1 / 29

Problematika styku silikátových stavebních materiálů s pitnou vodou, porovnání stavu v ČR a Evropě

Problematika styku silikátových stavebních materiálů s pitnou vodou, porovnání stavu v ČR a Evropě. MUDr. F. Kožíšek, CSc., RNDr. L. Nešpůrková, CSc. Státní zdravotní ústav, Praha. Seminář „Vápno, cement, ekologie“, Skalský Dvůr 30.5.2007. ČR – pohled do nedávné historie. Do 31.12.2000:

hung
Download Presentation

Problematika styku silikátových stavebních materiálů s pitnou vodou, porovnání stavu v ČR a Evropě

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Problematika styku silikátových stavebních materiálů s pitnou vodou, porovnání stavu v ČR a Evropě MUDr. F. Kožíšek, CSc., RNDr. L. Nešpůrková, CSc. Státní zdravotní ústav, Praha Seminář „Vápno, cement, ekologie“, Skalský Dvůr 30.5.2007

  2. ČR – pohled do nedávné historie Do 31.12.2000: Závazný posudek Hlavního hygienika (“atest“) podle zákona č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu Od 1.1.2001: Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví: § 5 – povinnost ověření, zda výrobek neovlivní nežádoucím způsobem pitnou vodu Vyhláška MZ č. 37/2001 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody

  3. ČR – pohled do nedávné historie Od 15.11.2005: Vyhláška 409/2005 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody

  4. Česká legislativa a evropské předpisy? • Nekompatibilita • Nemožnost kompatibility: dosud neexistuje jednotný evropský předpis ohledně hygienických požadavků na výrobky pro styk s pitnou vodou • Řešeno na úrovni národních předpisů (ne všude), např. Rakousko, Německo, Anglie a Wales, Francie, od 2007 Nizozemí • Vzájemná neslučitelnost národních předpisů

  5. Evropská legislativa – současná situace • 90. léta – marné snažení CEN • 1998: EK a feasibility study (NL-D-F-UK) • Od 1999: RG CPDW + CEN pracují na jednotném EAS (European Acceptance Scheme) pro (stavební) výrobky pro styk s pitnou vodou(RG CPDW – Regulatory group for construction products in contact with drinking water) • 2003: EAS almost a reality (?!)

  6. Evropská legislativa – současná situace • 2005: personální změny v DG Enterprise  změny v přístupu EAS • Rozpuštění RG CPDW a její nahrazení jen poradní skupinou (EG CPDW) • 2006: odmítavé stanovisko DG Enter. k EAS (oficiální důvod: nedostatek legislativní opory ?)  náhrada systémem ETA (European Technical Approval) • Počátek 2007: odmítnutí ETA ze strany EU MS

  7. Evropská legislativa – současná situace • Další vývoj EAS nejasný • Technické práce (CEN) sice (pomalu) pokračují, ale… • nutno především dořešit právní základ – podle posledních informací bude pravděpodobně v novelizované směrnici 98/83/ES (DWD) • Novela směrnice 98/83/EC – má být předložena do konce 2008, schválena nejdřív 2010 • EAS teoreticky nejdříve r. 2011

  8. Poslední návrh EAS na cementové výrobky pro styk s vodou (2006) • Dvě varianty přístupu podle povahy výrobku • Materiály připravované na místě: nemusí být předem testovány, ale mohou být vyráběny jen z komponent uvedených na schváleném seznamu (Approved Constituents List for Conrete and Mortar) a to nejvýše do limitovaného množství (týká se hlavně organických přísad)

  9. Poslední návrh EAS na cementové výrobky pro styk s vodou (2006) • Materiály (výrobky) dodávané na trh „hotové“: předpokládá se úvodní testování, mohou být vyrobeny jen z komponent na schváleném seznamu, ale bez omezení jejich množství. Rozhodující by byly výsledky testů: vliv na organoleptiku vody, celková migrace (TOC, kovy, látky ze seznamu), podpora mikrobiálního růstu. • Návrhy má SZÚ i VÚMO k dispozici.

  10. Principy výluhové zkoušky podle vyhlášky č. 37/2001 Sb. • Destičky 10 x 10 x 1 cm • 24 hod pitná voda, 60 min proplachování (cca 5 m/s), 2 min zkušební voda • Výluh 3x72 hod v deionizované vodě • Objem zkušební vody ke smáčenému povrchu 1 cm3 : 1 cm2

  11. Sledované rizikové ukazatele TOC, CHSKMn, chrom, olovo, kadmium, hliník, arsen, dusitany, amonné ionty, vodivost, zákal, barva, pach a chuť Problémy především s hliníkem – nalézány až 5ti násobné překročení limitní koncentrace (0,2 mg/l)

  12. Nové požadavky na cementové výrobky ve styku s pitnou vodou • Vyhláška MZ č. 409/2005 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody • Požadavky na cementové výrobky po dohodě SZÚ – VÚMO – SOVAK – zástupci aplikačních firem

  13. Výluhová zkouška Metodika – příloha č. 1 vyhl. MZ č. 409/2005 Sb. • bod 5 b) – trámečky 40 x 40 x 160 mm • ČSN EN 196-1 Metody zkoušení cementu – Část 1: Stanovení pevnosti • Stěrkové hmoty: nanesení na trámečky; na destičky z pískem matovaného skla; destičky ze stěrkové hmoty Přísady: porovnání koncentrací složek z referenčních vzorků a vzorků s přísadami ve výluhu

  14. Ponoření 3krát na 24 hod, 1krát na 72 hod a 1krát na 24 hod do pitné vody 60 min proplachování protékající pitnou vodou 2 min oplachování zkušební vodou Ihned zahájit výluhovou zkoušku 3x72 hod Ostatní výrobky pouze 24 hod ponoření do pitné vody Předčištění: bod 8. přílohy č. 1

  15. Bod 7 c) přílohy č. 1 Cementové výrobky“ S : V = 1 cm2 : 4 cm3 Ostatní výrobky: S : V = 1 cm2 : 1 cm3

  16. Výluhová zkouška paralelní se stejnými zkušebními vzorky • Hodnocení: koncentrace složek ve 3. výluhu • Potrubí hlavních a rozváděcích řadu: přepočet na modifikovanou koncentracipomocí operačního faktoru • Bod 11. přílohy č. 1 

  17. Operační faktor Fo Předpokládaná doba zdržení vody ve výrobku v praxi:

  18. Modifikovaná koncentrace C CTt,3 = F  MTt,3 F - konverzní faktor,F = Fg Fo MTt,3- migrační číslo T - zkušební teplota t- doba vyluhování v hodinách Fg- geometrický faktor Fg = S/V nebo Fg = 400/DN DN- jmenovitý průměr potrubí (v milimetrech)

  19. Výrobky pro trvalý styk s pitnou vodou – hodnocení výluhů • 10 % hygienického limitu sledovaného ukazatele (pro pitnou vodu) • TOC nejvýše 20 % limitu • CHSKMn nejvýše 30 % limitu • Výrobky na bázi cementu: hliník se toleruje až do hygienického limitu

  20. Výrobky pro trvalý styk s pitnou vodou – testování a praxe • Vzorek materiálu připravený v laboratoři nemusí být kvalitativně shodný s materiálem připraveným v provozních podmínkách • Vyhovující výsledek výluhové zkoušky negarantuje stejnou kvalitu materiálu na stavbě • Odpovědnost výrobce za jakost produktu

  21. Podmínky uvádění vodovodního potrubí a vodojemů (s povrchy na bázi cementu) do provozu: § 12 vyhl. MZ č. 409/2005 Sb.

  22. (1) Vodovodní potrubí do průměru DN 300 včetně, které bylo opatřeno na místě vnitřní vystýlkou na bázi cementu, může být uvedeno do provozu až poté, kdy bylo 7 dní ve styku s pitnou vodou, která byla minimálně 3krát obměněna po minimální stagnaci 24 hod, a když bylo po nejméně 24 hod stagnaci pitné vody v potrubí zkouškou ověřeno, že kvalita této vody odpovídá vodě pitné, a to provedením rozboru této vody v rozsahu kráceného rozboru, uvedeného v příloze č. 5 vyhl. MZ č. 252/2004 Sb. a stanovením hodnoty koncentrace hliníku.

  23. (2) Vodovodní potrubí většího průměru než DN 300, které bylo opatřeno na místě vnitřní vystýlkou na bázi cementu, může být uvedeno do provozu až poté, kdy po proplachu bylo zkouškou ověřeno, že kvalita pitné vody po 24 hod stagnaci odpovídá vodě pitné, a to provedením rozboru této vody v rozsahu kráceného rozboru, uvedeného v příloze č. 5 vyhl. MZ č. 252/2004 Sb. a stanovením hodnoty koncentrace hliníku.

  24. (3) Nový nebo rekonstruovaný vodojem, který má plochy stěn přicházejících do styku s pitnou vodou z betonu nebo kryté vystýlkou na bázi cementu, může být uveden do provozu až poté, kdy jeho stěny byly dostatečně opláchnuty pitnou vodou, a když bylo po nejméně 24 hod stagnaci pitné vody ve vodojemu zkouškou ověřeno, že kvalita této vody odpovídá vodě pitné, a to provedením rozboru vody v rozsahu kráceného rozboru, uvedeného v příloze č. 5 vyhlášky MZ č. 252/2004 Sb. a stanovením hodnoty koncentrace hliníku.

  25. Požadavky na kvalitu dopravované vody? • Požadavky na kvalitu vody dopravované betonovým či cementovaným potrubím (z hlediska koroze) – viz TNV 75 7121: • Přesycení vody CaCO3 – 0,05 až 0,1 mmol/l • Oxid uhličitý – nejvýše 0,11 mmol/l • Sírany – nejvýše 2,6 mmol/l • Vápník – nejméně 0,05 mmol/l • pH – nejméně 6,7

  26. ČR – dnes jediný doklad • Posudek (doklad o ověření) vydaný SZÚ, Zdravotními ústavy příslušných krajů nebo autorizovaným či akreditovaným pracovištěm

  27. Zahraniční atesty? • Samotný zahraniční atest nedostatečný. • Nutno předložit zahraniční protokol o výluhové zkoušce a musí být jasné, že jsou splněny požadavky vyhlášky MZ č. 409/2005 Sb.

  28. Otazník nad vyhláškou č. 409/2005 Sb. • Metodické doporučení Hlavního hygienika ČR (2006): Výrobky uvedené na trh před účinností této vyhlášky se i nadále posuzují podle staré vyhlášky MZ č. 37/2001 Sb. (kterou nová vyhláška zrušila!) • !?!?

  29. Děkujeme za pozornost

More Related