Mgr. Daniella Sarah Chocholová

1. Mgr. DaniellaSarahChocholová

2. Moc soudní • Dvě oddělené složky: • Ústavní soud • Soustava obecných soudů

3. Ad b) obecné soudy • Soustava soudů: • NS, NSS • Vrchní soudy • Krajské soudy • Okresní soudy

4. Soudci • jmenováni prezidentem republiky – doba časově neomezená • ZOSS (novela: z. č. 314/2008, kterým se mění ZOSS)  omezuje trvání jejich funkce do 70 let věku • požadavky na výkon: • bezúhonnost • VŠ Prf • 30 let • justiční či obdobné zkoušky (př. advokátní) • podmínka je předchozí 3 letá právní praxe a to buď jako: asistent soudce, justiční čekatel, SZ, asistent SZ, právní čekatel, advokát, advokátní koncipient, soudní exekutor, exekutorský koncipient nebo kandidát, notář, notářský koncipient a kandidát, asistent veřejného ochránce práv

5. Kárný senát • zbavit soudce funkce proti vůli může pouze kárný senát (tzv. zvláštní rozhodnutí kárného senátu) • kárný senát - složen ze tří soudců a tří přísedících • předseda senátu je soudcem NSS (v případě, že jde o soudce, který rozhoduje ve správním řízení, je jím soudce NS), • zástupcem předsedy senátu je soudce NS a další člen senátu z řad soudců je soudcem VS, KS nebo OS • mezi přísedícími musí byt vždy jeden SZ, jeden advokát a jiná osoba vykonávající jiné právnické povolání. • přísedící budou navrhováni: SZ NSZ, předsedou ČAK a děkany Prf (jejich výběr bude určen losem) • nebudou-li navrženi, navrhne zbytek ministr spravedlnosti • funkční období kárného senátu je 5 let 

6. Návrh na zahájení kárného řízení • návrh na zahájení kárného řízení funkcionáře soudu podává dle § 8 odst. 3: • prezident republiky • ministr spravedlnosti • veřejný ochránce práv (bylo nutno promítnout do zákona o veřejném ochránci práv, neboť ten má pravomoci, které mu ukládá zákon) • předsedové soudů

7. Laický prvek v soudním řízení • tzv. přísedící • přísedící představují v rozhodovací činnosti soudů laický prvek • zasedají v senátu společně se soudcem při: • projednávání pracovněprávních sporů • věcí v prvoinstanční trestní agendě • odvolací senáty jsou však tvořeny jen profesionálními soudci • přísedícím může být ustanoven bezúhonný občan ve věku alespoň třiceti let • přísedící jsou voleni zastupitelstvem obce (u okresních soudů) nebo kraje (u krajských soudů)  na dobu 4 let

8. Rozhodování soudce • vázán podle výslovného znění čl. 95 Ústavy  zákonem a MS, ústavním pořádkem, právními principy • je-li zákon, který se bude aplikovat v rozporu s ústavním pořádkem  soudce řízení přeruší a zákon (příp. jeho ustanovení) předloží k posouzení ÚS

9. Druhy soudního řízení • různé dle projednávané věci • tzv. civilní řízení občanskoprávní, pracovní, obchodní věci (průběh z.č. 99/1963 Sb., OSŘ) • tzv. trestní řízení projednávány v řízení upraveném z.č. 41/2009 Sb., TŘ • tzv. správní soudnictví  probíhá a je organizována dle z.č. 150/2002 Sb., SŘS

10. Soudní řízení • za řízení se platí soudní poplatky, resp. náhrada nákladů trestního řízení (§152 TŘ - Ministerstvo spravedlnosti stanoví obecně závazným právním předpisem) • zastoupení advokátem není nutné  až na určité výjimky (př. dovolání, řízení před ÚS)

11. Okresní soudy • v ČR celkem 85 OS (Obvodní soud pro Prahu 1 až 10, Městský soud v Brně) • jsou zásadně věcně příslušné pro řízení ve většině občanskoprávních i v trestních věcí v prvním stupni • OS jako soudy 1. stupně rozhodují všude tam, kde daná agenda není svěřena KS • KS - př. rozhodování v některých obchodních věcech, ve sporech o ochranu osobnosti nebo o nejzávažnějších trestných činech • obsazení soudu: • rozhoduje se buď v senátu př. ve věcech pracovních • před samosoudcem – v ostatních případech

12. Věcná příslušnost soudů • k řízení v 1. stupni jsou oprávněný zásadně OS (aniž by byly taxativně vyjmenovány v OSŘ) • k řízení v 1. stupni jsou oprávněny KS: • § 9/2 OSŘ – věci, které vyžadují vyššího soudu z celospolečenského zájmu (př. spory týkající se cizího státu) • věci typově či skutkově obtížné • §9/3 OSŘ – tzv. speciální agenda – obchodní věci, rejstříkové věci, insolvence • k řízení v 1. stupni je oprávněn NS: rozhodnutí o uznání cizích pravomocných rozhodnutí • při určení věcné příslušnosti se vychází z: • povahy věci • ceny sporného předměty

13. Místní příslušnost • civilní řízení: • obecný soud žalovaného (FO – bydliště, PO – sídlo, STÁT – sídlo organizační složky) • podpůrné kritérium – poslední známé bydliště, kde je majetek nebo místo podniku • zvláštní místní příslušnost: • Výlučná příslušnost – stanovena jako obligatorní, nesmí projednávat jiný soud, než výlučně místně příslušný (př. ve věci péče o nezletilého, osvojení) • Daná na výběr – stanovena jako fakultativní, jiný soud místo obecného soudu žalovaného (př. tam, kde má žalovaný stálé pracoviště) • tzv. prorogace – dohoda na místní příslušnosti jiného, než zákonem příslušného soudu 1. stupně v obchodních věcech (př. ne u věcí obchodního rejstříku) b) trestní řízení: 1) dle místa, kde byl TČ spáchán 2) dle místa, kde obviněný bydlí, pracuje či se zdržuje 3) tam, kde TČ vyšel najevo • X mladiství (bydliště nebo tam, kde se připravuje na budoucí povolání)

14. Krajské soudy • celkem 8 krajských soudů (2x se sídlem v Praze, Ústí N/L, HK, Plzeň, České Budějovice, Brno, Ostrava) • Praha: • Krajský soud - pro Středočeský kraj • Městský soud - krajský soud pro Prahu • některé KS mají pobočky v dalších důležitých sídlech svých obvodů (př. Olomouc, Liberec, Pardubice či Jihlava) • Obsazení KS: • v civilním řízení jako soud 1. stupně – samosoudce • v civilním (i trestním) řízení jako odvolací soud – senát (předseda + 2 soudci)

15. Řízení před KS • je-li v 1 stupni příslušný OS, pak je odvolacím soudem KS (v Praze Městský soud), je-li v 1. stupni příslušný KS, pak je odvolacím soudem VS • výjimka tzv. bagatelní věci – sporná částka nepřevyšuje 2 tis. Kč (! Pozor na STAVOVSKÉ PŘEDPISY) • z ústavního pořádku nevyplývá právo na vícestupňové soudní řízení • pouze u trestního řízení dodatkový protokol č. 7 k Úmluvě o ochraně LP a zákl. svobod vyžaduje, aby každý měl právo dát přezkoumat rozhodnutí o vině a trestu soudem vyššího stupně (připuštěny výjimky u méně závažných TČ) • odvolání má účinky: • Suspenzivní (odkladné) – nenabývá PM a obvykle není vykonatelné • Devolutivní – rozhoduje jiný soud, než ten, který napadené rozhodnutí vydal • KS soud může napadené rozhodnutí (apelační opravný systém): • potvrdit (řízení končí a rozhodnutí nabývá právní moci) • změnit (řízení končí a rozhodnutí nabývá právní moci) • zruší rozhodnutí (věc pak vrátí soudu 1. stupně k dalšímu řízení – ten je vázán právním názorem odvolacího soudu, proti jeho rozhodnutí opět přípustné odvolání)

16. Vrchní soudy • Vrchní soud v Praze – pro Čechy • Vrchní soud v Olomouci – pro Moravu • rozhodují vždy v senátech • po vyčlenění správního soudnictví je jejich jedinou agendou rozhodování o řádných opravnýchprostředcíchproti rozhodnutím KS • tedy tam, kde KS rozhodují v I. stupni (př. ve věcech ochrany osobnosti nebo o nejzávažnějších trestných činech) • existence VS je mnohými kritizována jako nadbytečná  poukazováno na nízkou kvalitu a malou relevanci jejich rozhodovací činnosti (př. VS na rozdíl od NS nezveřejňují svou judikaturu)

17. Nám. Hrdinů 1300, 140 00  Praha 4 – Pankrác Masarykova třída 609/1 77900 Olomouc

18. Nejvyšší soud • spolu s NSS je nejvyšším článkem soustavy obecných soudůČR • skládá se z předsedy a místopředsedů, dalších soudců (jmenováni prezidentem republiky) • soudcem NS - jmenován právník (min. 10 let odborná praxe) • rozhoduje se vždy v senátech (v tzv. velkých senátech kolegií se rozhoduje, pokud jím byla věc postoupena senátem NS, pokud senát došel k odlišnému právnímu názoru, který byl již dříve vyjádřen v rozhodnutí NS) • soudci tvoří dvě kolegia • Trestní kolegium • Občanskoprávní a obchodní kolegium • základem rozhodovací činnosti NS je rozhodování o: • mimořádných opravných prostředcích (dovolání, stížnost pro porušení zákona)  obligatorní zastoupení advokátem • speciální agenda - uznání rozhodnutí zahraničních soudů, povolení průvozu osoby dle E zatýkacího rozkazu v rámci EU i v rámci vydávání (extradice)do ciziny • sjednocování judikatury (Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek NS) • sídlem NS je Brno, Burešova 20 • předsedové NS: Otakar Motejl 1993 - 98, Eliška Wagnerová 1998 -2002, Iva Brožová 2002 - dosud

20. Nejvyšší správní soud • i přes zakotvení existence soudu v ústavě již od počátku, byla jeho činnost zahájena až v roce 2003 • skládá z: • předsedy a místopředsedy (jmenuje je prezident s kontrasignací předsedy vlády nebo jím pověřeného člena) • předsedů kolegií (finančně-správní a sociálně-správní) • předsedů senátů a soudců • NS rozhoduje ve složení: • předseda senátu a 2 soudci – kasační stížnosti • předseda senátu a 4 soudci – kasační stížnost ve věci azylu • rozšířený senát – předseda senátu a 6 soudců – ve věcech volebních, politických stran, kompetenčních sporech • velký senát – předseda senátu a 8 soudců – ve věcech mu postoupených rozšířeným senátem (pokud při rozhodování dojde k odlišnému právnímu názoru než k tomu vyjádřenému v jiném rozhodnutí rozšířeného senátu) • předseda NSS- Josef Baxa: 2003 - dosud

21. Řízení ve správním soudnictví • žaloba se podává zásadně ke KS dle sídla úřadu, který rozhodoval v posledním stupni • žalobu ke KS může podat FO či PO: • pokud se cítí být ve svých právech zkrácena rozhodnutím správního úřadu (př. pravomocným rozhodnutím doměření daně) • nečinností úřadu • případně jiným zásahem veřejné moci • rozhodují specializované senáty  proti jejich rozhodnutí lze podat kasační stížnost k NSS • v řízení před NSS obligatorně právní zastoupení • !!! v každém typu řízení musí být však respektovány ústavní principy práva na soudní ochranu

23. Moravské náměstí 6, Brno 657 40

24. Ústavní soud • atributem demokratického právního státu  soud chránící dodržování Ústavy • H. Kelsen: „Ústava, která nezavedla ústavní soud ke zrušení neústavních aktů… je světlem, které nesvítí.“ • v ÚP je Kelsen pokládán za tvůrce evropského modelu ÚS jako nejvyššího ochránce demokracie • tento model rakouské ústavy, převzala po roce 1945 řada dalších zemí (po roce 1992 i ČR)

25. Složení ÚS • 15 soudců jmenovaných prezidentem republiky + souhlas senátu  10 let • bezúhonnost, 40 let +, VŠ Prf, min. 10 let praxe v právnickém povolání • nesmí být členem politické strany, hnutí • systém výběru kandidátů v Ústavě? • imunita soudců • sídlo Brno

26. Rozhodovací pravomoci ÚS I. • čl. 87 Ústavy • ÚS rozhoduje: • v plénu (§11) • tříčlenné senáty (§15)

27. Návrh na zrušení zákona • nejvýznamnější: rozhodování o návrzích zrušení zákonů (či ustanovení) pro rozpor s ústavním pořádkem • rozhoduje o návrzích na zrušení jiných právních předpisů či částí  pokud jsem v rozporu se zákonem nebo ústavním pořádkem • kdo může podat návrh na zrušení zákona či příslušného ustanovení? (z.č. 182/1993 Sb., o ÚS - §64) • o těchto návrzích rozhoduje ÚS v plénu • ke zrušení zákona třeba  kvalifikovaná většina 9 hlasů pléna • ÚS může pouze napadený předpis zrušit (dojde-li k závěru o jeho neústavnosti či nezákonnosti)  nemůže Parlamentu uložit přijmout zákon určitého znění či zavázat vládu k neprodlenému zahájení určitých legislativních prací • významný prostředek ochrany přehlasované menšiny představuje oprávnění, které k podání takového návrhu dává zákon (skupině min. 41 poslanců, resp. 17 senátorů, podzákonné předpisy – 25 poslanců, resp. 10 senátorů)

28. Návrh na zrušení zákona podaný FO či PO • nemohou podat samostatný návrh na zrušení právního předpisu, který považují za neústavní, jestliže se bezprostředně nedotkl jejich subjektivních práv • mohou podat návrh na zrušení zákona pouze s ústavní stížností • návrh na zrušení má akcesorickou povahu (sdílí její osud)  je-li proto ústavní stížnost z nějakého důvodu odmítnuta, je tím automaticky odmítnut i návrh na zrušení právního předpisu

29. Rozhodovací pravomoci ÚS II. • nejrozsáhlejší agenda rozhodování  ústavní stížnost FO a PO • rozhodují tříčlenné senáty • proti pravomocnému rozhodnutí (musí být vyčerpány běžné opravné prostředky) • stížnost může směřovat  proti rozhodnutí či jinému zásahu veřejné moci do ústavních práv či svobod těchto subjektů • obligatorní zastoupení advokátem • poplatky za řízení se nehradí

30. !!!! Brát na vědomí !!!! • Ústavní soud není JEN další normální soudní instancí • je nezbytné argumentovat jen porušením ústavních práv a svobod

31. Rozhodovací pravomoci ÚS III. • rozhodovat ve sporech o platnost zvolení poslance či senátora • o neslučitelnosti výkonu funkce těchto ústavních činitelů s jinými funkcemi • o žalobě Senátu proti prezidentu republiky pro velezradu • o návrhu prezidenta na zrušení usnesení PS a Senátu, že prezident nemůže vykonávat svou funkci • o kompetenčních sporech mezi vrcholnými ústavními orgány • o opatřeních, která jsou nezbytná k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu, které je pro ČR závazné

32. Další rozhodovací pravomoci ÚS IV. • oprávněn posoudit, zda důležité mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10 a v čl. 49 Ústavy jsou v souladu s ústavním pořádkem ČR • až do rozhodnutí ÚS nesmí být smlouva ratifikována

33. Rozhodnutí ÚS • čl. 89 odst. 2 Ústavy  rozhodnutí ÚS jsou závazná pro všechny (ergaomnes)

34. Joštova 8, 660 83 Brno 2

35. Soudy a jiné instituce zajišťující ochranu práv a oprávněných zájmů subjektů • soudy • jiné orgány: 1) ombudsman 2) státní zastupitelství – patří ovšem do moci výkonné, tzv. státní orgán moci výkonné 3) advokacie 4) notářství 5) stálé rozhodčí soudy a rozhodci

36. Soudy • „jménem ČR republiky nezávislé soudy“ • LZPS garantuje v hlavě V. právo na soudní a jinou ochranu • soudní ochrana spočívá v tom, že soudy způsobem pro ně specifickým řeší právní spory • všichni účastníci jsou si rovni • v ustanovení čl. 36 odst. 1 LZPS je několik principů na nichž je ochrana založena: • každý se může domáhat ochrany svých práv před soudem, a to zákonem stanoveným způsobem • požadavek na stanovený postup – soudní ochrana OSŘ, pro jiné orgány, př. SŘ • další zásady: • nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci • každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez průtahů a v jeho přítomnosti • soudy poskytují ochranu především tím, že nalézají právo • zásada ústnosti • garance základních práv účastníků soudního řízení (př. právo odepřít výpověď, právo na právní pomoc, právo na tlumočníka)

37. Ad 1) Veřejný ochránce práv • tzv. ombudsman • několik pokusu  nakonec přijat Parlamentem z. č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv • přestože návrh zákona předkládán vládou, kde v programovém prohlášení projevena snaha o doplnění Ústavy o institut VOP pokus o změnu Ústavy učiněn nebyl • !!! nezakotvení této instituce v Ústavě umožňuje jakýkoli zásah zákonodárce, aniž by mohl zasáhnout ÚS (př. zrušení úřadu)

38. VOP • VOP + zástupce – voleni PS na 6 let (2 kandidáty na každou funkci navrhuje prezident + stejné oprávnění i Senát) • volitelnost do senátu • z výkonu funkce odpovědný PS + nutné předkládat pravidelné roční zprávy

39. Působnost VOP • úkolem je: poskytovat ochranu osobám před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v zákoně, pokud je toto jednání v rozporu s právem nebo s principydemokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností • působnost zaměřena především na činnost veřejné správy (tzv. kontrolor této správy, nikoli však samosprávy!) • pozitivní výčet (§1) je doplněn negativním vymezením (§1/5): Parlament, prezident, vláda, NKÚ, zpravodajské služby, soudy, činnost vyšetřovatelů a SZ (x orgány správy SZ, státní správy soudů • VOP nemůže: • nahrazovat činnost orgánů státní správy • měnit nebo rušit jejich rozhodnutí

40. Řízení před VOP • šetření zahájeno na základě podnětu • nepatří-li věc do působnosti VOP, pak poučí stěžovatele o správném postupu • stěžovatele vyrozumí o zahájení • pro zjištění skutečného stavu věci – oprávněn nahlížet do spisů, vyžadovat vysvětlení, hovořit s osoby umístěnými v zařízeních… • příslušné úřady mají povinnost poskytnout součinnost a pomoc • zjistí-li porušení práv či jiná pochybení: • vyzve, aby se úřad vyjádřil • nevede-li to k nápravě, pak sdělí své stanovisko spolu s návrhem opatření k nápravě (př. aby bylo zahájeno disciplinární řízení, poskytnuta náhrada škody, přezkoumáno rozhodnutí…) • provedení opatření nemůže nařídit !!!

41. Ad 2) Státní zastupitelství • Státní orgán moci výkonné  zastupuje stát a veřejný zájem hlavně v řízení před soudy • v trestním řízení: zastupuje veřejnou žalovu, resp. podává jménem státu žalobu • v civilním řízení: činí úkony, které mu zákon výslovně svěřuje (§ 35 OSŘ): - podat návrh na zahájení řízení z důvodu veřejného zájmu  v řízení má právo jako účastník řízení (x nesmí činit procesní úkony) - vstoupit do již zahájeného řízení – př. prohlášení za mrtvého, ve věcech zápisu do OR, u způsobilosti k PÚ (stojí samostatně,př. lze se vyjadřovat) • SZ je zakotveno v Ústavě v čl. 80 • postavení, působnost, vnitřní vztahy, organizaci a správu SZ upravuje zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství • zákon nabyl účinnosti 1. ledna 1994, kdy soustava SZ nahradila dosavadní prokuraturu • sídla SZ a obvody jejich územní působnosti se shodují se sídly a obvody soudů

42. Soustava SZ • soustava: • Nejvyšší státní zastupitelství v Brně • 2 vrchní státní zastupitelství (Praha, Olomouci) • 8 krajských státních zastupitelství • okresní státní zastupitelství • v obvodu hlavního města Prahy působnost krajského státního zastupitelství vykonává Městské státní zastupitelství v Praze • v obvodu města Brna vykonává působnost okresního státního zastupitelství Městské státní zastupitelství v Brně

43. Ad 3) Advokacie • LZPS stanoví právo každého člověka na právní pomoc v řízení před soudy od počátku řízení • upraveno je rovněž právo obviněného na obhajobu prostřednictvím obhájce • realizaci těchto práv zajišťuje zákon o advokacii • Advokacie  výkon advokacie jako poskytování právní pomoci provozované jako nezávislé povolání zpravidla za úplatu • P&POV advokáta: • chránit a prosazovat oprávněné zájmy klienta • advokát musí být nezávislý na všech vlivech, a proto je povinen vyhýbat se možným zásahům do své nezávislosti

44. Ad 4) Notářství • zákon o notářích + notářský řád • notář - FO splňující zákonné předpoklady, které stát pověřil notářským úřadem • notářský řád – soubor pravomocí k notářské činnosti trvale spojené s místem výkonu činností • notářská činnost: • sepisování veřejných listin • příjímání listin do úschovy (př. závěť) • zastupování • může vykonávat funkci insolvenčního správce • organizují se v notářských komorách  sdružují notáře se sídly v rámci jejich obvodu • notářské komory s sdružují v obvodu KS

45. Ad 5) Stálé rozhodčí soudy a rozhodci • jde o mimosoudní řešení sporů • jde o způsob řešení sporů, který je fakultativní a záleží na stranách, jestli se pro tento způsob rozhodnou • Struktura rozhodčího řízení: • AD HOC – účastníci si zpravidla stanoví vlastní pravidla rozhodčího řízení • INSTITUCIONÁLNÍ – účastníci se podvolují konkrétnímu stálému soudu a jeho pravidlům

46. Rozhodčí smlouva • podmínka vzniku pravomoci rozhodců • rozhodčí smlouvou přesouváme pravomoc k rozhodnutí sporu na rozhodce či rozhodčí soud • musí být písemná • druhy: • smlouva o rozhodci – pro spor, který již vznikl • všeobecné ujednání – na delší časové období • rozhodčí doložka – součást smlouvy hlavní – vztahuje se na spory budoucí • minimální obsah: • vymezení sporů • projev vůle stran řešit spor v rozhodčím řízení • určení o jaký druh rozhodčího řízení jde

47. Projev autonomie vůle v rozhodčím řízení • autonomie vůle se projevuje ve 2 směrech: • možnost volby rozhodčího řízení • možnost volby rozhodčí instance • Ad hoc – občan ČR, zletilý, způsobilost k PÚ, není nutné VŠ právnické vzdělání, ani není nutná bezúhonnost  pouze FO ne PO, která je známá a je to odborník z praxe, ne však soudce • Institucionalizované – je to PO s vlastní organizační strukturou a vlastním řádem + vede vlastní seznamy rozhodců • rozhodčí soudy: • obecné: RS při MOK v Paříži, Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (jediný stálý rozhodčí soud v ČR) • zvláštní: Rozhodčí centrum WIPO

48. Nejvyšší kontrolní úřad • Ústava NKÚ nezařazuje do žádné z tradičních tří mocí • specializovaný kontrolní orgán (z.č. 166/1993 Sb., o NKÚ) • předmětem kontroly: • hospodaření se stáním majetkem • plnění státního rozpočtu • plnění státního závěrečného účtu • hospodaření s prostředky poskytnutými ČR ze zahraničí a s prostředky, za které převzal stát záruky • vydávání a umořování státních cenných papírů a zadávání státních zakázek • podobný ústav od roku 1919 v Československu  tzv. Nejvyšší účetní kontrolní úřad • kontrola může být prováděna u organizačních složek státu, ale i u PO či FO + v určitém rozsahu může kontrolovat i ČNB

49. Orgány NKÚ • prezident, viceprezident, Kolegium (prezident, viceprezident a 15 členů Úřadu), senáty, Kárná komora • prezident + viceprezident  jmenován prezidentem republiky na návrh PS, a to na dobu 9 let • dalších 15 členů Úřadu je voleno na návrh NKÚ PS bez časového omezení • všichni členové úřad tvoří Kolegium • předsedou Kárné komory je prezident úřadu (další 2 členy jmenuje předseda NS z řad soudců NS) • sídlem je Praha

50. Česká národní banka • čl. 98 Ústavy • ústřední banka státu • hlavní cíl: péče o cenovou stabilitu • více ústava nevymezuje  podrobnější úprava postavení a působnosti stanoví z.č. 6/1993 Sb., o ČNB • sídlo Praha – na území ČR pobočky • povinna podávat PS min. 2x ročně zprávu o měnovém vývoji (min.1x za 3 měsíce veřejnost) • ČNB působí jako: • správní úřad (oprávnění vydávat právní předpisy  vyhlášky) • podnikatelský subjekt (nakládá s vlastním majetkem)