INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM A OCHRANA OBYVATELSTVA

1. BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM A OCHRANA OBYVATELSTVA plk. Ing. Jarmil VALÁŠEK, Ph.D.

6. Krizové situace:1. Dlouhodobá inverzní situace2. Povodně velkého rozsahu3. Jiné živelní pohromy velkého rozsahu4. Epidemie5. Epifytie6. Epizootie7. Radiační havárie8. Havárie způsobená nebezpečnými chemickými látkami9. Jiné technické a technologické havárie10. Narušení hrází významných vodohospodářských děl11. Znečištění vody, ovzduší a přírodního prostředí haváriemi12. Narušení finančního a devizového hospodářství státu13. Narušení dodávek ropy a ropných produktů14. Narušení dodávek elektrické energie, plynu nebo tepelné energie15. Narušení dodávek potravin16. Narušení dodávek pitné vody17. Narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu18. Narušení dodávek funkčnosti dopravní soustavy19. Narušení funkčnosti veřejných telekomunikačních vazeb20. Narušení funkčnosti veřejných informačních vazeb21. Migrační vlny22. Hromadné postižení osob23. Narušení zákonnosti velkého rozsahu

7. Udržitelný rozvoj a bezpečnost udržitelný rozvoj ekonomický pilíř technologický pilíř environmentální pilíř sociální pilíř bezpečnostní základna

8. Působnost krizové legislativy MIMOŘÁDNÁ STAV OHROŽENÍ UDÁLOST STAV NEBEZPEČÍ NOUZOVÝ STAV STÁTU VÁLEČNÝ STAV Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (* Krizový plán ) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy Systém nouzového hospodářství (* Plán nezbytných dodávek) Systém hospodářské mobilizace Zákon č. 239/2000 Sb., o IZS, Zákon č. 238/2000 Sb., o HZS ČR (* Havarijní plán kraje, Vnější havarijní plán, Poplachový plán integrovaného záchranného systému ) * plánovací dokumentace

9. Ministerstvo vnitra odpovídá za: • Veřejný pořádek. • Požární ochranu. • Krizové řízení. • Civilní nouzové plánování. • Ochranu obyvatelstva a IZS.

10. OCHRANA OBYVATELSTVA

11. Ženevská úmluva- o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli ze dne 12.srpna 1949 DODATKOVÉ PROTOKOLYI - o ochraně obětí mezinárodních ozbrojenýchkonfliktůII - o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemající mezinárodní charakter

12. Dodatkový protokol I( Protokol I ) - byl přijatý v Ženevě dne 8. června 1977 a v platnost vstoupil dnem 7.prosince 1978 - po listopadu 1989 jeho ratifikací vstoupil v platnost pro Českou a Slovenskou Federativní republiku dnem 14.srpna 1990

13. Čl. 61 – Dodatkového protokolu I definuje pojem 1.Civilní obrana( v širším slova smyslu ) jsouveškerá opatření k národníobraně nemající vojenský charakter - zajištění postavení veřejných institucí - udržení veřejného pořádku - fungování veřejných služeb včetně zdravotnických - dodržování veřejné morálky - ochrana vojenského průmyslu atd. 2. Civilní ochrana( výklad pojmu 1. v užším slova smyslu )je plnění některých nebo všech níže uvedených humanitárních úkolů, jejichž cílem je chránit civilní obyvatelstvo před nebezpečím, pomoci mu odstranit bezprostřední účinky nepřátelských akcí nebo pohrom a také vytvořit nezbytné podmínky pro jeho přežití.

14. Těmito úkoly jsou: a) hlásná služba ( varování, vyrozumění ) b) evakuace, c) organizování a poskytování úkrytů, d) zatemňování, e) záchranné práce, f) zdravotnické služby, včetně první pomoci a také náboženská pomoc, g) boj s požáry h) zjišťování a označování nebezpečných oblastí,

15. i) dekontaminace a podobná ochranná opatření, j) poskytování nouzového ubytování a zásobování, k) okamžitá pomoc při obnově a udržování pořádku v postižených oblastech, l) okamžitá oprava nezbytných veřejných zařízení, m) bezodkladné pohřební služby,

16. Pojem„Ochrana obyvatelstva“ Plnění úkolů civilní ochrany zejména: - varování, - evakuace, - ukrytí, - nouzové přežití obyvatelstva, - další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku

17. Subjekty zajišťující bezpečnost-ozbrojené síly - ozbrojené bezpečnostní sbory - záchranné sbory - havarijní služby

18. OZBROJENÉ SÍLY • Armáda České republiky • Vojenská kancelář prezidenta republiky • Hradní stráž

19. ARMÁDA ČESKÉ REPUBLIKY - vojenské útvary - vojenská zařízení

20. OZBROJENÉ BEZPEČNOSTNÍ SBORY • Policie České republiky • Vězeňská služba České republiky

21. ZÁCHRANNÉ SBORY • Hasičský záchranný sbor České republiky

22. HAVARIJNÍ SLUŽBY • • energetika • • plynárenství • • teplárenství • • vodní hospodářství

23. INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM KOORDINOVANÝ POSTUP JEHO SLOŽEK PŘI PŘÍPRAVĚ NA MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI A PŘI PROVÁDĚNÍ ZÁCHRANNÝCH A LIKVIDAČNÍCH PRACÍ

24. O co tedy jde v IZS? • Integrace spočívá v tom, že jednotlivé zdroje - materiální, lidské, ale i právní, se spojují k provedení záchrany nebo likvidace s cílem jejich co nejúčinnějšího a nejhospodárnějšího využití. • IZS tedy není organizací v podobě instituce, ale jen a především vyjádřením pravidel spolupráce (i když určité orgány, které zajišťují koordinaci má a mít musí).

25. Proč IZS vznikl? • Vznikl jako potřeba každodenní spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších složek při řešení mimořádných událostí (požárů, havárií, dopravních nehod, atd.). • Vždy, když bylo nutné spolupracovat při řešení větší události, vždy byl zájem spolupracovat a využívat to, s kým se spolupracuje, pro dosažení rychlé a účinné záchrany nebo likvidace mimořádné události. • Spolupráce na místě zásahu uvedených složek v nějaké formě existovala vždy. Avšak odlišná pracovní náplň i pravomoci jednotlivých složek zakládaly a zakládají nutnost určité koordinace postupů.

26. Použití IZS • při přípravě na vznik mimořádné události • při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma anebo více složkami integrovaného záchranného systému

27. Činnost v IZS? • Jde o to, využít pro záchranné a likvidační práce v potřebný okamžik každého, • kdo je provádět záchranné a likvidační práce povinen, • kdo pomoci může, • kdo pomoci chce.

28. Koordinace složek IZS při společném zásahu • Taktická úroveň - v místě zásahu • Operační úroveň - operační střediska a dispečinky • Strategická úroveň - krajské úřady a Ministerstvo vnitra

29. Spolupráce a koordinace složek a správních úřadů • Koordinace složek IZS na úrovni : • taktické - velitel zásahu (štáb, typové činnosti složek), • operační - OPIS (poplachový plán IZS), • strategické - MV,hejtman, primátor hl. m. Prahy, starosta obce s rozšířenou působností (krizový štáb, havarijní plán, dohody)

30. Taktická úroveň • Velitel zásahu - velitel jednotky hasičského záchranného sboru • Stupeň poplachu: I. Stupeň - ohrožení jednotlivce, plocha do 500 m2 II. Stupeň - ohroženo max. 100 osob, plocha do 10 000 m2 III. Stupeň – ohroženo max. 1000 osob, plocha do 1 Km2 IV. Stupeň – ohroženo více jak 1000 osob, plocha nad 1 Km2

31. Složky IZS pokud provádějí koordinaci záchranných a likvidačních prací jsou při zásahu povinny řídit se • příkazy velitele zásahu popřípadě pokyny • starosty obce s rozšířenou působností • hejtmana kraje • v Praze primátora hlavního města Prahy • nebo Ministerstva vnitra

32. Operační úroveň • Operační a informační střediska (OPIS): • OPIS Generálního ředitelství HZS • OPIS HZS kraje

33. Strategická úroveň • Starosta obce s rozšířenou působností • Hejtman kraje , v hl. m. Praze primátor • Ministerstvo vnitra

34. INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM ZÁKLADNÍ SLOŽKY OSTATNÍ SLOŽKY

35. Jaké jsou složky IZS?

36. První základní složka IZS: HZS ČR a JPO • HZS je zřízen ze zákona č. 238/2000Sb. o Hasičském záchranném sboru ČR. • Základní poslání je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoct při MU. • Složení: generální ředitelství HZS ČR a 14-ti HZS krajů. • HZS je centrálně řízen ministerstvem vnitra tzv. GŘ HZS ČR.

37. Úkoly jednotek HZS a PO • hašení požárů • záchranné práce při mimořádných událostech • úkoly v ochraně obyvatel,podílí se na • evakuaci obyvatel, • označování oblastí s výskytem nebezpečných látek, • varování obyvatel, • dekontaminaci postižených obyvatel nebo majetku, • humanitární pomoci obyvatelstvu a zajištění podmínek pro jeho nouzové přežití. (§70 zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně)

38. HZS ČR a JPO • HZS kraje je hlavní složkou IZS, která: • Usměrňuje IZS na úrovni kraje. • Plní úkoly operačního a informačního střediska IZS. • Zpracovává poplachový plán IZS kraje. • Řídí výstavbu a provoz informačních a komunikačních sítí IZS kraje.

39. Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany • Jednotka hasičského záchranného sboru kraje • Jednotka hasičského záchranného sboru podniku • Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce • Jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku

40. Územní jednotky požární ochrany • V převážné většině se jedná o jednotky Sboru dobrovolných hasičů obcí. • Důležitým kritériem je akceschopnost jednotky.

41. JEDNOTKY PO (JPO)

42. Druhá základní složka IZS : Policie České republiky • Policie ČR je výkonným orgánem státní moci. • Plní úkoly v oblasti bezpečnosti občanů, ochrany majetku a veřejného pořádku. • J e centrálně řízena Policejním prezidiem ČR, správou jednotlivých krajů a okresními ředitelstvími. • Zřízena zákonem č. 283/1991Sb. O Policii ČR.

43. Policie České republiky • Plní tyto úkoly: • Vytváří prostor pro činnost zdravotních a hasičských akcí. • Zabezpečuje regulaci dopravy v prostoru MU. • Zamezuje vstupu nepovolaným osobám do uzavřeného prostoru. • Řeší ochranu majetku, zařízení a prostředků proti zcizení. • Řeší věci spojené s kriminalitou. • Koordinuje postup složek IZS.

44. Třetí základní složka IZS: Zdravotnická záchranná služba • ZZS nemá jednotnou organizační strukturu. • Jako jediná není zřízena speciálním zákonem. • Řídí se vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě.

45. Zdravotnická záchranná služba • Tato služba poskytuje pomoc při ohrožení života a zdraví. • Zajišťuje bezpečnost státu. • Zařízení ZZS zřizuje kraj, který odpovídá za dostupnost, organizaci a zajištění činnosti zařízení ZZS. • Soustava zařízení ZZS musí být uspořádána tak, aby přednemocniční neodkladná péče mohla být poskytnuta do 15 minut.

46. Zdravotnická záchranná služba • Byla vytvořena síť zařízení, jejichž výkonným prvkem ZZS jsou výjezdové skupiny. • 3 kategorie výjezdových skupin: • Rychlá lékařská pomoc. • Rychlá zdravotní pomoc. • Doprava raněných a a nemocných v podmínkách neodkladné péče.

47. Ostatní složky Armáda, Vojenská kancelář prezidenta republiky, Hradní stráž • Vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil a prostředky ozbrojených sil, • Ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, • Ostatní záchranné sbory, • Orgány ochrany veřejného zdraví, Horská služba, Vodní záchranná služba, Speleologická záchranná služba, Báňská záchranná služba aj. Ministerstvo zdravotnictví, Krajské hygienické stanice, Ministerstvo obrany,  Ministerstvo vnitra Obecní policie, Bezpečnostní informační služba, Vězeňská služba aj.

48. Zařízení pro zajištění evakuace, nouzového přežití, zásobování vodou, pro zjišťování a označování nebezpečných oblastí, pro zabezpečení dekontaminace terénu, osob a oděvů, pro zabezpečení ukrytí osob v úkrytech a zařízení pro zabezpečení výdeje prostředků individuální ochrany Ostatní složky Komunální složky zajišťující odstraňování poruch vodovodního a kanalizačního řadu, odstraňování poruch nebo havárií plynových rozvodů, Odtahové služby, Pohotovostní zámečnické služby, Pohotovostní služby odstraňující poruchy výtahů aj Český červený kříž, Adra, Člověk v tísni, Lékaři bez hranic, Svaz záchranných brigád kynologů České republiky • Havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, • Zařízení civilní ochrany, • Neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím • Odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic

49. Děkuji za pozornost !