Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií

1. Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Rozdílné hladiny mezd; australská kauza; welfare; keynesova kauza; strategický obchod Oldřich Krpec, FSS MU

2. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Klasická diskuze rozdílu ve výši mezd • John Powell 1772 – obchodní bilance je proti nám skoro s každou zemí v Evropě, protože tyto země, mají nižšíživotnínáklady a platí nižší mzdy; • Martyn 1701 – rozpormeziHW a nízkoucenoumanu – dáno produktivitou; pracovníci jsou vysoceproduktivní, zaměstnavatelé jim mohouplatit vysoké mzdy, i tak je náklad na jednotku produkce nízký; • David Hume a Josiah Tucker1750-1774 • (Hume) • vyspělé země mají mnohovýhod, které jsou do jisté míry vyrovnávány nízkými mzdami v chudých zemích; • bude dělbapráce mezi chudými a bohatými zeměmi; • (Tucker) • bohatá země, jež získala superioritu dlouhou zkušeností s průmyslem a má etablovanýobchod a kredit, nástroje, stroje, dobré cesty – chudá to vše musí zajistit; • bohatá země svou schopností a znalostí vícenežkompenzuje jakoukoliv výhodu, jakou může chudá mít; • (Hume) • otázka jestli tyto výhody budou zvyšovat obchod nekonečně – neomezí se nevýhodami, které zpomalí a pak zastaví pokrok – drahézásoby a práce, která umožníchudé zemi konkurovat; • (Tucker) • jak chudá země produkujevícesofistikované zboží, cenypráce a materiálu budou proporčněrůst a eliminovat tuto výhodu; • chudá země nemůže nikdy předběhnout bohatou, pokud tam neníšpatnýmanagement; • (Hume) • pokud jsou otevřenékomunikace mezi zeměmi, platí, že průmyslkaždé země těžízezlepšení v ostatních zemích - každázemě má nějakou zvláštní výhodu…; • Smith • pokrok v produktivitě v důsledku dělby práce může snížit cenu výstupu a zvýšit cenu práce – v bohaté a komerční společnosti se práce dělník stává drahým a prácelevnou; • proti selskému rozumu – vysokácenapracovníkůneníjendůkazbohatství, ale je jeho příčinou;

3. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Nový kontext • Spíše než WD mezi zeměmi jsou téma WDmezi sektory v rámci země; konkrétně snaha použít protekci k posunupracovníků z do HW MANU sektoru; • MihailManoilescu 1929 – rozvojové země jsou oprávněny na základě ekonomickýchargumentů použít protekci k přesunupracovníků z nízko-produktivního zemědělství (LW) dovysoko-produktivníhoprůmyslu (HW); • empirická pravidelnost že přidanáhodnotapráce a kapitálu je výrazně větší v manu než v AGRI; • klasické zisky z obchodu nemusíobstát, pokud se zeměspecializuje v AGRI; • aby bylo proAGRI zemivýhodnéneprodukovatmanu a specializovat se v AGRI, je nezbytné, aby komparativnípřevaha v AGRI byla větší než je vnitřníkvalitativnípřevahaprůmyslu nad zemědělstvím • Rumunsko: • vagonuhlí z ciziny za 6k, doma lze za 7,5k; • produktivitapracovníka v uhlí je 75kročně, průměrná produktivita v agri je 30k; • je výhodnějšíprodukovatuhlí než dovést - aby se pořídilo 100vagonů v ceně 750k je třeba 10pracovníků; • aby se dovezlostejnémnožství uhlí v ceně 60k uhlí je třebavyvéztzboží20pracovníků (produktivita 30k ročně); • BertilOhlin 1931 – kritika: • pročnedojde k přesunubez protekce? pokud pracovník dostává mnohem většímzdu v uhelném průmyslu než v ostatních, proč ti kdo jsou v AGRI nenabídnou sebe do uhelnéhoprům. za menšímzdu?; • proč jen pokud státzasáhne s cly? • skutečnémzdovédiferenciály jsou nežádoucí - způsobí, že HW odvětví bude brzděno, zatímcoLW se rozvine více než by mělo za podmínek mezd adekvátních k produktivitě; • Pochybnosti o existenci WD: • kritériumvýstupu na pracovníka je nevhodné k měřeníproduktivity – ignoruje přínos kapitálu a nominálníWD mezi AGRI a manu jsou větší než reálné z důvodu rozdílnéhovzdělání a kvality a nákladů na bydlení; • reálnéWD lze přičíst odborům, které umělerozdělujípracovníky do non-competingskupin;

4. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Gottfried Haberler 1936 • WD pouzepokudmonopolistickéskupiny pracovníků jsou dost silné aby udrželyúroveňmezd poté, co čelízahraničníkonkurenci – pouze pokud preferujíredukcizaměstnanosti v těchto HW povoláních; • FT je užitečný v lámání monopolní síly takových skupin; • Harberler 1950 • pokud bude totálnífaktorováimobilita mezi sektory – FT bude stálelepší než alternativní politika; • pokud bude totálníimobilitafaktorů a kompletnírigiditacen faktorů, pak může FT produkovat nezaměstnanost a protekce může být užitečná; • James Meade 1955 – subvencezaměstnanosti; • Jagdish Bhagwati 1963 – rozlišuje mzdovou divergenci (kompenzace pro ekonomický fenomén – cena bydlení) a mzdovou distorzí (skutečné tržní selhání); • pokud platí, že práce je neefektivněalokována a výsledek je podzaměstnanost v MANU; • první politika: je podporazaměstnanosti v manu; • druhá je subvence na produkci, která zvýší zaměstnanost prostřednictvím vyššího výstupu; • třetí je clo, které zvýší produkci, pak zaměstnanost ale s distorzí v podobě omezeníspotřeby; • Kauza FT oddělena od kauzy pro Laissez-faire (historickýkontext – zdálo se že se rodí a umírají spolu); • to už neplatí – lze akceptovatexistenci tržních selhání a nutnost vládního zásahu a role vlády v jejich řešení ale bezdopadu na politiku FT (na odklon od něho).

5. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Australská kauza protekce • J.B. Bridgen 1929 insp. Sidgwickem 1883 • AUS – exportérAGRI a PRIM, klesajícívýnosy, FTtáhnefaktory do AGRI, zvýší se výnosy pro několik pozemkovýchvlastníků, ale nevytvoří to mocpracovníchmíst a sníží to mzdydělníků; • AUSnemůžeudržet současnou populaci a zvýšitživotní úroveň pod FTvyššípříjem na hlavu ale promenšípopulaci; • cíltarifu je redistribucepříjmu, subvencovánízaměstnanosti na úkorpůdy; • Jakob Viner 1929 – • je sporné snižovatpříjmypozemkovýmvlastníkům tak aby se mohlamenšíčástkapřesunoutpracovníkům – lze využít efektivnějšícesty; • australská kauza je „neekonomická“, nenícílemmaximalizovatpříjem, ale redistribuovat podle určitého klíče; • ekonomie: není žádný zájem na velképopulaci, je to politickérozhodnutí; • Bridgen 1925: místoklesajícípopulace ke klesajícím výnosům zhoršenísměnnýchrelací v důsledkupoklesusvětovéceny AGRI; vícepracovníků v AGRI (růst populace nebo imigrace) povede ke sníženívýstupu na hlavu… více exportů sníží cenu; • Stolper - Sammuelson 1941 (Heckscher-Ohlin-Samuelson model) • dvamobilnífaktory jsou užívány v různémpoměru k produkcirůznéhozboží; • země s relativní hojností v určitém faktoru bude tendovat k exportuzboží, které užíváintenzivnětento faktor; • když protekcetaknárůstdomácícenyimportů – dojde k zvýšenívýnosů z vzácnéhofaktoru, který je výrazně užit v tomto zboží (IC) a snížínávratnosthojného faktoru; • Dále již nelzetvrdit, že protekcesnížíabsolutnípříjemfaktoru, ikdyž to zvýší jeho podíl na příjmu (relativní zisk); • navíc, pokud je půda v rukouněkolika málo vlastníků, FT může snížit reálný příjemvětšiny populace; • zdůrazněny distributivníkonsekvenceprotekce - itak však je za FTnejvětší národní příjem;

6. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Welfare ekonomie a volný obchod • Rozdíl mezi bohatstvím a blahobytem: • materiální bohatství - celkovémnožstvízboží, které je k dispozicispolečnosti; • blahobyt-Jeremy Bentham – individuálníužitek – štěstí a spokojenost…musí se to nějak agregovat; • Klasici: vláda by měla sledovat politiky, které maximalizují ekonomické bohatství a teprve potom se má starat o distribuci; • Nassau Senior 1836 – • v jakém smyslu je situace kdy kapitalisté získají 2dolary za každýjedenztracenýpozemkovýmivlastníkyzlepšenímblahobytu společnosti? • aby to platilo, musí být penízeměřítkemužitku a mezní užitek příjmu musí být konstantní pro oběskupiny; • pokud je marg.užiteklandlordůvětší než kapitalistů, může si spol. vážit (menší) ztrátulandlordůvíce než (většího) zisku kapitalistů; • J.S.Mill – Corn Laws, lepšísvrhnout a zavéstkompenzaci – pokud kompenzace, pak nikdo nebude „worse“ a všichnipotenciálně „better“ – pak je FT nejen nejlepší pro bohatství ale i pro spol. blahobyt; • Vilfredo Pareto 1894 – pro srovnáníblahobytu ve dvou situacích kde je zboží alokováno různě • efektivníalokace je ta kde žádnéindividuumnemůže být „better“aniž by někdo byl „worse“; • to je kritériumzlepšení – implikace – změna je žádoucípokud může být někdoudělán „better“bez někoho „worse“; • FTneníPO, ale kompenzace to můžouzajistit;

7. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Lionel Robbins 1932 – • jakékoliv „interpresonal“srovnáníužitku jsou postavené na implicitníchhodnotovýchsoudech které nemohou být podpořenyekonomickouvědou; • ekonomická věda může hodnotitjak se jednotlivé aktivityliší v dosahování žádoucího cíle, ale nemůžesoudit tyto cíle samé; • Nicholas Kaldor 1939 • v klasickém argumentu pro FT není žádný arbitrární element – předchozídistribucepříjmumůžebýtvždyudržena (kompenzací - zdaněním)… je možné(!) udělatkaždého „better“… • Hicks 1940 – • FT představuje potenciálníparetozlepšení, pokud landlordinemohouuplatitkapitalistydoopačné politiky (břemeno na oponenty politiky); • zrušeníCL je tedy pareto zlepšení pokudkapitalistimohoukompenzovat (Kaldorovo kritérium) a landlordinemohouvyplatitkapitalisty (ze svých zisků z protekce-není dostatečný kompenzovat potenciální ztrátu z non-FT) aby FT nebyl (Hicksovo kritérium); • New Welfare Economics… problém: možnost hodnotově nezatíženého rozhodování o politice je ztracena, pokud je někdo indiferentní, jestlikompenzacebyla či nebyla vyplacena; • John Chipman 1987 – konflikt mezi potenciálním a skutečným – jedna situace je hodnocena jako lepšíjestliževšichnimohou být „better“ v nové situaci, ikdyžjsou ve skutečnosti „worse“; • Paterovo kritérium je velmistriktní: je vychýleno ve prospěchstatusquo, které nemusí být spravedlivé v žádném směru; kritérium je problémtaképroprotekcionismy, protože argumenty pro protekci čelí stejným tvrdým distribučním konsideracím.

8. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Keynes a makroekonomie protekcionismu • Nezaměstnanost1920-1930: FT by měl být opuštěn ve prospěch protekce v GB konkrétníchpodmínkách: neflexibilnímzdy směrem dolů, závazek vlády držet fix a velkáNEZ; • Rezistence k deflaci – organizované odbory a proletářskýlektorát; • protože se budou bránitpoklesunominálních mezd, klesnouceny ale nemzdy – to povede ke ztrátámbusinessu a NEZ; • zlomí se to časem velkouNEZ – ale sociální a politickésílyproti vyžadují alternativní řešení; • Řešení: • devalvace; dohoda o sníženímezd; subvence pro průmysl; racionalizaceprůmyslu… • první politicky nepřijatelné, třetí nedovoloval rozpočet, poslední dlouhodobé a krátkodobě kontraproduktivní; • alternativní řešení: tarif – zvýšívýstup a ZAM, zlepšíOB (protekcezvýšíceny – za těchto podmínek žádoucí); • Keynes • zdrženlivě ochoten k protekci – protože větší ZAMbudˇzvýšenímexportunebosníženímimportu – to druhésnazší + výhodafiskálníchpříjmů a zlepšeníToT; • klasický pohled: clo vede k nahrazeníZAM v jednomsektoru za jiný bez dopadu na celkovou zaměstnanost – to předpokládá že každý kdo ztratí jednu práci bude ochotensnižovatmzdu, dokud nedostane práci jinde – Keynes: za současných podmínek nesmysl; • LionelRobbins – clonezlepšídepresi, ale bude mít hrozivémezinárodníkonsekvence – retaliace + naivita, že se cla pak odbourají, až poslouží svému účelu; • LSE – není to lék na NEZ – země s vysokýmicly mají většíNEZnežGB; • Keynes: • věří snad někdo, že není žádný dopad na GBzaměstnanost, když se rozhodnukoupitGBautomístoUS? • FTargumentproti tarifům jejímž cílem je vytáhnoutpracovníky do práce pro kterou se relativně nehodí stojí na zásadním předpokladu, že bez cla by byli zaměstnáni tam, kdese relativně hodí… a nepřipouštímožnost, že by nebylizaměstnánivůbec; • 1931 GB vládaopustila zlatý standard, sterling prudce oslabil;

9. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Gotfried Haberler 1950 • pokud prácenenímobilní a ceny jsou flexibilní, stáleFT; • pokud obojírigidní, pak můžeFTvést k NEZ; • Joan Robinson 1946 • jakmile je opuštěnpředpokladplnézaměstnanostiITmodel je rozbit; • idea unikátní přirozenérovnováhy je přízrak – k dobrému či zlému musí být IT usměrňován vědomou politikou; • Milton Friedman 1953 • flexibilní směnné kurzy uvolní monetární politiku od sledování cíle konkrétní parity tak, že se může zaměřit na cenovou stabilitu; • deflačnítlaky, které vedly Keynese k podpoře cel mizí; • James Meade 1955 • FT a fix je nekompatibilní v současném světě – z triády stabilní ceny, stabilní kurzy, FT jsou dosažitelné pouze dva; • Keynesiánskýrámeczpochybněn na konci 1960s – probléminflace a NEZ; • Milton Friedman • přirozenámíraNEZ – i když cenyprácerigidní, vládanemůže permanentně stimulovatZAM prostřednictvím monetárníanifiskální politiky – celý důvod pro protekcimizí;

10. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Strategic Trade Policy • Trhy s malýmpočtem soutěžících firem – strategickáinterdependece(tvorba cen, investice, rozhodnutí o výstupu); imperfektníkonkurence (rivalita mezi firmami nebo hrozba vstupu dalších je nedostatečná ke stlačenícen na normálníúroveň); • Vládnípodpory domácí firmy mohou ovlivnitjednánícizíchfirem ve prospěch domácích – přesunoutzisky k domácím firmám a zvýšit národní bohatství; • Na úrovni firem – závazekzvýšitvýstup například nerevokovatelnouinvesticí do produkční kapacity – strategickýefekt – redukujeinvesticeostatních firem nebo zabraňujevstupu nových soutěžitelů; • Na úrovni mezinárodní stát: • subvencujeexportydomácífirmy - subvence bude mít strategickýdopad – posuneequilibrium; • povzbudídomácíprodukci, snížítržnícenu, optimálníodpověďcizí firmy je redukceoutputu; • exportní subvence umožnídomácí firmě vytlačitsoupeře z exportních trhů - získá většípodíllukrativníhotrhu, přesune profit domácí firmě; • zvýšení profitu optimální subvencí překonánákladysubvence – zvýšení národního bohatství; • sníženíprodukcecizí firmy snížídopady na poklessvětovéceny… • Stojí to na unilaterálníakci – zisk je podmíněn tím, že jenomjedna země subvencuje a není cizí retaliace; • pokud obězemě – obě jsou worse off; • potom by nešlažádnáztrhu, snížila by se světovácena a nákladysubvence by překročilyprofit firem; • Horstmann Markusen 1986 – subvencemohoupodporovat neefektivní vstupy, které zvýší průměrné ceny produkce a cenyspotřebitelů; • Obchod je formaekonomickéinterdependence: • pokud každázeměignorujeostatní a sledujepolitiky pro svou unilaterálnívýhodu, většina zemí bude worseoff; • kooperativnídohody mezi zeměmi, ve kterých se vzdajítěchtopolitik, je mohou učinit betteroff;

11. Děkuji za pozornost Oldřich Krpec krpec@mail.muni.cz MVES FSS MU, Joštova 10, 60200 Brno