1 / 33

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu. Panevropské hnutí - hrabě Richard Nicolaus Coudenhove-Kalergi - 20. léta - myšlenka evropské federace (Panevropská unie)

haracha
Download Presentation

Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Panevropské hnutí - hrabě Richard Nicolaus Coudenhove-Kalergi - 20. léta - myšlenka evropské federace (Panevropská unie) Aristide Briand - v roce 1930 rozeslal evropským vládám projekt na vytvoření evropské konfederace - „Memorandum organizace EU - liberalizace zboží, služeb… 30. Léta - hospodářská krize v USA a v Evropě- hospodářská izolace států Druhá světová válka s sebou přinesla myšlenku zpochybnění národního státu

  2. Začátek studené války • Červen 1947 - Marshallův plán - hosp. pomoc Evropě - vytvoření OEEC (1961 transformace na OECD) • Rok 1948 - východní Evropa pod kontrolou SSSR - postupné rozdělování Německa • říjen 1947 - (1.1. 1948) Všeobecná dohoda o clech a obchodu - GATT - od r. 1995 WTO - Světová obchodní organizace • březen 1948 - Bruselský pakt - Benelux, Fr, VB - hosp., soc. a vojenská spolupráce - 1954 - ZEU • duben 1949 - Organizace severoatlantické smlouvy-NATO - rozdělení světa na dva bloky

  3. Rada Evropy - výsledek federalistického hnutí • 1949 - setkání poslanců parlamentů evropských zemí v Londýně Westminsterská smlouva - vytvoření Rady Evropy (původně navrhovaný název byl Evropská unie) • Mezivládní organizace - v současnosti se soustředí na lidská práva, ochranu menšin, vzdělávání, kulturu • Evropský soud pro lidská práva - Štrasburk Velká Británie, Francie, Benelux, Dánsko, Norsko, Irsko, Itálie, Švédsko

  4. Postavení Německa První snahy po skončení II. světové války byly Německo izolovat - izolace Německa po první světové válce se však neosvědčila Úsilí na integrování západního Německa do západní Evropy • Adenauer navrhl v březnu 1950 hospodářskou a politickou unii, propojení parlamentů a dvojí občanství pro Francii a SRN • Monnet předložil návrh memoranda o podřízení veškeré francouzsko-německé produkce uhlí a oceli pravomoci mezinárodního úřadu

  5. Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) • 9. května 1950 Schuman předložil DEKLARACI vycházející z Monnetova návrhu • Adenauer tento návrh přijal (možnost získání plnoprávného postavení Německa) • Velká Británie svoji účast odmítla (omezení suverenity) • 18. dubna 1951 - Smlouva o Evropském společenství uhlí a oceli - v platnosti od srpna 1952 (Francie, SRN, Itálie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko) - podepsána na 50 let (2002 vypršela její platnost)

  6. ESUO • Cíl: • Dostat pod kontrolu německý těžký průmysl • Hospodářsky SRN integrovat do Evropy • Nadvýroba oceláren evropských zemí - hrozba vytvoření kartelu mezi podniky

  7. Vysoký komisariát Evropské meziparlamentní shromáždění Nezávislí zástupci šesti členských zemí (9 členů) delegováni na čtyři roky neodvolatelní, vládám nezodpovědní nesměli přijímat doporučení nebo rady od vlád jeho rozhodnutí přímo aplikována na ekonomické subjekty bez souhlasu vlád zástupci delegováni národními parlamenty Struktura ESUO

  8. Monnetova teze Vyšší fáze integrace musí být „vynucena“ předchozí fází. Musí být jejím pokračováním. Tato gradualistická koncepce integrace je označována jako FUNKCIONALISMUS

  9. Výsledky vzniku ESUO do poloviny 50. let • Hospodářský růst členských zemí byl v průměru 8 - 10% • vnitroevropský obchod se zdvojnásobil • spolupráce se týkala pouze omezeného sektoru a to přinášelo problémy pro koordinaci domácích ekonomik

  10. Evropské obranné společenství • 1952 - návrh vybudování EOS • integrace německých vojsk do evropské armády • Důvody - Korejská válka, hrozba napadení ZE ze strany SSSR • EOS - měla být evropským pilířem NATO • 1953 - vytratily se hlavní důvody pro založení EOS • 1954 - francouzské Národní shromáždění odmítlo vytvoření EOS

  11. Messinská konference v roce 1955 Pokračování v procesu integrace ve dvou směrech: • jaderná energie (Francie) • vznik společného trhu (Německo) „Je třeba pracovat na ustavení jednotné Evropy založením společných institucí, progresivním srůstáním národních ekonomik, vytvořením společného trhu a progresivní harmonizací sociální politiky“ Výbor zástupců evropských zemí v čele s Paul-Henri Spaakem - připravil náměty na další postup

  12. Spaakův výbor Přeměnil se v mezivládní konferenci, která připravila návrhy smluv zakládajících: • Evropské hospodářské společenství (European Economic Community) • Euratom (European Atomic Energy Community) • Velká Británie odmítla členství v EHS, ESAE, v r. 1960 založila ESVO Smlouvy byly podepsány 25. března 1957 v Římě, v platnosti od 1. ledna roku 1958. Tyto smlouvy jsou známé jako tzv.. Římské smlouvy

  13. Instituce nových Společenství Komise Parlament Soudní dvůr Rada

  14. Cíle EHS • Vytvoření společného trhu (Common Market)čl. 2 Smlouvy o EHS Postupné odstraňování: • cel mezi státy • rozdílné celní politiky vůči třetím zemím • množstevních omezení dovozu • netarifní překážky (byrokratické překážky)

  15. Podíl vzájemného obchodu členských zemí EHS Země 1958 1970 Belgie/Lucembursko 55,4% 75,2% Francie 30,9% 58,1% SRN 37,9% 49,8% Itálie 34,5% 51,7% Nizozemsko 58,3% 72.6%

  16. Slučovací smlouva • 8. dubna 1965 byla podepsána Smlouva o sloučení institucí tří společenství • v platnosti od 1. července 1967 • Struktura vychází ze struktury EHS Všechny tři smlouvy (tedy smlouva o ESUO, Euratomu, EHS) existují do dnešního dne v novelizovaném znění.

  17. Období stagnace -“Euroskleróza“ Jako důvody stagnace jsou označovány následující skutečnosti: • politika Francie (De Gaulle) - 1966 Lucemburský kompromis - ochromení fungování ES • společná zemědělská politika spojená se strukturou rozpočtu - růst zemědělské produkce - tlak na vyšší vývozy a subvencování vývozů • ekonomická stagnace v 70. Letech - pokulhávání za USA a Japonskem

  18. Rozšiřování ES • 1973 přistoupení VB, Dánska a Irska (Gaulle v 60. letech 2xvetoval rozšíření), Norsko odmítlo v referendu • 1981 vstup Řecka • 1986 vstup Španělska, Portugalska • 1995 přistoupení Rakouska, Finska a Švédska - Norsko odmítlo v referendu • květen 2004 - rozšíření o 10 nových států • leden 2007 rozšíření o Rumunsko a Bulharsko

  19. Změny v tomto období • 1970 - Evropská politická spolupráce • 1979 - přímé volby do Evropského parlamentu • 1985 - Komise předložila plán na dobudování vnitřního trhu do roku 1992 (Bílá kniha vnitřního trhu) • 1986 - Jednotný evropský akt (první komplexní změny zakladatelských smluv - základ pro vytvoření Evropské unie)

  20. Jednotný vnitřní trh - JVT • Volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob - trh byl roztříštěn - zaváděny neviditelné překážky (standardy, normy, ověření kvality, státní pomoc, veřejné zakázky, kvalifikace) • Bílá kniha • téměř 300 legislativních opatření (směrnic) • definovala překážky: technické, fyzické a daňové • Vnitřní trh měl začít fungovat od 1.1. 1993

  21. Jednotný evropský akt • změna hlasovací procedury v Radě a ve vztahu - hlasování kvalifikovanou většinou, procedura spolupráce - realizace JVT • rozšíření pravomocí ES do oblasti sociální, ochrany spotřebitele, životního prostředí, regionální politika • snaha o prohloubení ekonomické a sociální soudržnosti

  22. Politická a měnová unie • 1988 - Rada pověřila Komisi přípravou návrhu na vytvoření hospodářské a měnové unie • mezivládní konference o politické unii • prosinec 1991 - přijetí textu Smlouvy o Evropské unii v Maastrichtu 7. 2. 1992 - podpis smlouvy (Maastrichtská smlouva, Smlouva o EU) platnost od listopadu 1993

  23. Hlavní body Smlouvy o EU • Další stupeň - politické integrace - II. a III. pilíř • Konkretizace právní úpravy hospodářské a měnové unie v I. pilíři. Byl vytvořen soubor podmínek, institucionální základ a harmonogram fungování měnové unie • Zavedeno občanství Unie • Procedura spolurozhodování - posílení EP • Využívání principu subsidiarity • EU nemá právní subjektivitu

  24. Struktura Evropské unie

  25. Neustálá potřeba reforem Prohlubování integrace ve 2. a 3. pilíři a proces vytváření hospodářské a měnové unie s sebou přinesl nutnost dalších reforem • Mezivládní konference probíhající od roku 1996, která vyústila v přijetí novely Smlouvy o EU a Smlouvy o ES v roce 1997 Amsterodamská smlouva - v platnosti od 1. května 1999

  26. Amsterodamská smlouva • změna v rozhodovací proceduře - více ke spolurozhodování • základní principy EU - zásady svobody, demokracie, právního státu, lidská práva • zaměstnanost • přesun kompetencí v rámci jednotlivých pilířů - vízová, azylová a přistěhovalecká politika šla do I. pilíře - 5-leté přechodné období • zavedení principu flexibility - možnost užší spolupráce mezi členskými státy - HMU • konstruktivní absence - II. pilíř SZBP

  27. Smlouva z Nice Niceská smlouva Příprava pro rozšíření? • Upravila základní principy pro rozšíření EU na východ • Institucionální reforma - počet zástupců v EP, počet hlasů při hlasování kvalifikovanou většinou v Radě ministrů (ČR má 24 poslanců v EP, 1 komisaře, 12 hlasů) • podpis v únoru 2001, vstup v platnost 1. únor 2003

  28. Konvent o budoucnosti EU • Potřeba komplexní reformy EU - posílit její akceschopnost po rozšíření • problém demokratického deficitu EU • Konvent - shromáždění představitelů členských i kandidátských států EU • 2 členové za parlament a 1 za vládu (vláda J. Kohout (L. Rovná), Zahradil (Nečas), Zieleniec (Kroupa).

  29. Smlouva o Ústavě vs. Lisabonská smlouva • Smlouva o Ústavě podpis v říjnu 2004 v Římě • ratifikace v členských státech: Květen-červen 2005 Francie a Nizozemsko odmítly- doba reflexe - německé předsednictví (jaro 2007) obnovilo debaty o reformě EU • Lisabonská smlouva: schválena - říjen 2007, podpis v prosinci 2007 • přináší aktualizace smluv: v drtivé většina vychází z textu Smlouvy o Ústavě (bez ústavněprávní symboliky)

  30. Reformní smlouva • Právní subjektivita EU, Smlouva o EU a Smlouva o fungování EU • EU nahrazuje ES, přesnější vymezení pravomocí - EU vs. členské státy, • Posilují národní parlamenty- právo vyjadřovat se k legislativním aktům Unie – možné i legislativní návrh Unie zamítnout • Soudní spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce – posílená spolupráce (dvourychlostní EU-min 9 států) – lepší boj s terorismem, obchod s lidmi

  31. Reformní smlouva • Hlasování v Radě ministrů kvalifikovanou většinou: 55% členských států (15 z 27) a zastupující 65 % občanů EU. • Evropský parlament: posílení pravomocí – procedura spolurozhodování • Počet poslanců EP – max 751 (max. 96, min 6) • Komise: od r. 2014: 2/3 členských států - rotace • předseda Evropské rady na 2,5 roku- představitel EU – v současné době předseda vlády předsednického státu • Vysoký představitel pro zahr. a bezp. Politiku- také místopředsedou Komise

  32. Ratifikace Lisabonské smlouvy • V současné době probíhá ratifikace: pět zemí již ratifikovalo (Mad, Slovinsko, Malta,Rum, Fr) –předpokládaný vstup v platnost 1/2009 • Vláda ČR – předala již Poslanecké sněmovně a Senátu PČR Lisabonskou smlouvu k ratifikaci (požádala taky Ústavní soud o přezkum) – schválení se očekává na podzim 2008

More Related