Čistý export, měnový kurz, rozšířený model důchod výdaje.

1. Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , 2011 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Čistý export, měnový kurz, rozšířený model důchod výdaje. Cvičení téma 2

2. Čistý export. Měnový kurz. Cíl: prohloubení poznatků o faktorech, ovlivňujících mezinárodní závislost jednotlivých národních ekonomik prostřednictvím měnových kurzů a zahraničního obchodu. Rozšířený model důchod – výdaje Cíl: vysvětlení makroekonomické rovnováhy na trhu statků a fluktuace produkce v krátkém období v ekonomice s nevyužitými zdroji a fixní cenovou hladinou. Obsah.

3. Autonomní a indukovaný import Ma(sůl, ropa ...). Mezní sklon k importu z důchodu m = ΔM/ΔYD. M = Ma + m · YD Čistý export: NX = X – M X ..export M ..import Keynesiánská funkce importu M Export je vždy nezávislý na výši produktu dané země a platí tedy, že je autonomní: X = Xa M = Ma + m.Y Ma Y

4. Rozšířený vzorec pro čistý export NX Xa-Ma NX=(Xa-Ma)-m.Y Y

5. V následující tabulce (v mld. Kč) opravte chyby (nezávisle proměnnou je HDP), Ma = 0, MPM = m = 0,1. NX=Xa - m.Y NX=360-0,1.Y M=Xa-NX 1) vyjádřete graficky, 2) vypočtěte souřadnice průsečíku linií M a NX. Příklad – Export

6. V následující tabulce (v mld. Kč) opravte chyby (nezávisle proměnnou je HDP), Ma = 0, MPM= m = 0,1. NX = Xa - m.Y NX = 360 - 0,1.Y M = Xa - NX 1) vyjádřete graficky, 2) vypočtěte souřadnice průsečíku linií M a NX. Pro Y=0 je NX=360 Příklad – Export

7. Faktory ovlivňující čistý export: - domácí a zahraniční důchod, - domácí a zahraniční cenová hladina, - měnový kurz, - protekcionistická a proexportní opatření, - preference spotřebitelů a další

8. Roste-li HDP zkoumané země a současně roste HDP v zahraničí, pak pod vlivem právě těchto okolností čistý export zkoumané země: klesá , roste, stagnuje , čistý export není vývojem žádného HDP ovlivněn , nelze jednoznačně určit . Otázka – Vliv HDP na export

9. Čistý vývoz NX je složkou výdajové metody měření HDP = C+I+G+NX NX = X-M kdeNX … čistý vývoz, X … export, M … import. Uzavřené ekonomiky neexistují, prakticky každý stát něco dováží a vyváží. Jsou země s podílem exportu a importu nad 50%. V ČR dosahuje až 70%. Otevřená ekonomika;

10. Reálný měnový kurz eliminuje vliv cen RD/F = ED/F . ( PF / PD ) RD/F … reálný měnový kurs růst signalizuje růst konkurenceschopnosti, ED/F … nominální měnový kurs, PF … zahraniční cenová hladina, PD … domácí cenová hladina Pokud je reálný měnový kurs menší než jedna, je domácí zboží relativně dražší než zboží zahraniční. NX = X – M + v . R kde v = ΔNX / ΔR a vyjadřuje citlivost čistých exportů na reálný měnový kurz. Otevřená ekonomika; Reálný měnový kurz

11. Vývoj reálného měnového kurzu ukazuje na zhodnocení či znehodnocení domácí měny, což má vliv na zahraniční obchod: - zhodnocení: zlevňuje dovoz, zdražuje vývoz, NX a Y klesá. - znehodnocení: zdražuje dovoz, zlevňuje vývoz, NX a Y roste - devalvace a revalvace se týká reálných kurzů Otevřená ekonomika; Měnový kurz

12. Pevný kurz: centrální banka se zavazuje držet kurs na určité hodnotě (např. na hodnotě 1EUR = 30 Kč). V praxi se CB zavazuje držet kurs v malém pásmu kolem určité hodnoty (např.± 2,5 % okolo 30 Kč za 1 EUR). Pevný kurs se používá zřídka. Vstup do EURO-ZÓNY, je podmíněn před zavedením 2 roky pevného kursu Kč vůči EUR. Nutná intervence znamená: - zvýšení množství peněz v oběhu. Toto zvýšení M může vést k inflaci. - snížení množství peněz v oběhu. Toto snížení M může vést k poklesu HDP (Y) a růstu nezaměstnanosti (u). Pružný/pohyblivý kurs: kurs domácí měny vůči zahraniční měně může nabývat libovolných hodnot (viz současný vývoj Kč vůči EUR, USD, GBP). Otevřená ekonomika; Kurzové systémy

13. Výhody: - kurz působí jako kotva, nedochází ke zdražování dovážených statků - jistota pro subjekty, mohou jasně kalkulovat s náklady a výnosy, není třeba se zajišťovat, nedochází k růstu nákladů při zahraničních operacích Nevýhody: - centrální banka nemůže provádět samostatnou politiku, nutnost intervenovat může vést buď k inflaci či k nezaměstnanosti - pokud zhodnocuje zahraniční měna, na kterou je domácí měna navázána a nejsou předpoklady pro zhodnocování domácí měny, zhoršuje pevný kurs vývoz do ostatních zemí Otevřená ekonomika; Pevný kurz

14. Úrokový diferenciál: pokud je domácí reálná úroková míra vyšší než zahraniční (tj. úrokový diferenciál je kladný), dojde k přílivu kapitálu a tlaku na zhodnocování měny Saldo obchodní bilance: kladné saldo obchodní bilance znamená, že nabídka zahraničních měn (které drží vývozci) je vyšší než poptávka po zahraničních měnách (které drží dovozci), což vede ke zhodnocování domácí měny, záporné má opačné důsledky Ekonomický růst: má nejednoznačný vliv. Růst ekonomiky bývá spojován s vyšším růstem dovozu než vývozu a tedy se znehodnocováním domácí měny. Růst zpravidla znamená kladný úrokový diferenciál, což vede k přílivu zahraniční měny a ke zhodnocování domácí měny Otevřená ekonomika; Dopady

15. Marshallova – Lernerova podmínka (B) Posílení (apriciaci) domácí měny, nutně to neznamená zhoršení NX.

16. Pokud dojde k posílení domácí měny, nutně to neznamená zhoršení NX. Pokud je cenová elasticita poptávky po našem zboží v zahraničí neelastická, budeme vyvážet téměř stejně. Pokud bude po dováženém zboží cenová elasticita poptávky neelastická, nebude mít tato změna kurzu vliv na zvýšení importu. Např. ČR dováží sůl, (poptávka je neelastická), tedy její zlevnění nevyvolá nárůst poptávky. Pokud dojde k zhodnocení měny (tj. zlevnění ceny soli pro nás), nezačneme jí dovážet více. Naopak při vývozu surovin, které nejsou snadno substituovatelné, je zpravidla v zahraničí neelastická poptávka a při zhodnocení domácí měny nedojde k poklesu prodeje. Pokud však naše zboží je v zahraničí dobře substituovatelné, má na něj cena vliv, pak při zhodnocení domácí měny dojde k poklesu exportu. Marshallova – Lernerova podmínka (B)

17. M-L podmínka není zpravidla v krátkém období splněna, protože poptávka v krátkém období je spíše neelastická. Lidem nějakou dobu trvá, než rozeznají cenovou změnu a než na ni zareagují. Při depriciaci domácí měny nejprve dojde k poklesu čistého vývozu a až v delším období dojde k jeho zvýšení. Jde o tzv. J-křivku. Marshallova – Lernerova podmínka (B) Čistý vývoz J - křivka čas Čistý dovoz

18. FS … křivka nabídky měny na ose x FD … křivka poptávky po měně na ose x Dlouhodobý devizový trh nabídka a poptávka po devizách xCZK/EUR0 EUR0

19. Znázorněte na trhu deviz následující jevy: Nakreslete souběžně graf nabídky a poptávky po domácí měně a po devizách. a) růst (pokles) exportu, b) růst (pokles) importu, c) politickou nestabilitu v ČR, d) vyšší (nižší) úrokové míry v ČR než v zahraničí, e) nákup (prodej) deviz ČNB, výhodnější (méně výhodné) podmínky pro podnikání v ČR než v zahraničí, f) vyšší (nižší) inflace v ČR než v zahraničí, g) hrozba státního bankrotu v ČR, h) hrozba státního bankrotu v zahraničí, i) zavedení cel na dovoz do ČR ze zahraničí, j) zavedení cel na vývoz z ČR do zahraničí, k) vyšší turistika ze zahraničí do ČR, l) vyšší turistika ze zahraničí do ČR, m) příliv zahraničních investic do ČR, n) vyplácení zisků ze podniků v ČR do zahraničí, o) spekulativní nákup (prodej) domácí měny, p) spekulativní nákup (prodej) zahraniční měny Trh deviz – nabídka a poptávka po devizách;

20. a) růst (pokles) exportu, b) růst (pokles) importu, c) politickou nestabilitu v ČR, d) vyšší (nižší) úrokové míry v ČR než v zahraničí, e) nákup (prodej) deviz ČNB, výhodnější (méně výhodné) podmínky pro podnikání v ČR než v zahraničí, f) vyšší (nižší) inflace v ČR než v zahraničí, g) hrozba státního bankrotu v ČR, h) hrozba státního bankrotu v zahraničí, Trh deviz – posuny křivek

21. i) zavedení cel na dovoz do ČR ze zahraničí, j) zavedení cel na vývoz z ČR do zahraničí, k) vyšší turistika ze zahraničí do ČR, l) vyšší turistika ze zahraničí do ČR, m) příliv zahraničních investic do ČR, n) vyplácení zisků z podniků v ČR do zahraničí, o) spekulativní nákup (prodej) domácí měny, p) spekulativní nákup (prodej) zahraniční měny Trh deviz – posuny křivek

22. Pokud domácí reálná úroková míra je vyšší než zahraniční reálná úroková míra (tj. úrokový diferenciál je kladný), vede to k přílivu zahraniční investic a měny do tuzemska a ke zhodnocování domácí měny. Teorie parity úrokových sazeb

23. předpokládejme, že je reálná úroková míra r je v ČR vyšší než v jiných zemích. zahraničním investorům se vyplatí investovat v ČR a budou poptávat domácí měnu. Poté, co nakoupí domácí měnu, začnou nakupovat domácí aktiva. Nebo též: pokud je zahraniční měna přeměňována na měnu domácí, roste v dlouhém období množství peněz v oběhu. To se promítne do posunu křivky úspor doleva dolů. Úrokové míry se postupně vyrovnají. Záporný úrokový diferenciál (domácí úroková míra je nižší než světová) má opačné důsledky, vede k znehodnocení devizového kursu, v dlouhém období k odlivu kapitálu a k růstu domácí úrokové míry až na úroveň světové. Zhodnocení či znehodnocování domácí měny rovněž ovlivňuje úrokovou míru. Znehodnocení domácí měny snižuje domácí úrokovou míru, zhodnocení ji zvyšuje. Teorie parity úrokových sazeb (B)

24. Poptávka po finančních aktivech je determinována: očekávanou výnosností aktiv doma a v zahraničí, rizikovostí aktiv (uvažujeme stejné), likviditou aktiv (uvažujeme stejné). Očekávaná výnosnost aktiv je ovlivněna: úrokovými sazbami doma a v zahraničí, očekávanou změnou měnového kurzu, transakčními náklady aj. Poptávka a výnosnost finančních aktiv (B)

25. Očekávaná výnosnost korunových aktiv značíme i CZK. Očekávaná výnosnost eurových aktiv (deprivace domácí měny) je i EUR + (Ee – E)/E Kurz E = x CZK / 1 EUR Kritéria investování: výnos; riziko; likvidnost V podmínkách volného pohybu kapitálu se očekávané výnosnosti vyrovnávají. Jde o výsledek mezinárodní úrokové arbitráže při nekryté úrokové paritě(nechrání si svou investici termínovaně proti fluktuaci kurzu). Očekávaná výnosnost aktiv (B) Očekávaná míra deprivace domácí měny

26. (B) Očekávaná výnosnost aktiv Očekávaná míra deprivace domácí měny

27. (B) Očekávaná míra deprivace domácí měny

28. (B) Nekrytá a krytá parita úrokových měr CIRP UIRP -2 % -2 % iD - iF i-i* -2 % -2 %

29. říká, že nominální kursy dvou měn by měly odpovídat poměru cenových hladin příslušných zemí používajících danou měnu. • Reálný kurs by měl být roven 1. • Pokud se reálný kurs odlišuje od 1, vyplatí se do tuzemska dovážet R<1 nebo vyvážet R>1. Vyšší dovoz do tuzemska znamená vyšší poptávku po zahraniční měně a znehodnocení domácí měny (nominálního kursu), vyšší vývoz z tuzemska má opačné účinky. Změna nominálního kursu vede ke změně reálného kursu. • V praxi se reálný kurs od hodnoty 1 odlišuje. Důvody: - neobchodovatelné zboží - náklady na dopravu, pojištění apod. - úrokový diferenciál mezi domácími a zahraničními i Všechny tyto faktory způsobují, že se nominální kurs nerovná poměru cenových hladin. Otevřená ekonomika; Parita kupní síly (B) absolutní teorie

30. Otevřená ekonomika; Parita kupní síly (B) absolutní teorie PPP

31. říká, že dlouhodobě by se nominální kurs měl vyvíjet podle toho, jak se mění cenové hladiny • Roste-li cenová hladina v tuzemsku více než v zahraničí, měla by tuzemská měna znehodnocovat. Roste-li cenová hladina v tuzemsku méně než v zahraničí, měla by tuzemská měna zhodnocovat. • Dlouhodobý vývoj devizového kursu lze nejlépe zdůvodnit podle relativní teorie parity kupní síly. Otevřená ekonomika; Parita kupní síly (B) relativní teorie PPP

32. (B) Relativní verze parity kupní síly %ΔEeD/Ft+1 PPP πeDt+1- πeFt+1

33. Bariéry udržování kurzu na úrovni PPP: bariéry zákona jediné ceny, existence neobchodovaného zboží, neexistence identických statků a košů statků, mezinárodní pohyb kapitálu, kurzové intervence centrální banky aj. PPP a reálný měnový kurz: Předpokládejme nominální kurz na úrovni PPP. Potom: absolutní verze PPP: R = 1 relativní verze PPP: míra změny R = míra změny nom. kurzu + (πf – π) = 0%. Reálný měnový kurz a parita kupní síly (B)

34. Ca 45° Sa 5) Rozšířený model důchod – výdaje Předpoklady modelu: krátké období (fixní mzdy), nevyužité zdroje (pouze poptávkové omezení), fixní ceny, fixní úroková sazba; uzavřená ekonomika. C=Ca + c .YD CS • Faktory posunující C: • úroková míra; • bohatství; • očekávání domácností; • očekávání investorů S=-Sa + s .YD YD0 YD Princip modelu: srovnání skutečného produktu a celkových plánovaných výdajů vede k určení rovnovážného HDP

35. Rozšířený model 45° C + I

36. Rozšířený model 45° C + I Svislá osa …agregátní poptávka AD. Vodorovná produkt Y. Úhel 45° skutečný produkt = agregátní poptávka. Co je vyprodukováno, to je spotřebováno. AD=A + c .Y Y < AD C=Ca + c .YD AD Ip Ip A Ca Y1 Y0 Y Investice nezávislé na důchodu - křivka vodorovná. Křivka spotřeby z bodu Ca sklon c. Křivka agregátní poptávky (červená) je vertikálním součtem. Y1 v ekonomice je vyšší poptávka.

37. Působení multiplikátoru ΔY = α. ΔA α = 1/(1+c) Y0= α.(Ca+Ia) ΔA <ΔY AE AE2= α . A2 AE1= α . A1 ΔA A ΔY 45° Y Y1 Y0 Menší přírůstek autonomních výdajů způsobí v důsledku působení multiplikátoru, vyšší přírůstek produktu.

38. Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. AD = Ca+ c · Y + Ip AD =200 + 0,7· Y + 550 AD = 200 + 0,7 · Y + 670 AD = 200 + 0,7 · Y + 340 Rovnovážný produkt: Y =200 + 0,7· Y + 550 Y (1-0,7) =200 + 550 = 750 Y =750/ (1-0,7) = 2500 Y =200 + 0,7 · Y + 670 Y = 870/ (1-0,7) =2900 Y = 200 + 0,7 · Y + 340Y = 540/ (1-0,7) = 1800 Příklad – dvousektorový model

39. Yo = 2500; Yo= 2900 Yo = 1800 AD = Ca+ c · Y + Ip AD =200 + 0,7· Y + 550 AD = 200 + 0,7 · Y + 670 AD = 200 + 0,7 · Y + 340 Příklad – dvousektorový model

40. Yo = 2500; Yo= 2900 Yo = 1800 AD = Ca+ c · Y + Ip AD =200 + 0,7· Y + 550 AD = 200 + 0,7 · Y + 670 AD = 200 + 0,7 · Y + 340 Ā = 200 + 550 = 750 Ā = 200 + 670 = 870 Ā = 200 + 340 = 540 Příklad – dvousektorový model

41. Yo = 2500; Yo= 2900 Yo = 1800 AD = Ca+ c · Y + Ip AD =200 + 0,7· Y + 550 AD = 200 + 0,7 · Y + 670 AD = 200 + 0,7 · Y + 340 Ā = 200 + 550 = 750 Ā = 200 + 670 = 870 Ā = 200 + 340 = 540 Příklad – dvousektorový model ΔAD ΔY

42. TA = TAa + t · Y Vládní výdaje a daně TA TA = TAa + t.Y TAa Y

43. Rozšířený model 45° vláda C + I + G

44. Třísektorový model AD ADIII= C´+ Ip + G ADII= C + Ip G; cTR; -cTa Ca; Ip 45° Y Y0 Y1 Y2 Modrá křivka ADII odpovídá dvousektorové ekonomice- optimum Y0. S vládními výdaji dojde k posunu křivky – optimum je Y1. Při nulových daních optimum Y2.

45. Zadána spotřební funkce a funkce daní. C = 200 + 0,75 · YD TA = 200 + 0,3 · Y Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro Taa zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o 50. e) Znázorněte graficky. Příklad – třísektorový model

46. Zadána spotřební funkce a funkce daní. C = 200 + 0,75 · YD TA = 200 + 0,3 · Y Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro TAa zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o 50. e) Znázorněte graficky. A =Ca – c .TAa +c . TR + I + G A =200 – 0,75 . 200 + 0,75 . 100 + 400 + 300 = 825 Příklad – třísektorový model

47. Zadána spotřební funkce a funkce daní. C = 200 + 0,75 · YD TA = 200 + 0,3 · Y Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro TAa zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o 50. e) Znázorněte graficky. A =Ca – c .TAa +c . TR + I + G A =200 – 0,75 . 200 + 0,75 . 100 + 400 + 300 = 825 Y0 = A . α = A / (1-c.(1-t)) = 825 / (1-0,75.(1-0,3)) = 1736 Příklad – třísektorový model

48. Zadána spotřební funkce a funkce daní. C = 200 + 0,75 · YD TA = 200 + 0,3 · Y Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro TAa zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o 50. e) Znázorněte graficky. A =Ca – c .TAa +c . TR + I + G A =200 – 0,75 . 250 + 0,75 . 100 + 400 + 300 = 787,5 Y0 = A . α = A / (1-c.(1-t)) = 787,5 / (1-0,75.(1-0,3)) = 1658 ΔY0 = - 80 Příklad – třísektorový model

49. Zadána spotřební funkce a funkce daní. C = 200 + 0,75 · YD TA = 200 + 0,3 · Y Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro TAa zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o 50. e) Znázorněte graficky. A =Ca – c .TAa +c . TR + I + G A =200 – 0,75 . 200+ 0,75 . 100 + 400 + 350 = 875 Y0 = A . α = A / (1-c.(1-t)) = 875 / (1-0,75.(1-0,3)) = 1842 ΔY0 = 105 Příklad – třísektorový model

50. Yo = 1736 Yo= 1658 Yo= 1842 Příklad – třísektorový model AE 875 825 787,5 45° Y 1658 1736 1842