300 likes | 391 Views
Jak vzdělávat integrativní psychoterapeuty: Základní otázky a problémy. Volně dle Řiháčka, Kostínkové, Roubala Kubánek Dlouhodobý výcvik v integrativní psychoterapii 2. ročník. Norcross a Goldfried (2005) Sticker a Gold (1993) Culley a Bond (2008) Evans a Gilbert (2005)
E N D
Jak vzdělávat integrativní psychoterapeuty: Základní otázky a problémy Volně dle Řiháčka, Kostínkové, Roubala Kubánek Dlouhodobý výcvik v integrativní psychoterapii 2. ročník
Norcross a Goldfried (2005) • Sticker a Gold (1993) • Culley a Bond (2008) • Evans a Gilbert (2005) • Journal of Psychotherapy Integration (SEPI, www.sepiweb.org) • Výcvikové modely se teprve vyvíjejí. Publikace
Terapeut se neomezuje na jeden psychoterapeutický systém, ale zůstává otevřený inspiraci pramenící z různých terapeutických škol a průběžně tak buduje svůj vlastní terapeutický styl, který navíc pružně přizpůsobuje aktuálním potřebám konkrétního klienta. Integrativní perspektiva
Žádný systém není v účinnosti nadřazený nad ostatními. • Systémy jsou komplementární v pohledu na osobnost, patologii a proces terapeutické změny. • Dobrá znalost jednoho přístupu nemusí stačit. • Šíře teoretického záběru u začínajících terapeutů kladně koreluje s jejich pozitivní terapeutickou zkušeností. Užitečnost směřování k integraci 1.
Integrace je reálný každodenní děj. • 66% terapeutů je ve své práci pozitivně ovlivněna dvěma a více směry. • Každá jednotlivá škola už něco integrovala. • Vývoj jednotlivých škol bývá také procesem integrace. • Rozlišení čistá škola x integrativní terapie – je spíše ideál. Užitečnost směřování k integraci 2.
Naučit i komunikovat s terapeuty jiného zaměření. • Buď společný jazyk nebo sdílení konceptů. Užitečnost směřování k integraci 3.
Pasti tradiční výuky – pocit neslučitelnosti vlastní orientace s jinými • - přeceňování významu terapeutických technik X • Důraz na společné účinné faktory Užitečnost směřování k integraci 4.
SPOLEČNÉ FAKTORY nespecifické proměnné společné všem formám psychoterapie společné rysy úspěšných psychoterapeutických systémů přes teoretické rozdíly má psychoterapie společné a rozpoznatelné jádro nejdůležitější je pozitivní očekávání a terapeutický vztah
☻ Pozitivní očekávání čím více klient od léčby očekává, tím bude léčba úspěšnější léčitel a pacient silně věří v účinnost dané léčby psychoterapie je téměř dvakrát úspěšnější než „nespecifické“ či „placebo“ metody, které se snaží v pacientovi vyvolat pozitivní očekávání
☻ Terapeutický vztah nejdůležitější společný faktor ovlivňuje úspěch terapie – má druhý největší podíl Nezbytné podmínky terapeutického vztahu: 1.Terapeut má být ve vztahu kongruentnější a zdravější než klient 2.Terapeut má být autentický 3.Terapeut má klienta bezpodmínečně pozitivně oceňovat 4.Terapeut má projevovat přesnou empatii
Různý význam vztahu u různých psychoterapií Vztah výsledek terapie neovlivňuje Radikální behaviorální Vztah je pro výsledek terapie nezbytným předpokladem Kognitivní psychoterapie Vztah je pro výsledek terapie to nejdůležitější Rogerovská psychterapie
☻ Hawthornský efekt - pozornost -mnoho lidí dokáže zlepšit své chování, např. pracovní výkon, vlivem zvláštní pozornosti, které se jim dostává pozornost je jedním z nespecifických či společných faktorů ovlivňujících výsledky terapie pozornost skutečně vede ke zlepšení zvláštní pozornost může ovlivnit běh terapie
Ve výcviku podpořit schopnost prozkoumávat kompatibilitu různých přístupů a technik na teoretické úrovni a asimilovat či kombinovat dílčí postupy do koherentního rámce. • Eklekticismus x teoretická konzistentní integrace. Užitečnost směřování k integraci 5.
Minimalizovat nedostatky jednotlivých směrů. • Spojení s výzkumem efektu psychoterapie. • Otevřenost vůči aktuálním empirickým poznatkům. • Snaha o neustávající rozvíjení terapeutických kompetencí. Užitečnost směřování k integraci 6.
Stěžejním aspektem integrace je postoj otevřenosti, respektu a pokory, který je v protikladu k separatismu terapeutických škol. • Setkávání se s odlišností představuje jedinečný prostředek kultivace citlivosti a vzájemného růstu. • Sociální proces vymezování identity. Užitečnost směřování k integraci 7.
Některé přístupy jsou velice odlišné – zmatení frekventantů. • Vysoké kognitivní nároky. • Problém integrativní supervize. • Integrativní přístup by měl mít prokázanou vyšší účinnost. • Problematika výzkumu. Důvody proti integraci
Hotový integrativní přístup (Greenbergova na emoce zaměřená terapie, Ryleho kognitivně analytická terapie). Podoba s tradičními výcviky. • Výcvik v integrativní psychoterapii. • X • Pracovat s modely a technikami základních terapeutických přístupů a vést frekventanty k utváření vlastního terapeutického stylu. • Osvojit si určitý otevřený způsob myšlení. • Integrace je neustávající proces integrování. • Integrativní výcvik v psychoterapii. Jaké pojetí integrace pro výcvik zvolit?
Potřeba určitého konceptuálního rámce. • Zároveň prostor pro vytváření osobního integrativního modelu. • Integrativní výcvik nemá pouze předkládat různé teorie, ale má přímo učit, jak tyto zdroje integrovat. Pojetí jako kontinuum
Teoretická integrace • Eklekticismus • Společné účinné faktory • Asimilativní přístup • (Castonguay et al., 2003; Vybíral, 2010) Jednotlivé přístupy k integraci
Umožnit formování individuálního terapeutického přístupu a stylu. • Výcvik musí obsahovat i zřetelný formativní vliv. • Frekventanti hledají výcvik, který odpovídá jejich intuitivnímu porozumění lidské psychice. • Pozor na vybírání především na základě osobní kompatibility s přístupy a technikami a přehlížení empiricky podložených doporučení. • Důležitost sebezkušenosti a supervize zaměřené i na slabší místa budoucích terapeutů. Kolik je možno nechat na samotných frekventantech?
1. Až po dostatečném zvládnutí jednoho přístupu. • Od identifikace s konkrétním směrem k otevřenější integrativní perspektivě. • X • 2. Hned od začátku terapeutova vzdělávání. • Od integrativního základu k osobnímu stylu. Kdy začít s výukou supervize?
Integrovat můžeme jen to, co dobře známe. • Poznat, identifikovat se, objevit limity, chtít zefektivnit svoji práci, hledání v jiných přístupech. • A to až po zvládnutí základních teoretických znalostí. Ad 1
U začínajících terapeutů stojí v popředí potřeba identifikace s nějakým směrem, skupinou či významnou autoritou nabízející jednoznačné pokyny a normy a to je zdrojem jistoty a obranou před úzkostí. • Následuje vymezování oproti „těm druhým“ a jejich „démonizace“. • Integrativní výcvik nabízí v tomto méně pevných hranic a indukuje proto více nejistot a úzkostí. • Integrace je synonymem psychoterapeutické kreativity: svobody a schopnosti reagovat na požadavky klinické situace originálními, flexibilními intervencemi. • Ve výcviku oslovit emoční potřeby frekventantů: reflektovat jejich úzkost, odpovídající vývojovému procesu a poskytovat potřebnou podporu. Gold (2005)
Frekventanti se nebojí svobody, ale nedostatku struktury, koheze a vlastní terapeutické zběhlosti. • Potřeba identifikace s nějakou autoritou je v určité fázi zcela přirozená a nemusí být celoživotní. Castonguay (2005)
Vyučování různých modelů a metod podporuje otevřenost a povzbuzuje frekventanty k tomu, aby se nechali vést potřebami klientů spíše než teoretickou předpojatostí. • Začátek vzdělávání může být určitým kritickým obdobím, kdy se formuje přístup budoucího terapeuta k jiným směrům a způsob jeho myšlení. • Teoretický imprinting. • Vhodný je nějaký jednotící rámec, ať již v podobě propracovaného teoretického modelu nebo v podobě volného pracovního rámce. • Integrativní aspekt musí být přítomen již od počátku, jinak studentům chybí pocit identity a loajality vůči výcviku. Ad 2
Horizontální model. • Selektivní kombinace různých teoretických rámců. • Vhodné začít výukou jednoho směru. • Vertikální model. • Snaha o vytvoření zastřešujícího panteoretického rámce. • Vyučovat integrativní přístup již od počátku. Orlinského dvojí pojetí teoretické integrace
Klade zvláštní požadavky na frekventanty: • Flexibilita, otevřenost, empirické založení, schopnost tolerovat nejistotu a nejednoznačnost. • Porovnávat teorie navzájem a být otevřený k přicházejícím empirickým poznatkům. • Širokou vědomostní základnu. Teorie různých směrů, teorie spojené s integrací. Zvládnutí různých technik a dovedností. Je integrativní přístup pro všechny?
Vlastní pojetí integrace lektora dodává studentům pevný rámec. • Dostatečně flexibilní. • Jasně a strukturovaně učit. • Překonat pokušení prezentovat svůj přístup jako ten jediný správný. • Zásady otevřenosti a kritického zkoumání. • Podpořit budoucí terapeuty ve vytváření vlastního terapeutického stylu (soudržné filozofické pozadí, teorie psychoterapie a terapeutické dovednosti) • Složení lektorského týmu. Kdo má integraci učit?
Obeznámit s výsledky soudobého výzkumu. • Společné účinné faktory. • Koncept empiricky podložené terapie. • Vhodnost konkrétních terapeutických postupů pro různé klienty. • Laboratorní výzkum x vědecká orientace. • Zkoumavý a pochybující postoj spoléhající více na poznatky než na domněnky. • Rozumět způsobu vytváření vědeckých poznatků a stát se tak kritickými uživateli odborné literatury. • Timulák (2005) • Vybíral, Timulák (2010) Vzdělávat i v oblasti výzkumu?
Otevřenost, schopnost ocenit podobnosti a rozdíly mezi vlastním směrem a jinými přístupy. • Reflexe předností i omezení, které vlastní přístup má. Závěr