1 / 13

MANGAN

MANGAN. chemická značka Mn (lat. Manganum) relativní atomová hmotnost je 54,9380454(41) amu protonové číslo 25 elektronová konfigurace [Ar] 3d 5 4s 2 elektronegativita 1,48 skupenství pevné počet přírodních izotopů 1 teplota tání 1246 °C , (1519 K)

katima
Download Presentation

MANGAN

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. MANGAN chemická značka Mn (lat. Manganum) relativní atomová hmotnost je 54,9380454(41) amu protonové číslo 25 elektronová konfigurace [Ar] 3d5 4s2 elektronegativita 1,48 skupenství pevné počet přírodních izotopů 1 teplota tání 1246 °C, (1519 K) teplota varu 2061 °C, (2334 K) Diana Hnátková, 2.A

  2. Základní chemické a fyzikální vlastnosti • kovový, křehký a značně tvrdý prvek světle šedé barvy • patří mezi přechodné prvky, které mají valenční elektrony v d-slupce • ve třech stabilních modifikacích • α-mangan > stabilní za obyčejné teploty • β-mangan > stabilní v rozmezí 742 °C až 1070 °C • γ-mangan > stabilní v rozmezí 1070 °C až 1160 °C • s rostoucím oxidačním číslem klesá zásaditost a stoupá kyselost • ve sloučeninách se vyskytuje především v řadě od Mn+1 po Mn+7 • nejstálejší jsou však sloučeniny manganu Mn+2, Mn+4a Mn+7 • snadno lze získat i sloučeniny s oxidačním číslem Mn+3, Mn+5 i Mn+6 • v koncentrované H2SO4 se rozpouští za vzniku SO2 • v HNO3 se podle její koncentrace rozpouští buď za vzniku NO nebo NO2 • chemicky je podobný železu - jeho odolnost vůči korozi je nízká • za normálních teplot je málo reaktivní, ale za vyšší teploty se slučuje s • mnoha prvky - fosfor, halogeny, dusík, síra, uhlík, křemík atd. • jemně rozetřený práškový mangan je samozápalný na vzduchu

  3. Mangan se svými vlastnostmi podobá prvkům a sloučeninám sedmé hlavní podskupiny - halogenům - zejména pak chloru ve svém nejvyšším oxidačním čísle - chloristany se velmi podobají manganistanům.

  4. Beketova řada napětí kovů Kov stojící vlevo - před vodíkem je schopen vodík (v kladném oxidačním stavu) zredukovat (např. z kyselin) a sám se oxiduje. Kovy stojící velmi daleko před vodíkem ho zredukují i z vody   Kov (v kladném oxidačním stavu) stojící vpravo - za vodíkem je schopen vodík zoxidovat a sám se redukuje. Mangan je také schopný rozkládat vodu a uvolňovat z ní vodík.

  5. Výskyt manganu • v zemské kůře průměrný obsah manganu odpovídá 0,1% a ve výskytu na Zemi • se řadí na 12. místo (je po železe a titanu 3. nejrozšířenější kov na Zemi) • v přírodě se mangan vyskytuje prakticky vždy současně s rudami železa • hlavním minerálem manganu je pyroluzit (burel) MnO2 • další významnější nerosty jsou: • hausmannit Mn3O4 • braunit Mn2O3 • manganit MnO(OH) • rhodochrozit neboli dialogit MnCO3 • roční těžba manganových rud je přibližně 10 milionů tun a z toho se vytěží • 3,4 mil. tun v Rusku, 2,1 mil. tun JAR, 1 mil. tun v Gabonu a Brazílii, 0,58 mil. • tun v Austrálii a 0,5 mil. tun v Číně • v České republice se rudy manganu vyskytují v Krušných horách • zajímavé objekty jsou manganové konkrece = kulovité útvary, které se hojně • vyskytují na některých místech oceánského dna, kde jich je více než 1012 tun • Tyto konkrece obsahují 15-30 % manganu, Fe a v menší míře Ni, Cu a Co • Rudy, které se používají k průmyslovému získávání kovů musí obsahovat • nejméně 35%, z čehož vyplývá, že tyto rudy nejsou ekonomicky nejvhodnější

  6. Manganová ruda – manganit MnO(OH) pyroluzit (burel) MnO2 braunit Mn2O3

  7. Získávání manganu • základem výroby manganu je redukce uhlíkem (koksem) ve vysoké peci: • Mn3O4 + 4 C → 3 Mn + 4 CO • protože je neekonomické oddělovat v rudě pouze • složky s manganem, vzniká tímto postupem slitina • Fe a Mn – ferromangan (manganu kolem 70 – 90%) • tato slitina je naprosto vyhovující pro další hutní • zpracování při legování ocelí, protože v nich je železo • přítomno jako hlavní složka • mangan se získavá aluminotermicky redukcí kovovým • hliníkem • při výrobě se vychází z burelu, ale ten by s Al reagoval • příliš prudce, a proto se musí nejprve převést na Mn3O4, • který reguje klidněji. • reakce Mn3O4 s hliníkem probíhá podle rovnice: • 3 Mn3O4 + 8 Al → 4 Al2O3 + 9 Mn • zvláště čistý mangan se získává elektrolýzou • roztoku síranu manganatého

  8. Anorganické sloučeniny manganu Z mnoha sloučenin manganu jsou nejvýznamnější sloučeniny v mocenství Mn+2, Mn+4 a Mn+7. Většina sloučenin manganu je jen minimálně toxická a téměř všechny jsou barevné. Chlorid manganatý Síran manganatý Oxid manganičitý Sloučeniny manganaté Mn2+ • jsou jak v bezvodém stavu tak i v roztoku narůžovělé • v neutrálních roztocích při delším stání nejsou manganaté soli úplně stálé, ale oxidují se na soli manganité a oxid manganičitý Sloučeniny manganičité Mn4 • největší praktický význam má burel, který je velmi stabilní • manganičité soli jsou velmi málo stabilní známy pouze jako komplexní • sloučeniny

  9. Sloučeniny manganisté Mn7+ • manganistany se připravují oxidací mangananů Oxid manganistý Mn2O7 je těžký olej, tmavý se zelenožlutým leskem. Při zahřívání vybuchuje a rozkládá se oxid manganičitý a kyslík. Kyselina manganistá HMnO4 je látka známá pouze v roztoku, ve kterém má fialovou barvu. Je to velmi silná kyselina podobná kyselině chloristé. Manganistan amonný NH4MnO4, fialová, ve vodě dobře rozpustná, explozivní látka. Manganistan draselný KMnO4- hypermangan je fialová látka, která se velmi dobře rozpouští ve vodě. V analytické chemii jsou roztoky KMnO4 jedním ze základních oxidačních činidel. Reakce manganistanu draselného se síranem železnatým v prostředí kyseliny sírové:

  10. Krystalický manganistan draselný

  11. Komplexní sloučeniny manganu Oxidační stav IV (d3) • je nejvyšším oxidačním stavem manganu, ve kt. je schopen tvořit komplexy • jejich počet je však malý - známé jsou tzv. acidomanganičitany • [MnX6]2- a [MnX5]-, kde X= F, Cl, IO3 a CN Oxidační stav III (d4) • komplexy s manganem s oxidačním číslem III mají ve vodném roztoku silné • oxidační vlastnosti Oxidační stav II (d5) • v tomto oxidačním stavu tvoří mangan nejvíce komplexů • stálost MnII vůči oxidaci i redukci je dána vlivem symetrické konfigurace d5 • nejtypičtější je světle růžový hexaaqua-manganatý kation [Mn(H2O)6]2+ Mangan je schopen vytvářet komplexy i s nižšími oxidačními čísly než MnII a MnIII. Komplexy (sice spíše organické) vytváří mangan i se zápornými oxidačními čísly.

  12. Využití manganu • asi 95% světové produkce manganu se spotřebuje při výrobě oceli, • manganového bronzu a slitin hliníku • zbytek ve sklářském a keramickém průmyslu a výrobě chemikálií • manganistan draselný je látka se silnými oxidačními vlastnostmi • roztoky KMnO4 používány k dezinfekci potravin, např. masa,syrové zeleniny • oxidačních vlastností manganistanu se využívá také v pyrotechnice • síran manganatý a chlorid manganatý se používají v barvířství,v tisku tkanin • mangan patří mezi stopové prvky obsažené v našem organizmu, kde • hraje významnou roli v řadě fyziologických pochodů (např. metabolismus • cukrů, jeho nedostatek může zvyšovat riziko onemocnění cukrovkou)

More Related