300 likes | 468 Views
VII–2 Základní optické prvky a přístroje. Hlavní body. Lom, disperze a optika založená na difrakci. Tenké čočky. Jejich typy a vlastnosti. Kombinace čoček. Základní optické přístroje. Lidské oko Lupa Dalekohled Mikroskop. Refrakce I.
E N D
Hlavní body • Lom, disperze a optika založená na difrakci. • Tenké čočky. Jejich typy a vlastnosti. • Kombinace čoček. • Základní optické přístroje. • Lidské oko • Lupa • Dalekohled • Mikroskop
Refrakce I • Další důležitý základní optický jev je lom záření neboli refrakce. Tentokrát paprsky prochází rozhraním z jedné fáze do druhé. Průhledné materiály se mohou lišit takzvanou optickou hustotou. Čím je materiál opticky hustší, tím je v něm menšírychlost šíření světla. • Optickou hustotu charakterizujeme absolutním indexem lomu: n = c/v, kde c je rychlost světla ve vakuu a v rychlost světla v příslušné látce (fázi).
Refrakce II • Pro odvození zákona lomu můžeme opět použít Fermatova principu. • Nalezení paprsku, který doputuje nejrychleji z bodu S do P, je podobný problém, jako hledání časově nejkratší cesty při zachraňování tonoucího člověka, vezmeme-li v úvahu, že běžíme rychleji než plaveme.
Refrakce III • Použijeme obecnější formulace, která říká, že správný paprsek je stacionární. Jinými slovy to znamená, že doba letu jiného ale blízkého paprsku bude přibližně stejná. • Ať je bod S v prostředí, kde se paprsek šíří rychlostí v1 = c/n1 a bod P v prostředí, kde se šíří rychlostí v2 = c/n2.
Refrakce IV • Budiž SCP hledaný paprsek, který putuje nejkratší dobu a SXP nějaký blízký sousední paprsek. Má-li být doba jeho letu stejná, musí dobu, kterou ztratil v jednom prostředí získat v prostředí druhém: EC/v1 = XF/v2 • Použijeme: EC = XCsin1 and XF = XCsin2a dosadíme za rychlosti v1 a v2.. Dostaneme Snellůvzákon: n1sin1 = n2sin2
Refrakce V • Je zřejmé, že čím je prostředí opticky hustší a tedy rychlost šíření v něm nižší, tím je v něm menší refrakční úhel. • Je-li úhel dopadu z opticky řidšího prostředí roven 90°, je refrakční úhel dán vztahem: sin2 = n1/n2 t • To je maximální neboli kritický úhel lomu.
Refrakce VI • Když paprsek dopadá v opticky hustším prostředí pod větším než kritickým úhlem, neprojde do druhého prostředí, ale dojde k totálnímuodrazu do prostředí původního. • Jevu totálního vnitřního odrazu se využívá ve vláknové optice.
Disperze I • Průhledné látky mají zajímavou vlatnost. Rychlostsvětlavnich a tedy i jejich indexlomu závisí na vlnovédélce procházejícího záření. • Znamená to, že světlo (záření) každé vlnové délky se láme pod trochu jiným úhlem.
Disperze II • Jev disperze komplikuje vývoj optických systémů. • Na druhé straně dává možnost rozkládat viditelné světlo a blízké IČ a UV záření do různých vlnových délek, což má velký význam například u spektroskopickýchmetod. Ty lze provádět i u nesmírně vzdálených objektů a např. z Dopplerova jevu zjišťovat navíc jejich relativní pohyb.
Refrakční optika I • Refrakce se využívá ke konstrukci optických prvků a systémů. • Máme-li bod S v prostředí n1 a bod P v prostředí n2 > n1můžeme použít Fermatův princip, k nalezení tvaru rozhraní, aby se všechny paprsky, vycházející z bodu S lámaly do bodu P, čili oba body byly konjugované nebo optický systém by byl vůči nim stigmatický.
Refrakční optika II • Porovnáme-li některý paprsek, který se láme s paprskem na optické ose, která oba body přímo spojuje, najdeme vztah : l1n1 + l2n2 = s1n1 + s2n2 • Tomu odpovídá plocha čtvrtého řádu, zvaná karteziánskýovoid. • Je také ihned vidět, že čočka z opticky hustšího materiálu musí být konvexní.
Refrakční optika III • Posuneme-li jeden z bodů S nebo P do nekonečna, bude výsledná plocha řádu druhého, buď eliptická nebo hyperbolická. • Na tomto principu se konstruují čočky - optické prvky, které umožňují, aby předmět i obraz byly ve stejném prostředí.
Refrakční optika IV • Ideální asférické čočky mohou mít například obě plochy hyperbolické nebo jednu planární. • Přestože v současnosti je principiálně možné asférické plochy vyrobit, je podstatně levnější je aproximovat plochami sférickými a vady korigovat použitím více čoček. • Podobně, jako tomu bylo u zrcadel, mohou být sférické čočky úspěšně použity pouze v paraxiální oblasti v těsné blízkosti optické osy.
Tenká čočka I • Důležitou aproximací jsou takzvané tenkéčočky. • Mohou být charakterizovány jediným parametrem, ohniskovouvzdálenostíf. Je to vzdálenost optického středu od ohniska F, což je bod ve kterém se sbíhají paprsky přicházející rovnoběžně s optickouosou.
Tenká čočka II • K porozumění funkce optických přístrojů je dobré vědět, že rovnoběžné paprsky se za čočkou sbíhají v jednom bodě, i když nepřichází rovnoběžně s optickou osou. Každému směru přísluší určitý bod v ohniskovérovině a ohnisko je speciálním případem. • Oftalmologové a optici charakterizují čočky pomocí “síly”P = 1/f, vyjadřované v dioptriích 1D = 1m-1.
Tenká čočka III • Pro tenké čočky lze odvodit vztah (lensmaker’s equation), který dává do souvislosti poloměry křivosti ploch, index lomu a ohniskovou vzdálenosy čočky : 1/f = (n-1)(1/R1 + 1/R2) • Musí se dodržet znaménkovákonvence.sign • Je patrné, že v této aproximaci, je ohniskovávzdálenost na obou stranách čočky stejná, i při různých poloměrech křivosti.
Tenká čočka IV • Podobně jako u zrcadel, čočky mohou být spojné a rozptylky a zobrazení může být skutečné nebo zdánlivé. • K nalezení obrazu k danému předmětu požíváme dvou ze tříspeciálníchpaprsků. Dvakrát můžeme využít vlastnosti ohniska a navíc skutečnosti, že paprsky procházející optickým středem se nelámou.
Tenká čočka V • Lze odvoditzobrazovací rovnici čočky, která dává do souvislosti předmětovou, obrazovou a ohniskovou vzdálenost určitého zobrazení : 1/do + 1/di = 1/f • a definovat příčné zvětšení jako poměr výšky obrazu ku výšce předmětu, přičemž se musí respektovat znaménková konvence : m = ho/hi = - di/do
Kombinace čoček • Postupujeme od čočky nejbližší předmětu : • Zobrazíme předmět pouze nejbližší čočkou. • Obraz vytvořený první čočkou považujeme za předmět pro druhou čočku. • Provedeme zobrazení pouze druhou čočkou a obdobně postupujeme s čočkami dalšími.
Lidské oko I • Na lomu se nejvíce podílí (sklivec? n = 1.376), čočka obstarává jen jemné doostření. • Kvalita zaostření a hloubkaostrosti závisí na zorničce, obě jsou lepší při menší apertůře. • Blízkýbod normálního oka je 25 cm, daleký bod je nekonečno.
Lidské oko II • Při krátkozrakosti(myopia) není daleký bod v nekonečnu, což lze korigovat rozptylkou. • Při dalekozrakosti(hyperopia or presbyopia), která se vyvíjí s věkem, nedokáže oko zaostřit na blízké předměty, což lze korigovat čočkou spojnou.
Lidské oko III • Relaxované oko je zaostřeno na nekonečno. Proto okuláry některých přístrojů vytvářejí paralelní paprsky. • Jiné optické přístroje vytvářejí virtuální obraz v konenčníoptickévzdálenosti25 cm.
Lupa • Lupa se užívá : • buď je předmět v ohniskové rovině a pozorujeme jej relaxovaným okem. • nebo je oko těsně u čočky (Sherlock Holmes) a virtuální obraz se vytváří v konvenční optivké vzdálenosti. • Zvětšení souvisí se zornýmúhlem. Objekty nám připadají tak velké, pod jakým úhlem se nám jeví na sítnici.
Dalekohled • Jednoduchý hvězdářský tzv. Galileův dalekohled má dvě čočky, které mají společnouohniskovourovinu. Tedy obrazová ohnisková rovina objektivu(téměř) splývá s předmětovou rovinou okuláru, který má kratší ohniskovou vzdálenost. • Úhlové zvětšení je dáno poměrem ohniskových vzdáleností fobj/foku. • Důležité jsou zrcadlové dalekohledy : • velká zrcadla se snadnějivyrábí a podpírají • zrcadla nemajíbarevnouvadu
Mikroskop • Princip mikroskopu může být opět ukázán na jednoduchém type se dvěma čočkami : • Objektiv, který má nyní velmi krátkou ohniskovou vzdálenost, vytváří skutečný obraz. Ten je pozorován okulárem, tak že výsledný obraz se jeví jako zdánlivý v konvenční optické vzdálenosti. • Dobré mikroskopy bývají značně komplikované, protože je nutné kompenzovat optické vady čoček.
Homework • The last homework is due tomorrow!
Things to read and learn • Chapters 33, 34 • Please, read and try to understand even the parts which were not dealt with in detail in the lecture. You should have far enough background knowledge to understand everything!
Lens Equation • . ^
Maxwell’s Equations I • . ^