190 likes | 508 Views
Peptidy. Peptidy. rozdělení: oligopeptidy – 2 – 10 AMK (dipeptidy, tripeptidy, ……) polypeptidy – do 100 AMK bílkoviny – nad 100 AMK. Rozšířené dipeptidy a tripeptidy - glutathion. Složení: glutamin, cystein, glycin Funkce: oprava a vytváření nových buněk
E N D
Peptidy • rozdělení: • oligopeptidy – 2 – 10 AMK (dipeptidy, tripeptidy, ……) • polypeptidy – do 100 AMK • bílkoviny – nad 100 AMK
Rozšířené dipeptidy a tripeptidy - glutathion • Složení: glutamin, cystein, glycin • Funkce: • oprava a vytváření nových buněk • ochrana organismu před volnými radikály (peroxidy, hydroxylové radikály, …..) • proti zánětům • oprava pojivových tkání, chrupavek, kloubů • účast na procesech s DNA a RNA • stimuluje zásahy imunitního systému • podílí se na dozrávání T lymfocytů • působí proti rakovině • odstraňuje z těla jedy a cizorodé látky • ochrana mozku v hematoencefalické bariéře • zlepšuje prokrvení tkání • ničí celulitidu • pomáhá proti lupence a jiným kožním nemocem • „omlazuje“ pokožku …………….
Hormony povahy peptidů a bílkovin • jsou to chemické regulátory, které řídí celé metabolické dráhy nebo fyziologické procesy • jsou vylučovány endokrinními žlázami (žlázami s vnitřní sekrecí) • zvláštní skupinou jsou tkáňové hormony, které vznikají a působí v buňkách nebo tkáních (složení – peptidy, bílkoviny) • mají vliv na nervovou soustavu, na činnost pankreatu, … • jsou předmětem výzkumu
Endokrinní žlázy • štítná žláza – glandula tyreoidea • příštitná tělíska – glandulae tyreoidea accesoria • nadledvinky – corpora suprarenalia • slinivka břišní – pancreas • pohlavní žlázy • hypofýza – glandula pituitaria • epifýza • brzlík – thymus
Hormony povahy peptidů a bílkovin • mezi tkáňové hormony patří: • gastriny – regulují produkci HCl v žaludku • sekretin – reguluje produkci pankreatické šťávy • erythropoetin – stimuluje produkci erytrocytů při nedostatku O2 • nekrohormony– tvoří se na místě poranění z odumírajících buněk + podporují obnovení okolní tkáně • cytohormony – vznik v buňkách, řídí jejich činnost
HYPOFÝZA • žláza umístěná těsně pod mozkem = podvěsek mozkový • se skládá ze dvou částí: • přední – adenohypofýzy • zadní – neurohypofýzy • nejproduktivnější žláza s vnitřní sekrecí – výměšky ovlivňují a řídí činnost jiných žláz, zprostředkovává řídící impulsy nervové soustavy pro jednotlivé orgány těla • funkčně souvisí s mozkovou tkání • nervové buňky podhrbolí = hypotalamu vylučují vlastní hormony, které se krví dostávají do hypofýzy (tlumí nebo podporují tvorbu a vylučování hormonů hypofýzy)
přední lalok hypofýzy • somatotropin– růstový hormon • reguluje růst organismu (tím, že reguluje tvorbu bílkovin) • nedostatek – předčasné zastavení růstu – zakrnělost • nadbytek – velký vzrůst – gigantismus • tyreotropin • řídí činnost štítné žlázy (adrenokortikotropin – reguluje tvorbu a vylučování hormonů štítné žlázy) • (ACTH) kontroluje množství kortizolu uvolňované nadledvinami. Kortizol, také zvaný stresový hormon, je nezbytný pro přežití. Udržuje stálý krevní tlak a hladinu cukru v krvi. • gonadotropiny • vliv na činnost pohlavních žláz
zadní lalok hypofýzy • vasopresin • reguluje obsah vody v těle • vliv na stahování, zužování cév • nadbytek – zvýšení krevního tlaku • oxytocin • stahování hladkého svalstva ženských pohlavních orgánů (dělohy) – regulace porodu
SLINIVKA BŘIŠNÍ • Pankreas je velká žláza uložená v dutině břišní za žaludkem. Skládá se ze dvou částí: • Exokrinní žláza – produkuje trávicí enzymy, které pomáhají při štěpení tuků, cukrů i sacharidů. • Endokrinní část - Langerhansovy ostrůvky, produkující hormony inzulin a glukagon. Tyto hormony pomáhají v těle udržovat stálou hladinu cukru (glykemii).
SLINIVKA BŘIŠNÍ • inzulín • řídí hospodaření organismu s cukry (i lipidy) – urychluje oxidaci D - glukosy • porucha jeho tvorby cukrovka = Diabetes mellitus - obsah cukru v krvi (organismus ztrácí schopnost strávit cukry, které se vylučují močí) • při cukrovce se podává jen injekčně (v trávicím traktu se působením enzymů rozkládá) • nadbytek = šok • glukagon • působí opačně
Cukrovka • Rozlišujeme více typů cukrovky: • U cukrovky prvního typu (diabetes mellitus I) slinivka nevydává do krve dostatek inzulinu. Je to způsobeno tím, že buňky Langerhansových ostrůvků jsou napadeny a ničeny vlastními buňkami imunitního systému (takové procesy se nazývají autoimunitní). Lidé trpící cukrovkou mají větší žízeň, hodně pijí a vylučují velké množství moči. Hladina cukru v krvi je totiž natolik vysoká, že ho ledviny nezvládají vychytávat a vracet zpátky do krve. Cukr uniká s močí a s sebou strhává vodu. Tento typ cukrovky se častěji vyskytuje už v mladším věku u lidí, kteří k němu mají dědičné dispozice. Lidé s cukrovkou prvního typu si musí pravidelně píchat inzulin. • U druhého typu cukrovky (diabetes mellitus II) je inzulinu v krvi dostatek, buňky jsou však k němu necitlivé. Je to vlivem dlouhodobého nadbytku cukru v krvi. Častěji se vyskytuje až po třicátém roce života a u obézních lidí. Diabetes druhého typu lze výrazně zlepšit úpravou životosprávy. Je dobré zhubnout, jíst pravidelně a v menších dávkách, významnou roli hraje i dostatek pohybu. • Těhotenský diabetes souvisí s nadváhou a hormonálními změnami v těhotenství. Ženy, u kterých se v těhotenství cukrovka vyskytla, mají vyšší pravděpodobnost, že se u nich časem rozvine cukrovka druhého typu. • Vlastní cukrovce předchází porušená glukózová tolerance. Je to stav, kdy tělo není schopné snížit hladinu cukru v krvi tak rychle jako u zdravého jedince.
PŘÍŠTITNÁ TĚLÍSKA Model s anatomickými souvislostmi uložení příštitných tělísek-tmavě žlutá
PŘÍŠTITNÁ TĚLÍSKA • parathormon • složený z 84 AMK • reguluje hladinu Ca a P v krvi – vyplavování Ca a P z kostí
peptidové neuromodulátory • látky, které modulují účinek chemických přenašečů nervového vzruchu = neurotransmitery • byla nalezena určitá místa v mozkové tkáni, které působí na emoce – obsahují tyto látky, např.: • endorfiny, enkefaliny – používané jako léky na povzbuzení
peptidová antibiotika • mívají často cyklickou strukturu a jsou izolovány hlavně z mikroorganismů – Streptococcus, Bacillus • např: gramicidiny A, B, C (jsou lineární), S(je cyklický), tyrocidiny A, B (jsou lineární), C(je cyklický), bacitraciny, polymyxiny, aktinomyciny, …..
peptidové zootoxiny a fytotoxiny • jsou silně toxické, izolované z živočichů a rostlin • mívají cyklickou strukturu a podobají se složením antibiotikům • mezi zootoxiny patří neurotoxiny hadů a štírů – působí na nervovou tkáň nebo apamin= složka jedu včely • mezi fytotoxiny patří hlavně jedy z hub – muchomůrka hlíznatá obsahuje falloidina amanitin, muchomůrka červená obsahuje amanitin a muscarin, lysohlávky obsahují psylocin a psylocibin, …..
peptidy s jinými aktivitami • patří sem např.: • alkaloidy – látky izolované z rostlin, využití – jako léky nebo drogy • streptogeninové peptidy – stimulují růst mikroorganismů, např. mléčných bakterií, …..
přírodní polypeptidy • mají přirozený výskyt v rostlinných a živočišných organismech • obsahují mezi 11 a 100 AMK • patří sem např.: • protaminy – lineární struktura, silně zásaditý charakter, byly nalezeny ve spermiích ryb • inhibitory živočišných a rostlinných proteáz – enzymy, které štěpí bílkoviny • anhydropolymery – jsou součástí buněčných stěn některých bakterií