1 / 20

XIII. NEONATOLOGICKÉ SETKÁNÍ VII. HANÁKOVY DNY 27.-29.5.2005 Malá Morávka

XIII. NEONATOLOGICKÉ SETKÁNÍ VII. HANÁKOVY DNY 27.-29.5.2005 Malá Morávka. TÉMA : Ošetřovatelská péče o novorozence s nízkou porodní hmotností. Vypracovaly: Hájková Lenka, Dis. Skoumalová Andrea, Dis.

jenna-mckay
Download Presentation

XIII. NEONATOLOGICKÉ SETKÁNÍ VII. HANÁKOVY DNY 27.-29.5.2005 Malá Morávka

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. XIII. NEONATOLOGICKÉ SETKÁNÍVII. HANÁKOVY DNY27.-29.5.2005 Malá Morávka

  2. TÉMA: Ošetřovatelská péče o novorozence s nízkou porodní hmotností Vypracovaly: Hájková Lenka, Dis. Skoumalová Andrea, Dis. FN Brno, JIPRN, Obilní Trh

  3. Nitroděložní vývoj plodu trvá za normálních okolností 38-42 týdnů. Narodili se dítě před tímto termínem, označuje se jako nedonošené(nezralé). Jeho vývoj je předčasně ukončen o několik týdnů až měsíců, a proto se poněkud liší od novorozence donošeného. Má podstatně menší hmotnost, jiný vzhled, ale hlavně má nedostatečně vyzrálé jednotlivé orgány a systémy v těle. Je nedostatečně připraven na život mimo matčinu dělohu a po porodu se obtížně přizpůsobuje novému prostředí. Většina problémů, se kterými se později potýká, souvisí s jeho nezralostí. Má problémy s dýcháním, s příjmem a snášenlivostí stravy, je náchylný k infekcím, nedokáže si regulovat tělesnou teplotu atd. Tyto nedostatky ještě prohlubuje nezralost mozku, který je navíc velice zranitelný

  4. Rozdělení novorozenců 1. Zralý fyziologický novorozenec – je narozený mezi 38.-42.týdnem těhotenství 2. Nedonošený novorozenec(nezralý) • do 28.tg od 500-999g extrémně nezralý novorozenec • do 32.tg od 1000-1499g velmi nezralý novorozenec • do 34.tg od 1500-1999g středně nezralý novorozenec • do 38.tg od 2000-2499g lehce nezralý novorozenec 3. Přenášený novorozenec - je narozený po 42.týdnu těhotenství • Hypotrofický novorozenec - má vzhledem je svému textačnímu stáří nižší porodní hmotnost • Hypertrofický novorozenec – má vzhledem ke svému textačnímu stáří vyšší porodní hmotnost

  5. Na naše oddělení intenzivní a resuscitační péče jsou přijímáni novorozenci s porodní váhou od 500g s těžkými poruchami postnatální adaptace v oblasti dýchání, cirkulace, metabolismu a to bez ohledu na stupeň zralosti, novorozenci s vrozenými vývojovými vadami a další převážně narození v našem perinatologickém centru Příjem novorozence na JIPRN vyžaduje týmovou spolupráci porodníka, neonatologa, porodní asistentky a dětských sester. Ještě před porodem informuje porodník pediatra o předpokládané hodině porodu, o textačním stáří plodu, o očekávaných komplikacích dítěte, matky atd. Do 33.tg, vícečetná těhotenství, chodíme na porodní sál s naším neonatologem.

  6. Příjem novorozence začíná již na PS, kde probíhá první ošetření novorozence a event. Resuscitace na novorozeneckém boxu PS. Pokračuje transportem na JIPRN, kde je už k příjmu vše připraveno. Dokonalou organizací práce na PS, s následným rychlým transportem na JIP, lze předejít některým komplikacím, které by mohly později ztížit léčbu a adaptaci nezralého novorozence. Sestry si na oddělení JIP připraví pomůcky k přijetí nezralého novorozence s nízkou porodní hmotností. Hlavním úkolem ošetřujícího personálu na JIP je zajistit základní životně důležité funkce novorozence. Dýchání, krevní oběh, činnost mozku a velmi důležité je zabránit ztrátám tepla dítěte.

  7. CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY NEZRALOSTI • Kůže - u těžce nezralých je živě červená, průsvitná, gelatinozní, mázek chybí • Lanugo bývá řídké • u méně nezralých je tmavě růžová, krytý mázkem • je často prosáklá, tvoří se otoky • -je velmi citlivá ke všem desinfekčním roztokům • -je citlivá k mechanickým insultům - !odlepování náplastí • -velmi citlivé jsou taky sliznice - !šetrné sondování a odsávání • Prsní bradavky - u těžce nedonošených zcela chybí nebo jsou jen naznačeny • u lehce nedonošených je vytvořena bradavka, někdy i část dvorce • Ušní boltce - bývají měkké • Genitál– u chlapců jsou často nesestouplá varlata, u dívek velké stydké pysky • nepřekrývají malé • Rýhování na ploskách nohou a na dlaních u těžce nedonošených prakticky chybí • nebo jsou vytvořeny jen hlavní rýhy • Proto takový novorozenec vyžaduje vysoce specializovanou péči odborně školeného a zkušeného personálu JIPRN.

  8. OŠETŘENÍ NEZRALÉHO NOVOROZENCE NA PORODNÍM SÁLE • Porodu je vždy přítomen pediatr a 2 dětské sestry ( 1 z JIP). Porodní asistentka předá novorozence na otevřené vyhřívané lůžko. Bezprostředně po porodu se dítě osuší a uloží do vyhřátých sterilních plen,tím zabráníme ztrátám tepla a podchlazení. Jemnou cévkou odsajeme obsah horních cest dýchacích a žaludku,potom asistujeme lékaři při intubaci dítěte a aplikujeme surfaktant,což je povrchově aktivní látka,jejíž úlohou je udržovat stabilitu alveolů,konečným efektem je zabránění kolapsu alveolů na konci výdechu a vzniku atelaktáz. • Dále pak odezinfikujeme pupečník,podvážeme ho sterilní tkanicí,přestřihneme • a zabalíme do sterilních čtverců. Dítě označíme a ve vyhřátém inkubátoru transportujeme na oddělení JIP. Veškerá manipulace musí být šetrná a rychlá.

  9. Zaintubované dítě zvážíme,uložíme do vyhřátého inkubátoru,napojíme na umělou plícní ventilaci a monitor vitálních funkcí. Změříme tělesnou teplotu v rektu. Dále změříme délku dítěte,obvod hlavičky a hrudníku.Vykapeme oči Ophtalmo-septonexem kapkami. Zkontrolujeme pupeční pahýl,zda nekrvácí,odezinfikujeme a znovu převážeme sterilním čtvercem. Dítě od mázku neumýváme,necháme mázek vstřebat do kůže. Lékaři asistujeme při katetrizaci umbilikální artérie a vény, a zajištění periferní žíly k podání katecholaminů. Zajištění centrální cévy nám umožňuje především bezbolestnou aplikaci léků a podávání hypertonických roztoků. Zavedením centrálního arteriálního katetru dítě ušetříme traumatizace,ke které dochází při jakémkoliv vpichu a odběru krve. PŘÍJEM NEZRALÉHO NOVOROZENCE NA ODDĚLENÍ JIP

  10. PŘÍJEM NEZRALÉHO NOVOROZENCE NA ODDĚLENÍ JIP Zavedený katetr v arterii umbilikalis také umožňuje i trvalé invazivní měřenía monitorování TK. Poté asistujeme rentgenové laborantce při rentgenovém vyšetření plic (pro určení stupně RDS a poloze ETC kamyly) a břicha (pro zjištění polohy zavedených pupečníkových katetrů). Vždy provádíme bakteriologické vyšetření - výtěr z axily a zvukovodu. Nakonec vypíšeme dokumentaci.

  11. OŠEŘOVATELSKÁ PÉČE O NEZRALÉHO NOVOROZENCE Ošetřovatelská péče spočívá v pozorování a monitorování dítěte. Na hrudník dítěte nalepíme 3 elektrody,které snímají srdeční akci a dýchaní, na horní nebo dolní končetinu dáme čidlo,které snímá saturaci kyslíkem,a napojíme na monitor.

  12. OŠETŘOVÁNÍ NOVOROZENCE – USPOKOJOVÁNÍ JEHO POTŘEB • DÝCHÁNÍ-sledujeme frekvenci,pravidelnost a hloubku dýchání,prokrvení a barvu kůže,rychlost kapilárního návratu,saturaci krve kyslíkem,hodnoty ABR • ČINNOST SRDCE- frekvenci,pravidelnost,TK • TĚLESNÁTEPLOTA-zajistit termoneutrální prostředí,normální tělesná teplota novorozence by se měla pohybovat v rozmezí 36,6 – 37,2 C. Každou hodinu pak teplotu dítěte kontrolujeme. Vlhkost v inkubátoru v prvních dnech po narození nastavujeme na 80-90%,čímž snížíme možnost ztrát tekutin odpařováním přes nezralou pokožku. Teplotu v inkubátoru regulujeme podle potřeb novorozence.

  13. OŠETŘOVÁNÍ NOVOROZENCE – USPOKOJOVÁNÍ JEHO POTŘEB • VYPRAZDŇOVÁNÍ-sledujeme množství,barvu,příměsi moče i stolice,sledujeme,kdy odešla první smolka. • STAVVĚDOMÍ-sledujeme spánek,utlumené vědomí,bezvědomí,záškuby,křeče,motorický neklid. • VÝŽIVA-extrémně nezralý novorozenec je v 1.dnech života zcela odkázán na parenterální výživu. Co nejdříve zahajujeme enterální výživu,zpočátku jde spíše o stimulaci trávícího traktu. Stravu podáváme dle ordinace lékaře a stavu dítěte. Děti krmíme sondou do žaludku. Preferujeme čerstvě odstříkané mateřské mléko od vlastní maminky.Lékař stanoví množství a frekvenci podávání stravy.

  14. OŠETŘOVÁNÍ NOVOROZENCE – USPOKOJOVÁNÍ JEHO POTŘEB • POLOHOVÁNÍ-s dítětem manipulujeme velmi šetrně,při přebalování nezvedáme dolní končetiny a zadeček výš než má hlavičku,raději celé dítě přetáčíme z boku na bok. Zabráníme tak nekontrolovanému zvyšování intrakraniálního tlaku i návratu obsahu žaludku do jícnu. Při polohování dbáme,aby nebylo bráněno spontánním pohybům končetin. • OCHRANA PŘED INFEKCÍ-neustálé mytí a dezinfekce rukou ošetřujícího personálu,nutné dodržování aseptických postupů při zákrocích,cévní vstupy ošetřovat dle příslušných standardů,dodržovat předepsanou osobní hygienu(každý den čistá uniforma,mimo oddělení ochranný plášť,jiná obuv.) • SOCIÁLNÍ KONTAKT-důležité jsou návštěvy rodičů a prarodičů,a povzbuzení jich k tomu,aby se dítěte dotýkali,hladili je a mluvili na ně. Rodiče mají možnost přinést svému dítěti hračku.

  15. NEJDŮLEŽITĚJŠÍ OŠETŘOVATELSKÉ DIAGNÓZY SOUVISEJÍCÍ S EXTRÉMNÍ NEZRALOSTÍ

  16. 1.Nedostatečné dýchání a porucha výměny plynů v plících z důvodu: • -nezralosti plic • -chybění surfaktantu • -poruchy alveolokapilární membrány • projevující se:povrchním a zrychleným dýcháním,AP,gruntingem,retrakcí sterna,tachykardií,změnou barvy kůže,poruchou vědomí

  17. 2.Porucha termoregulace z důvodu: • -celkové nezralosti organismu • -nezralosti centra pro termoregulaci • projevující se:podchlazováním nebo přehříváním organismu v závislosti na teplotách prostředí,změnou barvy kůže,zvýšenou spotřebou kyslíku a energie,změnou vitálních funkcí

  18. 3.Riziko infekce z důvodu: • -nezralého imunitního systému • -invazivního monitorování • -nedodržování podmínek aseptického přístupu • projevující se:chladnými akry,vysokou centrální teplotou,změnou barvy kůže,sníženou výkonností,apatií,poruchami dýchání,známkami zánětu v laboratorních vyšetřeních

  19. Naší snahou stále zůstává ochrana novorozence před nepříznivými vlivy,mezi něž patří hlavně bolest,nadměrná manipulace,hluk a světlo. • V průběhu práce sestra sleduje celkový stav novorozence. O nefyziologických projevech informuje lékaře,všechny zjištěné údaje a potřebné informace zaznamenává do dokumentace.

  20. Vypracovaly: Hájková Lenka, Dis.Skoumalová Andrea, Dis. FN Brno, JIPRN, Obilní Trh

More Related