VÝVOJ (VNÍMÁNÍ) KONCEPTU „ORGANIZOVANÝ ZLOČIN“ Petr Kupka BSS 156 Organizovaný zločin

1. VÝVOJ (VNÍMÁNÍ) KONCEPTU „ORGANIZOVANÝ ZLOČIN“ Petr Kupka BSS 156 Organizovaný zločin 26. 2. 2013

2. Obsah přednášky • Co je organizovaný zločin? • Americká tradice pojetí organizovaného zločinu • OZ a teorie organizace (strukturální model, patron-klient) • OZ a ekonomická teorie (tržní model) • OZ a teorie sociálních sítí (síťová perspektiva) • OZ a systém (systémový model)

9. Organizovaný zločin?

10. Americká tradice pojetí OZ • Tradiční vzorce vs. moderní manifestace • Termín poprvé použitý v r. 1895-6 • reverend Charles Parkhurst v morální kampani proti prostituci, hazardu a ilegálním nálevnám • „kolosální organizace zločinu“, „organizovaná radniční kriminalita“, „organizace zločinu“ • Argumentace – „zamrzlé“ obrazy stereotypů

11. Americká tradice pojetí OZ • 1919-1933 – 18. a 21. dodatek Ústavy – prohibice • - morální reformní program (analogie s ACTA) • termín OZ využíván v mnoha významech - odpovídal dobově populárnímu termínu „racketeering“ • nebyl používán pro systematické a ziskové zločiny proti minoritám ani pro „profesně-korporátní“ zločiny = OZ třídně vymezen • racketeering vs. zločiny imigrantů („mladí neúspěšní a závistiví“)

12. Americká tradice pojetí OZ Raymond Moley (1926): „the conception of organized crime as a vast underworld organization, led by `master mind´ with workers, lieutenants, captains, was melodramatic nonsense“ • Chicagská škola (Frederic Thrasher) – reflexe teorií urbanismu – semi-integrované prostředí ilegální a legální sféry = politické podmínky ovlivňují úspěch/neúspěch OZ (opomíjená role právníků, politiků, policistů) • Revize role práva a OZ – zákonná kontrola (policing) neřeší problémy prostituce, hazardu a drogové závislosti – prostor pro korupční jednání • Vztah prizonizace a OZ – „It would be difficult to invent a more effective method for conditioning the criminal in his career than imprisoning him with some hundreds of other prisoners…“ (Frank Tannenbaum, 1936)

13. Americká tradice pojetí OZ • 1929-31 – Wickershamova komise • WK: 2 typy zločinů: • a) na pomezí legality a ilegality – (pojišťovací podvody, podvodný bankrot, úvěrové podvody, padělání), • b) vydírání a racketeering - ROZDÍL? • WK: „co“ podstatnější než „kdo“ • WK: 14 reportů – kritika vládních kroků a sociální politiky, návrh celostátního šetření a rekonceptualizace přístupu proti OZ, změny v 18. dodatku • Většina návrhů ignorována – odklon pozornosti od systémových defektů k vnímání OZ jako samostatné organizaci gangsterů ohrožující národní instituce

14. Většina návrhů ignorována – odklon pozornosti od systémových defektů k vnímání OZ jako samostatné organizaci gangsterů ohrožující národní instituce

15. Americká tradice pojetí OZ • důležité entity po WS mimo rámec vnímání OZ • EdwinSutherland – koncept zločinů bílých límečků (WhiteCollarCrime, 1949) – kriminalita korporací, podobně jako u profesionálních lupičů, byla úmyslná, trvalá, rozsáhlá, většinou nepotrestaná pod patronáží vládních představitelů nebo zákonodárců • OZ prostupuje top ekonomickými strukturami stejnou měrou jako těmi nižšími • Frank Hartung (obchod s masnými výrobky v průběhu války), MarshallClinard (TheBlack Market)

17. Americká tradice pojetí OZ • 1950-51 – Kefauverova komise • KK: organizovaný zločin = sicilská Mafie, mezinárodní dosah, obchod s drogami, je cementem spojující newyorský (Costello-Adonis-Lansky) a chicagský syndikát (Accardo-Guzik-Fischetti) • veřejná slyšení: obvinění odmítají existenci centralizované a hierarchizované organizace „Mafia“, 24 skupin operujících ve velkých městech napříč USA • KK: etnizace problematiky OZ – „alienconspiracy“ • orientace na nemoc, nikoli na vyléčení

18. „Organizedcrimeis a society thatseeks to operateoutsidethecontroloftheAmericanpeopleandtheirgovernments. Itovolvesthousandsofcriminals, workingwithinstructures as complex as thoseofanylargecorporation, subject to laws are more rigidlyenforcedthanthoseoflegitimiategovernments. Itsactions are not impulsivebutrathertheresultofintricateconspiracies, carried on over many yearsandaimedatgainingcontroloverwholefieldsofactivity in order to amasshuge profit…“

19. Americká tradice pojetí OZ • důsledky: sousloví OZ = hierarchicky organizované zločinecké spiknutí • OZ ohrožuje lokální i národní integritu, korumpuje policisty a právníky, infiltruje legitimní byznys, OZ je zločinecká armáda, „pokud nebudeme proti OZ bojovat jeho zbraněmi, prohrajeme“ (Robert Kennedy, 1960) • OZ sekuritizován = zvýšení rozpočtů jednotlivým institucím, 1970 OrganizedCrimeControlAct (známý jako RICO), kulturní obraz mafie • vs. nedostatek důkazů o moci mafiánských rodin, procesy s gangstery v 80. letech neprokázaly, že by Mafie „ovládala“ veškeré, ani většinu, organizované ilegální akvitity v USA

20. Americká tradice pojetí OZ • 1984-9: Prezidentská „Kaufmanova“ komise • OZ ohrožuje lokální i národní integritu, korumpuje policisty a právníky, infiltruje legitimní byznys, OZ je zločinecká armáda, „pokud nebudeme proti OZ bojovat jeho zbraněmi, prohrajeme“ (Robert Kennedy, 1960) • OZ sekuritizován = zvýšení rozpočtů jednotlivým institucím, 1970 OrganizedCrimeControlAct, kulturní obraz mafie • vs. nedostatek důkazů o moci mafiánských rodin, procesy s gangstery v 80. letech neprokázaly, že by Mafie „ovládala“ veškeré, ani většinu, organizované ilegální akvitity v USA

21. …a globální politika • Tlak USA a konvence OSN vs. reálný dopad a korupční skandály • 1961 Single Convention on NarcoticDrugs • 1971 Convention on PsychotropicSubstances • 1988 ConventionagainstIllicitTraffic in NarcoticDrugsandPsychotropicSubstances • internacionalizace agendy OZ po r. 1989 • konference ve Washingtonu 1994 - „GlobalOrganizedCrime: The New Empire ofEvil“ • Woodiwiss (2005): „Theybegan to propagate a verysimple idea. Becauseforcesoutsideofmainstreamnationalculturesnowthreatenednationalinstitutionseverywhere, Americanorganizedcrimecontroltechniquesshouldbeemployedeverywhere.“

22. …a globální diskurz II • 1995 konference v Neapoli – odkazy na RICO jako na dynamickou legislativu • 2003 UN Conventionagainst TOC (Palermo) „organizedcrimegroup“ = „a structuredgroupofthreeor more personsexistingfor a period oftimeandhavingtheaimofcommittingoneor more seriouscrimesoroffencesestablished in accordancewiththisConvention in order to obtain, directlyorindirectly, a financialorothermaterialbenefit“ • problém spočívá v analytické využitelnosti pro teorii i praxi !!! – mexické a kolumbijské narkokartely, gangy, globální ekonomické trhy – přístup „uzavřením bosse organizace končí“ • sémantický problém („OZ korumpuje“ apod.)

23. Analytické přístupy • strukturální model • patron-klient model • tržní model • systémový model

24. Strukturální model • Donald Cressey – Theft of the Nation • OZ = autoritářský a byrokratický systém navržený k maximalizaci profitu; kodex chování se specifickými pravidly a procedurami • modus operandi – funkční role v dělbě práce, sofistikovaný management • struktura, nikoli lidé, prohlubují tradici a charakter systému • ústřední předpoklad – racionalita

25. Strukturální model • prediktivní úroveň – úspěch/neúspěch bezpečnostních složek • vnímá OZ optikou jeho vnitřní struktury; jako jednotnou organizovanou entitu, nikoli jako množinu proměnných • odpovídá externí hrozbě • zaměřeno na kariérní zločince – úzké vymezení • spojeno s italskou imigrací a „La Cosa Nostra“

26. Patron-klient model • kingship based/patron-client model • rámec pro analýzu rodin-bratrstev-klanů • systém sociální kontroly; pomáhá pochopit vztahy uvnitř klanů nebo mezi nimi proměnných • nahlíží na OZ optikou etnické rozdílnosti • OZ jako opozice moderním byrokratickým institucím • „pokud kulturní hodnoty zanikají, klany jako jednotky také zanikají a systém mizí“ • prediktivní úroveň – díky asimilaci dalších generací se společností „X“ jsou vnitřní vztahy oslabovány

27. Ekonomický model • nabídka - poptávka • spektrum legality – „svaté“ vs. „hříšné“ • trh je formován pravidly, nikoli konspirací/spiknutím nebostrukturálními konvencemi proměnných • klíčové technologie – operační prostředí • organizace = systém fungující k překonávání nejistot tržního prostředí a zároveň systém podřízený racionalitě a pocitu jistoty tržního prostředí • nejistota = operační prostředí, klíčová technologie = naplnění definované jistoty

28. Ekonomický model • vzájemná závislost organizace a operačního prostředí • ilegální trh = nenaplnění potřeb konzumentů po produktech nebo službách • podnikatelský zločin (enterpreneurial crime) = produkce a distribuce „nových“ produktů a služeb prostřednictvím tržních vztahů mezi dodavateli, zákazníky a zásluhy „podnikavců“ • 2 typy zločinů: 1) ilegální trhy, 2) penetrace legálního spektra • penetrace legálního spektra není silou, která by mohla tvarovat ilegální trhy

29. Ekonomický model • variace ekonomického modelu: • ekonomika transakčních nákladů • teorie mnoha účastníků (M-C theory)

30. Von Lampe, K. 2009– lecture in SGOC SGOC Catania on 29/06/2009

31. Systémový model: síťová perspektiva • systémový přístup vnímá OZ jako sociální podmínku, ve které jsou legitimní a zločinecké struktury integrální částí určitého zkorumpovaného socio-politického systému bez ohledu na to, o jaký typ zločinu jde nebo na úrovni organizace podporující tento systém • struktura organizace sestává ze vztahů mezi soubory aktérů (interagující jednotky) • každá jednotka má vztah s jinou jednotkou, ta s další apod. • interdependence

32. Model of relation ties in the network, Schwartz-Rouselle 2008

33. Síťová perspektiva • relační vazby jsou využívány jako kanály pro poskytování materiálních nebo nemateriálních zdrojů Kleerks, P., SGOC SSOC lecture Catania, 2009

34. Bruinsma – Bernasco 2004

35. Arsovska, J., SGOC SSOC Ohrid lecture, 2011

36. Role v kriminálních sítích • dodavatel (surového materiálu, komodit přímo určených k prodeji zákazníkům apod.) • zákazník/poptávající (služby nebo komoditu) • broker (zprostředkovává kontakt mezi „zločincem-podnikatelem“ s potenciálním obchodním partnerem • pomocník/facilitátor (zajišťuje podporu – logistickou nebo institucionální) • investor (dodává finanční prostředky)

37. Role v kriminálních sítích • charakteristika síťové struktury (pozice, • hustota, počet participantů, buňky a frakce – kliky, brokeři) • nadsvětí + podsvětí = operační prostředí • OZ jako odraz politické ekonomie a úrovně rozvoje občanské společnosti prostředí • reality OZ není nikdy jasná; pouze obvyklí podezřelí („usual suspects“)

38. Zarkadoulas, N., lecture on IAASOC Ohrid 2011

39. Von Lampe, K. (2011)

40. Organizovaný zločin: „Podsvětí“ a „nadsvětí“ 26. 3. 2012 BSS156 Organizovaný zločin Petr Kupka

41. Obsah • Co to je zločin? • Organizovaný zločin jako podnik? (reflexe ekonomického modelu OZ) • Rodiny a klany (reflexe strukturálního modelu OZ) • OZ a legální sféra – základní debatní rámce • Legalizace zisků z aktivit OZ • On-shore • Off-shore • Diplomacie

43. Výsek zločinu na škále lidského jednání

44. Pyramida zločinu

45. Sociální realita zločinu

46. ORGANIZOVANÝ ZLOČIN JAKO PODNIK • Profit jako akumulace kapitálu vs. profit jako faktor prestiže • Neomezený časový horizont vs. omezený časový horizont • Neomezený prostorový horizont vs. omezený prostorový horizont • Neomezená možnost nabídky vs. konspirativní charakter nabídky • Rozložené náklady v čase vs. okamžitá nutnost plateb

47. Neexistuje jednoznačná odpověď na to, co je zločin a proč trestat

48. Zločin jako sociální konstrukt Zločin jako produkt náboženské doktríny Zločin jako reflexe státní zákonnosti Další koncepce vycházející ze sociální a politické teorie Zločin - výkladové rámce

49. „zločin“ je nálepka vytvořena v sociálních interakcích se symbolickými i praktickými důsledky Jazyk a jiné symbolické systémy kodifikují význam Propojení „zločinu“ a „trestu“ jako by šlo o neproblematické koncepty reflektující realitu, v které je zločin páchán jako vzorec identifikovatelných faktů Identifikace zločinu – identifikace zločince – přiřazení trestu „zločin“ a „zločinec“ = společenská volba Zločin jako sociální konstrukt

50. Zločin definován systémem trestní politiky než oběťmi zločinu Zločin nemá ontologickou realitu Není objekt, ale produkt trestní politiky Kriminalizace je jednou z cest jako konstruovat společenskou realitu *** Zločin, deviace a trest jsou nálepky moci Zločin neexistuje, existuje pouze jednání, jemuž se dává v různých společenských rámcích různý význam Zločin jako sociální konstrukt – Louk Houlsman