400 likes | 851 Views
Osvceneck obdob. Reformy Marie Terezie a Josefa II.byla zruena asi polovina klteru, kter byly neuitecn (uitecn: koln vchova, pce o nemocn, vedazavedena byla rada zdravotnickch opatren, nemocnice, porodnice, sirotcince, nalezince, chudobince; kad ves mela porodn babku, hrbitovy
E N D
1. Dejiny oetrovatelství období 1. republiky a 2. svetové války Bc. Katerina vejdová
Ústav zdravotnických studií
katerina.svejdova@tul.cz
2. Osvícenecké období Reformy Marie Terezie a Josefa II.
byla zruena asi polovina kláteru, které byly neuitecné (uitecné: kolní výchova, péce o nemocné, veda
zavedena byla rada zdravotnických opatrení, nemocnice, porodnice, sirotcince, nalezince, chudobince; kadá ves mela porodní babku, hrbitovy mimo mesto
rada reforem se neujala, nekteré ukvapené - zákaz pohrbívání v rakvích, zrueno
zaveden stavovský rád zdravotníku
odnal vedoucí úlohu církvi a výchovu prenechal státu. zruil mucení
3. Oetrovatelství v novoveku nutnost vzdelávání oetrovatelek (viz. 1.oe.kola F.N.)
vznik fakultních nemocnic Fakultní nemocnice v Praze 1790 nemocnice si oetrovatelky vychovávaly samy, od sluebne starích oetrovatelek
4. Veobecná fakultní nemocnice
5. Historie VFN vdecí za svuj vznik císari Josefu II
jeho majestát brzy po svém nástupu na trun - v r. 1781 - vydal tzv. direktivní pravidla, v. nich bylo stanoveno, jakým zpusobem mají být vybudovány zdravotní ústavy
Veobecné nemocnice mely pecovat o chudé nemocné, v porodnicích mely rodit nemajetné rodicky
soucástí nemocnice mely být i nalezince, sirotcince, chorobince pro chudé, chronicky nemocné pacienty a blázince
na bezplatnou zdravotní péci meli nárok nemajetní Praané
museli vak v Praze ít nejméne 10 let a predloit Vysvedcení chudoby
platící pacienti byli léceni na pokojích 1. a 2. trídy s tím, e Praané meli nií taxy
tato výhoda byla zruena a v r. 1928
trídy byly zrueny v r. 1948.
6. podmínky pro oetrovatelky ve veobecných nemocnicích:
pracovní doba dle potreby
pri zanedbání sluby ci ztráte inventáre oetrovatelka trestána pokutou
pokuta zákaz vycházek ci proputena
vycházky stanovoval lékar
spala na pokojích s nemocnými za plentou
musela být svobodná
pro prípad nemoci nebyl personál pojiten
7. 19.století revolucní rok 1848 Národní obrození
vzniklo spoustu spolku eny zrovnoprávneny s mui
Výrobní spolek enský (1872) poslání výchova en k urcitému povolání
hl.osobnosti K. Svetla, E. Krásnohorská
cinnost Spolku kurzy varení, ití, oetrovatelství, psaní na stroji, jak vést domácnost
)
do kurzu se hlásily, které tuto cinnost chtely vykonávat nebo bohaté metanky
vypracován rád sluby oetrovatelské
8. Kurz oetrovatelství zásluha Spolku
1874 první oe.kola v Rakousku-Uhersku v Praze (po vzoru F.N.), existenci ovlivnili Karolina Svetla a Elika Krásnohorská
Prof. Bohumil Eiselt lékar internista, clen spolku Ceských lékaru, váil si oetrovatelství
kurz trval 4 5 mesícu
teoretické prednáky zajitovali lékari prenáející na UK
praktická cást ve VFN chirurgie, interna, detské, enské odd.
podmínky prijetí: 20let, svobodné, bez závazku, musely bydlet v dome oetrovatelek u koly
cerpaly z knihy F.N. Poznámky o oetrovatelství
9. Období 1.svetové války
12. Oetrovatelské koly v Cechách 1914 usnesení e se otevre ceská oe.kola, pro nedostatek lékaru otevrena a v r.1916
podmínky prijetí:
vek 18 -30 let, svobodné, absolvována metanská kola (kdo mel vyí mel prednost), mravní bezúhonost, zdrav.stav, rakouské státní obcanství, potvrzení, e nevedou vlastní domácnost a nepecují o nezletilé díte, vyjímecne pred 18.rokem pokud pracovali jako elévky (personál prijatý na zkuební dobu)
prijímací rízení : písemná zkouka z poctu, test inteligence, test z ceského jazyka
1.rok studia ciste teoretický (4mesíce na zkouku), na konci 1.roku zkouka
2.rok praktický - praxe- chir, interna, detské, enské odd.
záver studia:
teorie správa a administrativa,
klinický blok interna, chirurgie
praktická na vech oddelení, trvala nekolik dnu
13. 1.Oe.kola první rocník 10 absolventek, druhý 11
1.reditelka Frantika Fajfrová (nemela oe.vzdelání, jen kurz, prísná, mezi studentkami neoblíbená)
na pozvání A.Masarykové prijeli 3 americké sestry ( Marion Parson - predstavená, Lentel, Kacina odb.asistentky) povznesení úrovne, zavedli etiku a historii, zaloily kolní stanice
nová reditelka Sylva Macharová (1.absolventka), vzdelaná, zkuená, medaile F.N., byla i rediteljkou nem.koly, duraz na sebevzdelávání
od. R. 1932 reditelka Emilie Ruth Tobolárová
14. 1.oe.kola nová reditelka Sylva Macharová 1.absolventka oe.koly
pracovala v sanatoriu v Podolí, prijata na chir.kliniku instrumentárka
velmi zkuená a vzdelaná, medaile F.N.
soucasne reditelkou nemecké oe.koly
dbala na vysokou úroven sebevzdelávání studentek
oblíbená koncerty, výlety
ve funkci do r.1931 vdává se a odjídí
po ní reditelkou Emilie Ruth Tobolárová
15. Podmínky studia na oetrovatelské kole 1.pol.1.rocníku základní odborné predmety (anatomie, fyziologie, patologie, bakteriologie, hygiena, oetrovatelská technika tu vyucovaly tzv. kolní sestry, ucebny skromne vybaveny 1 -2 nem.luka, loní prádlo, základní pomucky, výuka pouze teoretická, ve a na praxi
2.pol.1.roc a 2.roc. odborné predmety výuka od lékaru (doba zkouení dle pracovního vytíení lékaru)
z kadého predmetu zkouka
a do r.1953 pretrvával z války tzv. lístkový systém základní potraviny nebylo moné bene koupit, lístky se odevzdávali internátní kuchyni ta sestavovala jídelnícek
dvouletá oe.kola ukoncena komisionální diplomovou zkoukou z odborných predmetu a oe.techniky diplom pro oetrování nemocných a odznak (pendlík s kahanem nápis diplomovaná oetrovatelka nemocných vyraeno císlo - evidence
16. Alice Masaryková
17. Alice Masaryková dcera prezidenta T.G.M, po smrti matky plnila roli první dámy republiky
narodila se 3. kvetna 1879 ve Vídni.
vystudovala filosofii, sociologii a historii
za války ji odsoudili k trestu smrti, zachránili ji a protesty amerických prátel
v r. 1919 zaloila Ceskoslovenský cervený krí
20 let byla jeho predsedkyní zdravotnická, charitativní a sociální cinnost poradny
angaovala se v oe.kolství (CSCK spravoval nekolik let Ceskou oe.kolu)
podporovala a zvyovala úroven oe.vzdelání
v r. 1919 zaloila Vyí sociální kolu jednorocní studium
po 15.3.1939 odela do USA a do Ceskoslovenska se vrátila po válce
ji v roce 1948 jej znovu a to definitivne opustila. zemrela osamocená v USA.
18. Sesterské uniformy ceské sestry zacaly nosit uniformy v roce 1918
tenkrát vstoupily do praxe první diplomované sestry uívaly dva typy uniforem
v klinické praxi nosily pracovní uniformu, kterou tvorily tmave modré aty, dlouhé a ke kotníkum, bílá zástera, skládaný cepec, cerné puncocháce, cerné boty a odznak
pro slavnostní príleitost, nebo sestry predstavené nosily slavnostní ( vycházkovou ) uniformu: tmave modré dlouhé aty s krátkou plátenkou, cepec s bílým okrajem a tmavemodrým muelínovým závojem
postupne bylo toto nárocné oblecení nahrazeno tmavými strízlivými aty s kulatým tuhým bílým límeckem. Na pochuzky mimo zarízení si sestry na pracovní i slavností uniformu oblékaly vlnenou tmave modrou
19. Období 2.svetové války 1939 situace
16. 3. 1938 Cechy a Morava protektorátem tzv. Velkonemecké ríe
zdravotnické sluby stále potrebné - rozíren lukový fond, rozvoj zdravotnictví
nedostatek oetrovatelského personálu (rádoví oetrovatelé opoutí nemocnice)
základna sester se rozírila o sestry dobrovolné a cást nemeckého personálu
Cervený krí doplnuje personál z rad dobrovolných sester + nemecký personál
nedostatek personálu je kritický - Ministerstvo sociální a zdravotní správy dalo po projednání souhlas k otevrení civilní oetrovatelské koly v Brne
o. kola kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze, kongregace milosrdných sester sv. kríe v Kromeríi a kongregace milosrdných sester III. rádu sv. Frantika v Olomouci. Rádové oetrovatelství stále prevauje.
21. Období 2.svetové války Spolek diplomovaných sester byl nucen preruit styky se zahranicními organizacemi
diplom. sestry snaily dokázat, e jsou proti nekoleným sestrám, praktickým oetrovatelkám, oetrovatelkami vzdelanými a moderními
poadovali kratí pracovní dobu hlavne na rtg odd.
4 sestry na 30 nemocných neuspely, pouze prosadili výrobu nového odznaku, který se stal soucástí uniformy
oetrovatelky mely výhodu v tom, e jich bylo málo a e jejich práce byla nezbytná
byly uchráneny pred tzv. totálním nasazením v ríi
22. Situace behem 2.s.v. ve 24 36 hodinových turnusech odvádely sestry svou práci s vypetím
nároky na péci se znásobovaly vysokou obloností lukového fondu, narustajícího nekde a nepochopitelnou merou 116 luek trí oddelení (chirurgii, ORL, interna 245 pacienty
pracovalo tam 19 rádových sester, 4 civilní oetrovatelky a 16 sluebných
práce zde byla velice nárocná a vycerpávající
snaha diplomovaných sester pracovat dle oe.plánu
pr. vzor plánu oetrovatelské péce u pacienta po úrazu pátere: 1. vodní luko, 2. oetrit dekubity, 3. dodret vechny pravidla, 4. upravit stravu, 5. prevence vech komplikací, 6. masáe, 7. psychické povzbuzení)
23. Podmínky sester behem 2.s.v. diplomované sestry opet ádají kratí pracovní dobu, vyí pocet personálu, lepí soc. podmínky
.. - neuspely
poadavky:
stanovení max. poadavku o. techniky pro vechny nemocnice a ústavy;
zjitení rádné organizace o. sluby ve vech nemocnicích pod vedením vrchní sestry;
více oetrovatelek na méne nemocných;
pracovní doba 48-56 hodin týdne;
alespon 4 týdny dovolené;
zlepení ivotních podmínek a sociálního postavení sester
24. Poradenská péce v období 2.svetové války poradenská péce dospela jete koncem roku 1939 k odbornému rozclenení podle chorob nebo podle sociálne zdravotních skupin
existovaly poradny pro matky, kojence, protituberkulosní poradny, poradny pro choroby srdecní, pohlavní...atd.
lékarská veda znacne pokrocila, zvláte proti TBC
ve vetích nemocnicích se budovala oddelení sociálne zdravotní, která mela tvorit spojovací clánek mezi pécí ústavní a mimoústavní
25. Konec 2.s.v po celou dobu okupace v Londýne pracuje CSCK a kolí dobrovolné oetrovatelky
8. 5. 1945 konec 2. SV
sestry se zapojovaly i do boju na barikádách
60 sester uvolneno pro veznici v Terezíne
toto velice teké období ukoncil vítezný boj za obnovení národní svobody dne 9. kvetna 1945.
27. Situace po 2.s.v. potreba více oe.personálu
Oe.kola zorganizovala nekolika týdenní kurz pro 40 sester pro potreby pohranicí
zakládání dalích kol 1946 otevrení 6 kol
1946 v Praze otevrena Vyí o.kola zamerena na vzdelávání ucitelek pro oe.koly a príprava vrchních sester - managment
1948 komunistický puc zlom SDS se sloucil s Rudým odborovým hnutím zánik clenství v ICN
1948 sloucení oe.kol se sociálními- vznik Strední zdravotnické koly studentky od 14-15 let, na 4 roky
zjistilo se, e studentky jsou príli mladé na praxi, nutné dalí vzdelání
vznik Institutu pro dalí vzdelávání zdrav.pracovníku v Brne (1960)
28. Pracovní podmínky sester v 50.letech v 50.letech umístenky podle nich museli nastoupit na dané pracovite bez ohledu na jejich prání ci bydlite
sesterské internáty zastaralé budovy, sociální zarízení pro nekolik pokoju, vdané sestry bydleli na internátu spolecne s manelem samostatný pokoj
smeny 12ti hodinové (od 6 do 8 hod. , od 18 do 6 hod.)
prescasové hodiny nebyli zvýhodneny
plat nástupní plat v r.1954 590 Kc. (nízké), po dvou letech sluby 680Kcs, príplatky neexistovaly
30. Príklady výkonu zánety il se lécily pijavicemi, ty se uchovávaly v petilitrových lahvích, prikládaly se na kui, aby se lépe prichytily potírala se kue nad postieným místem predem glukózou, pijavice se prichytly, odsály krev, ztloustly a odpadly, pak se posypaly solí a spláchly do klozetu
i.m. aplikace svareného kravského mléka, ci vlastní venózní krve na podporu imunity ze sovetské medicíny
32. Uniformy po roce 1948 bylo nutné vymítit ve buroazní vcetne stavovské hrdosti diplomovaných sester
byla nejprve zruena slaností tmavá uniforma s plátenkou
zacal se pouívat odznak Slouím zdraví lidu a zanikl titul diplomovaná sestra
pracovní uniforma se zjednoduila
délka atu a zástery zacala dret krok s módou, cerné puncochy nahradili bílé ponoky
blede modré aty mely krátké rukávy a rozhalenku.
skládaný cepec byl nahrazen tylovými sítkami - po té cepcem técka, které sestry povinne nosily a do roku 1990
odznak cervený krí a nápis slouím zdraví lidu , bez registrace
34. Univerzitní vzdelání pro sestry 1960 na Filosofické fakulte UK dvouoborové petileté studium oetrovatelství kombinované s psychologií a pedagogikou, studium pri zamestnání, oe.predmety vyucovány na lékarské fakulte
1980 denní forma tohoto studia - titul PhDr.
1992 otevreno denní studium Bc. oetrovatelství na 1.LFUK, rozirující studium
dále otevreny na dalích fakultách- 3.LF, Hradec Králové, Plzni, Brne
35. Doc. PhDr. Marta Stanková, CSc. narozena 12.2.1938
významná osobnost ceského oetrovatelství
pusobila jako sestra na chirurgickém oddelení, absolvovala specializacní pedagogický seminár
studovala na Filosofické fakulte dálkove obor péce o nemocné psychologie
odborná asistentka na 1.LFUK
clenka ceské spolecnosti sester, poradkyne pro WHO, clenka WENR
docentka na ÚTPO, 1.LFUK
2001 ocenení Sestra roku
13.10.2003 - zemrela
36. Doc. PhDr. Marta Stanková, CS
37. Doc. PhDr. Marta Stanková, CSc. podílela se na rozvoji ceského oetrovatelství
vzdelávala radu sester na stredokolské a hlavne vysokokolské úrovni
pusobila v oblasti zdravotnické politiky zaslouil ase o Koncepci ceského oetrovatelství a zavedení registru sester
prosazovala posun kvalifikacního vzdelávání do vyího veku
publikovala 175 clánku v ruzných publikacích, byla autorkou ci spoluautorkou 57 knih a ucebnic
38. Foto se sestrou Marií Budinkovou absolventka 1.oe.koly v r. 1924
39. Prof. MUDr. Vladimír Pacovský, DrSc. velký príznivec sester, zastánce ceského oetrovatelství
pedagog vyucoval na zdravotnických kolách, i dnes prednáí na 1.LFUK pro bakaláre oetrovatelství
zavedl výuku péce o nemocné pro mediky
stál u zrodu vysokokolského studia pro sestry
celý profesní ivot se venuje geriatrii
40. Dekuji za pozornost!