Kolektivní pracovní právo, kolektivní vyjednávání, řešení kolektivních sporů. 12. 11. 2008

1. Kolektivní pracovní právo, kolektivní vyjednávání, řešení kolektivních sporů.12. 11. 2008 Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz www.sweb.cz/ilda Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni Vysoká škola Karlovy Vary, o. p. s.

2. Prameny kolektivního pracovního práva Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb., účinnost od 1. 1. 2007 (ZP) Zákon o kolektivním vyjednávání, z. č. 2/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, předseda vlády vyhlásil ve Sbírce zákonů pod č. 25/2007 Sb. úplné znění Zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými orgány a zaměstnavateli, ve znění pozdějších předpisů Zákon o sdružování občanů, z. č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů Správní řád, z. č. 500/2004 Sb., v platném znění Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění Nařízení vlády č. 16/1991 Sb., o zprostředkovatelích, rozhodcích a ukládání kolektivních smluv vyššího stupně Nařízení vlády č. 114/1991 Sb., o odměně zprostředkovateli a rozhodci, výši poplatku za stejnopis kolektivní smlouvy vyššího stupně a výši a způsobu úhrady nákladů řízení před rozhodcem

3. Péče o zaměstnance, §§ 224 – 247 ZP • Pracovní podmínky pro bezpečný výkon práce • Úloha kolektivního vyjednávání Př. Fond kulturních a sociálních potřeb Rozpočtová sféra – Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, v platném znění Př. Stravování, § 236 ZP – umožnit, konkrétní podobu si určí zaměstnavatel sám Rozpočtová sféra – Vyhláška č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách sátu a státních příspěvkových organizacích Odborný rozvoj zaměstnanců: • Prohlubování kvalifikace, § 230 ZP - účast se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda, § 230 odst. 3 ZP • Zvýšení kvalifikace, § 231 ZP

4. Dohoda o zvyšování/prohlubování kvalifikace, 234 odst. 1 ZP • Závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle po dobu 5 let, nebo uhradit náklady spojené se získáním kvalifikace, které zaměstnavatel vynaložil, i tehdy, skončí-li pracovní poměr před ukončením studia. • Při prohlubování kvalifikace, dosahují-li náklady alespoň 75 000, - Kč. • Musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. • Musí obsahovat druh kvalifikace, dobu setrvání u zaměstnavatele a druhy nákladů.

5. Smluvní svoboda • Vznik pracovního poměru. • Ujednání o právech a povinnostech. • Podle soukromoprávní zásady „co není zakázáno, je dovoleno“, nelze tedy kogentní ustanovení zákoníku práce vyloučit ani smluvním ujednáním. • Funkce pracovního práva: a) Ochranná – minimální standard b) Organizační – organizace práce c) Výchovná – jednání v souladu s dobrými mravy

6. Aplikace smluvní volnosti - je možné se odchýlit od určitého ustanovení zákoníku práce?Odchylná úprava práv a povinností, § 2 odst. 2 ZP • Zjistit, zda není ustanovení v § 363 odst. 2 nebo není výslovně zakázáno, že se od něj není možné odchýlit - § 2 odst. 1 NZP • Zjistit, zda není v § 363 odst.1 nebo nejde o ustanovení ukládající povinnost • Z textu ustanovení zjisti, zda umožňuje odchylnou úpravu, upravuje-li minimální nebo maximální hranici, pak ji nelze překročit. • Mzdová, platová a ostatní práva nemohou být nižší nebo vyšší, než je právo, které stanoví zákon, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis, § 2 odst. 3 Jakým způsobem se lze odchýlit? • Smlouvou – nepojmenované smlouvy • Vnitřním předpisem - § 305 • Kolektivní smlouvou - §§ 22- 29

7. Informování a projednání, zaměstnavatel je povinen zaměstnance informovat: • o ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele, důsledcích jeho činnosti na životní prostředí a jeho ekologických opatřeních • o pravděpodobném vývoji zaměstnanosti u zaměstnavatele • o zamýšlených strukturálních změnách, racionalizačních nebo organizačních opatřeních a opatřeních v souvislosti s hromadným propouštěním zaměstnanců • o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci • o opatřeních zaměstnavatele směřujících k zajištění rovného zacházení a k zamezení diskriminace • o nabídce volných pracovních míst na dobu neurčitou

8. Odborová organizace § 15 ZP odborové orgány mají právo účastnit se pracovněprávních vztahů včetně kolektivního vyjednávání §§ 15, 22 NZP § 2 zákona o sdružování občanů, z. č. 83/1990 Sb. Občané mohou zakládat odborové organizace (sdružení). Dobrovolnost sdružení. Nikdo nesmí být nucen k členství ani k účasti na jejich činnosti. Ze sdružení může každý svobodně vystoupit. Sdružení je právnickou osobou. Do jejich postavení a činnosti mohou státní orgány zasahovat jen v mezích zákona. Práva a povinnosti člena upravují stanovy. Založit ji mohou nejméně 3 občané, z nichž alespoň jeden musí být starší 18 let. § 9a zákona o sdružování občanů, vzniká dnem následujícím po doručení návrhu na evidenci příslušnému Ministerstvu vnitra ČR.

9. Stanovy odborové organizace § 6 odst. 2 zákona o sdružování občanů, z. č. 83/1990 Sb. a) Název sdružení b) Sídlo sdružení c) Cíl jeho činnosti d) Orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení e) Ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem f) Zásady hospodaření

10. Oprávnění odborové organizace • Odborové organizace jsou oprávněny • vystupovat v pracovněprávních vztazích, včetně kolektivního vyjednávání za podmínek stanovených zákonem nebo sjednaných v kolektivní smlouvě. • Za odborovou organizaci jedná orgán určený jejími stanovami. Zaměstnavatel informuje odborovou organizaci • zejména o vývoji mezd, platů, průměrné mzdy a jejich jednotlivých složek včetně členění podle jednotlivých profesních skupin, pokud není dohodnuto jinak. Zaměstnavatel je povinen projednat s odborovou organizací zejména • ekonomickou situaci zaměstnavatele • množství práce a pracovní tempo • změny organizace práce • systém odměňování a hodnocení zaměstnanců • systém školení a vzdělávání zaměstnanců

11. Účast odborů při rozvázání pracovního poměru - § 61 ZP • Výpověď či okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací. • U člena orgánu odborové organizace v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení, je potřeba souhlas odborové organizace. Bez souhlasu, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru neplatné. • Za souhlas se považuje též, jestliže odborová organizace písemně neodmítla udělit souhlas v době 15 dnů ode dne, kdy byla o něj zaměstnavatelem požádána. • Souhlas lze použít ve lhůtě 2 měsíců od jeho udělení. • Pokud jsou však všechny ostatní podmínky výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru splněny a soud ve sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru podle § 72 ZP shledá, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával, jsou výpověď i okamžité zrušení pracovního poměru platné.

12. Odborové sdružování v ČR • Oborové • Profesní Sdružení odborových organizací: ČMKOS – Českomoravská konfederace odborových svazů Svazy zaměstnavatelů: AKV - Asociace pro kolektivní vyjednávání

13. Rada zaměstnanců • K zajištění práva na informace a projednání si mohou zaměstnanci zaměstnavatele, u něhož nepůsobí odborová organizace, zvolit radu zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

14. Evropská rada zaměstnanců • Zaměstnanci velkých nadnárodních zaměstnavatelů v Evropském společenství mají právo, aby byli informováni a aby s nimi byly projednány nejdůležitější záležitosti, zejména změny v činnosti podniku či v organizaci práce. Postup předávání informací a projednání se dohodne mezi vedením a zaměstnanci, zpravidla je ustavena evropská rada zaměstnanců. • Evropská rada zaměstnanců se ustavuje na základě ujednání vyjednávacího výboru s ústředím. Zaměstnavatel s působností na území Evropských společenství je povinen vytvořit na svůj náklad podmínky pro ustavení a řádnou činnost vyjednávacího výboru, evropské rady zaměstnanců nebo jiný ujednaný postup pro nadnárodní informace a projednání. • U mnoha nadnárodních zaměstnavatelů, kteří u nás působí, evropská rada zaměstnanců existuje a od 1. května 2004 jsou do ní postupně zapojováni i zástupci zaměstnanců z České republiky. • § 281 až 285, § 288 až 299 zákoníku práce

15. Kolektivní smlouvy • upravují individuální a kolektivní vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a práva a povinnosti smluvních stran. • Příslušný odborový orgán uzavírá kolektivní smlouvu i za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni. • § 15, § 22 až 29, § 276 až 287 zákoníku práce • zákon o kolektivním vyjednávání

16. Kolektivní smlouva Postup při uzavírání kolektivních smluv podnikových a vyššího stupně stanoví zákon o kolektivním vyjednávání, z. č. 2/1991 Sb. §§ 22 – 29 ZP Kolektivní smlouvy podle § 2 odst. 3 zákona o kolektivním vyjednávání: a) Podniková – uzavřená mezi příslušným odborovým orgánem (§ 32 odst. 1 zákona o kol. vyj.) a zaměstnavatelem b) Vyššího stupně – uzavřená pro větší počet zaměstnavatelů mezi příslušným vyšším odborovým orgánem a organizací nebo organizacemi zaměstnavatelů Platnost a účinnost - § 4 zákona o kolektivním vyjednávání: - písemně - podepsané na téže listině - uzavřena na dobu, která je v ní výslovně určena, není-li sjednána na 1 rok (§ 6 odst. 1 zákona o kol. vyj. ) Nově: § 26 odst. 1 ZP – na dobu určitou nebo neurčitou s výpovědní dobou v délce 6 měsíců

17. Rozšiřování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně • § 7 zákona o kolektivním vyjednávání • www.mpsv.cz – informace o uložených kolektivních smlouvách, jejichž závaznost byla rozšířena • Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů www.sbirkazakonu.cz

18. Kolektivní spory • Spory o uzavření kolektivní smlouvy • Spory o plnění závazků kolektivní smlouvy, ze kterých vznikají nároky jednotlivým zaměstnancům • Zprostředkovatel, §§ 11, 12 zákona o kolektivním vyjednávání • Rozhodce, §§ 13, 14 zákona o kolektivním vyjednávání • Stávka, §§ 16 – 26 zákona o kolektivním vyjednávání • Výluka, §§ 27 – 31 zákona o kolektivním vyjednávání

19. Řízení před zprostředkovatelem • Zprostředkovatelem může být plnoletý občan způsobilý k právním úkonům nebo právnická osoba, pokud souhlasí s výkonem této funkce. • Jde-li o případy administrativního určení, musí jít o zprostředkovatele zapsaného v seznamu zprostředkovatelů vedeném příslušným Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky. • Do seznamu může být zapsána jen osoba plnoletá, plně způsobilá kprávním úkonům, občansky bezúhonná, sukončeným VŠ vzděláním právnického nebo ekonomického směru a splňující osobnostní vlastnosti předpokládané pro řádný a nestranný výkon činnosti zprostředkovatele. • Zprostředkovatel písemně sdělí smluvním stranám návrh na řešení sporu do 15 dnů ode dne, kdy byl seznámen s předmětem sporu, nedohodnou-li se smluvní strany na jiné délce lhůty. • Jedná se o sociální tip řízení, jde o snahu najít kompromis pro obě strany.

20. Řízení před rozhodcem • Rozhodce může pro podjatost přijetí návrhu odmítnout. Přijme-li žádost a sepíše zápis o zahájení řízení, vylučuje tak možnost řešit spor alternativní cestou (stávka, výluka). • Rozhodce je povinen rozhodnout spor do 15 dnů od zahájení řízení. Ve svém rozhodování je omezen a vázán návrhem, tj. žádostí o řešení sporu a předmětem sporu, který byl vžádosti vymezen. • Výsledkem řízení je rozhodnutí, které vychází ze skutečného stavu věci, který by se měl ověřit. Platízásada dispoziční, tj. do vydání rozhodnutí mohou strany sporu od stanoviska ustoupit. • Rozhodcem může být jen fyzická osoba, plnoletá, zapsaná do seznamu rozhodců, který vede ministerstvo práce a sociálních věcí. Nesmí jím být ten, kdo vystupoval vtémž sporu jako zprostředkovatel. • Rozhodce si stanoví na základě dohody strany nebo ho určí ministerstvo práce a sociálních věcí. • Okamžikem doručení rozhodnutí o určení rozhodce MPSV samotnému rozhodci je zahájeno řízení. • Vpřípadě rozhodnutí o plnění zkolektivní smlouvy je možné se proti rozhodnutí obrátit na krajský soud a podat návrh na zrušení rozhodnutí, tzv. kasační princip, § 244 a následující OSŘ.

21. Stávka • Stávkaznamená přerušení plnění povinností zaměstnanců. • V takovém případě se jedná o překážku na straně zaměstnance a zaměstnanci nepřísluší mzda ani náhrada mzdy. Odbory mohou ale poskytnout určité prostředky ze svých fondů za tuto dobu. • čl. 27 odst. 4 Listiny základních práv a svobod - právo na stávku - čl. 41 odst. 1 LZPS - je možné se tohoto práva domáhat pouze v mezích zákona, které Listinu základních práv a svobod provádějí

22. Výluka • Výluka je obdobným prostředkem, který má možnost využívat zaměstnavatel. • Zaměstnavatel přeruší plnění jeho povinností. Může jít o částečné nebo úplné hromadné zastavení práce zaměstnavatelem. • Zaměstnancům není přidělována práce, nedostávají mzdu. Jedná se o prostředek řešení sporu mezi subjekty kolektivního vyjednávání. • Přistoupí-li k tomuto řešení zaměstnavatel, jedná se o překážku na jeho straně a zaměstnancům náleží proto náhrada mzdy ve výši 50 % průměrného měsíčního výdělku, § 30 odst. 1 zák. o kol. vyj. Je-li výluka nezákonná, náleží zaměstnancům náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, § 130 odst. 1 ZP (§ 208 NZP).

23. Vážení posluchači,děkuji Vám za pozornost. Přeji příjemný zbytek dnešního dne. Mgr. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni Vysoká škola Karlovy Vary, o. p. s. Spolupráce MPSV ČR