1 / 30

Jak vzdělávat integrativní psychoterapeuty: Základní otázky a problémy

Jak vzdělávat integrativní psychoterapeuty: Základní otázky a problémy. Volně dle Řiháčka, Kostínkové, Roubala Kubánek Dlouhodobý výcvik v integrativní psychoterapii 2. ročník. Norcross a Goldfried (2005) Sticker a Gold (1993) Culley a Bond (2008) Evans a Gilbert (2005)

Download Presentation

Jak vzdělávat integrativní psychoterapeuty: Základní otázky a problémy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Jak vzdělávat integrativní psychoterapeuty: Základní otázky a problémy Volně dle Řiháčka, Kostínkové, Roubala Kubánek Dlouhodobý výcvik v integrativní psychoterapii 2. ročník

  2. Norcross a Goldfried (2005) • Sticker a Gold (1993) • Culley a Bond (2008) • Evans a Gilbert (2005) • Journal of Psychotherapy Integration (SEPI, www.sepiweb.org) • Výcvikové modely se teprve vyvíjejí. Publikace

  3. Terapeut se neomezuje na jeden psychoterapeutický systém, ale zůstává otevřený inspiraci pramenící z různých terapeutických škol a průběžně tak buduje svůj vlastní terapeutický styl, který navíc pružně přizpůsobuje aktuálním potřebám konkrétního klienta. Integrativní perspektiva

  4. Žádný systém není v účinnosti nadřazený nad ostatními. • Systémy jsou komplementární v pohledu na osobnost, patologii a proces terapeutické změny. • Dobrá znalost jednoho přístupu nemusí stačit. • Šíře teoretického záběru u začínajících terapeutů kladně koreluje s jejich pozitivní terapeutickou zkušeností. Užitečnost směřování k integraci 1.

  5. Integrace je reálný každodenní děj. • 66% terapeutů je ve své práci pozitivně ovlivněna dvěma a více směry. • Každá jednotlivá škola už něco integrovala. • Vývoj jednotlivých škol bývá také procesem integrace. • Rozlišení čistá škola x integrativní terapie – je spíše ideál. Užitečnost směřování k integraci 2.

  6. Naučit i komunikovat s terapeuty jiného zaměření. • Buď společný jazyk nebo sdílení konceptů. Užitečnost směřování k integraci 3.

  7. Pasti tradiční výuky – pocit neslučitelnosti vlastní orientace s jinými • - přeceňování významu terapeutických technik X • Důraz na společné účinné faktory Užitečnost směřování k integraci 4.

  8. SPOLEČNÉ FAKTORY nespecifické proměnné společné všem formám psychoterapie společné rysy úspěšných psychoterapeutických systémů přes teoretické rozdíly má psychoterapie společné a rozpoznatelné jádro nejdůležitější je pozitivní očekávání a terapeutický vztah

  9. ☻ Pozitivní očekávání čím více klient od léčby očekává, tím bude léčba úspěšnější léčitel a pacient silně věří v účinnost dané léčby psychoterapie je téměř dvakrát úspěšnější než „nespecifické“ či „placebo“ metody, které se snaží v pacientovi vyvolat pozitivní očekávání

  10. ☻ Terapeutický vztah nejdůležitější společný faktor ovlivňuje úspěch terapie – má druhý největší podíl Nezbytné podmínky terapeutického vztahu: 1.Terapeut má být ve vztahu kongruentnější a zdravější než klient 2.Terapeut má být autentický 3.Terapeut má klienta bezpodmínečně pozitivně oceňovat 4.Terapeut má projevovat přesnou empatii

  11. Různý význam vztahu u různých psychoterapií Vztah výsledek terapie neovlivňuje Radikální behaviorální Vztah je pro výsledek terapie nezbytným předpokladem Kognitivní psychoterapie Vztah je pro výsledek terapie to nejdůležitější Rogerovská psychterapie

  12. ☻ Hawthornský efekt - pozornost -mnoho lidí dokáže zlepšit své chování, např. pracovní výkon, vlivem zvláštní pozornosti, které se jim dostává pozornost je jedním z nespecifických či společných faktorů ovlivňujících výsledky terapie pozornost skutečně vede ke zlepšení zvláštní pozornost může ovlivnit běh terapie

  13. Ve výcviku podpořit schopnost prozkoumávat kompatibilitu různých přístupů a technik na teoretické úrovni a asimilovat či kombinovat dílčí postupy do koherentního rámce. • Eklekticismus x teoretická konzistentní integrace. Užitečnost směřování k integraci 5.

  14. Minimalizovat nedostatky jednotlivých směrů. • Spojení s výzkumem efektu psychoterapie. • Otevřenost vůči aktuálním empirickým poznatkům. • Snaha o neustávající rozvíjení terapeutických kompetencí. Užitečnost směřování k integraci 6.

  15. Stěžejním aspektem integrace je postoj otevřenosti, respektu a pokory, který je v protikladu k separatismu terapeutických škol. • Setkávání se s odlišností představuje jedinečný prostředek kultivace citlivosti a vzájemného růstu. • Sociální proces vymezování identity. Užitečnost směřování k integraci 7.

  16. Některé přístupy jsou velice odlišné – zmatení frekventantů. • Vysoké kognitivní nároky. • Problém integrativní supervize. • Integrativní přístup by měl mít prokázanou vyšší účinnost. • Problematika výzkumu. Důvody proti integraci

  17. Hotový integrativní přístup (Greenbergova na emoce zaměřená terapie, Ryleho kognitivně analytická terapie). Podoba s tradičními výcviky. • Výcvik v integrativní psychoterapii. • X • Pracovat s modely a technikami základních terapeutických přístupů a vést frekventanty k utváření vlastního terapeutického stylu. • Osvojit si určitý otevřený způsob myšlení. • Integrace je neustávající proces integrování. • Integrativní výcvik v psychoterapii. Jaké pojetí integrace pro výcvik zvolit?

  18. Potřeba určitého konceptuálního rámce. • Zároveň prostor pro vytváření osobního integrativního modelu. • Integrativní výcvik nemá pouze předkládat různé teorie, ale má přímo učit, jak tyto zdroje integrovat. Pojetí jako kontinuum

  19. Teoretická integrace • Eklekticismus • Společné účinné faktory • Asimilativní přístup • (Castonguay et al., 2003; Vybíral, 2010) Jednotlivé přístupy k integraci

  20. Umožnit formování individuálního terapeutického přístupu a stylu. • Výcvik musí obsahovat i zřetelný formativní vliv. • Frekventanti hledají výcvik, který odpovídá jejich intuitivnímu porozumění lidské psychice. • Pozor na vybírání především na základě osobní kompatibility s přístupy a technikami a přehlížení empiricky podložených doporučení. • Důležitost sebezkušenosti a supervize zaměřené i na slabší místa budoucích terapeutů. Kolik je možno nechat na samotných frekventantech?

  21. 1. Až po dostatečném zvládnutí jednoho přístupu. • Od identifikace s konkrétním směrem k otevřenější integrativní perspektivě. • X • 2. Hned od začátku terapeutova vzdělávání. • Od integrativního základu k osobnímu stylu. Kdy začít s výukou supervize?

  22. Integrovat můžeme jen to, co dobře známe. • Poznat, identifikovat se, objevit limity, chtít zefektivnit svoji práci, hledání v jiných přístupech. • A to až po zvládnutí základních teoretických znalostí. Ad 1

  23. U začínajících terapeutů stojí v popředí potřeba identifikace s nějakým směrem, skupinou či významnou autoritou nabízející jednoznačné pokyny a normy a to je zdrojem jistoty a obranou před úzkostí. • Následuje vymezování oproti „těm druhým“ a jejich „démonizace“. • Integrativní výcvik nabízí v tomto méně pevných hranic a indukuje proto více nejistot a úzkostí. • Integrace je synonymem psychoterapeutické kreativity: svobody a schopnosti reagovat na požadavky klinické situace originálními, flexibilními intervencemi. • Ve výcviku oslovit emoční potřeby frekventantů: reflektovat jejich úzkost, odpovídající vývojovému procesu a poskytovat potřebnou podporu. Gold (2005)

  24. Frekventanti se nebojí svobody, ale nedostatku struktury, koheze a vlastní terapeutické zběhlosti. • Potřeba identifikace s nějakou autoritou je v určité fázi zcela přirozená a nemusí být celoživotní. Castonguay (2005)

  25. Vyučování různých modelů a metod podporuje otevřenost a povzbuzuje frekventanty k tomu, aby se nechali vést potřebami klientů spíše než teoretickou předpojatostí. • Začátek vzdělávání může být určitým kritickým obdobím, kdy se formuje přístup budoucího terapeuta k jiným směrům a způsob jeho myšlení. • Teoretický imprinting. • Vhodný je nějaký jednotící rámec, ať již v podobě propracovaného teoretického modelu nebo v podobě volného pracovního rámce. • Integrativní aspekt musí být přítomen již od počátku, jinak studentům chybí pocit identity a loajality vůči výcviku. Ad 2

  26. Horizontální model. • Selektivní kombinace různých teoretických rámců. • Vhodné začít výukou jednoho směru. • Vertikální model. • Snaha o vytvoření zastřešujícího panteoretického rámce. • Vyučovat integrativní přístup již od počátku. Orlinského dvojí pojetí teoretické integrace

  27. Klade zvláštní požadavky na frekventanty: • Flexibilita, otevřenost, empirické založení, schopnost tolerovat nejistotu a nejednoznačnost. • Porovnávat teorie navzájem a být otevřený k přicházejícím empirickým poznatkům. • Širokou vědomostní základnu. Teorie různých směrů, teorie spojené s integrací. Zvládnutí různých technik a dovedností. Je integrativní přístup pro všechny?

  28. Vlastní pojetí integrace lektora dodává studentům pevný rámec. • Dostatečně flexibilní. • Jasně a strukturovaně učit. • Překonat pokušení prezentovat svůj přístup jako ten jediný správný. • Zásady otevřenosti a kritického zkoumání. • Podpořit budoucí terapeuty ve vytváření vlastního terapeutického stylu (soudržné filozofické pozadí, teorie psychoterapie a terapeutické dovednosti) • Složení lektorského týmu. Kdo má integraci učit?

  29. Obeznámit s výsledky soudobého výzkumu. • Společné účinné faktory. • Koncept empiricky podložené terapie. • Vhodnost konkrétních terapeutických postupů pro různé klienty. • Laboratorní výzkum x vědecká orientace. • Zkoumavý a pochybující postoj spoléhající více na poznatky než na domněnky. • Rozumět způsobu vytváření vědeckých poznatků a stát se tak kritickými uživateli odborné literatury. • Timulák (2005) • Vybíral, Timulák (2010) Vzdělávat i v oblasti výzkumu?

  30. Otevřenost, schopnost ocenit podobnosti a rozdíly mezi vlastním směrem a jinými přístupy. • Reflexe předností i omezení, které vlastní přístup má. Závěr

More Related