Tělní tekutiny

1. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Tělní tekutiny Autor: Mgr. Vladimír Drápal Př_173_Biologiečlověka_Tělnítekutiny Škola: Základní a mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace

2. Anotace: • Digitální učební materiál seznamuje žáky s tělními tekutinami. • Materiál vysvětluje složení a funkci tkáňového moku, mízy a krve. • Je určen pro předmět přírodopis, 8.ročník. • Tento materiál vznikl ze zápisů autora, který vycházel z učebnice: Černík,V., Bičík,V, Martinec,Z., Přírodopis 3: Biologie člověka se základy etologie a genetiky pro žáky základní školy (8. ročník) a nižší ročníky víceletých gymnázií. 1.vyd. Praha:SPN, 1998, ISBN 80-85937-97-2

3. Tělní tekutiny Tělní tekutiny se nacházejí • uvnitř buněk • mimo buňky Obsahují • vodu • rozpuštěné látky Patří sem • tkáňový mok • míza (lymfa) • krev

4. Tkáňový mok Tkáňový mok • vyplňuje mezibuněčné prostory • zajišťuje výměnu látek mezi buňkami a tekutinami kolujících v cévách - krví a mízou • od krve je oddělen stěnami cév, ale obě tekutiny se mohou doplňovat – stěny vlásečnic umožňují prostupování vody i dalších látek z tkáňového moku a naopak • nepropouštějí však větší molekuly bílkovin, proto je tkáňový mok neobsahuje. Tím se liší od krevní plazmy, ze které vzniká.

5. Míza (lymfa) Míza • nažloutlá kapalina • vzniká z tkáňového moku ( za 24 hodin se v těle vytvoří 2,5 litru mízy) Mízní soustava odvádí mízními vlásečnicemi přebytky tkáňového moku jako mízu zpět do krve • porucha v této soustavě – vznik otoků • důležitá funkce mízní soustavy – obranné mechanismy těla Mízní uzliny – drobné uzliny uložené v mízních cévách • bílé krvinky (lymfocity) – hromadí se v mízních uzlinách a vytvářejí důležité obranné látky – protilátky Slezina – největší mízní orgán v těle • dochází v ní k odstraňování (odbourávání) zanikajících červených krvinek • vnímáme ji např. při delším běhu – píchání v levém boku Lymfatická soustava

6. Složení krve Krev se skládá: • krevní plazma • červené krvinky (erytrocyty) • bílé krvinky (leukocyty) • krevní destičky (trombocyty) • Krevní plazma • nažloutlá tekutina, obsahuje vodu (90%) a rozpuštěné látky (bílkoviny, živiny, hormony, vitaminy a soli) 2) Červené krvinky (erytrocyty) • vznikají v kostní dřeni • mají kruhovitý tvar, nemají jádro • počet - muži okolo 5 milionů v 1 mm krychlovém krve, ženy okolo 4,5 milionů v 1 mm krychlovém krve • žijí 120 dnů a zanikají v játrech a slezině • obsahují hemoglobin – krevní barvivo – váže se na něj v plících kyslík Skladba krve Červené krvinky

7. Bílé krvinky (leukocyty) Charakteristika bílých krvinek (leukocytů) • jejich buňky mají jádro, jsou průsvitné • vznikají v kostní dřeni • hlavní funkce – obrana lidského těla proti infekci (vykonávají funkci tzv. zdravotní policie v lidském těle) • počet – 6-10 tisíc v jednom mm krychlovém krve (zvyšuje se při infekci a zánětech) Fagocytóza – schopnost pohlcovat a zneškodňovat cizorodé částečky a bakterie Leukémie – rakovinné onemocnění krve • dochází k nadprodukci bílých krvinek neschopných vykonávat normální funkci • postižení nedokáží odolávat infekcím – někdy pomůže transplantace kostní dřeně Červená krvinka, krevní destička a bílá krvinka

8. Krevní destičky(trombocyty) Charakteristika krevních destiček • bezbarvé úlomky velkých buněk, nemají jádro • počet – 200 – 300 tisíc destiček v 1 mm krychlovém krve • životnost – v krvi žijí jen několik dnů • jejich hlavní význam – srážení krve a zastavení krvácení Proces srážení krve – v ráně se změní rozpustná bílkovina fibrinogen na nerozpustnýsíťový útvar fibrin. Vzniká krevní koláč, který uzavře poraněné místo. Hemofilie – dědičné onemocnění – chorobná krvácivost – nemá schopnost se srážet

9. Krevní skupiny Rozlišujeme čtyři základní krevní skupiny: • A • B • AB • O Jan Jánský – podílel se na počátku 20. století na jejich objevení Aglutinogeny A, B – jsou přítomny na povrchu červených krvinek.Mohou reagovat s protilátkami v krevní plazmě – aglutiny,anti A aanti B (tyto mohou shlukovat červené krvinky). V krvi není nikdy přítomen stejný aglutinogen a aglutin (např. A aanti-A) neboť by došlo ke shlukování(aglutinaci) krvinek Rh-faktor - další aglutinogen na červených krvinkách • přítomen asi u 85% populace – odtudRhpozitivní • tam, kde chybí – Rh-negativní krev (Rh-) 15% populace Vliv krevní skupiny na kompatibilitu krve při transfúzi.

10. Použité zdroje Illu capillary microcirculation.jpg, In: Wikipedia.the free encyclopedia [online], Wikimedia Commons, 27. 9. 2006, 06:07 [cit. 2013 – 01-25]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Illu_capillary_microcirculation.jpg Illu lymphatic system.jpg, In: Wikipedia.the free encyclopedia [online], Wikimedia Commons,14. 11. 2006, 13:50 [cit. 2013 – 01-25]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Illu_lymphatic_system.jpg Redbloodcells.jpg, In: Wikipedia.the free encyclopedia [online], Wikimedia Commons, 27. 4. 2005, 09:21 [cit. 2013 – 01-25]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Redbloodcells.jpg Red White Blood cells.jpg, In: Wikipedia.the free encyclopedia [online], Wikimedia Commons, 9. 11. 2005, 20:44 [cit. 2013 – 01-25]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Red_White_Blood_cells.jpg Trombocyty (PLT) - krevní destičky, Medicina Ronnie Cz, cit. 2013 – 01-25. Dostupné zhttp://medicina.ronnie.cz/c-8696-krevni-obraz-a-zanetlive-markery-ii.html Blood Compatibility.svg, In: Wikipedia.the free encyclopedia [online], Wikimedia Commons, 25. 8. 2006, 01:53 [cit. 2013 – 01-25]. Dostupné http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Blood_Compatibility.svg