1 / 25

Plán činnosti sdružení velkých spotřebitelů energií

Plán činnosti sdružení velkých spotřebitelů energií. Karel Šimeček - SVSE/AEM Praha 3/2014. Hlavní oblasti činnosti Cíl: konkurenceschopnost cen. 1.Evropská energetická legislativa Horizont 2020 a 2030, EEAG, šetření DG Competition 2. Novely energetických zákonů

Download Presentation

Plán činnosti sdružení velkých spotřebitelů energií

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Plán činnosti sdružení velkých spotřebitelů energií Karel Šimeček - SVSE/AEM Praha 3/2014

  2. Hlavní oblasti činnostiCíl: konkurenceschopnost cen 1.Evropská energetická legislativa Horizont 2020 a 2030, EEAG, šetření DG Competition 2. Novely energetických zákonů technická a velká novela EZ, novela zákona o POZE 3 Liberalizace a regulace zásady 4.Regulačního období

  3. Dualita energetické politiky EU Rozum Víra Altruismus Parlamentu EU Boj proti klimatickým změnám Omezení spotřeby fosilních paliv ETS – povolenky CO2, C daně Podpora alternativních (?) a obnovitelných zdrojů energií Podpora úspor spotřeby energií, snižování energetické náročnosti HDP Dominantní podíl direktivní a regulované složky v celkové ceně energií Lisabonská strategie Konkurenceschopnost Liberalizace trhu s energiemi • Působení trhu na cenu komodity • Rozvoj transportních sítí • Unbundling – oddělení a regulace monopolních služeb sítí Dominantní podíl tržní, komoditní složky v celkové ceně energií

  4. Vývoj celkových cen elektřiny pro průmysl Eur/kWh Eurostat, kategorie spotřeby (70-150GWh/r)

  5. Vývoj celkových cen plynu pro průmysl Evolution of wholesale gas prices: US, UK, Germany and Japan (USD/mmbtu)

  6. Současnost: Sílící hlasy rozumu, zneužitá naivita víry (k spekulaci) Evropský průmysl ztrácí pozice ve světovém obchodu, zejména v době poklesu cen. Ke své renesanci potřebuje: • Návrat k lisabonské strategii tj. k světově konkurenčním cenám energií. • Dokončit liberalizaci trhů , unbundling a synchronizaci regulace monopolů. • Dořešit problémy vzniklé při realizaci cílů Horizont 2020,před vyhlášením cílů 2030 Odstranit diskriminaci při naplňování altruistických cílů EU

  7. Společný postup sdružení a asociací evropského průmyslu

  8. „ Tool box of policy measures to reduce energy costs “ • Snížení dopadů nákladů na dekarbonizaci do cen energií • Poměrné a úměrné náklady na přenos • Efektivní trh s energetickými komoditami • Přizpůsobení výroby energie poptávce • Podpora inovací pro snížení spotřeby • Pravidelné srovnávací posuzování nákladů průmyslu na energii z hlediska jeho konkurenceschopnosti

  9. Tool box IFIEC : Řešení CO2 Opatření: Politické prostředky: Pravidla státní podpory Pokyny pro používání elektřiny z obnovitelných zdrojů Pokyny pro státní podporu Realizace v členských zemích Zahrnutí náhrady do systému obchodování s emisemi (ETS) (bezplatné povolenky) • Umožnění dlouhodobých osvobození od regulačních přirážek za elektřinu nebo jejich snížení pro všechna energeticky náročná průmyslová odvětví, jako jsou poplatky sloužící k financování podpory obnovitelných zdrojů • Podpora výzkumu a vývoje pro zajištění zvýšení výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie místo prosazování nezralých technologií; postupné odbourání dotací na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a začlenění elektřiny z obnovitelných zdrojů energie do trhu s elektřinou; současná stimulace používání elektřiny z obnovitelných zdrojů energie nákladově efektivním způsobem (s ohledem na zvolenou technologii) • Urychlit zavedení „předvídatelného“ systému EU pro plnou kompenzaci nákladů na CO2 v cenách elektřiny ve všech členských zemích na základě skutečné výroby

  10. Klimaticko-energetická politika EU: Cíle do roku 2030 Pozice ČR Návrh EK Pozice jednotlivých členských států i institucí EU se liší • Evropský parlament: 40-30-40 • Ambiciózní státy = Green Growth Group • BE, DK, EE, FI, FR, DE, IT, NL. PT, SI, ES, SE, UK • Podpora návrhu EK • Realistické státy • V4, RO, BG • Nižší cíl pro CO2 • Žádný cíl pro OZE • Přijetí až po COP 15 • PL – žádný cíl pro CO2

  11. Pozice v ČR je slabá i v rámci EU €/kWh

  12. Vysoké zatížení domácností v ČR cenami energií CZ č.3 EU

  13. Porovnání cen elektřiny pro různé skupiny odběratelů ?

  14. Závěry • V ČR jsou jedny z nejvyšších celkových cen elektřiny v EU pro průmysl. • Rozdíl celkových cen elektřiny pro průmysl a obyvatelstvo je jedním z nejnižších v EU. Přesto jsou ceny elektřiny pro obyvatelstvo jedny z nejvyšších ve skupině států s nižší kupní silou obyvatel. Vzhledem k tomu, že burzovní ceny v ČR jsou na úrovni EU, zdražuje nám elektřinu neúměrně vysoká regulovaná složka

  15. ČR 2014: Zastaven 5ti letý růst regulovaných poplatků Složky ceny elektřiny pro průmyslový podnik • Regulované poplatky za síťové služby rostly po zahájení poklesu ceny komodity od roku 2009 • Prudký růst poplatků za OZE byl zastaven letos díky vyššímu příspěvku ze stát. rozpočtu

  16. Společné výsledky 4-letého úsilí – strop cenové přirážce za OZE

  17. Odstranění nedostatků v systému podpory OZE • Novelizace zákona 165/2012 a její uvedení do praxe od roku 2014, dokončení notifikace ze strany DG Competition • Tlak na Evropské orgány k zachování, ale sjednocení protekcionismu evropského průmyslu, nastavení systému osvobození v ČR • Příprava velké novely – ujasnění doby podpory OZE v návaznosti na zákonnou návratnost investic, evropský systém podpory průmyslu • Zajištění objektivního měření dodávek do sítě

  18. Tool box IFIEC : Transport Opatření: Politické prostředky: Ocenění stabilizující funkce stabilního a přitom dosti flexibilního profilu spotřeby energeticky náročných průmyslových odvětví ve světle kolísavých zdrojů: • Stimulace spravedlivé a nákladově efektivní struktury poplatků za přenos pro průmysl se zohledněním jeho profilu spotřeby včetně předvídatelnosti základního zatížení, modularity a schopnosti pozastavit odběr •   Umožnění osvobození od „vícenákladů“ na přenos kvůli elektřině z obnovitelných zdrojů a stanovení jejich stropu Pokyny pro státní podporu Struktura tarifů za přenos (TSO a NRA) Pravidla státní podpory (včetně Pokynů pro státní podporu) Správci energetických sítí Vnitrostátní regulační orgány

  19. Přenos, distribuce a služby sítí„Kde není konkurence musí být nezávislá regulace“ • Do regulované složky cen je možno zařazovat adresně jen náklady vyvolané různými skupinami spotřebitelů. Nákladové položky musí být přiměřené tržním nabídkám • Náklady systémových služeb na podporu exportu energií či vyvolané výrobou by neměly být součástí regulovaných složek ceny (Gkomponenta, CfD) • Oddělení regulovaných činností od komerčních musí být průhledné a kontrolované Synchronizace na úrovni EU je nezbytná

  20. Vysoké náklady na přenos a distribuci v ČR Source: European Commission; calculation based on data from Eurostat and ENTSO-E.

  21. Porovnání poplatků za přenos elektřiny v EU SK č.1 CZ č.3 Ostatní příplatky Ztráty Systémové služby Infrastruktura

  22. Regulace jako podpora liberalizace • 4. Regulačního období musí být založeno na analýzách oprávněnosti nákladů, investic a ziskové marše i jejich správné alokace na jednotlivé skupiny odběratelů • Součástí podkladů pro RO by měl být benchmarking regulovaných sazeb pro různé skupiny odběratelů v EU • Upevňovat nezávislost regulátora a jeho možnosti kontrolovat regulované subjektů • Dořešit efektivitu a kontrolu unbundlingu

  23. Úspory energií • Průmysl souhlasí s pobídkami na úsporu fixních energií – zateplování, topné systémy, měření. • Problematická je však technologická úspora vyjádřená v snížení energetické náročnosti HDP. Snižování jednicové spotřeby je hlavní nákladový nástroj EII, cílem je však zvyšovat kapacitu výroby a tržní pozici evropských firem. Pobídky a hodnocení by měly oba tyto protichůdné faktory vzít v úvahu. Metriky v oblasti úspor energií nejsou ještě dořešeny ani ve strategii 20/20/20. Průmysl nesouhlasí s jejich změnou na 40/30/40

  24. Jednicová úspora energií versus růst kapacity

  25. Shrnutí • Návrat k lisabonské strategii a zvyšování konkurenční pozice průmyslu je prioritou • Velcí spotřebitelé podporují rozhodnutí vlády ČR sledovat pouze cíl snižování CO2 při respektování rizika carbon leakage a za principu benchmarkingového přidělování povolenek pro průmysl. • Investice do OZE by se měly řídit běžnými tržními pravidly • Podpora úspory energií by měla mít formu podpory inovací a výzkumu

More Related