Rozbor přesnosti vytyčení

1. Rozbor přesnosti vytyčení Otázka č. 18 VěraPavlíčková, únor 2014

2. K čemu slouží rozbor přesnosti • k určení metodiky a přístrojového vybavení potřebného k měření v závislosti na požadované přesnosti cílových parametrů • ke kontrole měření a posouzení dosažené přesnosti

3. Metodika rozborů přesnosti • Analytická – založená na aplikaci zákona přenášení středních chyb • Analýza (z řec. ana–lyó, rozvazovat, rozebírat) • cílový parametr vytyčení je funkcí několika měřených vytyčovaných veličin • Empirická – metoda simulace • Empirie (z řec. empeiros, zkušený)

4. Rozbor přesnosti před měřením

5. Rozbor přesnosti před měřením • Zjištění požadavků na přesnost dílčích a cílových parametrů • Stanovení středních chyb dílčích a cílových parametrů • Výběr technologie a prostředků vytyčování (metody a přístrojů) • Stanovení střední chyby kontrolního měření • Výběr technologie a prostředků kontrolního měření (metody a přístrojů)

6. Rozbor přesnosti před měřením • Zjištění požadavků na přesnost dílčích a cílových parametrů • v normě nebo v projektu jsou stanovené hodnoty mezních vytyčovacích odchylek δ • Známe toleranci, z ní bereme 20% • Stanovení středních chyb dílčích a cílových parametrů • střední chyba , kde t je součinitel konfidence • t se volí 2; 2,5; 3, podle kontrolovatelnosti a schopnosti vyloučení systematických chyb

7. Rozbor přesnosti před měřením • Výběr technologie a prostředků vytyčování (metody a přístrojů) • zásada stejného/nestejného vlivu (vychází ze zákona přenášení středních chyb) • simulační metoda (tvorba quasi náhodných měřických chyb a postupné výpočty cílového parametru) – postupně měníme přesnost měřených veličin • výsledkem je požadovaná přesnost měřených veličin v závislosti na vybrané metodě • z toho určíme metodu, přístroje a počet opakování měření

8. Rozbor přesnosti před měřením • Stanovení střední chyby kontrolního měření a výběr technologie a prostředků kontrolního měření (metody a přístrojů) • pomocí kontrolních geometrických prvků (nejčastěji obvodové nebo křížové míry) • opakované vytyčení stejným způsobem a stejnými pomůckami (zahrnujeme do výsledku) • opakovaným vytyčením jiným postupem s jinými pomůckami (zahrnujeme do výsledku)

9. Rozbor přesnosti při měření

10. Rozbor přesnosti při měření • slouží k rozpoznání nekvalitního měření a k jeho včasnému přeměření • ověřuje se, zda jsou veličiny měřené s požadovanou přesností • u malých souborů se testují extrémní odchylky od průměru, u větších lze testovat i náhodnost nebo střední chyba. • součinitel konfidence se volí tak, aby riziko bylo 1% nebo 5% (pro jednorozměrné veličiny 2,5 nebo 2)

11. Rozbor přesnosti po měření

12. Rozbor přesnosti po měření Dosažená přesnost vytyčení se posuzuje • porovnáním naměřené odchylky v kontrolním geometrickém prvku • porovnáním rozdílu dvou vytyčení s mezní vytyčovací odchylkou nebo se střední chybou vytyčení • t se volí stejný jako při rozboru před měřením, v případě přítomnosti špatně vyloučitelných systematických chyb lze zvolit menší • při výstupní či přejímací kontrole, kdy je přesnost měření řádově vyšší platí

13. Použitá literatura • Studijní opory GE16 Modul 03 ŠVÁBENSKÝ, Otakar, Alexej VITULA a Jiří BUREŠ. Inženýrská geodézie I: Návody ke cvičením. Brno, 2006.

14. Děkuji za pozornost