Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií

1. Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Argumenty směnných relací, infant industry a rostoucích výnosů z rozsahu produkce Oldřich Krpec, FSS MU

2. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Směnné relace – diskuze s ideou volného obchodu • Robert Torrens1840s • clo může prospět zemi zlepšenímpoměru, ve kterém směňujeprodukty se zbytkem světa (obhajobareciprocity); • (1821) žádoucí je obětovat spíše méně než více zboží prostřednictvím exportů ve vztahu k importům (analogicky větší cena exportů ve vztahu k importům); • objev - země může posunoutsměnnérelace ve svůj prospěch zavedením tarifu (optimální clo); • cla by neměly být snižoványunilaterálně, protože by to zhoršilo efekt směnných relací (reciprocita); • Reciprocita: • základní princip – sníženícel na zboží produkovaného v zemích, které přijímajíbritské zboží stejně výhodně; • zakázat nebo tvrdě clít zboží ze zemí, které tvrdě clíbritské zboží (výjimka jsou primární suroviny); • Pokud určitá zemězavedeclo a ostatní pokračují přijímání jejích produktů bez cel, země přitáhne větší část zlata a získá větší cenovou hladinu než sousedé…získá směnou víceproduktu za danou jednotku práce produkt obsahující více cizí práce; • GB vs Kuba: • pokud Kuba zavede clo, GB nejprve bude dovážetstejnězboží ale Kubaméně; • nerovnováha bude financována tokemzlata GB do Kuby - sníží se GB ceny a zvýší kubánské; • objemobchodu se přizpůsobí – GB exporty se zvětší, kubánskésníží; • výsledek: větší objem GB zboží pořídí menší objem kubánského - náklady cla dopadnou na GBproducenty; • Torrens zdůrazňuje větší problém – deflační dopady na GB; • je si vědom rozdílu mezi národním a světovým welfare – zlepšeníToTpro GBzhoršuje ToT ostatním zemím – ztrátyostatníchpřekračujíziskyGB, jak se objem obchodu zmenší; • Reciproční liberalizace by přitom pomohla dosáhnoutsvětového volného obchodu + využila by se GB průmyslová superiorita; • Herman Merivale 1842: • zavádí další zemi BRA, která produkuje cukr jen o trochunákladněji než Kuba; • Kuba clem zvýšícenu cukru – GB může získat dodávky od druhé nejlevnější země a ztráta je jen rozdíl mezi Kubou a BRA; • obchod Kuby bude zruinován, BRA získá z Kubánských cel;

3. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • J.R. McCulloch 1849 – Torrens má pravdu u zemí s monopolní silou v exportu zboží – země může ovlivnit mezinárodní cenu exportů; • J.S.Mill 1843 – kvalifikovaná podpora Torrense – souhlasí, že cizí cla mohou zrychlit poklesGB pozice jako továrny světa – naléhal na GB politiky, aby rozšířili FT do ostatních zemí; • J.S. Mill 1844 – ptá se, zda země může zvětšit svůj podílna benefitech IT nad přirozený díl (?): • ano, pokudpoptávkanení dokonale elastická; • daň/clo omezí IMP i EXP (zdroje jdou do nahrazení importu), redukce poptávky po IMP a nabídky EXPzmění ceny na světových trzích; při vyšší ceně může stejný objem EXPpoříditvětší množství IMP; • rozhodující okolnosti jsou velmi těžkourčitelné, je skoro nemožnézjistit, jestli země získává ani potomco clo zavedla + riziko, že cizinci mohou kupovatodjinud; • Odlišuje ochranné clo (podpora konkrétního odvětví) a revenue clo – uvalené na zboží, které se doma neprodukuje; protektivní vždy ztráta (reciprocita je irelevnantí), revenue – reciprocitu je třeba požadovat při jeho rušení; • Země může zlepšit své ToTpouze na úkor zemí, se kterými obchoduje a jejich ztrátypřevýší zisk země zavádějící cla (pokles absolutního užitku světa); • Je evidentně ve společném zájmu všech zemí aby se zdržely opatření, které snižujíagregátníužitek, i když z tohoto menšíhocelku mohou takovým opatřením získatvětšíčást; • Dokud ale nebudou všechnyopatřenízrušeny, nelze národ nutit, aby odstranil ty, z kterých čerpávýhody, aniž by existovala reciprocita; • J.S. Mill: těžká protekceNIZ, FRA, US je velmi škodlivá pro tyto země ale také pro GB;

4. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Torrens a J.S.Mill – teorie: • za jistých okolností může sníženícelvést ke zhoršeníToT (a naopak); • země snižující cla bude trpět ekonomickou ztrátou v důsledku zhoršení ToT; • na prvním shoda, druhé podmíněně – bude efektzhoršení ToT takvýznamný, aby překonalzisk z expanze obchodu pramenící z větší mezinárodní specializace? • F.Y. Edgeworth 1894 – jestliže je nabídkovákřivkasvěta neelastická, existuje potenciál pro tzv. optimální clo; • Pozor na problém retaliace – zásadní námitky a omezená aplikovatelnost politiky; • Kdo platí tarif? Část nákladu cla zřejmě dopadne naexportujícízemi – v rozporu s klasickým předpokladem, že claplatíspotřebitelé v zemi dovozu; • Závěr – za jistých podmínek je unilaterálníFTnežádoucí, abychom se vyhnuli situaci, kdy se země snaží zavádětoptimálnícla na úkor druhých (a snižují tak benefity z obchodu všem), je žádoucí dohodnout mechanizmus, dohodu která by obecně zakázalavyužívánícel pro tento účel; • Multilaterálnína smlouvách založený FTřeší některé z těchto problémů; • Z argumetů proti FT je ToT argument analytickynejrobustnější;

5. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Argument Infant Industry • J.S. MillPrinciples of Political Economy 1848 (odstavec): • Kvalifikovanápodporadočasné ochraněInIn; • Odvětvím, které nejsou od počátku schopny přežít čelící konkurenci dovozů, ale časem a zkušenostmi mohouvyrůst a úspěšně soupeřit na světových trzích; • (v praxi argument od 16st.) • A. Smith: • Základní/skrytá příčinapřevahy cizího odvětví je irelevantní; • Jestli je výhoda jedné země přirozená či získaná, nemá to žádný dopad – dokud je jedna země ve výhodě, bude vždyvýhodnější od ní kupovat, než výhodu budovat; • Jen proto, že země můževybudovat nějaký průmyslprotekcíneznamená, že by se o to měla pokoušet a i když může dokázat nakonec produkovat levněji, než původní producent nemusí to být nutněvýhodné – protekcenarušíalokaci zdrojů, sníží příjmy a zmenší objem úspor pro akumulaci kapitálu; • Klasičtíekonomové (Británie) se shodli na stanovisku, že InInpolitikynejsoudoporučeníhodné; • Zásadně jinýpohled ale zastávaliostatní – USA, kontinentální Evropa, a jiné industrializující; • nenídůvod pro dovozprůmyslových výrobků z bohatéGB, pokud se jejich vlastní země zdajímítschopnosti a zdroje nezbytné k této produkcidoma; • místo nějaké inherentní a neměnné cenové nevýhody se jejich manufakturámnedostává akumulované zkušenosti a expertízy nutné k efektivní produkci tohoto zboží; • Alexander Hamilton, John Rae, Friedrich List

6. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Alexander HamiltonReport on Manufactures 1791: • odmítlSmithovudoktrínu, že pokud ponechánysamy sobě, odvětvízvolí automaticky nejziskovějšícestu rozvoje; • hovoří o silnémvlivuzvyku a duchaimitace – strachu z nevyzkoušeného podnikání; • o zásadních/vnitřních obtížích s konkurencí s těmikdodříve dosáhly v businessu perfekce; • překonání těchto překážek může tedy vyžadovat zásahy a patronážvlády; • Preferujesubvence před tarify (které zvyšují ceny na domácím trhu) – subvence podporují export, nezvyšují uměle vzácnost (a ceny), mají bezprostřední tendenci zvýšit objem produkce a snižují podnikatelské riziko; • John Rae (Skotsko - Kanada) • odmítáharmoniisoukromých a veřejnýchzájmů, odmítá, že cla redukují akumulaci kapitálu; • doporučujevládě aby podporovalatransfer superiorní technologie z jiných zemí; • argumenty na podporu InIn – ušetří se dopravnínáklady – zvětší se domácíobchod, přijdou nové technologickéinovace; • domácíprodukce původně dováženého zboží bude stimulovatvynálezy a sníží tendenci k servilní imitaci; • „new arts“: • jejich samotnáexistence v každé společnosti dává silný impulsdůmyslnosti jejich členů: • legislativec to může podpořit odměnou za úspěšnouimitaci cizího zboží, subvencí domácí výrobě, cly na dovoz; • Pokud je dostatečně zřejmé, že nic nebráníodvětví v etablování, jenobtížespojené s novýmičinnostmi, potřeba zkušených pracovníků a dostatečná znalost potřebných nástrojů a materiálů – potom je vhodné přistoupit k přímé a všeobecné podpoře;

7. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Friedrich List (The National System of Political Economy 1841): • vhodná obchodní politika země závisí na stupni jejího hospodářského rozvoje; • Smith ignorujerozdílné ekonomické zájmy jednotlivých zemí ve světěkonfliktů, odlišných zájmů a identit; • Smith zkoumápouzeco je dobrépro svět jako celek za nesplněné podmínky mezinárodní spolupráce; • Síla/schopnostprodukovatbohatství je nekonečněvícedůležitá než bohatstvísamo (prod. umožňuje spotř.); • Klasickáškola má statickouperspektivu, kdy oceňujepouzesoučasnébohatství (směnnou hodnotu) s vyloučením faktorů, které mohoubýtužity k produkcibohatství (zájmy kupců vs. státu) • Význam průmyslu: benefity jsou i „neekonomické“ (bezpečnost, nezávislost; dělba práce-impuls k rozvoji a akumulaci kapitálu); • národ je tím bohatší a silnější čím více z jeho exportůtvoříprůmyslovéprodukty a importůsuroviny a čím více konzumuje tropické komodity (komoditnískladba obchodu si zasluhuje značnoupozornost); • Nutné podporovatInIn + cla mají dopad na zvýšení národního bohatství: • i v díle Smithe je spousta důkazů, že příjmy jsou podmíněnyduševními a fyzickýmisilami a mírou jejich perfekce v sociálních a politických ohledech (národ jedná jako rodič – vzdá se bohatství ve prospěch dětí); • Ne všechny zemějsou vybaveny pro tyto politiky – průmyslprosperuje jen v mírném klimatickém pásmu (vs. tropické země); všechnyzemě mají mít FT v oblasti AGRI a surovin; • Podmínky: národy s velkým a kompaktnímúzemím, velkou populací, držbou přírodních zdrojů, vysoce rozvinutýmzemědělstvím, vysokým stupněm sociálního a politickéhorozvoje se kvalifikují; • Navrhuje optimálnípolitiky pro země na různých stádiích rozvoje – • 1) FT s rozvinutýmistáty jako prostředekpovznesení ze stádia barbarismu a pokroků v AGRI; • 2) podporaprůmyslu, rybolovu, navigace a zahraničního obchodu prostřednictvím TP; • 3) postupný návrat k FT – nyní neomezené (příkl.: tarif 40-60% na začátku a 20-30% následně); • V zájmu toho, abyFTfungovalpřirozeně, musejí se méněrozvinuté země dostat dostádia, do kterého byl ENG národ umělepozvednut;

8. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • J.S.Mill 1848: • jedinýpřípad kdy mohou být protekceobhajitelné jsou dočasnáopatření (typicky mladých a rostoucích zemí) které doufají v naturalizaci cizího odvětví ve vlastníchperfektněvhodnýchpodmínkách; • superiorita odvětví v jedné zemi oproti druhé vychází často pouze z dřívějšíhostartu; • nemusí tam být inherentnívýhoda, ale jen současnápřevaha v získaných schopnostech a zkušenosti; • nelzeočekávat, že individua budou na vlastnírizikozavádětnovévýroby a nést náklady dokud producenti nebudou vzdělání na stejné úrovni, jako ti kde jsou výroby tradiční…; • Richard Cobden: škoda, kterou Mill způsobil, převažujepřínos jeho jiných děl – stanovisko bylo zkresleno protekcionisty k obhajobě vysokých cel v US, CAN, AUS v 1860s; • J.S.Mill1865 dodává: • nákladyprodukce jsou vždynejvětší na jejím počátku; • může se stát, že domácí produkce – skutečně výhodná – vykazuje dočasné ztráty; • nelzeočekávat, že je ponesou privátní investoři (jejich následovníci by byli obohaceni jejich krachem); • William Graham Summner1885 – průmysl roste tam, kde roste populace a akumuluje se kapitál – je snadné zaměnit příčinu za následek a představovat si, že průmyslvede k populaci a bohatství; • J.S. Nicholson 1901 – „dočasná“protekce - vested interests (izolace vs. podpora vzdělání); • Klíčová otázka: existencetržníhoselhání + jestli to vládníintervencezlepší; • Henry Sidgwick 1887 • kritizujekosmopolitní pohled všeobecného světového bohatství; • vláda identifikuje v budoucnu úspěšné odvětví - co brání soukromým firmám půjčit si na trhu na pokrytíúvodních ztrát?; • soukromá akce selže, pokud je povahaobtíží taková, že pokudjednoupřekonányprvními producenty, nebudoudéle existovat - to implikuje nějaký typ externality;

9. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Alfred Marshall1903 • protekce US, AUS není zlo – ochrananedospělého odvětví je velké národní dobro, bylo by bláznivé pro země, které mají nedospělý průmyslu zavéstFT; • A.C. Pigou 1906 – co je bariéra, která činí vládní intervenci nutnou?; schopnosti, zkušeností, selhání kapitálových trhů?; podle povahy selhání se lišípolitiky; • James Meade1955 • nová firma - zpočátku ztráta, pak zkušenosti, know-how – zisk– nedospělostnepředstavujeargument sama osobě pro státníintervenci; • pokud je příležitost k zisku + efektivní finančnísektor (půjčí na překlenutí), není kauza pro intervenci - neefektivní, pak má vláda řešit neefektivitu finančního sektoru; • Jiné selhání - akvizicetechnickéznalosti – obtížné naučit se bez ovlivnění znalostí ostatních firem (spill-over) -> dočasnásubsidizace; • důvodem není potřeba infantů naučit se ale jejich učení se navzájem; • další podmínka: spill-overs jsou lokálně/národněomezeny– jinak se učí od aktuálníchexportérů; • Nejefektivnější vládní zásahymíří na tržníselhání; • RobertBaldwin 1969 • i když je konkrétní selhání související s infantem specifikováno, TP intervence nenínutněnáprava která zajistímaturaci; • protekceselže v doručení pobídky k dalším investicím a získávání technologických znalostí, nezvýší schopnost firmy udržet benefity své investice do znalostí, typicky slouží to jako prostředek k udrženíziskovostistarých produkčních technik;

10. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Argument rostoucích návraty z rozsahu produkce (Frank Graham 1920) • Pokud v průmyslurostoucínávraty z rozsahu produkce (EOS) a v zemědělstvíklesající, potom země, která se specializuje v zemědělství (a dováží průmyslové produkty) se zbavuje produkce v sektoru s vysokouproduktivitou; • permanentní tarif je pak nadřazenFT; • Kritika: zvyšující se návraty z produkce internífirmě jsou neslučitelné s tržní konkurencí; • KlasickáCA – konstantní výnosy: 2x vícepracovníků = 2x více produkce; • Malthus a Ricardo 1815 – snižující se návratnost v zemědělské produkci – více práce(pracovníků) na stejnévýměře půdy – méně produkce každým dalšímpracovníkem; • Edward West 1815 • zvyšující se návratnost v MANU: náklady produkce klesají, jak se zvětšuje její rozsah – dělbapráce a vícestrojů (technologie) dělá práci stále produktivnější; • efekt přítomen i v AGRI, ale vícenežvyváženpřesunem na horšípůdy (konečné množství faktoru); • Thomas Carver1902 – zvětšující se návraty na úrovnifirmy (pokračující nekonečně), povedou odvětví k monopolu jedné firmy – clojenposílí monopolní sílu podniku; • J.S Nicholson1897 –problém pro CA; • specializace a obchod mají naprosto odlišné dopady na dvě země; • země, která má CA v produkcioděvů (rostoucí výnosy) bude těžit z růstuprůměrného produktu v oděvním odvětví (jak roste výstup) a z mezníhoproduktu v obilí (jak se produkce snižuje) (povede k růstu mezd - v tomto období pozitivní); • opačnásituace v zemi s CA v obílil (klesající výnosy) – mezníužitekpráceklesá, jak roste výstup, zatímco stahovánípráce z oděvůsnížíprůměrnýprodukt práce vtomtosektoru; • (jediná kompenzace jsou směnné relace -postižená země prodává dražší obilí a kupuje levnější oděvy);

11. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Graham: • pokud je MANU odvětvím s rostoucími výnosy, potom protekce může být užitečná mnohem délenež k pokrytíinfant období a je jedno, jestli se může odvětví udržet bez podpory; • v každý jednotlivý moment je ziskovéspecializovat se na obilí, ale konečnývýsledek specializace je že občané dostanou méněza své úsilí, než pokud by nikdy nevstoupili do IT; • může být nevýhodné pro zemi s CA v klesající produkci specializovat se dle CA, ale ještěpravděpodobněji to bude nevýhodné, pokud světovápoptávka po zboží s rostoucím výnosem roste a poptávka po zboží s klesajícím výnosem klesá; • I když země s CA v sektoru s klesajícími výnosy bude tratit, celkový světový produkt vzroste FT; • Alfred Mrshall1920 odlišil „economies“ interní (produkční nákladyklesají, jak rostevýstup firmy) a externí (náklady klesají, jak rostevýstupodvětví, náklady rostou, jak výstup odvětví klesá); • Frank Knight1923 • rostoucí výnosy interní firmě nejsou kompatibilní s konkurencí – jedna firma by obsloužilacelýtrh za nejnižšícenu; • pokud existujekonkurence, velikost produkční jednotky poroste, dokud buď nenímožnédosáhnout dalších economies; • když jednotky dosáhnout nejefektivnějšívelikosti – další změnavýstupu je důsledkemzměny jejich počtu;

12. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Knight: externí „economies“- nedorozumění, je třeba prokázat, že: • existujíodvětví, kde je stabilníkonkurence (žádný producent nemůže snížit náklady expanzí) • a přesto je možnésnížit náklady všemvstupemnového producenta; • noví soutěžitelé stahujífaktorystávajícím – to je jasný zdrojzvyšujících se nákladů všech – ten musí být převážen nějakou čistě externí„economie“v organizaci… • Marshall – tři typy externích „economies“: znalostní spill-overs; subsidiární dodavatelské odvětví, lokální „pools“kvalifikovanýchpracovníků; • Pigou – znalosti <– vládní subvence, nejsou funkcí aktuálního rozsahu produkce; • Robertson1924: • není jasné zda „zjevné“ příklady takových „economies“ nejsou jen popisemtržních interdependencí a evoluce; • …spíšenež příklady tržních selhánívyžadujících vládní akci (transport je externí pro jednoho, interní pro druhého; internalizace externích „economies“ je možná vertikální integrací přes trh); • naháníme externí „economies“ odvětví po odvětví, ale oni mizí a jsou absorbovány interními „economies“ firem nebo organizací trhu pod svou „optimální kapacitou“; • konkrétní externí ekonomie skutečně volá po vládní subvenci k podpoře podprodukovaných aktivit a IT může posílit nechtěný směr specializace, ale implikace pro TPnejsouzřejmé;

13. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Viner1937 – implikace pro FT: • otázka zda jsou externíekonomikyfunkcesvětovéhovýstupu nebo domácího; • pokud světového, potom domácíodvětví není moc poškozeno omezením výstupu některé domácí firmy; • jsou zasaženy všechny světové firmy vyrábějících hodiny, nejen domácí (pokud je zboží volně obchodováno); • nenídůvod pro protekci a pozornost se zaměřuje k obchodování s intermediárnímzbožím; • pokud neníobchodováno, pak EE je národní a závisí na rozsahu domácí produkce; • Argument zvyšujících se výnosů ale nelze zcelazavrhnout: • jsou komparativnívýhody, které mají zdánlivěarbitrární povahu – Matthews1950 – pročGER dělají fotoaparáty a SWIhodinky? • jakou roli hraje start a path-dependency? Mají roli EoS a EE v této koncentraci a lokalizaci? Může být lokalita odvětví změněna/obrácena?

14. Děkuji za pozornost Oldřich Krpec krpec@mail.muni.cz MVES FSS MU, Joštova 10, 60200 Brno