PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE

1. PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE

2. Průmyslová revoluce • Hromadné zavádění strojů do výroby a manufaktury se stávají továrnami. • V Anglii trvala v letech 1760-1830. • S průmyslovou revolucí souvisí revoluce zemědělská a revoluce v dopravě. • Život se zrychlil, hromadná výroba dodala techniku do běžných domácností, životní úroveň člověka se podstatně zvýšila a počet obyvatel rostl. • Tento růst vyžadoval zvýšenou výrobu potravin a následkem toho zvýšení cen produktů. • Podnikaví lidé začali hledat cesty, jak zefektivnit svou práci a tím dosáhnout většího zisku.

3. Důsledky průmyslové revoluce • Přesun mnoha venkovských obyvatel do měst, vznik velkoměst, modernizace středověkých měst → vznik průmyslových center (např. Londýn, Manchester, Hamburk, Marseille, Kolín nad Rýnem, Paříž, Berlín, Petrohrad…) • Celkový růst počtu obyvatel ve světě - tzv. populační exploze, kvůli dostatku jídla. • Růst produktivity zemědělské výroby, rozvoj dopravy i kvalitnější lékařská péče, která zlepšila hygienu a omezila úmrtnost. • Potřeby průmyslu postupně přerostly možnosti starého bankovního a peněžního systému, objevilo se proto moderní akciové bankovnictví.

4. Důsledky průmyslové revoluce • Roku 1851 anglická královna Viktorie otevírala v Crystal Palace první průmyslovou výstavu. Návštěvníci si zde mohli prohlédnout šest tisíc exponátů z celého světa a posoudit, jak velkého kroku kupředu bylo dosaženo za posledních sto let. • Ve shrnutí se dá říci, že osmnácté století znamenalo velký posun lidstva ve všech oblastech, současně propojených a znamenalo také vznik moderní průmyslové společnosti. • Změna životního stylu, snažší přístup ke vzdělání a kultuře. • Vznik moderní průmyslové kapitalistické společnosti, Anglie v čele světového hospodářského rozvoje. • Ničení krajiny a přírody, nízké mzdy, dlouhá pracovní doba, zaváděním strojů, propouštění dělníků, růst nezaměstnanosti a následné rozbíjení strojů.

5. Revoluce v zemědělství • Začalo se rozšiřovat střídavé setí. • Místo tříletého střídaní, kdy jedno pole leželo ladem, bylo zavedeno čtyřleté střídání pšenice, tuřínu, ječmene a jetele. • Tuřín i jetel byly využity jako potřebné krmivo pro dobytek na zimu, stáda se zkvalitnila a čerstvé maso bylo po celý rok. • Dobytek byl ustájen celoročně a aby byl dostatek krmiva, pěstovaly se pícniny. • Začaly se také rozšiřovat technické plodiny: • Brambory • Konopí • Len • Chmel • Zemědělské stroje a nářadí - parní pluh, žací a secí stroje → dokonalejší obdělávání půdy.

6. Revoluce v textilním průmyslu • Průmyslová revoluce se nejprve prosadila v textilním průmyslu, ruční práce byla víceméně nahrazena stroji. • Nové pracovní postupy se uplatnily nejprve v anglickém bavlnářství. • V rychlém časovém sledu byly sestrojeny první spřádací a tkalcovské stroje. • Jako první z důležitých vynálezů bývá uváděn tkalcovský stav s tzv. létajícím člunkem. • Ten sestrojil v 1 .pol. 19. století John Kay, jeho vynález zdvojnásobil tkalcův výkon.

7. Revoluce v textilním průmyslu • Vynálezem létajícího člunku rychle vzrostla cena příze. • Řešení přinesl až rok 1764, kdy chudý tkadlec James Hargreaves sestavil spřádací stroj Jenny s osmi vřeteny, jejichž počet dokázal posléze zvětšit až na osmdesát. Byl poháněn lidskou silou. • Příze zhotovená tímto strojem však byla tenká, nepevná a často se trhala.

8. Revoluce v textilním průmyslu • Zlepšením v tomto směru byl spřádací stroj water-frame, poháněný vodním kolem, sestrojený Higshem v roce 1767. • Příze se tak stala pevnou, ale stále příliš hrubou. • Až v roce 1779 využil Samuel Crompton předchozích poznatků a dokázal spojit přednosti Jenny a water-frame. • Jeho spřádací stroj, pojmenovaný mule (kříženec) pro 2000 vřeten již vyráběl přízi jemnou a dostatečně pevnou.

9. Revoluce v textilním průmyslu • Díky rozmachu předení byl anglický trh zaplaven přízí a tentokrát začalo zaostávat tkaní. • Bylo třeba zmechanizovat i tuto část výroby. • To se povedlo Edmundu Cartwrightovi, když v roce 1785 sestrojil první mechanický tkalcovský stav. • Rozmach textilního průmyslu vedl k oživení i v dalších výrobních odvětvích, podnítil nové objevy a vynálezy: • Francouzský chemik Berthollet vymyslel postup, při kterém se prádlo dá bělit chlórem. • Válcový stroj k potiskování látek od Thomase Bella z roku 1783 našel rychlé uplatnění ve výrobě, navíc byl v 90. letech upraven i k tištění knih.

10. Těžký průmysl • Roku 1735 Abraham Darby poprvé dokázal tavit železnou rudu výhradně za pomoci černouhelného koksu. • Hutní průmysl začal tedy vyrábět železo pomocí koksu namísto dřevěného uhlí a stavba vysokých pecí umožnila vyrábět železo ve velkém. • Uplatnění Darbyho metody vedlo k mohutnému rozmachu kovovýroby zejména z litiny. • Stavěly se z ní mosty, sloužila při konstrukci budov, vyráběly se z ní zbraně, kolejnice či pilíře. • Její použití ale omezoval vysoký podíl uhlíku, díky němuž byla velice křehká a tak bylo nutno vyrobit pevnější materiál - ocel.

11. Parní síla • 1781 - Watt dokázal převést vodorovný pohyb daný posuvem pístu na pohyb rotační a o tři roky později sestrojil dvojčinný parní stroj, u něhož tlak páry působil střídavě na obě strany pístu. • 1785 - Watt dovršil výrobu parního stroje, ten pak byl používán jako hnací síla v továrnách. • Wattův stroj odstranil závislost na vodní energii, umožnil stavět továrny i na dříve nepoužitelných místech. Dodával energii velkému počtu strojů a umožnil tak bouřlivý rozmach tovární velkovýroby. • 1774 - Sestrojena první strojní vrtačka, o pár let později válcovací stolice na výrobu ocelových plechů nebo soustruh k vyrábění milimetrově přesných součástek.

12. Dopravní průmysl • 1814 - Stephenson sestrojil svou první lokomotivu. • 1825 byla zahájena pravidelná železniční doprava mezi Stocktonem a Darlingstonem. • Stephenson za spolupráce svého syna Roberta v roce 1829 postavil zdokonalený typ lokomotivy a jeho lokomotiva Raketa dosáhla rychlosti téměř 50 km/h. V polovině století měla Británie více než 1/4 světové železniční sítě a téměř tolik jako zbytek Evropy dohromady. • V Rakousku se objevila první železnice roku 1837. Vedla z Vídně přes Moravu do Polska a měla odbočku do Brna, Olomouce a Opavy. Z Olomouce do Prahy byla dráha protažena až roku 1845. • Doprava se zlevnila a zrychlila, zvýšil se její celkový objem a bezpečnost. • Omezila izolaci jednotlivých oblastní, umožnila větší pohyb obyvatelstva a jeho lepší informovanost. • Zdokonalování dopravních cest, zpevňování silnic, použití asfaltu

13. Lodní doprava • Vyvinula se dříve než železniční ale zpočátku nehrála tak významnou roli jako železnice. • V první polovině 19. století byly parníky spíše zaváděny ve vnitrozemské dopravě než v dopravě zaoceánské. • Atlantik sice parník Savannah přeplul již v roce 1818, ale pravidelná doprava mezi Anglií a New Yorkem začala až v roce 1838. • Pevné místo zaujala oceánská doprava zboží a osob v šedesátých letech 19. století. • 1807 - Robert Fulton vyrobil parník Clermont a zaoceánský parník Savannah.

14. Zdroje: • www.wikipedia.cz • www.encyklopedie.seznam.cz • www.imaturita.cz • www.jcmf.cz Parolek Jan Z2