Doba husitská

1. Doba husitská

2. První pražská defenestrace • 1415 – 1419 – roste napětí v české společnosti • šlechta a měšťané touží po majetku církve • prostí lidé se radikalizují – nenávist ke kněžím a bohatství církve • lidé věřili také v blížící se konec světa – víra ve „vyvolená“ místa (hory Tábor, Oreb a Beránek) a města (Plzeň, Klatovy, Žatec, Louny a Slaný) – hlavní centra husitství

3. První pražská defenestrace  • 30.7.1419 • po mši konané v kostela Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském, zaútočil zástup husitů, vedený knězem Janem Želivským, na novoměstskou radnici • katolické konšely a purkmistra svrhl z oken (zabito 13-14 lidí) • tato defenestrace bývá obecně považována za vlastní začátek husitské revoluce.

4. Jan Želivský  • mnich z kláštera v Želivi • charizmatický kazatel • vyburcoval lid k útoku na radnici a k defenestraci • stal se vůdčí postavou pražských husitů (chudiny) – znepřátelil si měšťany a inteligenci • 1422 svržen a popraven

5. Vítězství husitů • 16.08.1419 umírá Václav IV. • Praha je již v rukou přívrženců husitů • různé společenské vrstvy

6. Husité Husité se dělili na dva základní proudy: • umírnění husité - majetnější vrstvy (šlechta, měšťanstvo) - požadovali majetek církve, podíl na moci, a též rovnost lidí před Bohem. • radikální husité - městská chudina a venkov; husitské svazy: táborský, východočeský (orebité) a severočeský • Pražští husité zaujímali postavení mezi umírněnými a radikálními husity. 

7. Přijímání podobojí • husité kritizovali husité katolickou církev, kde se při večeři Páně podávala hostie (chléb), avšak víno pil pouze mši konající kněz. • Husité požadovali důsledné dodržování Písma, a tedy přijímání jak chleba na znamení Kristova těla, tak i vína na znamení Kristovy krve • Proto tedy přijímání podobojí (způsobou)a proto se symbolem husitů stal kalich. 

8. Situace po smrti krále Václava • nástupce má být Zikmund Lucemburský • nepřijatelný pro husity • do r. 1436 země fakticky bez panovníka

9. Tábor • založen 1420 nad řekou Lužnicí • 70 % obyvatel tvořili vesničané, zbytek byli řemeslníci, chudí vladykové, zemané a chudí kněží • Táborité měli radikální názory proti feudálnímu zřízení, proti vrchnosti; chtěli, aby pole, louky a lesy byly společné; byli proti vnější nádheře obřadů a církevních prostor, hlásali, že kázat se může kdekoliv a kázat může kdokoliv (i ženy). Odmítají církevní svátky (protože se nepracuje), odmítají zpovědi. Hlásají, aby byl veškerý majetek společný, což symbolizují káděmi, které byly postaveny na Táborském náměstí, tam dávali šperky, zlato a peníze. • Idea: rovnost všech lidí • v čele 4 hejtmané • Důležitou roli měli také kněží

10. Tábor

11. Jan Žižka z Trocnova  • 1 ze 4 hejtmanů • nejvýraznější osobnost husitských bojovníků

12. Jan Žižka z Trocnova • pův. námezdný voják • v roce 1410 bojoval v bitvě u Grünwaldu proti řádu německých rytířů na straně Poláků (asi 3000) - zde přišel o oko • Po návratu do Prahy byl asi ve službách Václava IV. • Navštěvoval husitská kázání a účastnil se střetu u novoměstské radnice. • Roku 1419 odchází do Plzně • Roku 1420 se odebral do Tábora, cestou na něj zaútočila rytířská katolická jízda = Bitva u Sudoměře (na hrázi dvou rybníků). • Žižka se projevil jako výborný vojevůdce, z Tábora utvořil vojenskou pevnost a oporu husitů. 

13. První křížová výprava 1420 • zorganizoval Zikmund Lucemburský • asi 100 000 vojáků (žoldnéřů) • Pronikli k Praze a oblehli jí. Praze ale přišli na pomoc oddíly z venkova + Táborité + Severočeši (Žatec, Louny,...). • Pražský hrad se dostal do rukou Zikmunda, ale Žižka obsadil Vítkov u Prahy a opevnil se zde. • srpen 1420 - bitva na Vítkově -Zikmund poražen • listopad 1420 – bitva na Vyšehradě - Zikmund poražen - ustoupil ze země 

14. Vítkov

15. Čáslavský sněm • 1421 - sněm v Čáslavi - zástupci šlechty a měšťanstva • sesadili Zikmunda z trůnu a zvolili vládu dvaceti vladařů (5 pánů, 7 zemanů a 8 měšťanů - z toho 4 z Prahy). • Přijali program husitů - Čtyři pražské artikuly  • svobodné hlásání slova Božího • přijímání podobojí • zbavení církve světského majetku a vlády • spravedlivé tresty smrtelných hříchů (bez rozdílu společenského postavení)

16. Přijímání podobojí

17. Rozpory mezi husity  • 1420 – 1422 – spory mezi husity • radikálové (chudina, rolníci – chtějí rovnost všech lidí) X husitská šlechta, měšťané, inteligence (stačil jim majetek církve a oslabení vlivu církve) • rozpory i mezi radikály (sekty v Táboře – i fyzická likvidace) • nejznámější adamité

18. Rozpory mezi husity • 1422/23 – Žižka po sporu s kněžími opouští Tábor • ve východních Čechách založil „Menší Tábor“ (Vzdorotábor) • sepisuje Žižkův vojenský řád – přísná pravidla chování, disciplína, přísné tresty 

19. Druhá křížová výprava  1421 - 1423 • bitva u Žatce (1421) • bitva u Kutné Hory (1421 / 22) • bitva u Malešova (1424) Ve všech bitvách vítězí husité. • 11. října 1424 Žižka u Přibyslavi umírá • v čele táboritů je Prokop Holý (Veliký) - výborný vojevůdce, vzdělaný, dobrý diplomat pocházející z pražského patricijského rodu. Studoval na UK, cestoval • od roku 1420 působil v Táboře (umírněný).

21. Třetí křížová výprava  • bitva u Ústí nad Labem (1426) • 21 000 husitů X 70 000 Sasů • vítězství husitů

22. Čtvrtá křížová výprava  • bitva u Tachova (1427) • křižáci napodobují husitské bojové vozy • neúspěch, útěk z boje

23. Pátá křížová výprava  • bitva u Domažlic (1430) • 100 000 žoldnéřských vojáků • italský kardinál Cesarini • uprchli před vypuknutím boje – zastrašeni zpěvem Ktož jsú Boží bojovníci

24. Spanilé jízdy  • rejsy • na Slovensko, do Polska - vznikaly vojenské posádky • do Uher, Rakouska a Německa (až k Baltu) • Cílem byla kořist, propagace husitských myšlenek a jejich obrana ( vliv na lidové hnutí), zabránit ničiným nájezdům do Čech • Husitské manifesty - listiny s husitským programem, rozesílány v příslušných jazycích do zemí střední i západní Evropy

25. Spanilé jízdy

26. Spanilé jízdy

27. Konec křížových výprav  • 1431 – 1449 – koncil v Basileji • církev a Zikmund vyjednávají o mír • nejednotnost husitů • 1436 – bratrovražedný boj – bitva u Lipan • Pražané + umírnění husité + katolické panstvo X táborité + sirotci (Žižkovi bojovníci) – poraženi, Prokop Holý, zajatci pobiti

28. Bitva u Lipan

29. Památník bitvy u Lipan Zjisti do příště, kde přesně v ČR leží Lipany.

30. Basilejská kompaktáta • 1436 vyhlášena v Jihlavě • kompromisní výsledek jednání husitů s katolíky (koncil v Basileji) • část ze 4 pražských artikul Vyhledej v učebnici na s.61, které body z artikul byly zachovány v basilejských kompaktátech.

31. Pamětní deska

32. Basilejská kompaktáta • přijímání pod obojí • odebrání majetku církve • nástup Zikmunda Lucemburského na český trůn 1436 slavnostní korunovace Zikmunda 1437 zemřel – Lucemburkové vymírají po  )

33. Albrecht Habsburský • Zikmundova dcera Alžběta provdána za Albrechta Habsburského – králem 1438 – 1439 (zemřel) • Po jeho smrti se narodil syn Ladislav. Jak se říká dětem, které se narodí po smrti otce?

34. Ladislav Pohrobek

35. Význam husitského hnutí  • vznik nové církve – kališníci, utrakvisté • počátek tzv. stavovského státu – rozhodující síly v zemi: • panstvo (vyšší šlechta) • rytíři (nižší šlechta) • měšťané Která významná skupina středověké vyšší společnosti chybí?

36. Význam husitského hnutí  • rozšíření češtiny, růst vzdělanosti • posila národního sebevědomí -> schopnost uhájit zemi i proti cizincům • inspirace pro umělce dalších století: Palacký, Jirásek, Vrchlický, Aleš, Dvořák atd. Zjisti do příště některá díla od těchto autorů vztahující se k husitství.

37. Význam husitského hnutí  • hospodářský rozvrat země • zničení mnoha památek – církevní, světské • izolace českých zemí od ostatní Evropy – „kacířské Čechy“

38. Úkol • Zjisti, kde v ČR je zobrazení bitvy u Lipan jako tzv. panorama (obraz + plastické předměty) a kdo je autorem tohoto díla.