Nejvzácnější prvky šumavské malakofauny

1. Nejvzácnější prvky šumavské malakofauny Libor Dvořák

2. Historie malakologického výzkumu Šumavy 19. století – Klika a Blažka 20. století • 10. léta - Frankenberger • od 40. let - Ložek • 1921-1923, 1948 a 1965-1966 Brabenec • 70. až 90. léta - Pfleger • od 90. let – Dvořák, Hlaváč a Horsák

3. poloha České republiky a tím i Šumavy umožňuje průnik • různých zoogeografických prvků

4. Vřetenatka nadmutá Vestia turgida (Rossmässler, 1836) • první nález 1891 (Klika a Blažka) • karpatský druh • v ČR souvislý výskyt na SV Moravě až • po Rychlebské hory • Šumava a přilehlé části Bavorska • představují nejzápadnější výskyt v • v rámci areálu • na Šumavě v malé oblasti Boubína a • Stožce, v širším okolí se ji nepodařilo • potvrdit

5. Řasnatka tmavá Macrogastra badia (C. Pfeiffer, 1828) • první nález 1913 (Frankenberger) • souvislé rozšíření ve V a J Alpách • izolovanými areálovými ostrovy zasahuje • do Bavorska, Rakouska, České republiky • a Polska

6. Řasnatka tmavá Macrogastra badia (C. Pfeiffer, 1828) • v Bavorsku má mnohem více • lokalit než na české Šumavě • důvodem jsou pravděpodobně • nevhodné biotopy – klimaxové a • podmáčené smrčiny a rašeliniště, • které se v této části Šumavy • nacházejí obrázek z práce Hlaváče a Horsáka 2002 (Silva Gabreta 8)

7. Řasnatka tmavá Macrogastra badia (C. Pfeiffer, 1828) obrázek z práce Hlaváče a Horsáka 2002 (Silva Gabreta 8) • mimo Šumavu žije v České republice ještě v Orlických horách • a na Kralickém Sněžníku

8. Slimáčnice lesní Eucobresia nivalis (Dumont & Mortillet, 1852) • nález 1921 (Brabenec) • alpsko-karpatská • v ČR navazuje na Karpaty: • Moravskoslezské Beskydy, • Vysoký Jeseník, Králický • Sněžník a Orlické hory • mimo souvislý areál v Polabí • izolovaný nález u jezera • Laka je bližší alpskému • areálu

9. Slimáček světlý Deroceras rodnae Grossu et Lupu, 1965 • první nález 1968 (Ložek a Mácha) • středoevropský, těžiště rozšíření pravděpodobně posunuto JV směrem • na Moravě v J části Bílých Karpat a přilehlých oblastech, okolí Brna • izolované výskyty na Šumavě, v Novohradských horách a S Čechách

10. Chlupatka bezzubá Petasina edentula (Draparnaud, 1805) • první nález 1969 (Ložek) • souvislý výskyt v Alpách • izolovaný výskyt v • Bavorském lese v oblasti • Falkensteinu • odtud proniká jedinou • lokalitou na Šumavu • (Debrník) • nejsevernější výskyt v • rámci areálu

11. Vrkoč nordický Vertigo ronnebyensis (Westerlund, 1871) • nálezy z 1996-1998 • (Pfleger) • glaciální relikt • Skandinávie • izolované lokality v • Polsku a 1 v Německu • šumavské nálezy z VVP Boletice • nejjižnějšími lokalitami v rámci • celého areálu

12. Plzák nejmenší Arion intermedius Normand, 1852 • nález 1999 (Hlaváč • a Horsák) • souvisle atlantické • pobřeží a SZ Evropa • až do SZ Německa • a Dánska • jednotlivé lokality • v ČR, Polsku, • Švýcarsku, Rakousku • a S Itálii

13. Plzák nejmenší Arion intermedius Normand, 1852 obrázek z práce Hlaváče a Horsáka 2000 (Silva Gabreta 5) • kromě Šumavy (údolí Chodské Úhlavy) ještě S a SZ Čechy a Slezsko

14. Skelnička karpatská Vitrea transsylvanica (Clessin, 1877) • první nález 1999 (Dvořák) • karpatská, souvislé rozšíření • končí na SV Moravě a ve • Slezsku • izolované lokality v Čechách, • Horním Bavorsku a Severním • Tyrolsku

15. Skelnička karpatská Vitrea transsylvanica (Clessin, 1877) obrázek z práce Dvořáka a Horsáka 2001 (Silva Gabreta 6) • rozšíření v ČR: SV Morava a Slezsko, Javořina v Bílých Karpatech, • Macocha, okolí České Třebové, Ještěd a Věnec v Pošumaví • pošumavská lokalita leží blíže německé a rakouské lokalitě než • souvislému areálu

16. není známa lokalita společného výskytu alespoň dvou z těchto tří • karpatských druhů • Deroceras rodnae žije v areálu V. turgida, možná i s M. tumida