Součinitel dotvarování a objemových změn

1. Součinitel dotvarování a objemových změn

2. 1.Štíhlost stěny Závisí na účinné výšce a účinné šířce stěny V případě že převažuje svislé zatížení musí platit: λ≤ 27

3. 1.1 Účinná výška stěny hef • Účinná výška stěny závisí na: • Ztužení stěny • Světlé výšce stěny 1.1.1 Ztužení stěny: • Stěna může být ztužena: • Horizontálně: • V patě (stropní konstrukcí) • V hlavě (stropní konstrukcí) • Vertikálně • Z jedné strany ztužující stěnou • Z obou stran ztužující stěnou

4. 1.1.2 Parametry ztužující stěny • Ztužující stěna musí mýt: • délku min 1/5 světlé výšky ztužené stěny • tloušťku min 0,3 násobek účinné tloušťky ztužené stěny • Jsou li ve ztužující stěně otvory musí platit: • Vzdálenost mezi otvory v sousedství ztužované stěny • Ztužující zeď musí pokračovat min 1/5 světlé výšky podlaží za každým • otvorem

5. Minimální délka ztužující stěny s otvory:

6. Účinnou výšku vypočteme: ρ2 ρ3 ρ4

7. Hodnoty součinitele ρ(ztužení po dvou stranách - nahoře a dole) • ŽB stropy: • Zabráněno posunutí nahoře a dole ŽB stropními konstrukcemi a to: • Z obou stran ve stejné úrovni • Z jedné strany a délka uložení je min. 2/3 tloušťky stěny • ρ = 0,75 • Pokud je výstřednost zatížení v hlavě stěny větší než 0,25 t je: • ρ = 1,0 • Trámové stropy: • Stěny rozepřené z obou stran a ve stejné výšce nahoře a dole trámovými stropními konstrukcemi • Stěny rozepřené trámovými konstrukcemi z jedné strany a uložení je 2/3 tloušťky stěny, min 85 mm • ρ = 1,0

8. Hodnoty součinitele ρ(ztužení po třech stranách – nahoře dole a po jedné straně) • Je li h ≤ 3,5 l, l….. délka stěny (vzdálenost ztuž. stěn) • h…..výška stěny • Je li h > 3,5 l

9. Hodnoty součinitele ρ(ztužení po čtyřech stranách – nahoře dole a po dvou stranách) • Je li h ≤ 1,15 l, l….. délka stěny (vzdálenost ztuž. stěn) • h…..výška stěny • Je li h > 1,15 l

10. 1.2 Účinná tloušťka stěny • 1.2.1 Běžné stěny • Jednovrstvá stěna • Dvouvrstvá stěna • Stěna s lícovou vrstvou • Stěna uložená na pruzích malty • Dutinová stěna s výplňovým betonem • U těchto stěn se účinná tloušťka bere jako skutečná tloušťka stěny bez omítky • tef = t

11. 1.2.2 Stěna ztužená pilíři • U této stěny se účinná tloušťka vypočítá:

12. 1.2.3 Účinná tloušťka dutinové stěny • ve které jsou oba líce spojeny stěnovými sponami se určí z rovnice: t1 - tloušťka vnější nebo nezatížené vrstvy t2 – tloušťka vnitřní nebo zatížené vrstvy ktef – součinitel relativní hodnoty modulu pružnosti E vrstvy 1 a vrstvy 2 doporučená hodnota: ktef = E1/E2 ≤ 2 Pokud je jedna vrstva nezatížená můžeme vzorec použít pouze v případě, že jsou stěnové spony dostatečně poddajné (zatížená vrstva není nepříznivě ovlivněna nezatíženou vrstvou). Tloušťku nezatížené vrstvy nikdy nebereme větší než tloušťku zatížené vrstvy.

13. Stěny namáhané soustředným zatížením

18. Charakteristická pevnost zdiva v ohybu Zdivo se může porušit ohybem buď v rovině rovnoběžné s ložnými spárami nebo v rovině kolmé k ložným spárám. • Podle roviny porušení rozlišujeme charakteristickou pevnost zdiva v ohybu • fxk1 (rovnoběžně s ložnými spárami) • fxk2 (kolmo k ložným spárám)

19. Charakteristická pevnost zdiva v ohybu se určí z výsledků zkoušek na zdivu. Pokud nemáme výsledky zkoušek lze použít hodnoty uvedené v tabulkách.

21. Deformační vlastnosti zdiva U zdiva s velkými otvory bývá porušení křehčí – kratší druhá větev Proběh křivky se v MSÚ ještě více zjednodušuje.

22. Modul pružnosti E Krátkodobý sečnový modul pružnosti E se určí zkouškami. Měření se provádí ve čtyřech místech v 1/3 pevnosti v tlaku. Pokud se nestanovuje zkouška lze užít hodnotu ze vztahu E = αsecfk αsec je součinitel závislý na druhu použitých zdících prvků a pevnosti malty Dlouhodobý modul pružnosti Se odvodí z krátkodobého redukcí vzhledem k účinkům dotvarování Modul pružnosti ve smyku G Modul pružnosti ve smyku se rovná 40% modulu pružnosti v tlaku

23. Dotvarování a objemové změny vlivem vlhkosti a teploty Tyto hodnoty jsou jenom doporučující (reálné hodnoty mohou uvedené intervaly i překročit)

24. Mezní stav použitelnosti • Použitelnost zděných prvků nemusí být nepříznivě ovlivněna chováním jiných konstrukčních prvků (např. průhyb stropů) • Mezní stav použitelnosti pro trhliny a průhyb nemusíme v nevyztužených zděných konstrukcích zvlášť kontrolovat, je-li mezní stav únosnosti vyhovující • Zděné stěny se nesmějí nepříznivě prohnout vlivem příčného zatížení větrem nebo náhodným dotykem osob ani mimořádným nárazem

25. Konstrukční zásady • Minimální tloušťka stěn: • Minimální tloušťka stěn musí být taková, aby byla dostatečně pevná a aby vyhověla výsledku výpočtu • Minimální plocha stěny: • Nosná stěna musí mít plochu alespoň 0,04 m2 (po odečtení drážek a výklenků) • Vazby zdiva: • Průmyslově vyráběné zdící prvky • Výška zdícího prvku max. 250 mm přesah (max). 0,4 h nebo 40 mm • vyšší než 250 mm 0,2 h nebo100 mm • Přírodní kámen • Přesah 0,25 rozměru menšího prvku min 40 mm • V případě, že kámen není na celou šířku - nutno použít vázací prvky • Délka 0,6 a 0,7 tloušťky stěny • Vzdálenost vázacích prvků max. 1,0 m (vertikálně i horizontálně) • Výška min. 0,3 jejich délky

26. Maltové spáry • Ložné a styčné spáry na obyčejnou a lehkou maltu • tl. 6 – 15 mm • Ložné a styčné spáry – malta pro tenké spáry • tl. 0,5 – 3 mm • malta tloušťky 3 – 6 mm lze použít pouze pokud byla speciálně • vyvinuta pro tuto tloušťku (obyčejná malta) • Ložné spáry musejí být vodorovné , pokud projektant neurčil jinak