David Greger a Jana Straková Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání

1. David Greger a Jana Straková Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze E-mail: CLoSE@pedf.cuni.cz Asociace ředitelů gymnázií ČR, 4.4.2013, Přerov

2. O projektu CLoSE • Projekt GA ČR: „Vztahy mezi dovednostmi, vzděláváním a výsledky na trhu práce: longitudinální studie“ • Spolupráce NHÚ AV ČR, PedF UK a NVF (spolupráce ekonomů, pedagogů a sociologů) • Roky řešení: 2012 – 2018 (7 let) • První longitudinální (panelová) studie v ČR zahrnující měření výsledků vzdělávání

3. O projektu CLoSE II. • Panelová studie • Zapojení více kohort (tzv. multi-cohortsequence design) umožňuje sledovat hlavní tranzice v životních/vzdělávacích drahách jedince: KOH1 vstup do 1. třídy / volba školy KOH2 přechod na víceletá gymnázia KOH2 přechod na střední školu KOH3 vstup na trh práce

5. Rozsah vzorků • Kohorta 1: Předškoláci a přechod do základní školy (N=1200, pro všechny 3 vlny šetření min. 600 respondentů) • Kohorta 2: „Školáci“,4. ročník ZŠ až 3. ročník SŠ. Vzorek TIMSS & PIRLS 2011:177 škol, téměř 5000 žáků 4. ročníku ZŠ. • Dotazování v 5. ročníku ZŠ CLoSE: 4438 žáků, ze 163 ZŠ (215 tříd), z toho se 870 (19,6 %) žáků hlásilo na 8G a 507 (11,4 %) žáků bylo ke studiu na 8G přijato (58% úspěšnost přijetí na 8G). • Pro 6. ročník ZV rozšíření vzorku o žáky 8G: celkem 6221 žáků: 141 ZŠ (4589 žáků) a 43 8G (1632 žáků), 4 testy: matematika, čtenářská gramotnost, český jazyk (mluvnice, pravopis), kompetence k učení a žákovský dotazník. • Po přechodu na střední školu počítáme s rozsahem vzorku 4000 studentů SŠ (1. a 3. ročník SŠ) • Kohorta 3: Dospělí (16 – 65 let): PIAAC 2012 cca 6000 respondentů, follow up po 4 letech na podsouboru 2000 respondentů

6. Cíle výzkumu CLoSE - obecně • Zjišťování znalostí, dovedností a kompetencí žáků a studentů a jejich vývoj v čase. • Zachycení vývoje osobnostně-sociálních (nekognitivních) charakteristik žáků a vliv větvení vzdělávacích drah na ně (Big FishLittlePondEffect – academicself-concept) • Zmapování mechanismů procesu volby školy v základních tranzitivních bodech a jednání jednotlivých aktérů a jejich sociálně-ekonomická podmíněnost (RAT) • Zjištění dopadu časné diferenciace žáků na vzdělávací systém a měření přidané hodnoty (typu) školy.

7. Cíle výzkumu CLoSE – k diskusi o diferenciaci na úrovni povinného vzdělávání • Cílem výzkumu je zkoumat dopady struktury vzdělávacího systému (vysoké a časné diferenciace) na výsledky vzdělávání. V České republice je problematika diferenciace hodně diskutována, nejen ve vztahu k víceletým gymnáziím, ale například i ve vztahu k odborným učilištím či školám praktickým. Nejsou k dispozici žádné studie, které by umožnily vést tuto debatu na základě věcných argumentů a nestavět pouze na osobních přesvědčeních, případně zkušenostech ze zahraničí. Náš výzkum se snaží tento nedostatek odstranit a přinést do debaty o diferenciaci systému faktické poznatky, které budou získány zkoumáním českých škol a českých žáků.

8. Cíle výzkumu CLoSE – k diskusi o diferenciaci na úrovni povinného vzdělávání • Přestože máme řadu informací z mezinárodních výzkumů (TIMSS, PISA, PIRLS), i některých domácích dat (CERMAT - maturity, ČŠI – testování 5. a 9. ročníků, SCIO), výzkum CLoSE představuje posun v kvalitě dat a tím i kvalitě odpovědí, které může přinést. Především díky následujícím charakteristikám výzkumu…

9. Charakteristika (výjimečnost) dat CLoSE v českém prostředí • Longitudinální výzkum: sledování panelu žáků od 4. roč. ZŠ (TIMSS a PIRLS) až do 3. roč. SŠ (a snad i dále) • Reprezentativní výběr žáků • Standardizovaná administrace testů tazatelem ve všech školách. Došetřování chybějících žáků. • Podrobné informace o rodinném zázemí žáků (včetně dat z rodičovských dotazníků TIMSS a PIRLS 2011) • Podrobné informace o kritériích volby školy • Didaktické testy využívají ve velké míře otevřených úlohách s tvorbou odpovědi (zvláště v ČG), • Díky těmto charakteristikám CLoSE umožní lépe porozumět výsledkům českých žáků a tomu, jak funguje diferenciace v povinném vzdělávání (nejen VG, ale také výběrové ZŠ aj.), za hranice současného poznání.

10. Základní otázky ve vztahu k VG Fungují víceletá gymnázia v souladu s všeobecnými očekáváními? • Studují na nich ti nejnadanější? • Dostává se jim tam kvalitnějšího vzdělání? Jaká je přidaná hodnota studia na VG?

11. Studují na 8G ti nejnadanější žáci? Aneb kdo se na 8G hlásí a kdo se tam dostane?

12. Žáci 4. ročníků aspirující a neaspirující na studium na víceletém gymnáziu.(PIRLS 2001)

13. Studují na VG Ti nejnadanější? Již letos výzkum CLoSE po spojení s daty z TIMSS a PIRLS 2011 umožní odpovědět na tyto otázky: • Kdo se (ne)hlásí na VG (výsledky žáků, aspirace)? … včetně charakteristik těch žáků, kteří patří k nejlepším a na studium na 8G neaspirují (proč)? • Jak efektivní je přijímací řízení (vybírá skutečně ty nejlepší uchazeče?) Umíme vybrat ty nejlepší uchazeče? • V delší perspektivě (při zohlednění testování žáků v 9. ročníku ZV) můžeme sledovat, jak se vede dětem, které se na 8G nedostaly (z hlediska vzdělávacích výsledků – kognitivních i jejich sebepojetí apod.)

14. A dále CLoSE přináší řadu informací o tom proč, žáci/rodiče volí studium na VG, co od něj očekávají apod.

15. Proč ses hlásil/a na 8G? (v %) CLOSE 2012

16. Jaká jsou tvá očekávání od studia na 8G (v %) CLoSE 2012

17. Jaká je přidaná hodnota studia na VG? Měřeno jako efekty vzdělávání, ale také z pohledu jednotlivých žáků (vztažení jejich očekávání a jejich hodnocení přínosů)

18. Přidaná hodnota VG? Dosavadní pokusy od určení měření přidané hodnoty jednotlivých typů škol v ČR jsou neuspokojivé a nespolehlivé, ať již metodologickými/statistickými přístupy, kvalitou dat (reprezentativita, dostatek informací o žácích, zvláště o rodinném zázemí SES, nebo data nebyla longitudinální – usuzování z mezinárodních výzkumů), a proto na otázku o přidané hodnotě VG (ale také výběrových ZŠ a ZŠ) nelze zatím spolehlivě odpovědět. I přesto máme již řadu zajímavých informací.

19. Přidaná hodnota a její měření (definice OECD) • „Modely přidané hodnoty měří příspěvek školy k pokroku žáka vůči předem určeným školním vzdělávacím cílům. Příspěvek je očištěná hodnota od jiných faktorů, které také přispívají k pokroku žáka v učení.“ • „Modely zjišťování přidané hodnoty jsou třídou statistických modelů, které se užívají k určení odhadu příspěvku školy k žákově učení měřenému pomocí trajektorií testových skóre.“

20. Výsledky žáků se zhoršují, zvětšují se rozdíly ve výsledcích žáků jednotlivých škol

21. Rozdíly mezi školami se zvyšují(Vývoj rozdílů ve složení žáků jednotlivých škol a ve výsledku testu čtenářské gramotnosti, koeficient mezitřídní korelace, PISA 9. ročník)

22. V mezinárodním srovnání jedna z nejsilnějších souvislostí mezi výsledky žáků a rodinným zázemím na úrovni školy(Přírůstek skóru ve čtenářském testu s jednotkovým nárůstem indexu rodinného zázemí na úrovni žáka a na úrovni školy – PISA 2009)

23. Rozdělení výsledků žáků 9. ročníků ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií v testu čtenářské gramotnosti (PISA 2006).

24. Profily škol v ČR 8.ročník (TIMSS 2007)

25. Profily škol v ČR – 10. ročník(PISA 2003)

26. Přínosy víceletých gymnázií • Ve výzkumu CLoSE budeme moci zjišťovat po testování v 9. ročníkuZŠ/kvartě 8G. Jednak měřením přírůstku ve vědění žáků v matematice, čtenářské gramotnosti, českém jazyce a v kompetencích k učení. • Dále budeme moci popsat přínos gymnázií z pohledu studentů v dotazníku v kvartě 8G.

27. Další kroky? 2013 a dále

28. Další kroky 2013 a dále • Duben/květen 2013 – zprávy z testování pro školy (srovnání výsledků školy v rámci ostatních VG i v rámci ZŠ na reprezentativních datech, výsledky jednotlivých žáků) • Přípravný týden – srpen 2013 – další zpráva pro školy, srovnání výsledků školy se zohledněním sociálního složení žáků a další podrobnější analýzy dat. • Napojení dat TIMSS a PIRLS 2011 a CLoSE 5. a 6. ročník a hledání odpovědi na otázku efektivity výběru žáků na 8G, analýza kritérií a podob přijímacího řízení na 8G. • V roce 2015 pak 2. vlna testování a dotazování žáků.

29. Možnosti spolupráce s AřG • Nabízíme další možnosti diskuse nad zjištěními z výzkumu CLoSE a jejich interpretacemi. • Inspirace od AřG a případná ochota pomoc při hledání odpovědí na otázky, které si ředitelé gymnázií kladou (můžeme Vám pomoci je zodpovědět s využitím dat CLoSE?) • Spolupráce na vybraných analýzách – např. analýza přijímacích kritérií na 8G všech gymnázií v ČR

30. Děkujeme za pozornost!close@pedf.cuni.cz