SPOLEČENSKÉ NORMY, KONFORMITA

1. SPOLEČENSKÉ NORMY, KONFORMITA VY-32-INOVACE-OSZ-117 AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE:Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 1. ročníku gymnázia na předmět OSZ KLÍČOVÁ SLOVA: Konvenční normy, institucionální normy, zvyky, obyčeje, legální svědomí, tabu, ideální normy, sankce, konformita

2. Společenské normy • žádná společnost neexistuje bez pravidel, která regulují chování (norem) • každá skupina vyjadřuje v normách to, co očekává od svých členů • tato svá očekávání provází různými typy sankcí • normy jsou kulturně hodnotové vzorce a jsou – li zvnitřněny jedincem, stávají se součástí osobnosti a vystupují jako hodnotová orientace

3. Normy se liší: • silou sociálního tlaku, kterým se prosazují • mírou sankcí, za jejich nedodržování Vznik společenských norem • na základě uvědomělých rozhodnutí • živelně– z několika náhod se stane norma • nápodobou– převzetím od jiného společenství • přenášení ze skupin do skupin – přestěhováním

4. Druhy norem: • Konvenční • Institucionální • Ideální Konvenční normy • mají základní význam v mezilidském styk • tvoří nejširší oblastužívaných norem • vznikají především v tradici • není znám původ, nedají se zdůvodnit

5. Zvyky • méně složitý rituál • zavazuje jedince v určité situaci určitým způsobem(např. uvolnění místa staršímu) • překročení zvyku nemá obvykle za následek trest, ale mohou se objevit pocity trapnosti, nespokojenosti sama se sebou = nejsou razantní sankce • přesto však zde určité sankce jsou a hovoříme o vnějších a vnitřních

6. vnější sankce– bývají obvykle ve formě posměchu, sociální distance, ironie • vnitřní sankce– vnitřní pocit, který lze charakterizovat jako pocity nepatřičnosti, trapnosti 2) Obyčeje • složitý rituál • normy spjaté se silnějšími sankcemi • kritériem jsou výrazy morální x nemorální • obyčeje bývají odvozovány od zvyků, které se častějším opakováním staly pravidelným • obyčeje mohou mít silný zpětný vlivna strukturu a vývoj společnosti

7. Institucionální normy • působení těchto norem spočívá v uvědomělém dodržování zákonů a předpisů daného řádu • nemusí být vždy psané (zvykové normy) • institucionální normy zajišťují všechny zásadní vztahy mezi lidmi • označujeme je jakoprávní normy– psané, dodržování vázáno trestními sankcemi • morální a právní normy se mohou dostat do rozporu

8. 1)Legální svědomí • lidé dodržují zákony i tehdy, když nemají žádné obavy z trestu • předpokládá se, že normální člověk má zpravidla určitý stupeň úcty k  zákonůma toto jej vede k respektování bez ohledu na trestní sankce • do konfliktu se však mohou dostat i institucionální normy navzájem – stát povolí rozvod věřícím – církev ho zakáže

9. 2)Tabu • vyjadřuje velmi přísný zákaz, vezmeme – li v úvahu původní význam, je obsah tabu charakterizován svatostí, nebezpečím nebo nečistotou • přestoupení tabu vyvolá přísný tlak okolí a přísné trestní sankce • Tabu není tématem k diskusi, nepochybuje se o něm • univerzálním tabu je incest

10. Ideální normy • ideje = představy o nejvyšších hodnotách(emocionálně sycených), které nejsou odvoditelné z jiných jim nadřazených hodnot • svoboda, demokracie, přátelství aj. – ideje jsou prožívány jako hodnoty smyslu(mohou být zneužívány) • jsou značně ovlivňovány city a méně jsou předmětem racionálního uvažování

11. Interiorizace norem • k interiorizaci (zvnitřnění) norem dochází postupně v procesu socializace a tento proces je celoživotní • dochází k ní pod vlivem vnějšího a vnitřního tlaku Sankce • jsou základem společenské kontroly • původně představují trest za přestoupení normy, nově je pod ně zahrnuta i odměna za dodržování norem (pozitivní sankce)

12. sankce se mohou pojit s vlastními zájmy, ale většinou mají charakter sociální • sankce jsou odměny a tresty na konformní nebo deviantní chování sankce působí: • okamžitě– trest = zpětná vazba • perspektivně– obava před trestem, pomluvou = působí sebevýchovně

13. Konformita • podstatou konformity je podrobení se jedince co do úsudku i co do chování skupinovému nátlaku Nepravá konformita– jedinec navenek se skupinou souhlasí, ale v nitru si nechává svůj vlastní názor. Zde může jedinec očekávat, že bude jen přechodná a nestálá, fungující pouze po dobu působení tlaku skupiny a jedinec má pak sklon navracet ke svému osobnímu náhledu v tom okamžiku, kdy tlak skupiny bezprostředně pomine nebo když se on od ní vzdálí

14. Pravá konformita– jedinec se dostává do souhlasu se skupinou jak zvenčí, tak i ve svém nitru Opačná konformita – skupině někdo aktivně odporuje, oponuje, je negativistický, nepřátelský, když s ní živelně nesouhlasí. Ostře vystupuje proti normám skupiny a zpochybňuje jejich platnost

15. POUŽITÉ ZDROJE: BENDL, Stanislav: Maturita ze společenských věd. 3. vydání. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml., 2001. 56 s. ISBN 80-86493-02-4. HLADÍK, Jaroslav: Společenské vědy v kostce. 3. vydání. Praha: Fragment, 2004. 108 s. ISBN 80-7200966-4 DRÁBOVÁ, R. a ZUBÍKOVÁ, Z.: Společenské vědy. 1. vydání. Praha: Fragment, 2007. 104 s. ISBN 978-80-253-0050-3 EMMERT, F. a kol.: Odmaturuj ze společenských věd. 1. vydání. Praha: Didaktis, 2004. 224 s. ISBN 80-86285-68-5 www.glassschool.cz