Hospodářský vývoj českých zemí (Československa) 1945-1989

1. Hospodářský vývoj českých zemí (Československa) 1945-1989

2. Politická východiska sociálně-ekonomického vývoje • Vzestup levicových nálad (zkušenost svět.krize, pád ČSR, zkušenost z okupace, role SSSR) • Vláda Národní fronty (komunisté, soc.dem., nár. soc., lidovci, Demokratická strana) • Transfer německého a maďarského obyvatelstva • Košický vládní program (5.4.1945) jako program tzv. národní a demokratické revoluce

3. Košický vládní program • Politický systém „národní fronty“ • Nový typ politické správy – národní výbory • V zahr. politice orientace na SSSR • Urychlená hospodářská obnova • Nová sociální politika (ve prospěch „pracujícího lidu“) • Uvalená „národní správy“ na nepřátelský majetek a majetek kolaborantů a zrádců - pozemková reforma • „všeobecné státní vedení“ klíčových podniků, energetických zdrojů, bankovnictví a pojišťovnictví

4. Realizace vládního programu prostřednictvím dekretů prezidenta republiky • Zavedení národní správy podniků Němců, Maďarů, kolaborantů a zrádců (19.5.1945) - v říjnu 1945 převážná část zkonfiskována - zůstává státu či se reprivatizuje - koncepce vícesektorové ekonomiky (veřejný sektor=státní+družstevní) + limitované soukromé podnikání

5. Realizace vládního programu prostřednictvím dekretů prezidenta republiky II • Konfiskace půdy Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů (dekret z 21.6.1945) a její rozdělení (dekret z 20.7.1845) - úživná hospodářství - maximální příděl 8-13 ha - v podhorských oblastech státní statky a pastvinářská družstva (nízká bonita půdy) - osídlování pohraničí

6. Realizace vládního programu prostřednictvím dekretů prezidenta republiky III • Znárodnění velkých soukromých podniků - heslo „demokracie hospodářská a sociální“ (antikapitalistické tendence) - mělo zabezpečit sanaci bank a podniků • Srpen 1945 – znárodnění kinematografie • 14. 10. 1945 podpis znárodňovacích dekretů (znárodnění zestátněním=odmítnuto částečné združstevnění či převedení obcím) - s více než 500 zaměstnanci, někde nad 150) - znárodněny 2/3 průmyslového potenciálu

7. Politický boj o konfiskáty • Neznárodněné podniky pod národní správou - podniky v době okupace konfiskované z důvodů rasové a politické persekuce měly být restituovány - komunisté proti vracení „fabrikantům“ (Varnsdorf, Emil Beer) - 1947 rozhodnutí vlády o přednostním včleňování do národních podniků

8. Náhrada za znárodnění • Přiznány osobám, které nepatřily do kategorie zrádců a kolaborantů • Uhrazeny měly být zahraniční kapitálové investice - dohoda se Švýcarskem 1947, spláceno vývozem - jinak problémy (plán J. Hejdy, 51% akcií stát, zbytek náhrady)

9. Organizace znárodněného průmyslu • Národní podniky (závodní rady a odborové organizace zastoupení v představenstvech národních podniků) - představenstvo 1/3 volí zaměstnanci, 2/3 jmenují nadřízené orgány po dohodě s ROH (nominují politické strany) - ústřední (generální) ředitelství - ministerstva

10. Obnova hospodářství • Reparace, restituce - 17,5 miliardy USD přihlášené přímé škody, z toho v dodávkách strojů, materiálů aj. v rámci reparací z Německa 91,38 mil. USD (0,56%) • Pomoc ze zahraničí, zvl. UNRRA (za 270 mil USD; ČSR do akce vložilo cukr aj. produkty za 8,5 mil.USD hl. pro Polsko, Jugoslávii a Rakousko) • Vztahy se SSSR – postoupení německé výzbroje, výzbroj 10 divizí - konflikty ohledně trofejní kořisti (až do července 1946) - uranová smlouva 23. 11. 1945 • Měnová reforma 1.11.1945 (vázané vklady, majetková dávka, Likvidační fond měnový) • Úprava cen a mezd (3x proti 1938)

11. „Budovatelský program“ • Volby květen 1946/Gottwaldova vláda - přechod k plánování = dvouletý plán obnovy - cíle: překročit rok 1937; industrializace Slovenska a slabě rozvinutých českých krajů - smíšená ekonomika - dílčí plán (jen hlavní články výroby)

12. Zpolitizování ekonomiky 1947-48 • Změna politiky USA, podzim 1946 zastavení úvěru 50 mil. USD; reparací; jednání se Světovou bankou • Červenec 1947 – Stalin zakázal Československu účast na Marshallovu plánu • Zemědělská politika – druhá etapa pozemkové reformy (revize první=likvidace výjimek, tj. velkostatků) - duben 1947 Hradecký program (KSČ, Ďuriš), omezit vlastnictví půdy 50 ha - neúroda 1947, k částečné úhradě ztrát „milionářská dávka“ • Existence „černého trhu“ – KSČ požadavek likvidace soukromého velkoobchodu • Leden 1948 KSČ za znárodnění podniků do 50 zaměstnanců - mobilizace závodních rad; příprava na konflikt • Únorový převrat (1948) - čistky, emigrace

13. Důsledky mocenského převratu v ekonomice • Třetí etapa pozemkové reformy – zabrání půdy nad 50 ha (církevní u far nad 30 ha); vzhledem k nástupu kolektivizace (koncem 1948 pod sovětským tlakem) přidělena jen nepatrná část • Druhá etapa znárodnění soukromých podniků s více než 50 zaměstnanci • Velkoobchod a zahr. obchod monopolem státu • Opatření zakotvila „Ústava 9. května“ - ochrana středního podnikání nebyla dodržována - přelom 1948/9 nástup politiky rychlé socializace zemědělské malovýroby a živností

14. K centrálně direktivnímu plánování • Květen 1949 vyhlášení „generální linie výstavby socialismu“ - pevná pozice KSČ, „obrozená“ Národní fronta - „opření se“ o SSSR a blok jeho satelitů - vícesektorovou ekonomiku změnit na jednosektorovou

15. První pětiletka 1949-53 I • Embargo Západu, korejská válka, procesy • 1949 vznik Rady vzájemné hospodářské pomoci • Zahájena likvidace soukromého sektoru (až do konce 50.let) - drobných živností (do řemeslnických/výrobních družstev a komunálních podniků; někdy do nár.podniků. Maloobchody a hostince do státního obchodu a spotřebních družstev) -likvidace svobodných povolání (do státních institucí) • Kolektivizace vesnice (nacionalizace půdy provedena nebyla, záhumenky, přechodné typy, státní traktorové stanice; násilí 1949-53; „odliv“ 1953-55; „druhá vlna“ = dokončení 1955-60 • Řízení podle sovětského vzoru (centralizace, direktivní rozpis plánu, chozrasčot místo „soustavy podnikového hospodářství“)

16. První pětiletka 1949-53 II • Strukturální přestavba hospodářství • Důraz na těžký průmysl • Změny v zahraničním obchodu (na země sovětského mocenského bloku) • Přezbrojování armády • Industrializace Slovenska • Pokles životní úrovně

17. Hledání východiska z krize • Měnová reforma 1.6.1953 - do 300 Kč 1:5, většinou 1:50 -zrušení vázaných vkladů -zrušení cenných papírů -zrušení dvojího trhu (vázaný, od 1949 k němu volný) • Důsledek - sociální a majetková nivelizace

18. Pokus o hospodářskou reformu • V letech 1954-55 roční plány se snahou zvýšit životní úroveň • Snaha překonat zaostávání průmyslové výroby • 2.PLP 1956-60 - ekonomická reforma Kurta Rozsypala (1958-9) - oslabení centralizace (zrušení HS a vznik VHJ) - vnáší prvky tržních vztahů (normativy podnikové a osobní hmotné zainteresovanosti) - ukazatelem je hodnota realizovaného zboží • Současně ALE zánik téměř všech soukr. živností a ukončení kolektivizace=„vítězství socialismu“ (1960 změna názvu země na Československá socialistická republika)

19. Cesta k Šikově reformě 60.let • Neúspěch 3.pětiletky (násilná změna čísel), rozpad 1963 - dopad berlínské krize (1961), karibské krize (1962), roztržky s Čínou • „uvolnění“ poloviny 60.let – v ek. teorii Oto Šik, Karel Kouba, Josef Goldmann, Čestmír Kožušník studie o oživení trhu • Leden 1965 „zásady zdokonalené soustavy řízení“ (propojení plánu s „tržními impulsy“, redukce jmenovitých ukazatelů, specifikace globálních úkolů, důraz na hodnotové ukazatele) - pokus o realizaci v 4.5LP

20. Cesta k Šikově reformě 60.let II • Změny v hospodaření podniků Větší možnost financování investic z podnikových zdrojů • Zrušení tzv. mzdových stropů • Přestavba velkoobchodních cen – růst cen cca o 30 % • Politické změny (leden 1968 pád A. Novotného a nástup A. Dubčeka a L. Svobody)

21. Reforma 1968 a její pád • Duben 1968 Akční program - uvolňuje cestu přechodu k tržní ekonomice - hospodářskou politiku a NH plán prosazovat ekonomickými nástroji - nezávislost podniků na státních orgánech -podpora družstevního podnikání • Spory - ne obnova soukromého podnikání, jen podpora drobnému osobnímu podnikání - rady pracujících v podnicích (proti tomu koncept manažera) - vztah plánu a trhu • 21.8.1968 invaze vojsk Varšavské smlouvy a okupace

22. Normalizace • 28.10.1968 federalizace • Duben 1968 nástup G. Husáka do funkce 1.tajemníka ÚV KSČ • Obnova administrativně direktivní soustavy řízení • Protiinflační politika (útlum růstu mezd, stabilizace cen, zvýšení výroby spotř. zboží) • Přírůstky makroekonomických ukazatelů (sociální politika, bytová výstavba populační politika)

23. Normalizace II • Dopad ropné krize 1973 – dovoz ropy se SSSR za nižší ceny, značná soběstačnost v potravinách, ALE růst cen dovážených komodit = růst napětí v ZO platební bilanci • Ve 2.pol.70.let – jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice • deficit v ZO, export i zboží určeného pro vnitřní trh • Ztráta dynamiky

24. Normalizace III • Poč.80.let dopad druhého ropného šoku (sníženy investice na udržení životní úrovně) - USA a Západ „tvrdý kurs“, zostření zákazů vývozu moderní technologie a elektroniky - nízká zadluženost - hospodářské opožďování - vyrovnání Slovenska s českými zeměmi - ekonomika málo efektivní

25. Hledání východiska a pád komunismu • 1985 reakce na Gorbačova a „perestrojku“ v ČSSR – negativní • Pokus o změnu vyvolal sovětský návrh na zákon o podniku (radikálnější než československý z r. 1969) • Husák dal koncem r. 1986 příkaz k vypracování „Zásad přebudování hospodářského mechanismu ČSSR“ (aby předběhl SSSR, kde mělo být plénum v lednu 1987). Začal hovořit o „reformě“ • Konzervativci ho v prosinci 1987 odvolali z funkce gen.tajemníka a nahradilo ho M. Jakešem, o rok později padl druhý „reformátor“ L. Štrougal (předseda federální vlády). • Váhavou přípravu změn v ekonomice předběhl rozklad sovětského mocenského bloku a aktivizace občanské společnosti. • Listopad 1989 – pád komunistické totality v Československu