě plně vyjasněna • Antioxidační působení společně s vitamin E – ochrana organismu proti půsbení volných radikálů • snížení rizika rakoviny, zvýšení imunity, vstřebávání železa • Zdroje: rostlinný původ – citrusové ovoce, jablka, černý rybíz,zelenina – zelí, paprika, křen, brambory

31. Vitamín C Hypovitaminóza – kurděje Snížením příjmu ovoce a zeleniny ve stáří, při stresu, polypragmazii, Nedostatek vede k výskytu infekcí a zhoršení rekonvalensecnce Hypervitaminóza – neexistuje –přebytečné množství se vyloučí močí Denní potřeba 75 mg pro ženy, a 150 mg na denpro muže

32. Stopové prvky v gerontologii • Nepostradatelné pro funkci enzymů a i pro biologické procesy • Klasické mikroelementy- jod, železo, selen • Ultramikroelementy- arzen, fluor, mangan, molybden, nikl, křemík, vanad

33. Kalcium • Přívod a rovnováha- základ pro patogenezu osteoporozy ve stáří, • Absorpce snížena s věkem- rozvoj achlorhydrie • Hlavními regulátory pohybu kalcia- vitamín D, parathormon, kalcitonin • Parathormon zajišťuje resorpci kalcia ve střevě a zpětnou resorpci z moči v ledvinách, uvolnění kalcia z minerálů v kosti • Kalcitonin- syntetizován buňkami C ve štítné žláze- zajišťuje snížení hladin vápníku v krvi při jeho nežádoucím vzestupu a působí inhibici účinku parathormonu a vitamínu D a potlačuje uvolnění vápníku z kostí

34. Kalcium • Při přísunu lg denně ve srovnání s lidmi se sníženým přísunem – stejné hodnoty denzity ale snížený počet fraktur • Potřeba vápníku- 1000 mg kalcia na den a pro muže nad 65 let a ženy postmenopausální 1500 mg • Ovlivnění hladiny – absorpcí a vlákninou interferencí s ostatními minerály

35. Železo • Příčinou nedostatku ve stáří – nedostatečný přísun a krvácení do GIT při abusu analgetik a NSA, sekundární absorpce při achlorhydrii při atrofické gastritidě, nedostatečná žaludeční sekrece, antacida, atrofie žaludeční sliznice s odmítáním masa, změnou dietních návyků Ve stáří i zvýšená kumulace železa-zvýšení feritinu • Doporučená denní dávka- 14 mg pro muže a 10 mg pro ženy

36. Zinek • Význam pro činnost řady enzymů, především v proteosynthéze, vliv na imunitní reakce, hojení a reparace tkání • potřebný pro řadu enzymů- např. Alkohol dehydrogenázy • Absorpce klesá s věkem • Průkaz deficitu je obtížný- plasmatické koncentrace neodrážejí celotělové zásoby • Doporučená denní dávka pro seniory 15 mg pro muže, 12 mg pro ženy

37. Zinek • Projevy deficitu- zánět kůže kolem úst Záněty kolem konečníku a akrálních partiích těla- rukou, nohou, průjem, poruchy čichu

38. Měď • Absorpce a rovnováhy mědi se s věkem nemění • je obsažena v řadě enzymů- cytochromoxidázy-účast na přenosu kyslíku v buňkách, v SOD- zhášení VR • Uplatnění při tvorbě vazivové tkáně, metabolismu Fe, cholesterolu, glukózy a tvorbě melatoninu • Deficit se projevuje anemií nereagující na přísun železa a kyseliny listové • Přívodem železa se dokonce může tento typ anemie zhoršit • Další projev deficitu- šedivění a změna struktury vlasů • Denní doporučení dávka 2-3 mg pro muže i ženy

39. selen • Ochranný antioxidační systém • Ochrana polynesaturovaných mastných kyselin před lipoperoxidací, regulace regenerace glutathionu • Oblasti chudé na selen - mají i nedostatek jodu • Denní doporučená dávka- neliší se věkem, 70 mikrogramů na den pro muže, pro ženy 55

40. Chrom • Zlepšení aktivity glukozové tolerance, aktivity inzulinu • Vliv na metabolismus lipoprotenimů, vzestup HDL cholesterolu • Věk nemá vliv

41. Hořčík • Denní potřebná dávka bez ohledu na věk 4,5 mg na kg a den • Nepostradatelný prvek pro získávání energie a všechny reakce související s přeměnou energie • Nedostatek hořčíku- deprese, závratě, svalová slabost, sklon ke křečím zejména DK, zvýšená psychická i fyzická únavnost • Nedostatek draslíku nelze bez substituce hořčíku- cave při terapii diuretiky • Nedostatek u alkoholiků a cirhotiků