Vzdělávání dětí cizinců v předškolním věku Mgr. Blanka Piorecká

1. Vzdělávání dětí cizinců v předškolním věku Mgr. Blanka Piorecká

2. Právo na vzdělávání Děti, jejichž rodiče jsou občany členských států EU, mají přístup k předškolnímu vzdělávání za stejných podmínek jako děti české, u občanů ze třetích zemí (tj. nečlenských v EU) musí rodiče nejdéle v den nástupu dítěte do MŠ prokázat legálnost pobytu na území ČR. děti azylantů, děti osob požívajících doplňkové ochrany, žadatelů o udělení mezinárodní ochrany nebo osob požívajících dočasné ochrany = děti se sociálním znevýhodněním = asistent pedagoga

3. Význam předškolní přípravy První setkání s českým prostředím Zvýšená šance školní úspěšnosti Kooperace s vrstevníky

4. Před příchoděm dítěte do MŠ ŠVP - odpovídá na potřeby všech dětí a jejich rodin? Je nestranný a férový? Víte, jak zabezpečit dítě, když vám nerozumí? Máte vytvořenou strategii vzdělávání dětí s odlišným mateřským jazykem? Jste opravdu bez předsudků? Víte, kam se obrátit o podporu či odbornou radu při vzdělávání dětí s OMJ? www. inkluzivniskola.cz

5. Kdo je dítě cizinec? S čím přichází? Příchod dítěte do nového společenství jako je mateřská škola, je jako kdybychom se my ocitli mezi neslyšícími nebo v cizojazyčně mluvící zemi ! Stejné jako české dítě nebo odlišné? Jiné kulturní a sociální zázemí Nerozumí, neorientuje se Musí být neustále ve střehu (slova,reakce,gesta, chování a jednání, vnímání mimiky, domýšlení si,…) Chce si hrát (učit se) Chce kamarády a pomoc Rodiče = partneři? Bylo by velmi milé, kdybychom alespoň na malý zlomek specifik brali zřetel, když víme, jakou důvěru v nás naše vstřícné kroky vzbudí u rodičů a dětí samotných.

6. Základní principy komunikace(s rodiči i dětmi) • Užívat co nejjednodušší věty a slova, slovní spojení • Mluvit pomalu, ale plynule, jasně a konkrétně (Ne - slabikovat a křičet, používat infinitivy) • Vyvarovat se zdrobnělin, složitého stupňování, složitých souvětí a výrazů • Používat gesta, vnímat mimoslovní komunikaci a umět dávat informace i řečí těla • Kontrolovat zda nám rozumí, nespokojit se spouhým kývnutím hlavy

7. Motivace • Motivovat rodiče i děti tak, aby věděli, že se dá jazyková bariéra překonat a že problém se dá řešit • Dát jim najevo svůj zájem (výzva pro nás, profesní růst) • Zjistit motivaci a možnosti rodičů pomáhat dětem v domácí případě

8. Spolupráce s rodiči Nechte přeložit do rodného jazyka cizinců základní a provozní informace školky Předejte písemně a srozumitelně informace o platbách a výši stravného. Udělejte si speciální setkání s rodiči cizinci, pokud nemluví česky, je vhodný tlumočník. Vyměňte si kontakt na prostředníka, pokud je problém v jazykové bariéře. Zajistěte si efektivní komunikaci s rodiči - tlumočník (prostředník) nebo přes internet / SMS. Podporujte partnerství i s rodiči cizinci, buďte s nimi v kontaktu, informujte je o rozvoji jejich dětí (deníky, obrázky,…). Vytvořte přátelský a vřelý vztah s rodiči z minoritních skupin, založený na důvěře a respektu – vzájemné obohacení. Respektujte náboženská a kulturní specifika (např. jídelní tabu, odlišné oblékání, šperky, talismany). Pozvěte je na návštěvu – informace o chodu ve školce

9. Osvojování českého jazyka, jak? Postupně • stejně jako my, když se učíme od dětství mluvit • stejně jako my, když se učíme cizí jazyk Co z toho plyne pro výuku? • čas na osvojení češtiny, jsme trpěliví • prezentujeme jazykové prostředky v kontextu situací, vět a frází • nechceme od cizince hned ucelenou znalost jazyka a celého jeho systému • nepředpokládáme u cizince jazykový cit pro češtinu jako u rodilých mluvčích • Čeština se pro dítě nestává mateřským jazykem, ale druhým!

10. Osvojování českého jazyka, kde začít? • Zkušenost dítěte • Obecné dovednosti a znalosti Např. 5ti leté dítě zvládá: z kostek staví schody, stříhá, chápe pojmy jako stejný tvar, velikost, utřídí předměty na základě dvou kritérii, např. podle barvy a tvaru, z různých předmětů vybere ty, které mají jeden společný rys (lodě, zvířata,…), chápe pojmy jako nejmenší, nejkratší, vyrovná předměty od nejmenšího po největší, označí předměty, které jsou první v řadě, poslední…, umí počítat do dvaceti, rozumí vztahu mezi časem, má samozřejmě nespočet otázek, je zvídavé, slovní zásoba činí zhruba 1500 a více slov. Dokáže převyprávět příběh v knize, pozná barvy,…

11. Na čem stavět? DÍLČÍ OBLASTI • MOTORIKA – jemná motorika, grafomotorika • SLUCHOVÉ VNÍMÁNÍ (diferenciace, paměť, analýza, syntéza, vnímání a reprodukce rytmu, melodie řeči) • ZRAKOVÉ VNÍMÁNÍ • POČETNÍ PŘEDSTAVY • PRAVOLEVÁ A PROSTOROVÁ ORIENTACE, ORIENTACE V ČASE • ŘEČ, MYŠLENÍ, PAMĚŤ

12. Zásady • Začít pomalu • Od jednoduchého ke složitému • Střídání činností • Vizualizace (obrázky,piktogramy), gesta, mimika • Povzbuzení a pochvala • Idividuální přístup střídat se skupinovou činností • Plán práce, vedení záznamů • Pasivní nad aktivní složkou řeči = nenutit mluvit, komentovat

13. Globální čtení POSTUP při procvičování: • stejné na stejné • obrázek s popisem → chápe, že mezi předmětem a jeho označením je vztah • 1 obrázek + 1 slovo • více obrázků + 1 slovo → chápe, že modré, žluté,… tričko je pořád tričko

14. Skupinová aktivita ÚKOL: Vymyslet výukový blok se zapojením co nejvíce dílčích oblastí: • MOTORIKA • SLUCHOVÉ VNÍMÁNÍ reprodukce rytmu • ZRAKOVÉ VNÍMÁNÍ • POČETNÍ PŘEDSTAVY • PRAVOLEVÁ A PROSTOROVÁ ORIENTACE, ORIENTACE V ČASE • ŘEČ, MYŠLENÍ, PAMĚŤ

15. DĚKUJI ZA POZORNOST