Karviná 31. května 2012 * Miroslav Opálka, poslanec PS PČR OpalkaM@psp.cz

1. Jak dál v sociální politice Karviná 31. května 2012 * Miroslav Opálka, poslanec PS PČR OpalkaM@psp.cz

2. Sociální systém - struktura Každá sociální skupina ve společnosti má jiné potřeby, a tím i jiné představy o obsahu a poslání sociální politiky Zájmy jednotlivých sociálních skupin jsou zastupovány a realizovány prostřednictvím politických stran vycházejících z různých teorií Změny ve složení sociálního systému či sociální struktury společnosti přinášejí zákonitě i změny politického systému a politiky vládnutí. To má přirozeně dopady na jednotlivé segmenty politiky. Rozpočtovou, zahraniční, hospodářskou, sociální aj. Přitom se všechny promítají do sociálního postavení občanů. OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 2 2 2 2

3. Sociální oblast a sociální politika Pojetí sociální oblasti zahrnuje Pojetí sociální politiky zahrnuje (Ilustrační grafy) OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 3 3 3 3

4. Aktivní, či pasivní sociální politika? Pasivní Aktivní se zaměřuje až na řešení již vzniklých sociálních problémů. Jde především o intervenční povahu pomoci. Toto řešení je náročnější na finanční zabezpečení podpor z veřejných rozpočtů, na vyšší počty úředníků a institucí a na rozšiřování různých sociálních služeb. Přenáší se tak mj. náklady práce – zaměstnavatelů na stát, kraje, obce, rodiny a jednotlivce. se vyznačuje snahou o předcházení vzniků sociálních problémů - událostí a přijímá proto preventivní opatření. Jde nejen o nezbytné intervence, ale zejména o potřebné systémové změny. Momentálně je nejdůležitější zvyšování zaměstnanosti, dostatečná mzda, plat či odměna za práci a zavedení kategorie minimální důchod ve výši nad hranicí životního minima. OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 4 4 4 4

5. Princip sociální spravedlnosti Přístup k pojetí tohoto principu názorově polarizuje protichůdné ideové proudy. Taktéž jednotlivé sociální skupiny pojímají obsah tohoto principu různě, a to v souladu se svými individuálními či skupinovými zájmy (převážně sobecky). Jde tedy o historickou kategorii, jejíž obsah - definice není absolutní, ale v čase se mění. O její výklad, dílčí hlediska a přístupy je soustavně sváděn teoretický i politický střet. Definice jsou různé, např.: Největší štěstí největšího počtu občanů. Vládnutí pro blaho všech a každého. Nespravedlnost není komu vytknout, je to jako prohra, nebo výhra ve hře. Prostředek k zajištění stability společnosti jako celku. Každý podle svých schopností, každému podle jeho práce. Člověk člověku člověkem. Láska k bližnímu. OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 5 5 5 5

6. Aktuální je diskuse o sociální spravedlnosti ve smyslu její oprávněnosti a jejího obsahu 1. Z pohledu lidských práv Právo na svobodu a občanská práva jsou efektivní jen tehdy, když lidé mají faktické možnosti a šance uskutečnit svou svobodu v rozumných životních podmínkách. (Je možné vycházet ze Všeobecné deklarace lidských práv a dokumentů OSN, z Evropské sociální charty a dalších dokumentů EU, ze Závěrečného aktu Helsinské konference a řady mezinárodních smluv.) 2. Z hlediska teorie smlouvy Vychází z toho, že zásady spravedlnosti formulují občané zakládající společenství, ale předem nevědí, jakou pozici budou z pohledu práva, svobody, šancí, příjmů, majetku, intelektu, zdraví atd. sami zastávat. V takovéto situaci je uzavřen konsenzus optimální pro všechny skupiny. 3. Z apelu spravedlnosti jako společného dobra Vychází z humanismu a emancipačních procesů, jakož i z různých filozofických a náboženských směrů. (Etické a humanistické apely.) 4. Z argumentů teorie o vykořisťování Vychází z teorie tvorby nadhodnoty a bezúplatného přivlastňování si větší části produkce zaměstnance vlastníkem VP. (Přerozdělovací procesy.) OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 6 6 6 6

7. Aktuální je diskuse o sociální spravedlnosti také z hlediska způsobu její realizace 1. Z roviny realizace Zajištění sociálněkulturního minima všem jako podmínku důstojného života podle aktuálních standardů dané země, vytvoření podmínek k uplatnění rovnosti šancí (ve vzdělání, v postavení mužů a žen apod.) a spravedlnosti při uznání výkonu – přerozdělování nově vytvořené hodnoty (tržní hodnota výkonu vyjádřená v příjmech neodpovídá vždy etickým kritériím, zodpovědnosti a nasazení pracovníka, jeho objekt. ceně). 2. Z principu subsidiarity Sociální zodpovědnost chápat ve smyslu „tolik vlastní odpovědnosti jednotlivce, kolik je možné, tolik sociální pomoci (rodiny, přátel, sdružení, institucí, obce, kraje, státu), kolik je nutné“. V prvé řadě jde o podporu k svépomoci. Prosazování tohoto principu bývá i střetem kompetencí. 3. Z principu demokracie Nestačí, aby pojem sociální spravedlnosti byl teorií sociální etiky. Musí být předmětem participace a demokratického rozhodování a musí úspěšně řešit napětí mezi formální svobodou a materiální rovností (včetně práva na sociální nároky). Proto politické strany formulují a prosazují své představy o sociální politice rozdílně, a to včetně návrhů systémových změn. OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 7 7 7 7

8. Funkce sociální politiky Ochranná k řešení již vzniklých nepříznivých sociálních situací či odstranění jejich negativních důsledků (nemoc, nezaměstnanost, stáří, osiření…) Preventivní k včasnému předcházení rizikových situací (integrace do společnosti, různá poradenství) Stimulační k podněcování žádoucího sociálního jednání sociálních skupin či jednotlivců, vzdělávání… Přerozdělovací k výběru daní, odvodů a k výplatě dávek, důchodů vyrovnávání nežádoucích rozdílů Homogenizační ke snižování společenské nerovnosti (stejné životní šance) vyrovnáváním příjmů, zmírňování neodůvodnitelných rozdílů… OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 8 8 8 8

9. Nástroje sociální politiky Významným politickým nástrojem je dlouhodobá vize - sociální doktrína a sociální program - nástroj sloužící k prosazování doktríny a k hledání cest, prostředků a kroků k dosažení dlouhodobých cílů. Krátkodobými nástroji sociální politiky jsou zejména jednání o konkrétních skutečnostech se sociálními partnery a hledání konsenzu (např. kolektivní vyjednávání, smlouvy, dohody). Dalšími nástroji jsou především: Právní řád – sociálně právní legislativa, systém daní a transferových plateb, regulace, nadace, nestátní neziskové organizace, charity, diakonie, státní či veřejné instituce a instituty sociální politiky (příjmy, pojištění, opatrovnictví, azyly, sociální služby, bydlení, nepojistné dávky, věcné dávky, účelové půjčky, cenotvorba, úlevy a výhody…). Ale také sdělovací prostředky (formování názorů), vzdělávací aktivity (příprava na povolání, rekvalifikace), poradenství (jak jednat na úřadech, odstranění neg. návyků), nátlakové akce (petice, demonstrace, stávky). OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 9 9 9 9

10. Objekty sociální politiky Chudí - Jde o liberální pojetí sociální politiky, kdy státní pomoc je určena jen těm, kteří nemohou uspět na trhu práce. Vychází z testování příjmů a majetku a podle toho realizuje adresné dávky sociální pomoci. Pracující – Jde o systém sociálního pojištění. Hlavním cílem je náhrada příjmu v případě jeho ztráty. Vychází z požadavku společné účasti na pojištění zaměstnance i jeho zaměstnavatelem. Občané – Jde o koncepci sociálního občanství, kde lidská práva zahrnují i práva sociální. Občané jsou univerzálně zabezpečováni celým sociálním systémem (např. přístupnost ke vzdělání, zdravotní péči, bydlení, ale i přídavky rodinám s dětmi apod.). OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 10 10 10 10

11. Typy sociální politiky Redistribuční – Vychází z toho, že potřeby občanů jsou i jejich sociálními právy. Hlavním garantem je role státu a značný rozsah přerozdělování. Sociální politika je zaměřena na celou populaci a role nestátních subjektů je doplňková. Pracovně výkonný – Sociální potřeby mají být uspokojovány na základě příjmů a zásluh. Jeho základem je systém sociálního pojištění a stát garantuje pouze sociální minima. Stát se dělí o své funkce s nestátními organizacemi. Reziduální – Důraz je kladen na individuální odpovědnost a práci jednotlivce. Stěžejní je aktivita nestátních subjektů a minimální role státu. OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 11 11 11 11

12. Subjekty sociální politiky • Státurčuje prostor pro působení vlastních organizací i ostatních subjektů zákony. Funkce, objekty a typy sociální politiky vycházejí z ideového základu vládnoucích politických stran, mezinárodní situace, ekonomické úrovně, tradic, demografické situace, aktivity občanů, priorit... • Krajerealizují státní i krajskou politiku, zřizují své organizace, dbají na rovnoměrný rozvoj oblastí a dostatek služeb (sociálních, zdravotních, vzdělávacích…) a pomocí komunitního plánu koordinují činnosti... • Obcezabezpečují sociální služby pomocí vlastních organizací i neziskového sektoru, koordinují činnost na svém území a spolupracují i v rámci svazku obcí (mikroregionů) na společné sociální politice... • Zaměstnavatelézabezpečují zaměstnance příjmem, řídí se zákony (zákoník práce, bezpečnost práce). Přispívají do daňového, sociálního a zdravotního systému… • Odbory, profesní svazyjsou účastníky kolektivního vyjednávání, chrání a zlepšují pracovní podmínky zaměstnanců, spravují vlastní fondy... • Neziskové nevládní organizacepracují dle vlastního zaměření, potřeb území a svých finančních možností (dotace, granty, dary, poplatky klientů)… • Rodina a občanská výpomocjsou v prvé linii sociální pomoci… • Mezinárodní organizacepřijímají společná rozhodnutí, cíle, dohody… OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 12 12 12 12

13. Sociální stát Nemá pevnou definici a jeho obsah je odvislý od politického vedení a ekonomické úrovně státu. Vymezuje se vůči čistě tržnímu kapitalismu a liberálnímu pojetí státu na jedné straně, i vůči socialismu a centrálně plánovanému hospodářství na straně druhé. OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 13 13 13 13

14. Vymezení sociálního státu • Sociální stát primárně usiluje o ekonomické a sociální zabezpečení občanů, omezení příjmových nerovností a udržitelný ekonomický růst a rozvoj. • Mezi základní cíle, které má sociální stát plnit, patří: • zajišťování prosperity, • omezování chudoby, • zajišťování sociální rovnosti, • zajišťování sociální integrace a zamezování • sociální exkluzi, • zajišťování sociální stability, • zajišťování nezávislosti jednotlivců. OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 14 14 14 14

15. Kritika konceptu sociálního státu • Koncept sociálního státu byl a je kritizován od počátku svého vzniku, a to jak zprava, tak zleva. Kritika zprava přichází z řad liberálů a volného trhu. Naopak marxistická kritika zleva považuje sociální stát jen za nástroj vládnoucí třídy k umlčení třídy námezdně pracujících, který podporuje stávající sociální uspořádání. Nově či staronově se však objevuje teze o postupném přerůstání sociálního státu ve stát socialistický. • Od 60. let minulého století se hovoří o krizích sociálního státu, které souvisejí s obecnějším politickým, ekonomickým a demografickým vývojem společností. • Útoky na principy sociálního státu však v posledním desetiletí značně zesílily! • Typy krizí sociálního státu se např. uvádějí tyto: • krize nákladů - sociální stát je příliš drahý • krize efektivity - aparát sociálního státu je těžkopádný, pracuje neefektivně a netransparentně • krize legitimity - sociální stát je nespravedlivý, zvýhodňuje jen určité vrstvy společnosti, vede společnost do zadluženosti a rozpočtové krize • Ale i zastánci sociálního státu se shodují na tom, že sociální stát je třeba transformovat - modernizovat, aby odpovídal současnému uspořádání společnosti a chránil ji před novými riziky. Představy jsou však různé. OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 15 15 15 15

16. Sociální politika v EU EU15 řešila před integračními procesy především zajištění práv souvisejících se zaměstnáním. V podmínkách EU27 se zvyšuje důraz na mobilitu, integraci a sociální ochranu, zejména u skupin ohrožených chudobou a sociálním vyloučením. • Základy sociální politiky EU vymezují tyto dokumenty: • Evropská sociální charta • Charta základních sociálních práv pracujících • Maastrichtská a Amsterodamská smlouva • Zelená a Bílá kniha • Lisabonská strategie • Obnovená sociální agenda • Řada dalších dokumentů k důchodovému aj. zajištění, právům zdravotně postižených a seniorů, právům dětí, sociálnímu vyloučení, rovným příležitostem apod. OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 16 16 16 16

17. Změny, se kterými se musí sociální politika v EU vyrovnávat Evropané žijí déle, obyvatelstvo stárne, mění se rodinné i pracovní struktury, hodnoty, vztahy mezi generacemi, rozšiřuje se výběr a zlepšují životní podmínky. Za negativní projevy lze označit velký počet nečinných lidí a nezaměstnaných, vysoký počet mladých lidí s nízkým stupněm vzdělání, růst chudoby a sociálního vyloučení, civilizační nemoci, zvyšující se potřeba péče o přestárlé a zdravotně hendikepované, obavy z dopadů krize na životní úroveň, zejména na mladší generace. OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 17 17 17 17

18. Koordinace sociální politiky v EU Hlavní zodpovědnost za oblast sociální politiky v rámci EU mají členské státy, jejichž národní politiky vycházejí z představ vládnoucích stran a jsou koordinovány prostřednictvím Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO). Skládá se z ministrů odpovědných za zaměstnanost, sociální politiku, ochranu spotřebitele, ochranu zdraví a rovné příležitosti. Jako poradní orgán byly ustaveny Evropský hospodářský a sociální výbor (EESC), Výbor pro zaměstnanost (EMCO) a Výbor pro sociální ochranu (SPC). Klíčovým nástrojem pak je Evropský sociální fond (ESF). V sociální oblasti zatím nedošlo k harmonizaci národních sociálních systémů členských států, ale pouze k jejich koordinaci. Sílí však hlasy volající po vytvoření jednotné sociální a daňové politiky podpořené legislativními normami na vyšší než národní úrovni. Zásadní otázkou se stává míra sociální nerovnosti ve vztahu k ekonomické prosperitě. OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 18 18 18 18

19. Výkonnost ekonomiky ovlivňuje kvalita řídicích procesů, moderní technika, kvalifikace a praxe pracujících… OpalkaM@psp.cz

20. Zvyšování míry vykořisťování v EU OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 20

21. Srovnání minimální a průměrné mzdy v EU OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 21

22. Srovnání výše důchodových dávek v EU OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 22

23. Naděje dožití a délka života ve zdraví u narozených v letech 2005-2007 OpalkaM@psp.cz

24. Porovnání délky pracovní zátěže za rok v jednotlivých státech Průměrný počet odpracovaných hodin za rok 2005 na jednoho zaměstnance (OECD) OpalkaM@psp.cz

25. Podíl celkových výdajů na sociální ochranu k HDP Vybrané údaje z dat ESSPROS (některé jsou předběžné) OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 25 25 25

26. Členění sociální ochrany dle ESSPROS Podpora bydlení Úhrada zdravotní péče Nemocenské dávky Výdaje na invaliditu Výdaje na stáří Pomoc pozůstalým Pomoc rodinám Pomoc dětem Pomoc nezaměstnaným Podpora sociálně vyloučeným Předem nespecifikované výdaje Členění dle kompetencí MPSV Důchodové dávky Nemocenské dávky Dávky státní sociální podpory Dávky pomoci v hmotné nouzi Příspěvky na péči Dávky pro osoby se zdrav. postižením Podpora zaměstnávání zdravotně postižených Sociální služby Státní politika zaměstnanosti Předem nespecifikované výdaje Podpora rodinám s dětmi Pracovní právo Příjmy domácností – životní úroveň Rozdílnost členění dle segmentů sociálních výdajů OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 26 26 26

27. Výdaje MPSV z DP a NP OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 27 27 27

28. Výdaje MPSV na podporu v nezaměstnanosti a APZ OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 28 28 28

29. Výdaje MPSV na SSP a podporu zaměstnávání občanů se ZP OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 29 29 29

30. Výdaje MPSV na insolvenci a platy OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 30 30 30

31. Výdaje MPSV na jednotlivé dávky SSP OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 31 31 31

32. Výdaje MPSV na insolvenci Rok OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 32 32 32

33. Transfery MPSV na příspěvky na péči OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 33 33 33

34. Další časové srovnání vybraných výdajů MPSV Výdaje na pomoc v hmotné nouzi a na dávky zdravotně postiženým Výdaje na rekvalifikace (z prostředků APZ v r. 2011 pro 31 546 občanů) OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 34 34 34

35. Členění výdajů ÚP ČR na sociální dávky k 31. 3. 2012 OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 35 35 35

36. Struktura a vládou předpokládaný vývoj výdajů vládního sektoru ve funkčním členění Tímto tempem průměrné výdaje EU nedoženeme! OpalkaM@psp.cz

37. Vývoj nezaměstnanosti (Od r. 2004 je změněna metodika, což snižuje nezaměstnanost cca o 1 p. b.) OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 37 37

38. Průměrná hrubá měsíční mzda Kupní síla stagnuje! OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 38 38 38

39. Relace důchod mzda OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 39 39

40. Změna valorizačního vzorce důchodů Předložená vládní novela (zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) ke změně valorizačního vzorce důchodů sníží poměr mzda/důchod pod hranici 40 %. Sníží i reálnou výši důchodů. Vláda předpokládá, že během tří let takto uspoří výdaje ze státního rozpočtu o 46,5 mld. Kč. To bude úspora na úkor životní úrovně důchodců! Jak konkrétně se toto opatření projeví u průměrného starodůchodce? 2013 snížení o 272 Kč (celkem o 3264 korun za první rok) 2014 snížení o 188 Kč (celkem o 2256 + 3264 = 5520 za druhý rok) 2015 snížení o 166 Kč (celkem o 1992 + 2256 + 3264 = 7512 za třetí rok) Ztráta za tři roky 16 296 Kč + ztráty z valorizovaného nižšího základu! Od r. 2016 a dále bude každoročně tímto zásahem natrvalo snížen důchod - základ pro další valorizace - o 626 Kč + následné kumulované ztráty z valorizací nižších základů! OpalkaM@psp.cz

41. Demografické limity V Evropě se předpokládá pokles populace o 14 procent! OpalkaM@psp.cz

42. Věková struktura obyvatelstva ČR k 31. 12. 2010 OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 42 42

43. Stárnutí populace ČR OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 43

44. Naděje dožití obyvatelstva Muži OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 44 44

45. Naděje dožití obyvatelstva Ženy OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 45 45

46. Struktura příjmů a chudoba OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 46 46

47. Struktura výdajů domácností dle příjmů OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 47 47

48. Ekonomická aktivita občanů OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 48 48

49. Struktura výše mezd OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 49 49

50. Rozložení důchodů podle výše OpalkaM@psp.cz OpalkaM@psp.cz 50 50